576

juvie ztepilé). Ves. IV. 73. — K. = bláto
na sukni atd. Sbírati k-ny. Us. Bkř. Když
jsem ho potkal, byl jako k. (špinavý). Us.
Dhn To je k. (coura, Nepořádná ženská).
Čce. Tkč. Cť. Kytaj, Šubra, Zvonec. — K.,
a, m , psí jm. Mor. Brt.

Kaštanák, u, m., carolinea, die Karolinee,
rostl. K. zpanilý, c princeps; znamenitý,
c. insignis; nádherný, c. fastuosa. Vz Rstp.
147.

Kaštánek, nku, m. = malý kaštan. Us.

Kaštanisko, a, kaštaniště, ě. n., der
Ort. wo Kastanien wachsen. Bern.

Kaštánky, pl., f. = druh hub modra-
vých, uvnitř bitých. U Klat. Dšk.

Kaštanohnědý, kastanienbraun. K. kůň
(kaštanový, tisavý). Čsk. — Rst. 424.

Kaštanovítosť, i, ť., kastanienähnliehe
Beschaffenheit Šm.

Kaštanovitý. K. dub, quercus castanea,
die Kastanieneiche. Sl. les.

Kaštice, Kaschitz, ves u Podbořan. Blk.
Kfsk. 86.. 246., Rk. Sl.

Kaštiel = kaštel (hrad, zámek). Slov.
Hdk. C. 379., Rb , Mkl. Etym. 133., Němc.

III. 161. Vzal ho do svého kaštila. Koll.

IV. 165. Také na Val. Vck Vz Kaštýl.
Kaštielik, u, m. = hrádek. Vz Kaštiel.

Sl. ps.

Kastrenk, oprav v: Kaštrenk.

Kastřiti, oprav v: Kaštřiti.

Kašírovati = kaštřiti. Sokl. II. 551.

Kaštýl, u, m. = zámek, hrad, kaštiel.
Val. Brt, D. 227., Vck. Vz Kaštiel.

Kašubka, y, f. = dílna kašubkářova.
Us.

Kašubkář, e, m. = rukavičkář neodbor-
ník (nevyučený, když ku př. cihlář pro-
vádí pomocí jiných řemeslo rukavičkářské)
Kár. Listy 1887. č. 348.

Kašubové, ratolesť Slovanů polských
v zadním Pomoří. Vz S. N., Šf. Strž.. II.
653., 425.

Kašurák, u, m., jm. trávníku, pastviska
v Pusté Polomi. Slez. Šd.

Kašvara, y, f. = hustá kaše z krupek
a zemčat. Čce. Tkč.

Kat. Katové, lictores. ZN. Cf. Tk. II 176.,
Mz. v List. filol. VIII. 48, Mkl. Etym. 113.
Vedú ho silnicí kaci (kati) k šibenici; Milá
zradí, šerha vsadí, k. oběsí, lebo mosí. Sš
P. 129, 134. Janko, Janko, k. ťa lámal,
nejedno's ty dievča zklamal. Sl. ps. 72.
Jinač neudělám, bych měl katu hlavu pod
meč dáti; ZRádce na kata vyprošený (na-
dávka 16. stol). Wtr. Remiš katem nad
nimi byl (je oběsil). Pč. 30. Ano i k. ohy-
zden, že věší pro peníze, ač i vinného
oběsí. Št. Kn. š. 168. Pověsť o katu vz
v Kld. 1. 266. O k. vz Kram. Slov., Sdl.
Hr. III. 14., 161. K. nemohl svědčiti; K.
nekoná právo pro právo, ale pro peníze.
Cor. jur. III. 4. 1. 393. — Kata zapírá,
kata ne přisvědčuje (= tož, ano, ovšem,
jistě). Mor. Ty's mi to vzáł? Kata vzáł
(= nevzal). Chceš kúsek ? Kata ne (= chci).
Brt. L. N. 1. 225., D. 173. Katať tam byl
(nebyl tam, freilich war er nicht dort),
Katať tam nebyl (byl tam, freilich war er
dort). Tč., Hz., Bkř. Byls tam? Kata ( = ne-

byl)!. Půjdeš tam? Kata půjdu (== nepůjdu).
Byľs tam? Kata ne (= byl)! Byľs tam?
Kata nebyl (= byl). Vck. Byľs ve škole ?
Kata ne (byl, arci že byl). Džl. Což by's
na mne pověděl, dyž na mne nic neviš?
A kata ja nevim. Sš. P. 111. Kata ni =
kata ne, co by ne, ano také ve Slez. Šd.
Dle Hk. také v Krkonš kata = ne.

-kať přípona sloves zdrobnělých na Mor.:
baďkať (lichotivě někoho na něco nabádati),
do kostela cupkať (jíti), civkať (pomalu jíti),
hlavú kyvkať atd. Vz Brt. D. 159.

Kata, vz Kat.

Katakaustika, y, f. = křivá čára. Vnč.
50.. ZČ. III. 69.

Katakomby, vz KP. 1. 127., III. 30.,
Kram. Slov., Rk. Sl.

Katalekty, z řec. = sebrané zbytky
starých spisů Rk. Sl.

Katatonie, e, f., země ve Španělsku.

Katalpa, y, f., catalpa, die Katalpe, rostl.
K. srdcolistá, c cordifolia; dubolistá, c.
qnercus. Vz Rstp. 1216,, Odb. path. III.
787.

Katan, cf. Katún.

Katane, kata ni, vz Kat.

Kataplasma = obkladek (nemocných).

Katariena = Kateřina. Slov.

Katarrakt. — K. = přístroj u parních
strojů s rozvodem ventilovým, jímž po
ukončeném zdvihu přestávka v chodu na-
stane. Šim. 93.

Katarrh. K. dělohy, hrtanový, nosní,
plicní, pochvy, průdušek, spojivky, střevní,
ucha středního, žaludeční. Vz Slov. zdrav.
Cf. Čs. Ik. III. 210., 276., VII. 208., IX.
111., 115., 182.

Katarrhalní kašel. Šv. 79., Kram. Slov.

Katarýn, os. jm. Žer. Záp. II. 184.

Kataspirika, y, f. = křivá čára. Vnč. 45.

Katasternictví, n., das Katasterwesen.
Sl. les.

Katastr domovní, das Hauskataster. Šp.

Katastrofa. Vz Jg. Slnosť. 136., Nz.

Katat, katat ne, vz Kat. Co stojí v: I.
677. a., to vynech.

Kaťata, vz Katě.

Kaťatý = veliká kaiata mající; tlustý.
Us. Brnt.

Katě. Švec stojí ve vratech v červených
kafatech. Er. P. 454.

Kategorický imperativ Kantův = mravní
zákon, jenž dle vnitřní nutnosti vyžaduje
od svobodného člověka splnění. Rk. Sl. Cf.
Pal. Rdh. I. 343.

Katech, u, m., terra katechu, Pflanzen-
saft. Cf. Katechu.

Katechetický, katechetisch. Šm. K ká-
zání. Skočd. 307.

Katechin, u, m., v lučbě, das Kateehin.
Nz.

Katechismus lesní, der Forstkatechismus.
Sl. les. O k. vz Jg. H. 1. 2. vd. 691.-692.

Katechisovati, katechisiren. Šm.

Katechisovník, a m. = katecheta. Bern.

Katechotříslový. K. tříslovina, die Ka-
techugerbsäure. Nz.

Katechu. Cf. Rstp. 430., 792., 1641.,
Žambír, Slov. zdrav. Vz Katech.