565

Kapovna, y, f. K. z mouky = škubánky.
U Ronova. Rgl.

Kápový sval, musculus cucullaris.

Kappa, vz Kapa.

Kapper, pra, m. Siegfr. K., dr. lékař, a
básn., 1821.—1879. Vz Bačk. Písm. I. 928,
Tf. H. 1. 3. vd. 136., 138., 146., Šb. Dj. ř.
2. vd. 256., Jg. H. 1. 2. vd. 577., Pyp. K.

I. 223., 230., II.435., Rk. Sl., Bačk. Př. 31..
S. N.

Kapr. Cf. Schd. II. 497.-498., KP. III.
386., Kram. Slov, Mkl. Etym. 132. Leží
jako k. (líně). Čce. Tkč. V palaší píchá,
skoč do rybníka, v rybníku kapr, on by mé
lapl. Sš. P. 673. Jest mi věren jako kapr
vodě. Šml. — K. (jídlo) na černo, farco-
vaný, marinovaný, na modro, s hollandskou
omáčkou, nadívaný, pečený, uvařený, sma-
žený, omaštěný, s křenem, s červeným ví-
nem, v rosole, slaninou protáhnutý. Hnsg. —
K. črvený = erb nabytý Smilem Světlickýra.
Dal. 146. — U Kapra v Praze. Tk. II. 538.,
V. 70., 72., VI. 349.— K, os.jm. Sdl. Hr.

II. 57., Blk. Kfsk. 1332.

Kapraď, kapradí (slov. peračina), papraď,
paprast, řebřičina (Sl. les.), m. paprať. Bž.
52. Cf. Mkl. Etym. 231, Šf. III. 500. K.,
nephrodium, das Nierenfarn. K. samec, n.
filix tnas, polypodium filix mas, das Farren-,
Wurmfarn; krajokvětný, n. oreopteris, p.
oreopteris; jedomý. n. edule, aspidium edule;
bahní, vz Rstp. 1783., orličí, pteris aquilina,
das Flügelfarn, Sl. les., obecný (sv. Jana
koření), die Farrnkrautwurzel. Nz. lk. Cf.
Krč. G. 861., Mllr. 18., Rosc. 79., 81., S. N.,
Sbtk. Rostl. 326.-329., Čl. Kv. 72., Slb. 87.
Pověry o k. vz v Mus. 1854. 546. — Kapraď,
chlum u Potštýna. Krč. — Kapradí balové
Vz Rstp. 1792.

Kapradiny. Vz Schd. II. 260., Sté. Zem.
715.

Kapradní, mit Farnkraut geschmückt.
Bern.

Kapradník, u, m., der Farnberg. Čechy
I. 229.

Kapradovitý. K. rostliny, filices. Vz
Rstp. 1775. a násl., Slb. 87., Rst. 424., Rosc.
79.

Kapradový. K. strom černý a bílý. Vz
Rstp. 1792.

Kaprál. Vystonal se a je opět k. (chla-
pík). U Žamb. Dbv.

Kapráliti, kaprálovati, Korporal sein.
Šm.

Kaprálka, y, f. K-ky = dřívka, kterými
se hraje hra na kaprála. U N. Bydž. Kšť.

Kaprálovati, vz Kapráliti.

Kaprálsky = přísně, streng. K. s někým
zacházeti. Us. Sd.

Kaprálský = přísný, streng. K. otec.
U Olom. Sd.

Kaprálství, n., die Korporalschaft. Šm.

Kapras, a, m. K. Jan, nar. 1847., prof.
v Brně. Vz Bačk. Př. 157.

Kapří huby = hledík. Č. T. Tkč.

Kaprice, vz Caprice.

Kapřice, e, f, Karpfenweibchen, n. Šm.

Kapricí, n., ein Eigensinniger, Launen-
hafter. Ten chlapec je takové k. U Olom.

Kapricirovati se nač = na něčem své-
hlavě trvati, sich kapriciren. Us. Sd., Tč.

Kapříček, čka, m., vz Kapr.

Kapřík, a, m.= menší kapr. Vz Kapr.
— K., os. jm. Blk. Kfsk. 1332., Sdl. Hr. —
K., u, m. = rybovitá pila, die Schrotsäge.
Hrbk.

Kapřina, y, f., das Karpfenfleisch. Srn.,
Loos.

Kapřivec. Cf. Brm. IV. 2. 59.

Kaprna = kapara. Slov. Bern.

Kapronan, u, m., kapronsaures Salz. Nz.

Kapronový. K. kyselina, die Kapron-
säure. Nz

Kaproš, e, m. = holub černý bíle kropko-
vatý. Mor. Brt. — K. = kuliferda. Mor.
Bkř.

Kaproun, a, m., Kaltenbrunn, ves u Nové
Bystřice u J. Hradce. Rk. Sl.

Kaprová ulice v Praze. Tk. VI. 51., 70.

Kaprováč, e, m., die Karpfentaube. Šm.

Kaprovatěti, ějí, ěl, ění. Mračna k-těji
= dělají-li se beránky, dostávají-li podobu
kapřích šupin. Mor. Mřk.

Kaprylan, u, m., kaprylsaures Salz. Nz.

Kaprylový. K. kyselina, die Kaprylsäure.
Nz., S. N.

Kapsa. Mkl. Etym. 111. K. u vesty. Us.
Dch. K. páleničná (plátené vreco s trakami
na obydve plecia. Bošáčané obchod vedúci
s borovičkou nosievajú v takej kapse la-
hvice). Slov. Rr. Sb. Ten šátek dělá velikou
kapsu. Us. Dch. Ať mě kapsu políbí (eufem.
m. prdel). Us. Olv. Bozaj mne v kapcu. Mor.
Brt. Neřek ani pol (= polib) nás kapsu.
Us. Hnšk. Polib mně kapsu, kannst mich
gerne haben. Us. Dch. Vytáh z kapce perle,
dal na její hrdlo. Sš. P. 126. (372.). Nechce
mě panenka žádná, že je má kapéska prá-
zná. Sš. P. 660. Nemůže loktem do kapsy;
K. dobrý přítel, ale hlúpy rádce; Kaj rozum
nestačuje, tam třá (třeba) kapsum dokládať.
Slez. Šd. Sedněte si u nás, aby k. s penězi
neutekla (tak vybízí hospodář souseda, by
se posadil). U N. Bydž. Kšť. Platí to, jako
když se stará k. utrhne (nic); Když umře
chudý, jakoby se stará kapsa utrhla. Us.
u Žamb. Dbv. Má kapsy, jak by vymet ;
Má kapsy plné, jak stodoly o sv. Janě
(prázdné). Slez. Šd. Stodola světlá, hrdlo
suché (nebo: huba teplá) a kapsy, jak by
vymeť. Slez. Šd. Pískají mu kapsy (nemá
peněz). U Litomš. Dř. K. jeho má hlad (je
prázdná). Šml. Má kapsu jako sklo, čistou
jako sklo, jako by ji vyplácli, jako stodolu
přede žněma; máš v kapce jako po vy-
hoření; k. má souchotiny (nemá nic). Us.
Hnšk. U Mrhače vždy děravá k. Us. Bž.
Přátelé rádi pomáhají — z kapsy. Lpř. Ač
jsme my bratři, nejsou přece naše kapsy
sestry. Us. Bž. Veselá myslička, prázdná
kapsička. Us. Bž., Sb. uč. Prázdnou chválou
kapsy nenaplníš. Us. Bž. — K, y, m. =
potívečník. U Kasejovic.

Kapsářka, y, f., die Taschenmacherin;
Taschendiebin.

Kapsářský, Taschenmacher-; Taschen-
dieb-.

Kapsářství, n., die Taschenmacberei;
Beutelschneiderei. Šm.