582

Kázniti = kázeň činiti, kázaně si počí-
nati, kázaným býti. Gb. v List. filol. 1885.
269.

Káznivý = kázeň zachovávající. Gb.
v List. filol. 1885. 270. Múdrý a k. (disci-
plinatus). ZN.

Kazňov, a, m., Kasenau, ves u Plas.
Arch. 11. 450., KP. IV. 608., Blk. Kfsk.
358., 451.

Kazoboran, u, m., phthoroboras. Šm.

Kazotvar, u, m., v nerost., das Fluorid.
Rk. — Sedl. Nauka o zboží. 1. 31.

Kazovati, kazuji. Vz Kázati.

Kazovodičnatan, u, m., hydrophthoras.

Kazovodičnatý, flussauer. Šm.

Kazuar, a, m., vz Kasuar.

Kazub, u, m. = koš z vazových kůr na
způsob putny ku chytání ryb. V Podluží.
Brt. L. N. II. 17. U Místka. Škd.

Kazubek, bku, m. = košíček na maliny,
na jahody a p. Vz Kazub.

Kazunka, y, f. = kasunka. Ostrav. Wrch.

Každinký, vz Každý.

Každodenně, alltäglich. Us.

Každodenní strava, Mittagskost, Posp.,
život, Mus., výdej, Šp., cesta. Sk.

Každovati = šetřiti. U Kráskova. Brnt.

Každučký = každičký. Slov. Sldk. 390.,
Sb. sl ps. 1. 58.

Každý, cf. Mkl. Etym. 62., 150. Slyšel každé
slovo. Us. Pdl. Každým způsobem, během.
Dch. Škoda každého slova. Us. Lúbosť, lú-
bosf, veď je dobrá, nech sprobuje každá
jedna, a ja som už sprobovala, ale som
obanovala. Sl. sp. 143. A my k jeho žá-
dosti každý zvlášť přišel. NB. Tč. 11. Každý
jeden na pivě peníz propil. Ib. 151. Vidíme
příkladů mnoho na každý den Žer. 310.
Zmyji na každú noc lože mé Ž. wit. 6. 7.
Na každé dni, per singulos dies. Ib. 7. 12.

Každýkoli, šp. m.: každý. Brt.

Kažení, n., das Verderben. Vz Kaziti.

Kbel. Vz Mkl. aL. 143., Mkl. Etym. 154.,
Šf. III. 557., Bž. 52. — BO. K. a provaz
mieti, jímžto by z ní mohl načřieti. Pravn.
— K, hájovna u Rokycan. — K., os. jm.
Tk. II. 106., 125., III. 649., V. 103., Sbn.
316., Sdl. Hr. I. 202., V. 332.

Kbelany, dle Dolany, Wellana, ves u Ulice.
PL , Rk. Sl.

Kbelař, e, m., der Kübel-, Ständermacher.
Šm.

Kbelec, lce, m., v horn., der Sieblaufer.
Šm.

Kbelíček, čku, m., vz Kbel, Gbel.

Kbelík, u, m., vz Gbel.

Kbelikář, e, m., der Kübler. Šp.

Kbelíkový, Kübel-. K. stříkačka. Čerm.
Vz Kbelový.

Kbelka, y, f., der Brunnenkasten. Rk.

Kbelná, é, f., vrch u Motola u Prahy.

Kbelnice, e, f., das Tonnengewölbe.
Posp. — K., Kbelnitz, vsi u Strakonic a
u Jičína; Chbelnitz, ves u Přeštic. PL.,Blk.
Kfsk. 1333., Rk. Sl.

Kbelov, a, m., míst. jm. Tk. V. 153.,
Sdl. Hr. V. 362.

Kbelovka, y, f., strahovská vinnice. Tk.
II. 125.

Kbelový, Kübel-, Butten-. K. stříkačka.
Vz Kbelíkový. Šp.

Kbelský, ého, m., os. jm. Tk. II. 538.,
V. 244., VI. 5., Blk. Kfsk. 1035. - K., vz
Ctibor Jan.

Kbely, dle Dolany, Kbell, vsi u Star.
Benátek, u Přeštic a u Brandýsa n. Lab.;
Gross-Gbell, ves u Kolína. PL., Tk. I. 81.,
409., II. 538., IV. 729., V. 244., Tf. Odp.
267., Blk. Kfsk. 1333., Rk. Sl.

Kbez = bez. Slov. Bern.

Kbezina = bezina. Slov. Bern.

Kbezový = bezový. Slov. Bern.

Kbílky, dle Dolany, Klein-Gbell, ves
u Kolína

Kbit, vz Gbit.

Kbožný. Št., Ssk.

Kceť = chceť. Slov. Bern.

Kcice, kčice. Bibl., Dal. 140., Žk. 285.,
BO.

Kčenov, a, m., Kženow, ves u Olešné
na Mor.

Kčice, vz Kcice.

Kda. Mkl. Etym. 151.

Kdačka, y, f. = kdák, das Gacksen. Šm.

Kdák. To vše nestojí za vraní k. Ehr.

Kdáknouti, vz Kdákati. Kká. Td. 47.
Cf. Šrc. 110., Mkl. Etym. 426.

Kdákoň, é, m. = kdák, tlučhuba. Ve
vých. Čech. Kšť., Brnt.

Kdanice, e, f., Kdanitz, ves u Sobotky.
Blk. Kfsk. 789., Rk. Sl.

Kdasi = kdysi. Alx. V. v. 773. (HP. 19.).

Kdato = když/ Lšk.

Kde. Cf. Prk. Studii o dat. 8. — Kde
o místě. Cf. Brt. S. 3. vd. 144. 1. Ač sě k.
v mých sloviech potknu. Alx. Kdež sě člun
u vodách plazí a kdež had po skalách lazí.
Alx. Kdežť jsem já, tuť i sluha mój bude.
E. Olom. — K. = kam. Také na Mor. a na
Slov. Kld. I. 114., Kd., Němc. VII. 29., Dh.
118., Brt. D. 173. K. jdeš, čbáne? Hr. ruk.
389. K. letíš. Mor. Brt. Sloboda, k. si sa
mi poděla? Sl. ps. 82. Má slobodu obrátiti
se, k. chce. Čr. Tělo vložíc, veztež, kdež
chcete. Pass. mus. 354. Kdežto (= kam)
po druhé se navrátiv s velikým Nebezpe-
čenstvím do města vjel; Přijev do Prahy,
kdežto Portugalcové připlouli. V. — K. =
že. Vidúc, kdež na kameni vyryto. Jir. Nkr.
90.

Kde jaký. A já chovám doma takovú
kočičku, co ona vychytá, kde jakou my-
šičku. Sš. P. 692. Cf. Brt. D. 165.

Kděkadě = leckdes. Ssk. Hospodář sám
po zahálkách k. postává. Glč. II. 336.

Kde kdo = každý, všeci. Km., Mour. Cf.
Brt. D. 165.

Kde který = každý, všeci, co jich jest.
Přišel, k. k. žebrák. Cf. Brt. D. 165.

Kdes. Také sem k. četl. Št. Kn. š. 71.
Poslala poň, a ou kdesi byl. NB. Tč. 125.
On má vždycky kdesi cosi (vždy něco na-
mítá). Us. Sd. Na Vyzovsku a Kloboučku
začíná k. každou téměř odpověď na otázku
kde. Kdes byl? Kdesi v městě. De ideš?
A tu desi. Brt. D. 173. — K. = kdys. Mý
konicke vraný lesý (lysé), zpomenete na
mne kdesi. Sš. P. 644.