569

Kardobenedikt, u, m., ostropes, rostl.

Vz S. N.

Kardoun, u, m., cynara cardunculus, die
Kardone. Kardunartischoke. Šm.

Karduňovitý K. rostliny, cynareae: kru-
síček, tvrtosemenník, nerenka, oruňka, děn-
kara, pojilup, bělotrn, kolicka, suchokvět,
zavadeň, pupava, bádel, budélník, charpa,
čubet, světlice, ostropestr, trubil, artyčok,
bodlák drusták, pcháč, lopuch, rapontika,
srpek. Vz Rstp. ' 20., 855.

Kardus, Carduus, die Distel. Vz Mllr.
28., 30., 39.

Kardusový, Distel .

Kardyan, u, m. = kardian.

Karel do lesa zajel, zlámal tam voje,
pl;kal tam vo ně; K. do pekla zajel na
bilem koni, čert ho tam honí; Karlíček,
mamin mazlíček; Franta sedí na lavici, tluče
šváby rukavicí, Pepík při tom pohvizduje,
K. na něj pokřikuje: Chytni, Franto, chytni
švába, natáhni ho jak krocana, až to Honza
uhlídá, von se na něj podívá. Km. 1886.
593., 594 — K. IV. Cf. Pyp. K II 305.,
Bart. 287., 318., Tk. 1. 611., II. 538., III.
316., VII. 39.. Tf. Odp 388., Tf. H. 1. 3. vd.
33., 34. — K. Bor. a Sto Remigio, august.
Jir. Ruk I. 337., Jg. H. 1. 2. vyd. 577. —
K či Carolides z Karlsperka Daniel, knih-
tisk. a spis. lb. — K. čl. Carolides z Karls-
perka Jiří, soudce a básn. 1579.-1612. Vz
ib. 338. -Karla Tlustého vidění. List. filol
VI 32. O těchto a jiných K. vz S. N. IV.
555, 571., BaRt. 371., Rk. Sl.

Kařelka, y, f. = pihalice. Pdy.

Kareotae, kmen slovanský. Šf. StRŽ. I.
236., 243.

Kareš, e, m., os. jm. Šd. — K. Vojt. a
Václ. Jg. H. 1. 2. vd 577., Zl. Jg. 99., 365.,
416., 418.

Karetka, y, f. = kartička. Bern. — K,
die Korrespondenzkarte. Slez. a mor. Šd.
— K. = hra v karty. K. mi též škodila.
Dh. 83.

Karetovati = utíkati Ta kráva kare-
tuje! Val. Vck

Kařez, a, m , Kares, ves u Cerhovic; K
Malý, Kařízek, Karisek, ves u Zbirova. Tk.
III. 61.

Karfiol z vlas. cauli di fiori. Bdl. K pa-
řížský, asijský, mamutový anglický, Veit-
schův obrovský podzimní, obrov.-ký neapol-
ský a alžírský, Dlj. 8., 9., zakrsly, franko
brodský. Us. Pdl Carviol (bra-sica oleracea
botegtis), květák, karviol, pompejská ka-
pusta, Blumenkohl Eme Rose B., růže, rů-
žička k.; grosser Erfurter B, velký erfurt
sky k ; früher englischer B , ranný anglický
k.; cyprischer B., k. cyperský; später eng
lischer, hollän<lisch r B., pozdní anglický,
holand.-ký k.: schwarzer oder sicilianischer
B, Černý neb sicilský k ; B. von WalcheRn,
k. Walcherův; B. von Lenormand, k. Le-
norinandův; B. mit Butter, k. s máslem;
B. mit Buttersauce, k. s omáčkou máslovou;
B. mit Kalbfleisch, k s telecím masem; B.
im Schmetten mit Krebsen, k ve smetaně
s raky; geschmalzener B. mit Käse, k. oma-
štěný se sýrem; B. mit Schinken, karfiol
s uzenou kýtou; gebackener B., smažený

k.; B. mit Krebsknödelchen, k. s račími
knedlíčky; B. mit. Bechamel, k. s beša-
melkou; B. ä la Béchamel, k. dle spůsobu
Béšamela; B. mit Eiersauce, k. s vejcovou
omáčkou; B. mit Lammfleisch, k. s jehně-
tinou; gekochter B., varený k.; gebratener
B., pečený k ; B. mit Sauce, k s omáčkou;
eingelegter B., naložený k. Šp. Cf. R tp.
85., KP. III 268., 269., S. N., Rose. 145.,
Mllr. 25., Čl. Kv. 299., Slb. 689. - K. (kvě-
ták) = rakovina pyje.

Karfiolka, y, f, der Drehling, Seiten-
stielpilz, houba. U Uher. Hrad.

Karfiolový, Blumenkohl-. Bern.

Karfolith, u, m., nerost. Bř. N. 139. Vz
Karpholith.

Karfologie, e, f., řec. = sbírání stébel;
ustavičné hmatání, pohybování rukou ne-
mocného. Vz S. N.

Kargesi-us, a, m. K Kasp., knihtisk,
† 1613. Vz Jir. Ruk I. 339.

Karha, y, ť. = trest, neštěstí. Němc. III.
250., VII. 329. Kdo by laštovčí hnízdo po-
kazil, toho k nemine. Ib. IV, 421.

Karhací = kárací. K list. Slov. Bern.

Karhan či stúdev, ydria. 15. stol. —
K. = fakan. Mám toho k-na co neseť. Na
Hané. Neor. — K. = veliká husa. U Tře-
bonína Olv. — K. = buchta ze žitné vý-
ražné mouky; placka. U Čes. Brodu. Nl.—
K. = veliký hrnec. Čce. Tkč. — K. = osob.
jm. Us.

Karhauec, nce, m. == fakan. Vz Karhan.
— K. = nádoba na květiny. U Pard. Psčk.

Karhánek, nka, m., vz Karhan. — K.,
nku, m = malý pekáč o jednom oušku.
U Poličky. Kšá. — Karhánky = pole u Kelče.
Pk.

Karhaní, n. = káráni. Premáhej s trpe-
zlivosťú k. otcovské; Kdo na k. nešemre,
prospívá v múdrosti. Dobré k. mudrý ne-
zhaní. Slov. Té. Za k. karhaného jestli kdo
vysmívá, obyč. karhanému v nenávisti bývá ;
Kdo k. nenávidí, živ bude v krátkosti. Glč.
I. 167. II. 187.

Karhanina, y, f. = nářek. Slov. Phld.
I. 1 22.

Karhanula, y, f., der Fratz. Rk.

Karhaný = káraný. Slov. Bern.

Karhat, u, m. == kozí noha, aegopódium,
der Geistuss. Mllr. 8.

Kulhati Mor. a slov. Rb. — co, koho,
se Nech tu roste fialečka, nech sa karhá
má mamička. Sš. Ps. 778. Najprv karhaj
svoje zlosti, potom cudzé haň krehkosti;
Zřídka nalezneš človeka tak sprostého, že
by nevedel ništ radiť, neb karhať jiného.
slov. Tč. koho kdy proč, z čeho.

Ludmila chcela k. Boženu za maličkú lež.
N r. V. 234. Když koho za zlé karhajú,
i ty máš cítiti, ne vysmívať karhaného, než
pokorným býti; Nekarhej nikoho za ništ
v ludskej přítomnosti zvláště z teho. co
sám držíš pri tvojej zvyklosti; K. koho
v cudzej přítomnosti nedrž v tvej zvyklosti;
Ščastlivý je, kdo sa karhá z cudzého ne-
šcastí. Glč. I. 167., II. 122., I. 85.

Karhati, n. = karhat.

Karhavě = káravě. K. někoho okřik-
nouti. Pokr. P. I. 133.