566

Kapsecí = kapesní. Rk.

Kapselka, y, f. = kapsička, kožená ka-
bélka, kterou na řemeni nosívají na boku
přes rameno. Pokr. Z hor 145. Slov. Když
mám smed a hlad velký, posáhněm do k-ky.
Koll. Zp. I. 330., Sl. sp. 53., Sl. ps. Šf. II.
152. A tak čo inšieho bolo, pokladli si do
k-ky. Dbš. Sl. pov. I. 3.

Kapsiar, a, m. Čipkáři jmenují se též
k-ri, poněvadž nosí své zboží na zádech
v sakách. Slov. Pokr. Pot. I. 168.

Kapsička, y, f. = malá kapsa. Vz Kapsa.

Kapsičkováti = kapsy prohledávati; krá-
sti, die Taschen durchsuchen; stehlen. Us.

Kapslárna, y, f. = schráňka, v níž my-
slivec kapsle má. NA. IV. 115.

Kapsle, vz Kapsl. — K. na láhve, u péra
kočárového. Us. Pdl. — K. = nádoby vy-
pálené, které se staví v hrnčířské peci před
srovnané tam nádobí, když se vypaluje, aby
na ně oheň prudce nešlehal. Vchř.

Kapslovka, y, f., das Kapselgewehr Škd.,
Čsk., KP. IV. 491.

Kapslovati = kapsle do peci staviti. Vz
Kapsle (dod.). Vchř.

Kapslovník, u, m. = kapslárna. Škd.

Kapslový, Kapsel-. K. zámek. Čsk.

Kapsovati = kapsičkovati. Kmk. Kuk. I.
134., Brnt. — koho.

Kaptur, Kapuce, polož před: Kapucian.

Kaptur také = žlábek pod střechou, okap;
okrouhlý přístřešek na rohu kalenice, na
kterém bývá větrník. Laš. Tč. Cf. Mkl.
Etym. 111.

Kaptura = zvláštní soudy v Polsku po
čas bezkráleví. Vz S. N.

Kapuc, e, m., kapuce, e, f., die Kaputze.
Rk.

Kapucínek = nosorožík obecný, oryctes
nasicornis, der Nashornkäfer. Sl. les., Kk.
Br. 192., Kram. Slov.

Kapucinka. K. = jméno pozemku u Je-
střabic. Džl.

Kapucínský. K rosolka, šišky, chléb.
Vz Kram. Slov. K. semeno. Mllr. 91.

Kapuguara, vz Plavoun veliký. Brm. I.
2. 455.

Kapucha, y, f., marcgravia, die Marc-
gravie, rostl. K. okoličnatá, m. umbellata.
Vz Rstp. 206.

Kapuchovitý. K. rostliny, marcgravia-
ceae: kapucha. Rstp. 206.

Kapún = kapoun.

Kapusnica, e, f. = polievka kapustná,
zelná, zelňačka. Slov. Rr. Sb.

Kapusník, u, m., vz Kapustník.

Kapusuý = kapustní.

Kapusta, caulis. Sv. ruk. 316. a. Na Mor.
a Slov. = zelí. Brt, Němc. VII. 80. Cf. Mkl.
Etym. 111. K. obecná, brassica oleracea,
der Gartenkohl. Sl. les. K. ranná, ulmská,
vídeňská, žlutá, pupencovitá, Dlj. 13., pozdní,
hnědá, lupenatá. Rt. Cf. Slb. 688.. Sbtk.
Rostl, 304., Čl. Kv. 299., Mllr. 25.; Rosc.
145., S. N., Rstp. 85., 1631., Schd. II. 292.,
KP. III. 269. K. nadívaná, dušená. Hnsg.
Tím se ta k. neomastí, das wird das Kraut
nicht fett machen. Dch. Neodporuj jésť na
místo k-ty lobodu. Glč. I.178. Není možná,
není možná, abych já byl tak tlustý z leda-

jaké k-sty. Sš. P. 678. Za našima humny
kapustičku sadia, eště som maličká, už sa
pre mňa vadia. Koll. Zp. I. 83. — K., y,
m., os. jm. Vck.

Kapusténka, y, f., lapsana, der Rain-,
Warzenkohl. Šm.

Kapustisko, a, n. = kapustiště. Hdž. Slb.
85. — K. = veliká n. špatná kapusta.

Kapustiti se, kapustéti, in den Kohl
schiessen. Šm.

Kapustka, der Rainkohl. Vz Rstp. 945.,
Slb. 467., Čl. Kv. 168. K. pupenatá bru-
selská, der Sprossenkohl. Rt.

Kapustňák, u, m. = koláč, vdolek ka-
pustou (zelím) nadívaný. Laš. Tč.

Kapustnárka, y, f. =jucha, voda na
kapustu (zelí) v sudě nalitá, Zátur.; polévka
načerpaná ze zelné vody z naloženého v sudě
zelí a zasmažená, do níž zavařeny jsou su-
šené hřibky (pencuráky, komprdy). Slov.
Pokr. Pot. I. 109. Vz Kapustnice.

Kapustní. Vz Kapustný.

Kapustnice. Slov. Hdž. Šlb. 84. Ne-
zhaňuj ho, že má mnoho kókolu v pšenici,
když sám nemáš zlatej rudy v svojej k-ci.
Glč. I. 118. — K. = kapustnárka. U Místka.
Škd. Slov. Zátur. — K., Krautsuppe. Slov.
Ssk. — K. = komora na zelí, zelnice, die
Krautkaramer. Slov. Tč.

Kapustník, a, m. = mořská kráva, tri-
chellus manati, die Seekuh. Vega II. 218.—
K., der Kohlgärtner. Sm. — K., papilio
brassicae, der Kohlraupenschmetterling. Šm.
— K., u, m., der Krautkuchen. Slov. Ssk.
Cf. Zelník.

Kapustnisko, a, n. = kapustiště. Slov.
Rr. Sb.

Kapustný. K. listina (listy) pomrzla. Ssk.
Z k-ho hlúba spadnouti, z k-ho kořene hlavu
zlomiti = panenství pozbyti. Koll. Zp. I.
445. Otec mu z kapusného hlúba hlavu zlo-
mil (nezná otce, o dítěti nemanželském). Slov.
Mt. S. I. 93.

Kapustoň, ě, f, euterpe, die Kohlpalme,
rostl. K. karybejská, e. carybaea; brasilská,
e. oleracea; jedlá, e. edulis. Rstp. 1619.

Kápuška, y, f., hookeria, die Hookerie,
rostl. K. stkvělá, h. lucens; prostoprutá, h.
pennata. Vz. Rstp. 1799.

Kaput, vz Kapores, Kapútek. Us. — K.
= vrchní dlouhý kabát, svrchník. Kram.
Slov.

Kapútek, tku, m. = oděv. Sedí panna
v kůtku v červeném kapútku. Co je to?
Blecha. Val. Vck.

Kapybara, vz Brm. I. 2. 455., Schd. II.
418.

Kar. Hdk. C. 379., Dch., Vký., Rb, Bartol.,
Němc. III. 327., Kaln. Bs. 202. Zaječí k.,
ein Hasenschmaus. Btt. Sp.

Kár, a, m. = černoboh povetria. Tento
název udržel sa v ľude menovite pri jeho
žene: ,božou Károu' menovanej. Tóth. Slov.
Bájesl. I. 108.

Kára = pokárání. Sš. II. 129. Stal sa
hriech, ľež zápäť za ním přišla k. Chlpk.
35. - K., biga. Sv. ruk. 321. Cf. Mkl. Etym.
112. K. ruční. Sl. les. Tož neplač! Šak víš,
pro lidské zlosti čert projel s kárami. Val.
Vck.



	566

	Kapsecí = kapesní. Rk. Kapselka, y, f. = kapsička, kožená ka- bélka, kterou na řemeni nosívají na boku přes rameno. Pokr. Z hor 145. Slov. Když mám smed a hlad velký, posáhněm do k-ky. Koll. Zp. I. 330., Sl. sp. 53., Sl. ps. Šf. II. 152. A tak čo inšieho bolo, pokladli si do k-ky. Dbš. Sl. pov. I. 3. Kapsiar, a, m. Čipkáři jmenují se též k-ri, poněvadž nosí své zboží na zádech v sakách. Slov. Pokr. Pot. I. 168. Kapsička, y, f. = malá kapsa. Vz Kapsa. Kapsičkováti = kapsy prohledávati; krá- sti, die Taschen durchsuchen; stehlen. Us. Kapslárna, y, f. = schráňka, v níž my- slivec kapsle má. NA. IV. 115. Kapsle, vz Kapsl. — K. na láhve, u péra kočárového. Us. Pdl. — K. = nádoby vy- pálené, které se staví v hrnčířské peci před srovnané tam nádobí, když se vypaluje, aby na ně oheň prudce nešlehal. Vchř. Kapslovka, y, f., das Kapselgewehr Škd., Čsk., KP. IV. 491. Kapslovati = kapsle do peci staviti. Vz Kapsle (dod.). Vchř. Kapslovník, u, m. = kapslárna. Škd. Kapslový, Kapsel-. K. zámek. Čsk. Kapsovati = kapsičkovati. Kmk. Kuk. I. 134., Brnt. — koho. Kaptur, Kapuce, polož před: Kapucian. Kaptur také = žlábek pod střechou, okap; okrouhlý přístřešek na rohu kalenice, na kterém bývá větrník. Laš. Tč. Cf. Mkl. Etym. 111. Kaptura = zvláštní soudy v Polsku po čas bezkráleví. Vz S. N. Kapuc, e, m., kapuce, e, f., die Kaputze. Rk. Kapucínek = nosorožík obecný, oryctes nasicornis, der Nashornkäfer. Sl. les., Kk. Br. 192., Kram. Slov. Kapucinka. K. = jméno pozemku u Je- střabic. Džl. Kapucínský. K rosolka, šišky, chléb. Vz Kram. Slov. K. semeno. Mllr. 91. Kapuguara, vz Plavoun veliký. Brm. I. 2. 455. Kapucha, y, f., marcgravia, die Marc- gravie, rostl. K. okoličnatá, m. umbellata. Vz Rstp. 206. Kapuchovitý. K. rostliny, marcgravia- ceae: kapucha. Rstp. 206. Kapún = kapoun. Kapusnica, e, f. = polievka kapustná, zelná, zelňačka. Slov. Rr. Sb. Kapusník, u, m., vz Kapustník. Kapusuý = kapustní. Kapusta, caulis. Sv. ruk. 316. a. Na Mor. a Slov. = zelí. Brt, Němc. VII. 80. Cf. Mkl. Etym. 111. K. obecná, brassica oleracea, der Gartenkohl. Sl. les. K. ranná, ulmská, vídeňská, žlutá, pupencovitá, Dlj. 13., pozdní, hnědá, lupenatá. Rt. Cf. Slb. 688.. Sbtk. Rostl, 304., Čl. Kv. 299., Mllr. 25.; Rosc. 145., S. N., Rstp. 85., 1631., Schd. II. 292., KP. III. 269. K. nadívaná, dušená. Hnsg. Tím se ta k. neomastí, das wird das Kraut nicht fett machen. Dch. Neodporuj jésť na místo k-ty lobodu. Glč. I.178. Není možná, není možná, abych já byl tak tlustý z leda-	jaké k-sty. Sš. P. 678. Za našima humny kapustičku sadia, eště som maličká, už sa pre mňa vadia. Koll. Zp. I. 83. — K., y, m., os. jm. Vck. Kapusténka, y, f., lapsana, der Rain-, Warzenkohl. Šm. Kapustisko, a, n. = kapustiště. Hdž. Slb. 85. — K. = veliká n. špatná kapusta. Kapustiti se, kapustéti, in den Kohl schiessen. Šm. Kapustka, der Rainkohl. Vz Rstp. 945., Slb. 467., Čl. Kv. 168. K. pupenatá bru- selská, der Sprossenkohl. Rt. Kapustňák, u, m. = koláč, vdolek ka- pustou (zelím) nadívaný. Laš. Tč. Kapustnárka, y, f. =jucha, voda na kapustu (zelí) v sudě nalitá, Zátur.; polévka načerpaná ze zelné vody z naloženého v sudě zelí a zasmažená, do níž zavařeny jsou su- šené hřibky (pencuráky, komprdy). Slov. Pokr. Pot. I. 109. Vz Kapustnice. Kapustní. Vz Kapustný. Kapustnice. Slov. Hdž. Šlb. 84. Ne- zhaňuj ho, že má mnoho kókolu v pšenici, když sám nemáš zlatej rudy v svojej k-ci. Glč. I. 118. — K. = kapustnárka. U Místka. Škd. Slov. Zátur. — K., Krautsuppe. Slov. Ssk. — K. = komora na zelí, zelnice, die Krautkaramer. Slov. Tč. Kapustník, a, m. = mořská kráva, tri- chellus manati, die Seekuh. Vega II. 218.— K., der Kohlgärtner. Sm. — K., papilio brassicae, der Kohlraupenschmetterling. Šm. — K., u, m., der Krautkuchen. Slov. Ssk. Cf. Zelník. Kapustnisko, a, n. = kapustiště. Slov. Rr. Sb. Kapustný. K. listina (listy) pomrzla. Ssk. Z k-ho hlúba spadnouti, z k-ho kořene hlavu zlomiti = panenství pozbyti. Koll. Zp. I. 445. Otec mu z kapusného hlúba hlavu zlo- mil (nezná otce, o dítěti nemanželském). Slov. Mt. S. I. 93. Kapustoň, ě, f, euterpe, die Kohlpalme, rostl. K. karybejská, e. carybaea; brasilská, e. oleracea; jedlá, e. edulis. Rstp. 1619. Kápuška, y, f., hookeria, die Hookerie, rostl. K. stkvělá, h. lucens; prostoprutá, h. pennata. Vz. Rstp. 1799. Kaput, vz Kapores, Kapútek. Us. — K. = vrchní dlouhý kabát, svrchník. Kram. Slov. Kapútek, tku, m. = oděv. Sedí panna v kůtku v červeném kapútku. Co je to? Blecha. Val. Vck. Kapybara, vz Brm. I. 2. 455., Schd. II. 418. Kar. Hdk. C. 379., Dch., Vký., Rb, Bartol., Němc. III. 327., Kaln. Bs. 202. Zaječí k., ein Hasenschmaus. Btt. Sp. Kár, a, m. = černoboh povetria. Tento název udržel sa v ľude menovite pri jeho žene: ,božou Károu' menovanej. Tóth. Slov. Bájesl. I. 108. Kára = pokárání. Sš. II. 129. Stal sa hriech, ľež zápäť za ním přišla k. Chlpk. 35. - K., biga. Sv. ruk. 321. Cf. Mkl. Etym. 112. K. ruční. Sl. les. Tož neplač! Šak víš, pro lidské zlosti čert projel s kárami. Val. Vck.