571

Karmanovač, e, m. == kdo řídí karman.
Šm.

Karmark, u, m., Versammlung der Men-
schen vor dem Jahrmarkt. Šm.
Karmáš. Cf. Kar. Slez., slov. a mor.
Šd. — Ženy valašské jdouce ze křtu nebo
z úvodu zajdou do hospody na k. (veselí),
samy pak slovou karmášnice. Vck. Něni
dědiny, co by v ní něbyl k. Slez. Šd.

Karmášňánka, y, f., druh hrušky. Mor.
Brt.

Karmášnice, e, f., vz Karmáš.

Karmášník, a, m. = host, hodovník. Vz
Karmaš. Slez. Šd.

Karmazín. Sdl. Hr. II. 167.

Karmažín = karmazín. Slov.

Karmažový = karmazínový. K. barvy.
Němc. III. 263.

Karmelit, a, karmelita, y, m. == karmeli-
tan, a, m., der Karmeliter.

Karmelitani. Tk. I. 611., II. 226., III.
649., Sdl. Hr. II. 210., 211., Rk. Sl.

Karmin. Vz Šfk. Poč. 554., 590., Schd.
I. 403., KP. IV. 183., 712., 713., S. N.

Karmina = šperky, zabíjačka (maso).
V Podluží. Brt. Také Slov. Ssk. — K. =
kar. Šm. Cf. Mkl. Etym. 112.

Karmínová kyselina. Vz S. N.

Karminovina, y, f., das Karminium. Šm.

Karmunada. 3¹/₂ u. skopového vařeného
neb k-dy. Sdl. Hr. III. 153.

Karnace, e, f., z lat. = barva těla. S. N.

Karnáč. Hr. ruk. 285. Karnáček. V MV.
nepravá glossa. Pa.

Karnallit, u, m., nerost. Bř. N. 119.,
123., 241., KP. IV. 391., 395.

Karneol. Vz Bř. N. 184., Schd. II. 32.,
KP. III. 196.

Karnet, u, m., kniha na poznámky, ein
Neben-, Reise-, Schuld-, Tagebuch; kupecky.
Kh. — K., a, m., der Fähnrich. Šm.

Karneval, u, m., der Karneval, die Fast-
nacht. Šm.

Kárnička, y, f., die Kärnerin. Bern.

Karnifl, a, m., z karnifex = rarášek. Tebe
k. všude má (tys všude). Ve vých. Čech.
Všk.

Karník, a, m. = kdo je pozván na kar,
Gast beim Leichenmahl. Slov. Dbš. Obyč.
110.

Kárník = kdo jezdí karou. Skl. V. 243.
— K., u, m. = sáně s korbou; nekrytý ko-
čárek, pryčka. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 221.
U Místka. Škd.

Karniol, u, m. == karneol. Sm.

Karniola, y, f. = Krajina, Krain. Šm.

Karnis, der Karnies. Lehner. Cf. Kram.
Slov.

Kárnosť, i, f. = kára, kárání. Zlé v k-sti
držeti. Sl. let. I. 321.

Karnov, vz Krnov.

Karnovadlo, a, n., u soustružníka, der
Karniesstahl. Šm.

Kárný. K. metla, die Zuchtruthe. Dch.

Karnýř = karnéř.

Karnýrovati, einbiegen, karniren. Us.

Karnýsek, sku, m., vz Karnis. K. opačný,
verkehrter Karnieshobel, francouzský, s plá-
tkem, s předkrojidlem, mit Vorschneider.
Skv.

Karo, a, m., psí jm. Škd.

Karola, y, f. = Karla.

Karole, několik domkův u Vsetína.

Karolín, a, m., ves u Blanska. — K. =
Karlova kolej v Praze. Rk. Sl.

Karolinčä, n. = Karolínka. Sb. sl. ps.
II. 1. 60.

Karolínka, vz Karolina.

Karolinov, a, m., Karolinendorf, ves
u Kroměříže; Karolinenthal = Karlín u Prahy.

PL.

Karolko, a, m. = Karlík. Slov. Hdž. Šlb.
27.

Karoly, paseky na Vsacku. Vck.

Karosek, ska, m., sam. u Písku.

Karota, karótka, y, f. = krátká mrkev,
die Karotte. Polívka s k-mi; k-tky (s octem)
zadělati, nadívané, s bulionem. Šp.

Karotový, Karotten-. Vz Karota. K.
omáčka, piré. Šp.

Karouska, y, f., sam. u Turnova.

Karoušek, ška, m., hudebník, † 1789.
Vz S. N.

Kařová, é, f, Krotendorf, ves u Krnova.

Karový, vz Kar. Najieš se karovej po-
lievky (= nedostaneš nic. Na kar vraj po-
lievku nevarievali). Slov. Sb. sl. ps. I. 101.
— K. král. Vz Karo.

Kárový, Karren-. K. stříkačka, hřebík.
Šp.

Karpa, y, f. = krha, der Eiter in den
Augen. Slov. Bern.

Karpačka, y, f. = prtačka, látačka (sta-
rých bot). Val., laš. Brt. D. 221.

Karpati = látati, flicken. Střevíce k.
U Místka. Škd., Mtl., Brt. D. 221.

Karpatiny, pl., f. = lojdy. Val. Brt. D.
221.

Karpatský polož před Karpaty. K. země,
Us., pískovec, Bř. N. 246., orel. Tam ani
k. orel nedoletí. Us. u Žamb. Dbv.

Karpaty od chrebet, chrib, chr'b = vrch,
hora, der Bergrücken. Šf. Strž. I. 532. Lid
toho jména nezná, nazývá je Tatry, Góry,
Horby (Chrby) Šf. ib. Chorvati od Chrbů,
řec. xagnari]?. Šf. Strž. II. 265. Od Karpat. Bž.
83. K. Malé, Krč. G. 253., 647., 701., 808.,
849.; Sedmihradské, ib. 852.; Badhoštské mezi
Ostravicí a Bečvou Dolejší až po úval oderský;
K. Bílé na hranicích moravsko uherských
(Tk. Ž. 222.); Vsetské mezi Bečrou Hořejší
a Dolejší; Hostýnské mezi řekami Bečvou,
Moravou Střední a Dřevnicí; Vyzovské mezi
řekami Dřevnicí a Olsavou. Km. 1855. 10.
K. u Ptolemaea = východní polovice Tater.
f. Strž. I. 531. Cf. Rk. Sl.

Karpavěti = krhavěti, ěl, ění, eiterig
(triefend) werden; triefäugig werden. Slov.
Bern.

Karpavina = karpavosť.

Karpavosť, i, f. = krhavosť, karpa, die
Triefäugigkeit. Slov. Bern. Vz Karpavý.
Abys seba viděť mohel, odhoď svú k., vstup
do seba a uvidíš, že máš výstupkov dosť.
Glč. I. 178. Cf. Kapravosť. Ssk.

Karpavý = krabatý, drapatý. U Star.
Hrozenkova. Vck. Dle Brt. D. 221. lojdavý,
karhavý. Cf. Karpavosť. Nemohla býť v tváři
pěkná, když bola k-vá. Glč. I. 155. K. jako
by mu do očí pšena nahádzal. Rr.



	571

	Karmanovač, e, m. == kdo řídí karman. Šm. Karmark, u, m., Versammlung der Men- schen vor dem Jahrmarkt. Šm. Karmáš. Cf. Kar. Slez., slov. a mor. Šd. — Ženy valašské jdouce ze křtu nebo z úvodu zajdou do hospody na k. (veselí), samy pak slovou karmášnice. Vck. Něni dědiny, co by v ní něbyl k. Slez. Šd. Karmášňánka, y, f., druh hrušky. Mor. Brt. Karmášnice, e, f., vz Karmáš. Karmášník, a, m. = host, hodovník. Vz Karmaš. Slez. Šd. Karmazín. Sdl. Hr. II. 167. Karmažín = karmazín. Slov. Karmažový = karmazínový. K. barvy. Němc. III. 263. Karmelit, a, karmelita, y, m. == karmeli- tan, a, m., der Karmeliter. Karmelitani. Tk. I. 611., II. 226., III. 649., Sdl. Hr. II. 210., 211., Rk. Sl. Karmin. Vz Šfk. Poč. 554., 590., Schd. I. 403., KP. IV. 183., 712., 713., S. N. Karmina = šperky, zabíjačka (maso). V Podluží. Brt. Také Slov. Ssk. — K. = kar. Šm. Cf. Mkl. Etym. 112. Karmínová kyselina. Vz S. N. Karminovina, y, f., das Karminium. Šm. Karmunada. 3¹/₂ u. skopového vařeného neb k-dy. Sdl. Hr. III. 153. Karnace, e, f., z lat. = barva těla. S. N. Karnáč. Hr. ruk. 285. Karnáček. V MV. nepravá glossa. Pa. Karnallit, u, m., nerost. Bř. N. 119., 123., 241., KP. IV. 391., 395. Karneol. Vz Bř. N. 184., Schd. II. 32., KP. III. 196. Karnet, u, m., kniha na poznámky, ein Neben-, Reise-, Schuld-, Tagebuch; kupecky. Kh. — K., a, m., der Fähnrich. Šm. Karneval, u, m., der Karneval, die Fast- nacht. Šm. Kárnička, y, f., die Kärnerin. Bern. Karnifl, a, m., z karnifex = rarášek. Tebe k. všude má (tys všude). Ve vých. Čech. Všk. Karník, a, m. = kdo je pozván na kar, Gast beim Leichenmahl. Slov. Dbš. Obyč. 110. Kárník = kdo jezdí karou. Skl. V. 243. — K., u, m. = sáně s korbou; nekrytý ko- čárek, pryčka. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 221. U Místka. Škd. Karniol, u, m. == karneol. Sm. Karniola, y, f. = Krajina, Krain. Šm. Karnis, der Karnies. Lehner. Cf. Kram. Slov. Kárnosť, i, f. = kára, kárání. Zlé v k-sti držeti. Sl. let. I. 321. Karnov, vz Krnov. Karnovadlo, a, n., u soustružníka, der Karniesstahl. Šm. Kárný. K. metla, die Zuchtruthe. Dch. Karnýř = karnéř. Karnýrovati, einbiegen, karniren. Us. Karnýsek, sku, m., vz Karnis. K. opačný, verkehrter Karnieshobel, francouzský, s plá- tkem, s předkrojidlem, mit Vorschneider. Skv.	Karo, a, m., psí jm. Škd. Karola, y, f. = Karla. Karole, několik domkův u Vsetína. Karolín, a, m., ves u Blanska. — K. = Karlova kolej v Praze. Rk. Sl. Karolinčä, n. = Karolínka. Sb. sl. ps. II. 1. 60. Karolínka, vz Karolina. Karolinov, a, m., Karolinendorf, ves u Kroměříže; Karolinenthal = Karlín u Prahy. PL. Karolko, a, m. = Karlík. Slov. Hdž. Šlb. 27. Karoly, paseky na Vsacku. Vck. Karosek, ska, m., sam. u Písku. Karota, karótka, y, f. = krátká mrkev, die Karotte. Polívka s k-mi; k-tky (s octem) zadělati, nadívané, s bulionem. Šp. Karotový, Karotten-. Vz Karota. K. omáčka, piré. Šp. Karouska, y, f., sam. u Turnova. Karoušek, ška, m., hudebník, † 1789. Vz S. N. Kařová, é, f, Krotendorf, ves u Krnova. Karový, vz Kar. Najieš se karovej po- lievky (= nedostaneš nic. Na kar vraj po- lievku nevarievali). Slov. Sb. sl. ps. I. 101. — K. král. Vz Karo. Kárový, Karren-. K. stříkačka, hřebík. Šp. Karpa, y, f. = krha, der Eiter in den Augen. Slov. Bern. Karpačka, y, f. = prtačka, látačka (sta- rých bot). Val., laš. Brt. D. 221. Karpati = látati, flicken. Střevíce k. U Místka. Škd., Mtl., Brt. D. 221. Karpatiny, pl., f. = lojdy. Val. Brt. D. 221. Karpatský polož před Karpaty. K. země, Us., pískovec, Bř. N. 246., orel. Tam ani k. orel nedoletí. Us. u Žamb. Dbv. Karpaty od chrebet, chrib, chr'b = vrch, hora, der Bergrücken. Šf. Strž. I. 532. Lid toho jména nezná, nazývá je Tatry, Góry, Horby (Chrby) Šf. ib. Chorvati od Chrbů, řec. xagnari]?. Šf. Strž. II. 265. Od Karpat. Bž. 83. K. Malé, Krč. G. 253., 647., 701., 808., 849.; Sedmihradské, ib. 852.; Badhoštské mezi Ostravicí a Bečvou Dolejší až po úval oderský; K. Bílé na hranicích moravsko uherských (Tk. Ž. 222.); Vsetské mezi Bečrou Hořejší a Dolejší; Hostýnské mezi řekami Bečvou, Moravou Střední a Dřevnicí; Vyzovské mezi řekami Dřevnicí a Olsavou. Km. 1855. 10. K. u Ptolemaea = východní polovice Tater. f. Strž. I. 531. Cf. Rk. Sl. Karpavěti = krhavěti, ěl, ění, eiterig (triefend) werden; triefäugig werden. Slov. Bern. Karpavina = karpavosť. Karpavosť, i, f. = krhavosť, karpa, die Triefäugigkeit. Slov. Bern. Vz Karpavý. Abys seba viděť mohel, odhoď svú k., vstup do seba a uvidíš, že máš výstupkov dosť. Glč. I. 178. Cf. Kapravosť. Ssk. Karpavý = krabatý, drapatý. U Star. Hrozenkova. Vck. Dle Brt. D. 221. lojdavý, karhavý. Cf. Karpavosť. Nemohla býť v tváři pěkná, když bola k-vá. Glč. I. 155. K. jako by mu do očí pšena nahádzal. Rr.