Předchozí (576)  Strana:577  Další (578) |
|
|||
577
|
|||
|
|||
Katechuový, Katechu-. K. břečka, roz-
tok, kyselina. Šp. Katechumenat, u, m. Kryštůfek. Círk.
děj. I. 269., 734. Katelektronický nerv. Osv. I. 484.
Kateřina, Katuše, Katuška, Kaša, Ka-
trenka, Katulienka. Potrhlá Káča, Kačena se vzteklým zoubkem. Sv. Kateřina věší housle do komína (končí taneční zábavy). U N. Bydž. Kšť. Nastane-li na den sv. K-ny mráz; bude zima vlhká a blátivá. Mus. K-na na blátě, vánoce na ledě. Brt. K-na šla do mlýna, namlela múky plné klobúky; Kačo! Vaši doma skáčó!; Kača leze na březu, a ja za ňu polezu, Kača spadně a ja na ni, tu maš, Kačo, snidani. Km. 1886. 594. Le- genda o sv. K. Vz Pyp. K. L 145., List, filol. IX. 287.-324. (Výklad některých míst). O jiných K. vz S. Ň. — K. = běhavka. Navštívila ho kačena. Us. — Sv. K., ves u Opavy. Tk. VII. 359. Vsi v Plzeň, a Ža- tecku. Vz Blk. Kfsk. 195., Sdl. Hr. I. 195., Rk. Sl. Kateřinec, nce, m., Kateřinitz, ves u Vse-
tína. Kateřinice, dle Budějovice, Kattendorf,
ves u Příbora. D. ol. I. 500., Tov. 129. Kateřinka, y, f., Katharina, ves u Uhří-
něvsi. PL., Rk. Sl. Kateřinky, pl., f., ves u Zbraslavic;
Katharinadorf, ves u Čechtic. Blk. Kfsk. 281., Rk. Sl. Kateřinovice, dle Budějovice, Kateři-
nowitz, osada u Napajedel. Kateřinský Kopec, Katharinaberg, před-
městí v Polné. — K. olej. Mllr. 73. Katerka, y, f., v hora., der Steckelkiel
(eine kleine Röhre im Pumpenwerke). Šm. Káterko, a, n., das Windrad (in den
Messingwerken). Šm. Katerkový, Steckelkiel-. K. plech, šroub.
Šm. Katerlička, y, f. = Kateřina. Sš. P. 126.
Kathedralský = kathedralní. Rk.
Kathedrový, Katheder-. K. socialismus.
Kaizl 322. Katheterisace, e, f. = cévkování.
Katheterism-us, u, m. K. hrtánu = za-
vedení ohnuté trubky bez řezu skrze ústa hrtánem do průdušnice při záškrtu. Šel., Čs. lk. Kathetometr slouží k měření rozdílů
výškových, hl. sloupců kapalných. ZČ. I. 40. Kathoda. Cf. KP. II. 222.
Katholikon = slovník slov lat. s vý-
kladem na jazyky národní, druhdy i věcným, mater verborum. Jir. Ruk. I. 340. K. Gut- tenbergovo = lat. mluvnice s etymol. slov- níkem. Vz KP. I. 321., Sbn. 636. — K., lék ode všech nemocí. S. N. Káti se, strb. kajati se, poenitere. Vz
Listy filol. 1884. 108., Mkl. Etym. 107. Ka- jící život, Št. Kn. š. 82., modlitba. Mour. Kál se; Nebude se k. Ž. wit. 105. 45., 109. 4. Již-li se kaješ? Hugo 166. Kajem se. Št. Ř. 232. b. Kám se. Jg. Protož se kejte (přehlas.) Pam. 3. 168. Adam káv se již jest svatý. Hus I. 184. — se čeho: hříchů. Výb. I. 254., II. 25., Št. Kn. š. 99., 182., |
Pass. mns. 277., Žvt. otc. 60. a., Smil v.
2020., Hus III. 116. Ona sa nechce k. svého vilstvie; Kaj se toho. ZN. Nebudú-liť se toho k. Št. Kn. š. 91. Kdo činí, čeho má se k. Hus III. 120. Druzí v svaté dni hřiechy plodie a káti se jich nerodie. Hr. ruk. 275. — čím. Cizími bědami se k. Ler. — se z čeho. Nechť sě kají z toho zlodějství; Viz, z čeho sě máš k. Hus II. 226., III. 120. — jak. K. se těžce. Št. Kn. š. 30. — zač. Velmi-li se za ně (hřiechy) kaješ? Hus III. 144. — se čeho proč. Kajíce se hřiechu z božieho přrikázanie. Hus I. 89. — čeho jak dlouho. Jehož by se měl rok k. Výb. II. 13. — co čím: vinu smrtí k. Vrch. (Pdl.). Katice, e, f. = Káča. Bern.
Katík, vz Kat. — K. = trhan. Val. Brt.
Katina, Katinka, y, f., Kateřina. Hdž.
Šlb. 27. Katipo, a, m. K. novoseelandský. Odb.
path. III. 9C9. Katiti se na koho = zlobiti se. Us.,
Shakesp. Kr. Lear I. 93. Kátiti = káceti. U Počátek, u Něm.
Brodu. Brnt, Jdr. Kativa, y, f., eurypigia, ein Sumpfvogel.
Šm. Katlov, a, m., sam. u Zbraslavic.
Katmanka, y, f., amanita, der Eierpilz,
houba. K. císařská, a. caesarea; k. mucho- morka, a. muscaria; k. březovka, a. spa- dicea; červenavá, a. rubescens, agaricus myodes, der Perlenschwamm; hlíznatá, a. phalloides, agaricus bulbosus s. citrinus; čubará, a. pantherina, agaricus pantherinus. Vz Rstp. 1884., Odb. path. III. 858.--859., Sl. les., Kram. Slov. Katoda, vz Kathoda, Slov. zdrav.
Katolicismus, u, m. — katolictví. Mus.
1880. 470. Katolický, katoličtější. Bž. 135. K. věro-
uka, mravověda. MP. Katolík. Za: -ik přidej: Zpěvák — zpě-
vácký, ale: katolický. Odporníci pravili, že dvojího způsobu obyvatelé v král. českém pod jednou se nacházejí. Jedni kat. římští, kteří je a jich náboženství nepersequitirují, nýbrž vedlé zřízení zem. a vedlé majestátu a porovnání jich o náboženství učiněného za jednoho člověka s nimi jsou; druzí že jsou katol. španělští, kteří je a jich nábo- ženství pod obojí persequitirují. Slavata I. 143. Katoliš. Naučí tě lidé, holenku, k. Sá.
Kv. 1869. 11. Katonák, a, m. = kdo katovi náleží ?
Vz Vylapati. Katonova disticha ze 14. stol. Jir. Ruk.
I. 340. Katonsky, po katonsku = přísně (jako
Kato činíval). Katoptrický, katoptrisch. K. dalekohled,
Mj., anamorfosa. ZČ. III. 77. Katoptrika, die Katoptrik. Cf. ZČ. III.
35. Katou, rostl. Vz Rstp. 174., 1518., 1632.
Katour, a, m. == katův holomek, ukrut-
ník. Sd. 404
|
||
|
|||
Předchozí (576)  Strana:577  Další (578) |