Předchozí (564)  Strana:565  Další (566) |
|
|||
565
|
|||
|
|||
Kapovna, y, f. K. z mouky = škubánky.
U Ronova. Rgl. Kápový sval, musculus cucullaris.
Kappa, vz Kapa.
Kapper, pra, m. Siegfr. K., dr. lékař, a
básn., 1821.—1879. Vz Bačk. Písm. I. 928, Tf. H. 1. 3. vd. 136., 138., 146., Šb. Dj. ř. 2. vd. 256., Jg. H. 1. 2. vd. 577., Pyp. K. I. 223., 230., II.435., Rk. Sl., Bačk. Př. 31..
S. N. Kapr. Cf. Schd. II. 497.-498., KP. III.
386., Kram. Slov, Mkl. Etym. 132. Leží jako k. (líně). Čce. Tkč. V palaší píchá, skoč do rybníka, v rybníku kapr, on by mé lapl. Sš. P. 673. Jest mi věren jako kapr vodě. Šml. — K. (jídlo) na černo, farco- vaný, marinovaný, na modro, s hollandskou omáčkou, nadívaný, pečený, uvařený, sma- žený, omaštěný, s křenem, s červeným ví- nem, v rosole, slaninou protáhnutý. Hnsg. — K. črvený = erb nabytý Smilem Světlickýra. Dal. 146. — U Kapra v Praze. Tk. II. 538., V. 70., 72., VI. 349.— K, os.jm. Sdl. Hr. II. 57., Blk. Kfsk. 1332.
Kapraď, kapradí (slov. peračina), papraď,
paprast, řebřičina (Sl. les.), m. paprať. Bž. 52. Cf. Mkl. Etym. 231, Šf. III. 500. K., nephrodium, das Nierenfarn. K. samec, n. filix tnas, polypodium filix mas, das Farren-, Wurmfarn; krajokvětný, n. oreopteris, p. oreopteris; jedomý. n. edule, aspidium edule; bahní, vz Rstp. 1783., orličí, pteris aquilina, das Flügelfarn, Sl. les., obecný (sv. Jana koření), die Farrnkrautwurzel. Nz. lk. Cf. Krč. G. 861., Mllr. 18., Rosc. 79., 81., S. N., Sbtk. Rostl. 326.-329., Čl. Kv. 72., Slb. 87. Pověry o k. vz v Mus. 1854. 546. — Kapraď, chlum u Potštýna. Krč. — Kapradí balové Vz Rstp. 1792. Kapradiny. Vz Schd. II. 260., Sté. Zem.
715. Kapradní, mit Farnkraut geschmückt.
Bern. Kapradník, u, m., der Farnberg. Čechy
I. 229. Kapradovitý. K. rostliny, filices. Vz
Rstp. 1775. a násl., Slb. 87., Rst. 424., Rosc. 79. Kapradový. K. strom černý a bílý. Vz
Rstp. 1792. Kaprál. Vystonal se a je opět k. (chla-
pík). U Žamb. Dbv. Kapráliti, kaprálovati, Korporal sein.
Šm. Kaprálka, y, f. K-ky = dřívka, kterými
se hraje hra na kaprála. U N. Bydž. Kšť. Kaprálovati, vz Kapráliti.
Kaprálsky = přísně, streng. K. s někým
zacházeti. Us. Sd. Kaprálský = přísný, streng. K. otec.
U Olom. Sd. Kaprálství, n., die Korporalschaft. Šm.
Kapras, a, m. K. Jan, nar. 1847., prof.
v Brně. Vz Bačk. Př. 157. Kapří huby = hledík. Č. T. Tkč.
Kaprice, vz Caprice.
Kapřice, e, f, Karpfenweibchen, n. Šm.
Kapricí, n., ein Eigensinniger, Launen-
hafter. Ten chlapec je takové k. U Olom. |
Kapricirovati se nač = na něčem své-
hlavě trvati, sich kapriciren. Us. Sd., Tč. Kapříček, čka, m., vz Kapr.
Kapřík, a, m.= menší kapr. Vz Kapr.
— K., os. jm. Blk. Kfsk. 1332., Sdl. Hr. — K., u, m. = rybovitá pila, die Schrotsäge. Hrbk. Kapřina, y, f., das Karpfenfleisch. Srn.,
Loos. Kapřivec. Cf. Brm. IV. 2. 59.
Kaprna = kapara. Slov. Bern.
Kapronan, u, m., kapronsaures Salz. Nz.
Kapronový. K. kyselina, die Kapron-
säure. Nz Kaproš, e, m. = holub černý bíle kropko-
vatý. Mor. Brt. — K. = kuliferda. Mor. Bkř. Kaproun, a, m., Kaltenbrunn, ves u Nové
Bystřice u J. Hradce. Rk. Sl. Kaprová ulice v Praze. Tk. VI. 51., 70.
Kaprováč, e, m., die Karpfentaube. Šm.
Kaprovatěti, ějí, ěl, ění. Mračna k-těji
= dělají-li se beránky, dostávají-li podobu kapřích šupin. Mor. Mřk. Kaprylan, u, m., kaprylsaures Salz. Nz.
Kaprylový. K. kyselina, die Kaprylsäure.
Nz., S. N. Kapsa. Mkl. Etym. 111. K. u vesty. Us.
Dch. K. páleničná (plátené vreco s trakami na obydve plecia. Bošáčané obchod vedúci s borovičkou nosievajú v takej kapse la- hvice). Slov. Rr. Sb. Ten šátek dělá velikou kapsu. Us. Dch. Ať mě kapsu políbí (eufem. m. prdel). Us. Olv. Bozaj mne v kapcu. Mor. Brt. Neřek ani pol (= polib) nás kapsu. Us. Hnšk. Polib mně kapsu, kannst mich gerne haben. Us. Dch. Vytáh z kapce perle, dal na její hrdlo. Sš. P. 126. (372.). Nechce mě panenka žádná, že je má kapéska prá- zná. Sš. P. 660. Nemůže loktem do kapsy; K. dobrý přítel, ale hlúpy rádce; Kaj rozum nestačuje, tam třá (třeba) kapsum dokládať. Slez. Šd. Sedněte si u nás, aby k. s penězi neutekla (tak vybízí hospodář souseda, by se posadil). U N. Bydž. Kšť. Platí to, jako když se stará k. utrhne (nic); Když umře chudý, jakoby se stará kapsa utrhla. Us. u Žamb. Dbv. Má kapsy, jak by vymet ; Má kapsy plné, jak stodoly o sv. Janě (prázdné). Slez. Šd. Stodola světlá, hrdlo suché (nebo: huba teplá) a kapsy, jak by vymeť. Slez. Šd. Pískají mu kapsy (nemá peněz). U Litomš. Dř. K. jeho má hlad (je prázdná). Šml. Má kapsu jako sklo, čistou jako sklo, jako by ji vyplácli, jako stodolu přede žněma; máš v kapce jako po vy- hoření; k. má souchotiny (nemá nic). Us. Hnšk. U Mrhače vždy děravá k. Us. Bž. Přátelé rádi pomáhají — z kapsy. Lpř. Ač jsme my bratři, nejsou přece naše kapsy sestry. Us. Bž. Veselá myslička, prázdná kapsička. Us. Bž., Sb. uč. Prázdnou chválou kapsy nenaplníš. Us. Bž. — K, y, m. = potívečník. U Kasejovic. Kapsářka, y, f., die Taschenmacherin;
Taschendiebin. Kapsářský, Taschenmacher-; Taschen-
dieb-. Kapsářství, n., die Taschenmacberei;
Beutelschneiderei. Šm. |
||
|
|||
Předchozí (564)  Strana:565  Další (566) |