588

Kešťohlavý. K-ví Achaiové, xa^no/ioôv-
teq. Vký. Cf. Keštice.

Keštrank, u, m. Pro paní Evku koupena
pinta tak zvaného k-ku. Sdl. Hr, VI. 53.

Keteň, tně, f., Ketten, ves u Jičína. Blk.
KM., 721., 774., Sdl. Hr. V. 362.

Keton, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 418.

Ketkovice, dle Budějovice, Ketkowitz,
ves u Náměště.

Ketovice (Chotěbudice), Kettowitz, ves
v Žatecku. Blk. Kfsk. 615.

Ketšice, míst. jm. Tk. IV. 534.

Ketyš, e, m. = krajkový čepec vybíhající
na skráních v klopty dlouhé, haklované to
cípy Slov. Rr. Sb., Pokr. Pot. II. 13., 267.
Z maď. kötes. Mz.

Keuper, pru, m., nerost. Vz Schd. II.
118.

Kev = kep. Šm.

Kezditlačitel, e, m., der Andiewand-
drücker, Unterdrücker. Bdl. ŽEr. 86.

Kezeli-us, a, m. K. (Bydžovský) Jiřík,
primator Ml. Boleslavě. 1576.—1654. Vz Jir.
Ruk. I. 341., S. N.

Kéž. Ad a). Kéž já mám posla verného.
Ht. Sl. ml. 183. Kéž okénce jenom chutě
každé otevře se; Kéž mohu býti při vašem
sobáši! Hdk. C. 34., 45. Kéž mi děkuješ,
ano mi jiní dobří lidé děkují; Kéž u nás
takoví se stávají jako u vás! NB. Tč. 186.,
235. Kéž Bůh všechněm synům tvým dá,
aby . . . . Br. Kéž by všecky sekty za své
vzaly. Km. (Mus. 1885. 295.). Kéž by po
přání našem světla nespatřilo. Kom. Kýž
umru v tu chvíli. Pís. Kýž jste si něco
vymínili pro sestru svou. Svěd. Kéž po-
váží naši odpůrcové. Pal. Rdh. III. 144.
Kéž záhy poznať mohou. Čch. Sl. 63. Kéž
bych byl 1000 mil odtud! Čch. Brč. 93.
Kýž do tebe (hrom uhodil)! Us. BPk.
Kéž by někdo nářečí to vyšetřil; Kýžby
ji vytisknouti dal. Šf. III. 75., 282.; Kéž
bychom jej lépe znali; Kéž bychom . . . .;
Kéž sobě umyslí; Kéž si volí stezky jiné.
Pal. Rdh. I. 53., 78., 211. Kéž na to obrátí
svůj zřetel!; Kéž by se vydařili skouraatelé.
Ib. II. 252., 427. Kéž s tím neváhá. 1b. III.
15 Tys jiným spomáhal z nemoci, ké sobě
nynie móžeš spomoci; Čbáne, ké se modlíš!
Hr. ruk. 257., 389. — Ad b). Kéž prve
mluvila, dokad jest živ byl, tyto věci; Kéž
jest řekl Pavel před těmi lidmi, kteříž . . .
NB. Tč. 12., 53. Ó kéž by mi byl Bůh aspoň
,Háj pansonV zachoval. Kom. v listě k Hars-
dorfovi. Kéž sú se smrti schovali. Výb. I.
366. Kéž jemu jest učinil životu co zlého;
Kéž mě kto jal aneb svázal. Hr. ruk. 245.,
235. Kéž byl nám to také pověděl; Kéž
jste se mi tak poddávali v Praze. 1619.
Pal. Rdh. II. 166 , 284. — Ad Poznam. 1.
O by nynější pokrytci tuto řeč svatú dr-
želi! Hus I. 35.

Kéžť. Za Výb. I. polož: 714., Št. Kn. š.
149.

Kfelířové ze Zakšova. Vz S. N.

Kg. = kilogramm.

Kheil Kar., řed. obchod. školy, naroz.
v Praze. 1843. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 200., Rk.
Sl.

Khel Jan Jos., farář, f 1748. Jir. Ruk.
I. 342., Jg. H. 1. 2. vd. 578.

Khen, keň = sběhnutí se většího počtu
rudních pramenů dohromady. Dač. I. 56.

Kherner či Khern Jan, děkan filos. fak.,
f 1612. Jir. Ruk. I. 343, Jg. H. 1. 2. vd.
578.

Khevenhüller, a, m. Rod hrabat a kní-
žat. Vz S. N., Rk. Sl.

Khop Jan Jiří, křižovník. 1730. Jir. Ruk.
I. 343., Jg. H. 1. 2. vd. 579.

Khyň, é, f., ein Gestöck im Bergbau. Šm.

Klun Frant. Bend., farář, 1769. Jir. Ruk.
I. 343. — K. Kar. Jos., kanovník, 1751.-1829.
Vz ib. O obou vz také v Jg. H. 1. 2. vd.
579.

Ki-, místo ky-, ký-, ve kmenech (kij, kislý,
kivať), ne však na konci (sladký), kde se
y čistě vyslovuje. Laš. Tč.

Kiahne, Mahne, pl., f. = růže, Rothlauf;
sypanice, drobnice, der Friesel, variolae.
Slov. Dbš. Obyč. 106., Loos, Sldk. 148.
Osýpky, ktoré v Brezne menujú drobnicami,
v L'ubtove kiahňami. Ev. Sk. III. 48.

Kiahnica, e, f. = kyjanice, palice, ky-
janka. Slov. Phld. VI. 267. To trepú po
hlavách železnými k-cami. Klčk. Zb. III.
46. Drevenou kiahničkou pobíja bednar
obruče; K. na tlčenie cukru, do hodin.
Zátur.

Kiar, u, m. = skrútená, nazpak obrátená
cesta. Slov. Zátur., Vcka. 126. V kiaroch
a zákrutoch. Ib. 124. — Ssk.

Kiarnica, e, f. = krevel. Slov. Ssk.
Kapalinové chalcedony dobývané z vrchu
Kiaru nazývány k-cou. Slov. Pokr. Pot.. II.
192.

Kibicovati = krásti. Us. Kutn.

Kickati (gickati) = o jedné noze v hu-
sím řádku skákati. Na jihových. Mor. Hrb.

Kiča, dle Káča, kička, y, f., fasciculus,
svazek na příklad klasů obilních tolik, co
s hrsť jest. U Místka. Škd.

Kičera, y, m., několik domkův u Místka.

Kička, y, f., vz Kiča.

Kičkrle, e, n., vz Kerysek.

Kid, u, m., fr. = teletina (kůže). Matj.
49. Vz Kidovice.

Kidač, e, m. = kydač. Laš. Tč.

Kidovice, e, f. = glasirka, das Kid-,
Glacéleder. Šp. K. telecí, das Kidkalbleder;
nárt z k-ce; k. masové barvy; výroba ki-
dovic. Šp. Vz Kid.

Kidovicový, kidledern. Šp.

Kidovka, y, f. = kidovice. Skopová k.
Šp.

Kidron = Kedron.

Kiep, u, m. Ty kiep (nadávka nečistot-
nému)! Slov. Rr. Sb.

Kiepa, y, f. = gegyňa, hrynta, kotrba,
hlava, značí úplně čistú teda plešivú hlavu.
Tóth. Sl. bájesl. I. 81., Čkžk. II. 36., Sokl.
I. 199.

Kiepiť, säubern. Slov. Ssk.

Kiepka, y, f., vrch u Března na Slov.
Sb. sl. ps. I. 199.

Kieserit, u, m. = vodnatý síran horeč-
natý. Krč. G. 58., Bř. N. 122., 123., 241.

Kiešeň, šně, f. = kešeň. Slov. Koll. Zp.
I. 135.