578

Katov, a, m., Katow, vsi u Soběslavě
(Blk. Kfsk. 610.), Sdl. Hr. IV. 371., Rk. Sl.
a u Tišnova.

Katování. Samo umění pravého mluvení
a psaní dostatečné jest k ustavičnému ži-
vota k. Jel. Enc. m. 34.

Katovice, dle Budějovice, Katowitz, mě-
stečko u Strakonic. Blk. Kfsk. 38., Rk. SI.
V Katovicích obědvají o hodinu dříve Vz
Sbtk. Krat. h. 51.

Katovická Hora. Čechy I. 190.

Katovna, y, f., Katowna, sam. u Kolína
a u Kutné Hory.

Katovně = katovsky. Bern.

Katovní, Folter-. Šm.

Katovník, a, m. = kat. J. J. Kolár.
Monika 63.

Katovsko, a, h., Katowsko, ves u Blatné.
PL., Rk. Sl.

Katovsky, scharfrichterisch; unbarmher-
zig, grausam. Bern.

Katr, u, m. = mříže, šp. z něm. Gitter.
Rjšk. — Katry = mřežky, vyšívané dírko-
vané cípy u zástěry zvl. nebo u šátku. Mor.
Vck.

Katra, y, f. = Kateřina. Hdž. Šlb. 27.

— K. = vlastní jm. žen. ze 14. stol. Mus.
1880. 467., Pal. Rdh. I. 122., Arch. I. 174.

Kátračky, pl., f., die Pumpenklappe. Šm.

Katrán, u, m., crambe, der Meerkohl,
rostl. K. pomořský, c. maritima; východní,
c. tatarica. Vz Ratp. 88., S1b. 696.

Katrče. Hr. ruk. 379., MV.

Katrenka, y, f. = Kateřinka. Sb. sl. ps.
II. 1. 100. — K. = česká mince z r. 1542.
Ssk.

Katrlinka, y, f. = Kateřina. Us. Bf.
Kátroun, u, m., v horn., das Windfass.
Šm.

Katrovadlo, a, n. = prohazovačka na
písek. U N. Kdyně. Rgl.

Katrovati = mřížkovati. Bern. — K. =
písek prohazovačkou čistiti. U N. Kdyně.
Rgl.

Kátrový nebozez, der Ventilbohrer Vys.

Katrožen, u, m., u hodin., das Wind-
fanggetriebe. Šm.

Katruša, dle Kača = Katra.

Katulienka, y, f. = Kateřina. Z brezo-
vého dreva voda kvapká, napiže sa, Katka,
K-ka, veď je sladká. Slov. Sl. spv. III. 88.

Katunářství, n., die Kattunmanufaktur.
Šm.

Katunový = kartounový, Kattun-. K.
sukně, Hrt8., peřinka. Sš. P. 509.

Katusice, dle Budějovice, Katusitz, ves
u Ml. Boleslavě. Tk. IV. 729., V. 201., Blk.
Kfsk. 199., Sdl. Hr. V. 276., Rk. Sl.

Katuše == Katka. Sb. sl. ps. II. 1. 100.

— K. = kráva po krku kropenatá. Mor.
Brt. — K. = lichotné jm. kachní. Mor. Brt.

Katuška, y, f. = Katuše, Kátka, Ka-
čenka. Sl. ps. Šf. I. 47. Čeho želíš, moja
milá, má K-ko roztomilá, či vínečka zele-
ného, či prstenka stříbrného? Sš. P. 798.

— K, lycopus, der Wolfsfuss, rostl. Slb.
327., Mllr. 64.

Katův Důl, sam. u Žamberka.
Katuvať = katovati. Němc. VII.105.

Kauč, e, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1333.,
S. N.

Kaučen, u, m., v luč., das Kautschen.
Nz.

Kaučin, u, m., v luč., das Kautschin.
Nz., Šfk. Poč. 585.

Kaučuk. Cf. Schd II. 276., Rstp. 1058.,
1338, 1369., 1371., Sfk. Poč. 584., Schd.
I. 406., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rosc.
39., 116., Rk. Sl. Válec k-kem potažený.
Sl. les. Paragrafy ty byly z k-ku (všelijak
vyložitelné). Šml.

Kaučukovina, y, f. = kaučuková věc,
zboží, Kautschukwaare. Rk.

Kaučukový, Kautschuk-. K. pokost, Mj.
126., kruh, trubka, rourka, troubel, ucpávka,
balon, jádro, plotna, klobouček, čepička,
plátno, řemen, tmel, věnec. Šp.

Kaukler, a, m. = kejklíř. Slov. Glč. II.
324.

Kaukliar, a, m. = kejklíř. Slov. Loos.

Kauri, n. = malá ciperka, cypraea mo-
neta, měkkýš. Vz Schd. II. 536., KP. I. 71,
Kaury.

Kaurin, a, m., u Turků nadávka kře-
sťanům (křesť. pes). Chch.

Kaury = kauri. KP. III. 366.

Kausalní nexus, ZČ. 5., souvislost okol-
ností, výklad, Stč. Zem. 87., 156., řada.
Osv. I. 483.

Kaustický. K. křivka, plocha. Vz Kau-
stika. ZČ. III. 69.

Kaustika. S. N. — K. = křivá čára.
Vnč. 50.

Kauterisace, e, f. = rušení n. ničení
organ, pletiv horkem n. leptáním. Slov.
zdrav., S. N.

Kava, y, f. = kavka, die Dohle. Vz Ha-
vran, Kavák. Laš. Tč. U Olom. Sd.

Káva, cf. Mkl. Etym. 108. K. špatná:
brynda, ghura (laš. Brt.), ciryfinda, u Be-
chyně, Mý., cilifinda. U Klat. a Plz. BPk.
K. obrácená (v níž jest více mléka než
kávy). Světz. 1875. Cf. Rstp. 381., 830.,
1453., KP. I. 22., Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Rk. Sl.

Kavacon = kavecan. Šm.

Kaváček, čka, m., os. jm. D. ol. IV. 766.

Kavacha, y, m., os. jm. D. ol II. 242.

Kavák, a. m. = vrána. Cf. Kava. U Ne-
zamyslic. Bkř.

Kaval, u, m. = kavalec, kus. U Místka.
Škd. Cf. Mkl. Etym. 113.

Kavalčanka, y, f., revír u Místka.

Kavalčanský, potok v pohoří karpat-
ském.

Kavalčaný, potok v pohoří karpatském.

Kavalec, lce, m. = kavalek, kaval, kus.
Vz Kaval. Mor. Šd. Kdo bude dnes házeti
k-cemi (k-ci) = kdo bude lháti vypravuje
povídky. Us. vojeu. Em. Weber. Dali mu pod
k. (== tlukou mu na hlavě pecky, špatně
se mu vede), lb. Kld. — K. = postranice
vojenské železné postele. Us. vojen. Rgl. —
K, os. jm. Arch. II. 60. K. z Lipoltic. Sdl.
Hr. I. 254., Sdl. Hr. V. 362.

Kavalek, lku, m., vz Kavalec.

Kavalír, u, m. = vysoká předprseň, místo
tak vyvýšené, že nade všecky ostatní hradby
pevnosti vyčnívá. S. N., NA. III. 150., 158.