577

Katechuový, Katechu-. K. břečka, roz-
tok, kyselina. Šp.

Katechumenat, u, m. Kryštůfek. Círk.
děj. I. 269., 734.

Katelektronický nerv. Osv. I. 484.

Kateřina, Katuše, Katuška, Kaša, Ka-
trenka, Katulienka. Potrhlá Káča, Kačena
se vzteklým zoubkem. Sv. Kateřina věší
housle do komína (končí taneční zábavy).
U N. Bydž. Kšť. Nastane-li na den sv. K-ny
mráz_; bude zima vlhká a blátivá. Mus. K-na
na blátě, vánoce na ledě. Brt. K-na šla do
mlýna, namlela múky plné klobúky; Kačo!
Vaši doma skáčó!; Kača leze na březu, a
ja za ňu polezu, Kača spadně a ja na ni,
tu maš, Kačo, snidani. Km. 1886. 594. Le-
genda o sv. K. Vz Pyp. K. L 145., List,
filol. IX. 287.-324. (Výklad některých míst).
O jiných K. vz S. Ň. — K. = běhavka.
Navštívila ho kačena. Us. — Sv. K., ves
u Opavy. Tk. VII. 359. Vsi v Plzeň, a Ža-
tecku. Vz Blk. Kfsk. 195., Sdl. Hr. I. 195.,
Rk. Sl.

Kateřinec, nce, m., Kateřinitz, ves u Vse-
tína.

Kateřinice, dle Budějovice, Kattendorf,
ves u Příbora. D. ol. I. 500., Tov. 129.

Kateřinka, y, f., Katharina, ves u Uhří-
něvsi. PL., Rk. Sl.

Kateřinky, pl., f., ves u Zbraslavic;
Katharinadorf, ves u Čechtic. Blk. Kfsk.
281., Rk. Sl.

Kateřinovice, dle Budějovice, Kateři-
nowitz, osada u Napajedel.

Kateřinský Kopec, Katharinaberg, před-
městí v Polné. — K. olej. Mllr. 73.

Katerka, y, f., v hora., der Steckelkiel
(eine kleine Röhre im Pumpenwerke). Šm.

Káterko, a, n., das Windrad (in den
Messingwerken). Šm.

Katerkový, Steckelkiel-. K. plech, šroub.
Šm.

Katerlička, y, f. = Kateřina. Sš. P. 126.

Kathedralský = kathedralní. Rk.

Kathedrový, Katheder-. K. socialismus.
Kaizl 322.

Katheterisace, e, f. = cévkování.

Katheterism-us, u, m. K. hrtánu = za-
vedení ohnuté trubky bez řezu skrze ústa
hrtánem do průdušnice při záškrtu. Šel.,
Čs. lk.

Kathetometr slouží k měření rozdílů
výškových, hl. sloupců kapalných. ZČ. I.
40.

Kathoda. Cf. KP. II. 222.

Katholikon = slovník slov lat. s vý-
kladem na jazyky národní, druhdy i věcným,
mater verborum. Jir. Ruk. I. 340. K. Gut-
tenbergovo = lat. mluvnice s etymol. slov-
níkem. Vz KP. I. 321., Sbn. 636. — K.,
lék ode všech nemocí. S. N.

Káti se, strb. kajati se, poenitere. Vz
Listy filol. 1884. 108., Mkl. Etym. 107. Ka-
jící život, Št. Kn. š. 82., modlitba. Mour.
Kál se; Nebude se k. Ž. wit. 105. 45., 109.
4. Již-li se kaješ? Hugo 166. Kajem se. Št.
Ř. 232. b. Kám se. Jg. Protož se kejte
(přehlas.) Pam. 3. 168. Adam káv se již
jest svatý. Hus I. 184. — se čeho: hříchů.
Výb. I. 254., II. 25., Št. Kn. š. 99., 182.,

Pass. mns. 277., Žvt. otc. 60. a., Smil v.
2020., Hus III. 116. Ona sa nechce k. svého
vilstvie; Kaj se toho. ZN. Nebudú-liť se
toho k. Št. Kn. š. 91. Kdo činí, čeho má
se k. Hus III. 120. Druzí v svaté dni hřiechy
plodie a káti se jich nerodie. Hr. ruk. 275.
— čím. Cizími bědami se k. Ler. — se
z čeho. Nechť sě kají z toho zlodějství;
Viz, z čeho sě máš k. Hus II. 226., III.
120. — jak. K. se těžce. Št. Kn. š. 30. —
zač. Velmi-li se za ně (hřiechy) kaješ? Hus
III. 144. — se čeho proč. Kajíce se hřiechu
z božieho přrikázanie. Hus I. 89. — čeho
jak dlouho. Jehož by se měl rok k. Výb.
II. 13. — co čím: vinu smrtí k. Vrch.
(Pdl.).

Katice, e, f. = Káča. Bern.

Katík, vz Kat. — K. = trhan. Val. Brt.

Katina, Katinka, y, f., Kateřina. Hdž.
Šlb. 27.

Katipo, a, m. K. novoseelandský. Odb.
path. III. 9C9.

Katiti se na koho = zlobiti se. Us.,
Shakesp. Kr. Lear I. 93.

Kátiti = káceti. U Počátek, u Něm.
Brodu. Brnt, Jdr.

Kativa, y, f., eurypigia, ein Sumpfvogel.
Šm.

Katlov, a, m., sam. u Zbraslavic.

Katmanka, y, f., amanita, der Eierpilz,
houba. K. císařská, a. caesarea; k. mucho-
morka, a. muscaria; k. březovka, a. spa-
dicea; červenavá, a. rubescens, agaricus
myodes, der Perlenschwamm; hlíznatá, a.
phalloides, agaricus bulbosus s. citrinus;
čubará, a. pantherina, agaricus pantherinus.
Vz Rstp. 1884., Odb. path. III. 858.--859.,
Sl. les., Kram. Slov.

Katoda, vz Kathoda, Slov. zdrav.

Katolicismus, u, m. — katolictví. Mus.
1880. 470.

Katolický, katoličtější. Bž. 135. K. věro-
uka, mravověda. MP.

Katolík. Za: -ik přidej: Zpěvák — zpě-
vácký, ale: katolický. Odporníci pravili, že
dvojího způsobu obyvatelé v král. českém
pod jednou se nacházejí. Jedni kat. římští,
kteří je a jich náboženství nepersequitirují,
nýbrž vedlé zřízení zem. a vedlé majestátu
a porovnání jich o náboženství učiněného
za jednoho člověka s nimi jsou; druzí že
jsou katol. španělští, kteří je a jich nábo-
ženství pod obojí persequitirují. Slavata I.
143.

Katoliš. Naučí tě lidé, holenku, k. Sá.
Kv. 1869. 11.

Katonák, a, m. = kdo katovi náleží ?
Vz Vylapati.

Katonova disticha ze 14. stol. Jir. Ruk.
I. 340.

Katonsky, po katonsku = přísně (jako
Kato činíval).

Katoptrický, katoptrisch. K. dalekohled,
Mj., anamorfosa. ZČ. III. 77.

Katoptrika, die Katoptrik. Cf. ZČ. III.
35.

Katou, rostl. Vz Rstp. 174., 1518., 1632.

Katour, a, m. == katův holomek, ukrut-
ník. Sd.

404