574

Kasík Jeron. Blk. Kfsk. 1258.

Kasírek, rku, m., vz Keser. U Domažl.
Sln.

Kask, u, m. = klus. Kůň idě kaskem.
Mor. Brt. D. 221.

Kaskada = vodopád, při němž se voda
po několika stupních dolů řítí. Brt.

Kaskarilla, y, f. = kůra keřovitého stromu
crotan cascarilla. Kram. Slov.

Kasket = kašket.

Kasňa, vz Kasna. Der Kasten. Vzal
z kasni hodiny. Pokr. Pot I. 330. Už na
voze tvoje kasňa, na tej kasni tri periny.
Koll. Zp. I. 238.

Kasnár, a, m., der Kastner. Slov. Loos.,
Koll. IV. 179.

Kasnáriti, il, ení, Kastner sein. Slov.

Kasnárka, y, f., die Kastnerin. Slov.

Kasnárský, Kastner-. Slov.

Kasnárství, n., die Kastnerei. Slov. Bern.

Kasnička, y, f. = malá kasňa. Slov.
V izbe pod kozubom (krbem) mají k-čku
pro hrnce a mísy. Pokr. Pot. II. 288.

Kasova Hora, K-vy Hory, f., tvrz. Arch.
III. 488.

Kasovice = Kasejovice. Jir.

Kasparides 1785. Jg. H. 1. 2. vd. 575.

Kašparů Mlýn u Hrotovic.

Kassa. Pilo by se, dyby byla k. Sš. P.
654. — K. = hrb. Ten má kassu na zádech.
Us. Slm.

Kassava, y, f. Schd. I. 398

Kassetta, y, f. = skřínka, pokladnička,
die Kassette. — K. = prostora mezi trámy
strop tvořícími a pak ozdoba její. Rjšk. K.,
das vertieft liegende Feld einer Plafonddecke.
Exe. Pdl.

Kassettovaný strop. Vz Kassetta. Světz.
1880., 1878. 380.

Kassettový, Kassetten-. K. strop. Exc.
Pdl.

Kassia. Myrra a k. Ž. wit. 44. 9. K.
hřebíčková, cortex cassiae caryophyllatae.
Vz Rstp. 597.

Kassiopea, lépe: Kassiepeia. Cf. Schd.
I. 217., Sté. Zem. 24.

Kassiovitý. K. rostliny, cassieae: moringa,
dřezovec, libovec, bonduk, žlazokub, sapan,
drahnoúd, kreveň, snětor, okožec, rohovník,
trubol, těžeň, tamarino, kassia, senes, cha-
rečník, mískastec, chvastor, ladokvět, ko-
pajník, blumouš, brvoblan, simira, kurbaryl,
drasnolusk, valina, žmarlika, aloedrev, ka-
šitec. Vz Rstp. 346., 439.-466.

Kassírka, y, f., die Kassiererin.

Kassirovati, einkassieren; zrušiti, auf-
heben.

Kassírský, Kassier-. Bern.

Kassírství, n., das Kassieramt. BeRn.

Kassiterit, u, m., nerost (cínovec). Vz
Bř. N. 194., Šfk. Poč. 308., S. N.

Kassi-us, a, m. K. P. J. Vysokomýtský.
Jg. H. 1. 2. vd. 578. — K. Jan. Blk. Kfsk.
1157.

Kassovnictví, n., das Kassawesen. Rk.

Kastanětty. Vz KP. II. 295.

Kastanie. Jemanden die K. aus dem Feuer
holen, někomu zajíce svlékati. U Budějov.
Ks.

Kastel. Žer.

Kastík, u, m., das Kästchen. Šm.

Kastil, a, m., několik domkův u Vse-
tína.

Kastinger Jan, farář, + 1819. Vz Jir.
Ruk. I. 339.

Kastle, e, f., z Kasten. Je jako z k.
(čistý). Us. Vz Kastlík. — K. = korba vo-
zová, der Kasten. Us. Pdl.

Kastlový. K. stříkačka. Smekal.

Kastner, a, m., os. jm. Tk. V. 60., 63.
K. Eduard, prof., nar. v Náchodě 1845. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 181. O jiných K. vz S. N.

Kastor. Schd. I. 218., Stč. Zem. 32. —
K. = psí Jm. Škd. — K. u, m. = chlupatý
klobouk. Škd.

Kastorovec, vce, m. K-vci, xaózóyiac,
psi zvláštního druhu. Lpř.

Kastovný. K. ústava. KP.

Kastrirovati = vyřezati, vymiškovati,
ka8triren. Vz Kastrace.

Kasuar. Cf. Schd. II. 465.

Kasuistik, a, m., der Kasuistiker. Sbn.
361.

Kasuistika, y, f., z lat. = případosloví,
učení o jednotlivých případech. Rk. Sl.

Kasunka, y, f. = kasanka, ženská zástěra.
Ženy mají k-ky, mužští zástěry. Laš. Tč.,
Wrch.

Kašák, vz Kašičkář, Kašojídek. — K. =
dělník v cukrovaru, jenž kaši řepovou na
plachetku nalévá. K.P. V. 44.

Kašakút, a, m. = netopýr. U Broumova
na Mor. Brt.

Kašalon, u, m. = drahokam. Vz KP. III.
196.

Kašalot, a, m., physeter, velryba. Vz
Schd. II. 438.

Kasař, e, m. = kdo rád jí kaši. Vz Kašák.

Kašarina, y, f. = otava, mládza. Slov.
Rr. Sb.

Kašariska, pl., n., jm. místní. Sl. let.
IV. 248.

Kašati, filzen. Slov. Ssk. — se, sich
keck stellen. Ib. Ssk.

Kašava, y, f., Kaschawa, ves u Holešova
na Mor. D. ol. IX. 415.

Kaše, cf. Šrc. 174.-176.,.Mkl. Etym. 113.
K. řídká, hustá, lepkavá, Šp., bramborová,
rýžová, Hnsg., pohančená, prosná (žlutá),
Brt., čokoládová, merunková, Šp., krupičná
pražená, Dch., červená (pohančená s krví).
Val. Vck. K. sladká. Sdl. Hr. IV. 64. Vz
i Rk. Sl. Máma mě také hlúpú kaší ne-
krmily. Us. Jrsk. Bylo jich tam jako k.
v hrnci (mnoho); Míchali se jako k. v hrnci.
Mor. Brt., Tr. Býti v kaši (v nesnázi, v úzkých).
Us. Kšť. Na kaši léhali a vstávali (kaší živi
byli). Ehr. To je na kaši (rozbito = na
dobro). Us. Rgl. Maďaři říkají: Kaše není
jídlo, taliga není vůz a Slovák není člověk.
Kása nem étel, taliga nem scekér, tót nem
ember. Pokr. Pot. I. 107. Kaša v hrnci
breptala. Sš. P. 705. Uč ty svoje děti kašu
jésť (nepleť se v to, čemu nerozumíš). Koll.
Zp. 1. 447. Zle té kaši, co na cizí mléko
čeká. Us. Bž. Hádanka: Pán s paní šepce,
pozdvihují čepce. Km. 1886. 719. Vz Ľad
(dod.). — K. vápenná, der Kalkbrei. Sl. les.
— K. semenní, masť, der Samenbrei. — K. =



	574

	Kasík Jeron. Blk. Kfsk. 1258. Kasírek, rku, m., vz Keser. U Domažl. Sln. Kask, u, m. = klus. Kůň idě kaskem. Mor. Brt. D. 221. Kaskada = vodopád, při němž se voda po několika stupních dolů řítí. Brt. Kaskarilla, y, f. = kůra keřovitého stromu crotan cascarilla. Kram. Slov. Kasket = kašket. Kasňa, vz Kasna. Der Kasten. Vzal z kasni hodiny. Pokr. Pot I. 330. Už na voze tvoje kasňa, na tej kasni tri periny. Koll. Zp. I. 238. Kasnár, a, m., der Kastner. Slov. Loos., Koll. IV. 179. Kasnáriti, il, ení, Kastner sein. Slov. Kasnárka, y, f., die Kastnerin. Slov. Kasnárský, Kastner-. Slov. Kasnárství, n., die Kastnerei. Slov. Bern. Kasnička, y, f. = malá kasňa. Slov. V izbe pod kozubom (krbem) mají k-čku pro hrnce a mísy. Pokr. Pot. II. 288. Kasova Hora, K-vy Hory, f., tvrz. Arch. III. 488. Kasovice = Kasejovice. Jir. Kasparides 1785. Jg. H. 1. 2. vd. 575. Kašparů Mlýn u Hrotovic. Kassa. Pilo by se, dyby byla k. Sš. P. 654. — K. = hrb. Ten má kassu na zádech. Us. Slm. Kassava, y, f. Schd. I. 398 Kassetta, y, f. = skřínka, pokladnička, die Kassette. — K. = prostora mezi trámy strop tvořícími a pak ozdoba její. Rjšk. K., das vertieft liegende Feld einer Plafonddecke. Exe. Pdl. Kassettovaný strop. Vz Kassetta. Světz. 1880., 1878. 380. Kassettový, Kassetten-. K. strop. Exc. Pdl. Kassia. Myrra a k. Ž. wit. 44. 9. K. hřebíčková, cortex cassiae caryophyllatae. Vz Rstp. 597. Kassiopea, lépe: Kassiepeia. Cf. Schd. I. 217., Sté. Zem. 24. Kassiovitý. K. rostliny, cassieae: moringa, dřezovec, libovec, bonduk, žlazokub, sapan, drahnoúd, kreveň, snětor, okožec, rohovník, trubol, těžeň, tamarino, kassia, senes, cha- rečník, mískastec, chvastor, ladokvět, ko- pajník, blumouš, brvoblan, simira, kurbaryl, drasnolusk, valina, žmarlika, aloedrev, ka- šitec. Vz Rstp. 346., 439.-466. Kassírka, y, f., die Kassiererin. Kassirovati, einkassieren; zrušiti, auf- heben. Kassírský, Kassier-. Bern. Kassírství, n., das Kassieramt. BeRn. Kassiterit, u, m., nerost (cínovec). Vz Bř. N. 194., Šfk. Poč. 308., S. N. Kassi-us, a, m. K. P. J. Vysokomýtský. Jg. H. 1. 2. vd. 578. — K. Jan. Blk. Kfsk. 1157. Kassovnictví, n., das Kassawesen. Rk. Kastanětty. Vz KP. II. 295. Kastanie. Jemanden die K. aus dem Feuer holen, někomu zajíce svlékati. U Budějov. Ks.	Kastel. Žer. Kastík, u, m., das Kästchen. Šm. Kastil, a, m., několik domkův u Vse- tína. Kastinger Jan, farář, + 1819. Vz Jir. Ruk. I. 339. Kastle, e, f., z Kasten. Je jako z k. (čistý). Us. Vz Kastlík. — K. = korba vo- zová, der Kasten. Us. Pdl. Kastlový. K. stříkačka. Smekal. Kastner, a, m., os. jm. Tk. V. 60., 63. K. Eduard, prof., nar. v Náchodě 1845. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 181. O jiných K. vz S. N. Kastor. Schd. I. 218., Stč. Zem. 32. — K. = psí Jm. Škd. — K. u, m. = chlupatý klobouk. Škd. Kastorovec, vce, m. K-vci, xaózóyiac, psi zvláštního druhu. Lpř. Kastovný. K. ústava. KP. Kastrirovati = vyřezati, vymiškovati, ka8triren. Vz Kastrace. Kasuar. Cf. Schd. II. 465. Kasuistik, a, m., der Kasuistiker. Sbn. 361. Kasuistika, y, f., z lat. = případosloví, učení o jednotlivých případech. Rk. Sl. Kasunka, y, f. = kasanka, ženská zástěra. Ženy mají k-ky, mužští zástěry. Laš. Tč., Wrch. Kašák, vz Kašičkář, Kašojídek. — K. = dělník v cukrovaru, jenž kaši řepovou na plachetku nalévá. K.P. V. 44. Kašakút, a, m. = netopýr. U Broumova na Mor. Brt. Kašalon, u, m. = drahokam. Vz KP. III. 196. Kašalot, a, m., physeter, velryba. Vz Schd. II. 438. Kasař, e, m. = kdo rád jí kaši. Vz Kašák. Kašarina, y, f. = otava, mládza. Slov. Rr. Sb. Kašariska, pl., n., jm. místní. Sl. let. IV. 248. Kašati, filzen. Slov. Ssk. — se, sich keck stellen. Ib. Ssk. Kašava, y, f., Kaschawa, ves u Holešova na Mor. D. ol. IX. 415. Kaše, cf. Šrc. 174.-176.,.Mkl. Etym. 113. K. řídká, hustá, lepkavá, Šp., bramborová, rýžová, Hnsg., pohančená, prosná (žlutá), Brt., čokoládová, merunková, Šp., krupičná pražená, Dch., červená (pohančená s krví). Val. Vck. K. sladká. Sdl. Hr. IV. 64. Vz i Rk. Sl. Máma mě také hlúpú kaší ne- krmily. Us. Jrsk. Bylo jich tam jako k. v hrnci (mnoho); Míchali se jako k. v hrnci. Mor. Brt., Tr. Býti v kaši (v nesnázi, v úzkých). Us. Kšť. Na kaši léhali a vstávali (kaší živi byli). Ehr. To je na kaši (rozbito = na dobro). Us. Rgl. Maďaři říkají: Kaše není jídlo, taliga není vůz a Slovák není člověk. Kása nem étel, taliga nem scekér, tót nem ember. Pokr. Pot. I. 107. Kaša v hrnci breptala. Sš. P. 705. Uč ty svoje děti kašu jésť (nepleť se v to, čemu nerozumíš). Koll. Zp. 1. 447. Zle té kaši, co na cizí mléko čeká. Us. Bž. Hádanka: Pán s paní šepce, pozdvihují čepce. Km. 1886. 719. Vz Ľad (dod.). — K. vápenná, der Kalkbrei. Sl. les. — K. semenní, masť, der Samenbrei. — K. =