580

Kavula, y, f. = kavčena.

Kávula, y, f. = dimin. slova káva. Slov.
Ssk.

Kavún, a, m. = chlapík, silák, kos. U Ro-
nova. Rgl.

Kayak, a, m. = eskimácký kožený člun.
Rgl.

Kazabajka, vz Kazajka.

Kazáček, čku, m. = krátký kabátek, das
Jankerl. Dch.

Kazaj, e, f. = kazajka. Jrsk. Také mor.
Knrz.

Kazaja, e, f. = kazajka. Mor. Knrz.

Kazajčička, y, f. = malá kazajka

Kazaječka, y, f. = malá kazajka. Us.
Dch.

Kazajka, z fr. casaque, vlas. casacca.
Bdl. K. svirací, die Zwangsjacke. Prk.

Kázal, a, m., der Befehler, Züchtiger.
Šm.

Kázálek, lka, m. = špatný kazatel. Rk.

Kazaniajka, y, f. = kacabajka. U Nové
Kdyně. Psčk.

Kazamaty, vz Kasamaty. Nedělej s tím
žádné k. (okolky, žerty). Ve vých. Čech.
Všk., Svátek.

Kázaně. Št. Kn. š. 171.

Kázání = poručení. Ž. wit. 118. 15., 2.
6. a j., Sv. ruk. Al. 894. Vz vydání Gb.
226. Kúpil jeho k-ním zbroji. NB. Tč. 221.
K. učiniti. Smil 544. Jeho k-ním byli na
brání (na loupení). Pč. 15. Pustili ho pan-
ským kázáním. Půh. I. 156. Bych tobě co
dala proti božskému k.; Císařovým k-ním
jsú mučeny. Pass. Prvé jest boží k. Hr.
ruk. 267. Královským k-ním přivedeni jsú;
K. otcovo učiniti. BO. On neučinil jeho k.;
Velikú práci nesl mým k-ním; Aby plnil
k. jeho; k. přestúpiti. Št. Ku. š. 5., 18., 36.,
109. — K. = řeč duchovní. Pass. K. cy-
klické, dogmatické či věroučné, mravoučné,
liturgické, historické. Skočd. Na k. proti
někomu něco říci. Pč. 6. Vyznal na mu-
kách, že jest kázal na k. Ib. 48. Dělám,
dělám k., všecky kočky svázaný, jedna
běhá po kostele, že jí matka neustels. Dět-
ské říkadlo. Km. 1886. 639. Cf. o k. Jg. H.
1. 2. vd. 692.-696., Sbn. 209., 298., 434.,
489., 910., S. N. — K. = káráni. Jako fa-
rizeové učinili, proti nimž tuto k. Pán či-
niti ráčil. BR. II. 21. a.

Kázanice, e, f. = kázání. To sem věděla,
že zase bude ňáká k. Us. u Dobrus.

Kázáničko, a, n., Standrede, Gardinen-
predigt, Strafpredigt. Us. Dch., Arb.

Kazanka, y, f., vinnice u Troje u Prahy.
Rk. Sl.

Kázaný = mravný, mravů zřízených. Dal.
85.

Kázar == hospodář, pán. Mor. a slov.
Gazda neboli hospodár je k-rem v domě.
Dch. Dźevečko bělá zára, trefila's na k-ra,
budze ca kazarovac, tvé vlásky roztahovac.
Sš. P. 452. Podlé toho lze hned poznati,
kdo je k-rem v domě. Pokr. Pot. I. 69.

Kazárek, rku, m. = kazajka. U Chrud.?
Ndrf.

Kázariti = kázarovati.

Kázarovatí = poroučeti. Vz Kázar.

Kázarství, n., das Zuchtamt. Šm., Bern.

Kazatel. Št. Kn. š. 34., 143. Cf. Tk. III.
31., 57., S. N. — K. = kniha sepsaná Šalo-
mounem, das Buch der Prediger. Šd. Cf.
S. N.

Kazatelna. Cf. S. N. Už spadl s k-ny;
Už je shodili s k-ny (měli ohlášky). Us. —
K. =jm. vrchu u Příbramě. Krč.

Kazatelný = co lze kázati. Sš. Mt.

Kazateľoveda, y, f., die Homiletik. Slov.
Ssk.

Kazatelský. K. výmluvnost Mus. 1880.
468.

Kázati, kazovati. Bž. 200., Mkl. Etym.
113., 114. Když potřeba káže. Us. Takový
bude kázán jako loupežník. Výb. II. 169.
Kdyžby kážíc se trudili. Pass. Bránie-li k.
kněžie, nemá jich věrný poslúchati. Hus II.
435. Kázal-tě Buoh: Miluj jako se. Št. Kn.
š. 39. — nač. Dosud kázal na pány. Let.
7. (13.). Když se jal k. na kněžstvo. Výb.
II. — co: slovo boží, Pass., pravdu. Št.
Kn. š. 34. Pak jim kázal po všem světu
jíti vieru kážíce. Kat. 112. Co kážeš (po-
roučíš)? Výb. II. 32. Čzožť kazuji, to učiňte.
Mnč. R. 27. — koho. Tov., Ž. wit. 117.18.,
93. 12., Sv. ruk. SB. 97., An. 4L, K. III.
13. Koho Hospodin miluje, toho káže. BO.
Ti děti milují přieliš, ktož jich nekáží. Št.
Kn. š. 38. - koho čím. Za Dal. přidej:
13. Tyť já všecky metlú káži. Žk. 240. —
komu. Koll. Zp. I. 318. Jdi, kam ti srdce
káže. Vrch. Mládenec má vůlu, on si voliť
může, co mu srdce káže, ale panna ne tak,
ona musí čekať, až jí synek zkáže. Sš. P.
474. Jakož jemu páni káží. Půh. II. 54 ,
352. To vem (vám) kážu. Dal. C. 7. Kaž
moci tvej. Ž. wit. 67. 29. Já tobě kazuji.
ZN., BO. Kázal nám, abychom jej vzývali
otcem. Št. Kn. š. 17. — komu odkud.
Kažte duši hříšné odtud. Sš. P. 26. - jak.
Fedle práva kázan býti má. Vš. Jir. 306.
K. měkce, tklivě, důrazně, přísně, hřímavě.
Vlč. K. velikým hlasem. ZN. Kazuje pod
hrozú a při milosti. Kat. 1452. Boží mocí
kazuji vem. Hr. ruk. 35., 71. — kde. Apo-
štolé sú vieru kázali po všem světu. Št.
Kn. š. 11. — proč (z čeho). Kteříž z pe-
něz káží. Hus I. 398., 401. Často jej Ježíš
z toho kázal (káral). Sv. ruk. 160. — kdy.
Ani v hněvě tvém kaž (kárej, trestej) mé.
Ž. wit. 6. 2. (Anth. I. 3. vd. 8.). — koho
oč. Nechať nás káží o to, ale ne ty. NB.
Tč. 244. — komu kam. Kaž před se pí-
saři svému. Výb. II. 42. Tu jim (ciesař)
inhed před se káza. Výb. II. 8. — skrze
koho. Jakož Buoh kázal skrze svého apo-
štola. Št. Kn. š. 116. — o něčem. Výb.
II. 6., Hus I. 432. Kněz káže o matce boží
a myslí paní mámu v loži. Slez. Tč. —
proti čemu. Kněžskú zlosť tresktali a
proti nie kázali. Hus III. 288. — s inft.
Ž. wit. 103. 32., 112. 9., 118. 139. Kdože
sa mi, kdože zarmucúvať káže? slobodno
som dievča, nik mi nerozkáže. Koll. Zp. I.
68. I káži jej vsaditi; Matúš jí ty kože do
pivnice vložiti kázal; Kuoň ten do těch
maštal pacholkem svým postaviti kázal jest.
NB. Tč. 125., 181., 269. Metlami bíti kázán.
Pís. Byl od nich svázán a v žalář vsaditi
kázán; Káza sě lidóm sebrati, všem svým



	580

	Kavula, y, f. = kavčena. Kávula, y, f. = dimin. slova káva. Slov. Ssk. Kavún, a, m. = chlapík, silák, kos. U Ro- nova. Rgl. Kayak, a, m. = eskimácký kožený člun. Rgl. Kazabajka, vz Kazajka. Kazáček, čku, m. = krátký kabátek, das Jankerl. Dch. Kazaj, e, f. = kazajka. Jrsk. Také mor. Knrz. Kazaja, e, f. = kazajka. Mor. Knrz. Kazajčička, y, f. = malá kazajka Kazaječka, y, f. = malá kazajka. Us. Dch. Kazajka, z fr. casaque, vlas. casacca. Bdl. K. svirací, die Zwangsjacke. Prk. Kázal, a, m., der Befehler, Züchtiger. Šm. Kázálek, lka, m. = špatný kazatel. Rk. Kazaniajka, y, f. = kacabajka. U Nové Kdyně. Psčk. Kazamaty, vz Kasamaty. Nedělej s tím žádné k. (okolky, žerty). Ve vých. Čech. Všk., Svátek. Kázaně. Št. Kn. š. 171. Kázání = poručení. Ž. wit. 118. 15., 2. 6. a j., Sv. ruk. Al. 894. Vz vydání Gb. 226. Kúpil jeho k-ním zbroji. NB. Tč. 221. K. učiniti. Smil 544. Jeho k-ním byli na brání (na loupení). Pč. 15. Pustili ho pan- ským kázáním. Půh. I. 156. Bych tobě co dala proti božskému k.; Císařovým k-ním jsú mučeny. Pass. Prvé jest boží k. Hr. ruk. 267. Královským k-ním přivedeni jsú; K. otcovo učiniti. BO. On neučinil jeho k.; Velikú práci nesl mým k-ním; Aby plnil k. jeho; k. přestúpiti. Št. Ku. š. 5., 18., 36., 109. — K. = řeč duchovní. Pass. K. cy- klické, dogmatické či věroučné, mravoučné, liturgické, historické. Skočd. Na k. proti někomu něco říci. Pč. 6. Vyznal na mu- kách, že jest kázal na k. Ib. 48. Dělám, dělám k., všecky kočky svázaný, jedna běhá po kostele, že jí matka neustels. Dět- ské říkadlo. Km. 1886. 639. Cf. o k. Jg. H. 1. 2. vd. 692.-696., Sbn. 209., 298., 434., 489., 910., S. N. — K. = káráni. Jako fa- rizeové učinili, proti nimž tuto k. Pán či- niti ráčil. BR. II. 21. a. Kázanice, e, f. = kázání. To sem věděla, že zase bude ňáká k. Us. u Dobrus. Kázáničko, a, n., Standrede, Gardinen- predigt, Strafpredigt. Us. Dch., Arb. Kazanka, y, f., vinnice u Troje u Prahy. Rk. Sl. Kázaný = mravný, mravů zřízených. Dal. 85. Kázar == hospodář, pán. Mor. a slov. Gazda neboli hospodár je k-rem v domě. Dch. Dźevečko bělá zára, trefila's na k-ra, budze ca kazarovac, tvé vlásky roztahovac. Sš. P. 452. Podlé toho lze hned poznati, kdo je k-rem v domě. Pokr. Pot. I. 69. Kazárek, rku, m. = kazajka. U Chrud.? Ndrf. Kázariti = kázarovati. Kázarovatí = poroučeti. Vz Kázar. Kázarství, n., das Zuchtamt. Šm., Bern.	Kazatel. Št. Kn. š. 34., 143. Cf. Tk. III. 31., 57., S. N. — K. = kniha sepsaná Šalo- mounem, das Buch der Prediger. Šd. Cf. S. N. Kazatelna. Cf. S. N. Už spadl s k-ny; Už je shodili s k-ny (měli ohlášky). Us. — K. =jm. vrchu u Příbramě. Krč. Kazatelný = co lze kázati. Sš. Mt. Kazateľoveda, y, f., die Homiletik. Slov. Ssk. Kazatelský. K. výmluvnost Mus. 1880. 468. Kázati, kazovati. Bž. 200., Mkl. Etym. 113., 114. Když potřeba káže. Us. Takový bude kázán jako loupežník. Výb. II. 169. Kdyžby kážíc se trudili. Pass. Bránie-li k. kněžie, nemá jich věrný poslúchati. Hus II. 435. Kázal-tě Buoh: Miluj jako se. Št. Kn. š. 39. — nač. Dosud kázal na pány. Let. 7. (13.). Když se jal k. na kněžstvo. Výb. II. — co: slovo boží, Pass., pravdu. Št. Kn. š. 34. Pak jim kázal po všem světu jíti vieru kážíce. Kat. 112. Co kážeš (po- roučíš)? Výb. II. 32. Čzožť kazuji, to učiňte. Mnč. R. 27. — koho. Tov., Ž. wit. 117.18., 93. 12., Sv. ruk. SB. 97., An. 4L, K. III. 13. Koho Hospodin miluje, toho káže. BO. Ti děti milují přieliš, ktož jich nekáží. Št. Kn. š. 38. - koho čím. Za Dal. přidej: 13. Tyť já všecky metlú káži. Žk. 240. — komu. Koll. Zp. I. 318. Jdi, kam ti srdce káže. Vrch. Mládenec má vůlu, on si voliť může, co mu srdce káže, ale panna ne tak, ona musí čekať, až jí synek zkáže. Sš. P. 474. Jakož jemu páni káží. Půh. II. 54 , 352. To vem (vám) kážu. Dal. C. 7. Kaž moci tvej. Ž. wit. 67. 29. Já tobě kazuji. ZN., BO. Kázal nám, abychom jej vzývali otcem. Št. Kn. š. 17. — komu odkud. Kažte duši hříšné odtud. Sš. P. 26. - jak. Fedle práva kázan býti má. Vš. Jir. 306. K. měkce, tklivě, důrazně, přísně, hřímavě. Vlč. K. velikým hlasem. ZN. Kazuje pod hrozú a při milosti. Kat. 1452. Boží mocí kazuji vem. Hr. ruk. 35., 71. — kde. Apo- štolé sú vieru kázali po všem světu. Št. Kn. š. 11. — proč (z čeho). Kteříž z pe- něz káží. Hus I. 398., 401. Často jej Ježíš z toho kázal (káral). Sv. ruk. 160. — kdy. Ani v hněvě tvém kaž (kárej, trestej) mé. Ž. wit. 6. 2. (Anth. I. 3. vd. 8.). — koho oč. Nechať nás káží o to, ale ne ty. NB. Tč. 244. — komu kam. Kaž před se pí- saři svému. Výb. II. 42. Tu jim (ciesař) inhed před se káza. Výb. II. 8. — skrze koho. Jakož Buoh kázal skrze svého apo- štola. Št. Kn. š. 116. — o něčem. Výb. II. 6., Hus I. 432. Kněz káže o matce boží a myslí paní mámu v loži. Slez. Tč. — proti čemu. Kněžskú zlosť tresktali a proti nie kázali. Hus III. 288. — s inft. Ž. wit. 103. 32., 112. 9., 118. 139. Kdože sa mi, kdože zarmucúvať káže? slobodno som dievča, nik mi nerozkáže. Koll. Zp. I. 68. I káži jej vsaditi; Matúš jí ty kože do pivnice vložiti kázal; Kuoň ten do těch maštal pacholkem svým postaviti kázal jest. NB. Tč. 125., 181., 269. Metlami bíti kázán. Pís. Byl od nich svázán a v žalář vsaditi kázán; Káza sě lidóm sebrati, všem svým