572

Karpel, plu, m.= burák, kvaka, cvikla,
beta, Mangold. Slb. 245.

Karpetle, pl., hölzerne breite Untersohlen
zum Steigen über Schneeflächen. Šm.

Karpentna, y, f., ves v Těšínsku.

Karpiani, kmen slovanský. Št. Strž. I.
236,, 245.

Karpiny, pl., f., Eiter im Auge, die Augen-
butter. Slov. Loos. K-ny z očí vytierala.
Koll, Zp. II. 116.

Karpit, u, m. = španělská stěna, spa-
nische Wand. Slov.

Karpitový. K. stěna. Vz Karpit. Slov-
Bern.

Karpolith, u, m., nerost. S. N.

Karpotina, y, f. = vrch, kde viac skál
ako stromov sa nachodí. Slov. Čžkž. II.
188.

Karraghen, u, m., chondrus crispus,
irskv mech. Schd. II. 256.

Karské moře. Vz Vega II. 339.

Karšperk, vz Kašperk.

Karšteinka, y, f, vinnice. Tk. II. 276.

Karšteinské tvrziště. Sdl. Hr. I. 93.

Kárt, u, m. = konev na vodu. Slov. Hdž.
Šlb. 84.

Karta hrací. Vz KP. I. 367., Rk. Sl.
Kartám říkají modlitby o 32 stranách. Us.
Olv. Kdo dělí (=rozdává)? Kdo překládá
(snímá, hebt ab)? Kdo mete (vyhazuje)? Kde
je chápka (= kup, talon, der Kauf) ? Ú Mezi-
říčí na Mor. Domluvil. Cf. Kapati. Lepší
karty nežli kabát, můžeme si někdy zahrát.
Us., Sš. P. 608. Karty Nerozvedou-li přátely,
jistě je nesvedou. Us. Šml Komu karty
dobře v ruce jdou, tomu moli šaty nežerou.
Us. Kšť., Sk. Těchto časů na větším díle
děvečky a mladice jsou velmi všetečné, od-
vážlivé — pravé karty. Sborn. hist. 1886.
297. Hříčka v koule, šachy, karty nejméň
muži přísluší. Č. Rž. XCI. — K.= sněmovní
nález, der Landtagsbeschluss. Pal. Děj. IV.
1. 127.

Kartacetle. Otevřela šuple, sáhla do
něho a podávala každému hrst k-tlí. Kmk.
I. 146.

Kartáč drátový, vz Slov. zdrav., na vozy,
na dvéře a okna, Us., na cukrové formy,
na roury, na troubele, na sudy, kulatý, špi-
čatý k mytí kádí a chladičů atd. Wh. —
K. včel je na zápatí třetího páru nohou ku
stírání pelu do košíčku. Sš. — K. vojenský.
Víko (Deckelspiegel), dno (Bodenspiegel,
Stossspiegel) kartáče. NA. III. 94.

Kartáční = kartáčový. Šm.

Kartáčnictví, n., das Bürstenhandwerk,
der Bürstenhandel Prm.

Kartáčovadlo, a, n., dieBürstenmaschine
Šp., Zpr. arch. VIII. 88.

Kartáčovati také = v karty hráti. Celý
boží den k. Us. u Žamb. Dov.

Kartáčovitý, bürstenartig. Šp.

Kartaj, e, m., os. jm. Arch. III. 502 ,
Pal. Děj. III. 2. 38.

Karták, a, m., der Kartenmacher. Šm.

Kartandla, y, f. = pouzdro na psaní a
kreslení, Slez. Tč.

Kartanový = kartounový, Kattun-, K.
šaty, oblek. Laš. Tč.

Kartářiti, il, ení, Kartenmacher sein. Šm.,
Bern.

Kartářka, y, f. = vykladačka karet, die
Kartenanslegerin. Us. Nl., Sd.

Kartářský, Karten-, Kartenmacher-. Šm.

Kartářství, n., die Kartenmacherkunst;
der Kartenhandel. Us.

Kartas, a, m. = tatarský spyták. Dal.
137, 187., Světz. 1875. 297. — K, u, m. =
znak Košíků z Lomnice. Dal, 137 , 187.

Kartaš, e, m. = kartář. Slov. Ssk.

Kartelovati s kým oč = vyjednávati.
Slez. Tč.

Kartice, vz Chorotice. Blk.

Kartička, vz KaRta.

Kartisko, a, n. = veliká n. nehezká karta.

Kartofle = brambory. Slov.

Kartograf, a, m. = kreslič mapp, mappo-
pisec, der Kartograph. Brt., Stě. Zem, 294.,
Mus. 1880. 440.

Kartografický, kartographisch K. síť.
Stč. Zem. 302.

Kartografie, e, f., z řec., die Karto-
graphie. S. N., Stč. Zem. 386. Cf. Choro-
grafie.

Kartonovati co: knihu (do lepenkových
desek vázati). Us. Pdl.

Kartoš, e, m. = kartaš. Slov. Ssk.

Kartounář, e, m., der Kattunmacher.

Kartounárna, y, f., die Kattunfabrik.
Rk.

Kartounáŕský, Kattunmacher-. K. stroj.
Mour.

Kartounářství, n., die Kattunmanufaktur.
Rk.

Kartounictví, n. = kartounářství. Rk.

Kartouník, a, m. =kartounář, der Kattun-
weber. Rk.

Kartousa, y, f., das Karthäuserkloster.
Rk.

Kartouský Mlýn, Karthäuser Mühle,
u Brna. K. klášter. Tk. I. 553., II. 538., III.
32, 120., IV. 729., Blk. Kfsk. 1333.

Kartousy, Kartaus, osada u Litomyšle;
Karthaus, kasárna v Brně, ves u Běchovic
(také Čertousy); Konigsfeld, osada u Brna.
PL., Rk. Sl.

Kartovati, Karten spielen. Slov. Dbš.
SI. pov. L 559., N. Hlsk. XIV. 104. Cf.
KaRtiti.

Kartověštba, y, f, die Kartenwahrsagerei.
Rk.
Kartověštbář, e, m, der Kartenwahrsager.

Sm.

Kartovnice, e, kartovnička, y, f., die
Kartenspielerin. Šm.

Kartovuík, a, m, der Kartenmacher,
-spieler. Šm, Loos.

Kartový, Karten-. K. papír (na karty). —
K. rarášek vzal si ho do terče (o karba-
níku). Šml.

Kartun, gt. kartanu, m. = kartoun, der
Kattun. Laš. Tč.

Kartuuárství, n., die Kartunmanufaktur,
Loos.

Kartunový = kartounový. K. prostěradlo.
Sš. P. 563.

Kartús, a, m. = kartusian. Mezi knězem
Štěpánem k-sem a p. Bočkem. Pub.. II. 445.