589

Kichati = kýchati. Las. Tč.

Kichova, y, f., několik domků u Vse-
tína.

Kij = kyj. Laš. Tč.

Kijaň, ě, f. = kyjanka. Laš. Tč. — K. =
hlava. Do jeho k-ně nic nevleze. Laš. Tč.

Kijanka, y, f. = kyjanka. Laš. Tč.

Kik, interj. Keď ich (dětí) vystríhajú pred
popálením, tu sa užíva, ovšem len pre deti
interj. kik! a z neho odvedené prídavné
kikavý (horký). Slov. Zátur.

Kikavý, vz Kik.

Kikimora, y, f. = ženská bytosť zlá.
Slov. Hdž. Čít. II. 385.

Kikirikí. Vz Kohout.

Kikirikati = jako kohout zpívati, krähen.
Bern.

Kilar, u, m. = 1000 arům. Rk. Sl.

Kilcher, chra, m., os. jm. MUDr. .Karel
K., assistent prof. Hlavy na čes. lékař, fa-
kultě, spisov., nar. 1862., f 1888. Vz Svétoz.
1888, 270.

Kilian, a, m. Prší-li na sv. K-na (⁸/₄),
bude žito korýtkové. Zlínsky. Brt. Kolik
žitného zrnka do sv. Kiliana uroste, tolik
už ostane. Ib. Brt. — K. = kdo zdlouhavě
chodí. U Klobouk. Bka. — K. Jan Jos.,
knihtiskař, † 1703. Jir. Ruk. I. 344. O ji-
ných K. vz v S. N. — Sv. K., ves u Zbra-
slavě. Vz Rk. Sl.

Kilo, a, n. = kilogramm. Us. Cf. Mkl.
Etym. 116., Rk. Sl.

Kilogrammetr, u, m. = účinek síly me-
chanické měříme dle váhy, kterou síla ona
za jednu sekundu do výšky metru zved-
nouti může (kilogrammetr). Vz KP. IL 11.
Cf. Šim. 126., Mj. 71., ZČ. I. 57., 252.

Kilolitr, u, m. = 1000 litrů. S. N., Stč.
Zem. 343.

Kilometrový kámen (u dráhy). Zpr.
arch.

Kimla, y, f., sam. u Tábora.

Kinast, u, m., Künast, ves u Hirnsena
u Čes. Lípy.

Kincl Jan a Jiří, knihtiskaři. Jir. Ruk.

I. 344. — K. Mik., protestant, farář. 1708.
Vz ib.

Kinematický, kynematisch. K. pojem,
geometrie. SP. II. 60., 69.

Kinematika, y, f., z řec. = věda jedna-
jící o pohybu v prostoru. SP. II. 58., 67.

Kinesiskop. Cf. KP. II. 159.

Kinetický, kinetisch. K. tření. ZČ. I.
262.

Kinetika. Vz SP. II. 67.

Kinkaraka kinka, dajže, Bože, slnka,
veď ti my ho dáme, keď (kým) sa poihráme.
— Deti vezmú hlaveň, tlejúcu bez plameňa,
a sem i tam ňou kývajúc popevujú ten
veršík, pri čom ich zábava to, že v rychlosti
pohybovanie padají do zraku akoby ohnivé
čiary z hlavne. Slov. Zátur.

Kino indské, východní, africké, botany-
bayské, novohollandské. Vz Rstp. 415., 419.,
586., Slov. zdrav.

Kinský Dominik Frant., piarista a prof.,
1777.-1848. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 99., Slavín

II. 130., Jg. H. 1. 2. vyd. 579., Mus. 1881.
104., 203., Zl. Jg. 128., 235., 263., 300., 312.,
Bačk. Písm. I. 929., Rb. Křisit. 215.—228.,

Pyp. K. II. 380., Mus. 1878. 559., 1866. 284.,
Bačk. Př. 136., S. N., Rk. Sl. — K. Frant.
hrabě, podmaršálek, 1768.—1835. Vz Jg. H.
1. 3. vd. 95., Bačk. Písm. 16., Pyp. K. II.
379., S. N. IV. 663. - K., hraběcí a kní-
žecí rod, vlast. Vchynský ze Vchynic. Vz
S. N., Rk. Sl., Tk. V. 244., VII. 414., Blk.
Kfsk. 1334., Rk. Sl, Zl. Jg. 276., 278.,
282.- 285.

Kinšperk, a, m., Königsberg, mě. v Cheb-
sku. S. N.

Kinteš, e, m. = kabátek. Slov. Némc.
VII. 63. Vz Kynteš.

Kinzigit, u, m. = krystallická směs černé
slídy, granatu a oligoklasu. Krč. G. 242.

Kinzlovka, y, f., sam. u Staré Libně
u Prahy

Kinžal, u, m. = dlouhý dvousečný nůž
čerkeský. Čch.

Kinžvart, a, m., Königswart, mě. v Cheb-
sku. S. N. X. 300., Tk. III. 620., IV. 101.,
Blk. Kfsk. 928.

Kipati, vz Kypati. Laš. Tč.

Kipsa, y, kypsle, e, f. = nártovice z ne-
dospělých dvou- až tříletých kusů hovězích
(z odstavčat). Matj. 46., Šp. K. telecí, das
Kipskalbleder, kravská; kipsy vydělávati;
koželužna na kipsy, obchod s kipsami. Šp.

Kipsař, e, m., der Kipsgerber. Šp.

Kipsárna, y, f., die Kipsgerberei. Šp.

Kipsový, Kips- K. kravina, das Kips-
fahlleder, kůže, odpadky, holénka, der Kips-
lederschaft. Šp.

Kiras, u, m., z fr. cuirasse, der Kürass.
Laš. Tč.

Kirchmayer z Raychvic Valent., dr. lék.
1696. Vz Jir. Ruk. I. 344., Jg. H. 1. 2. vd.
579.

Kirchner Frant., knihtisk, a spis. 1750.
Jir. Ruk. I. 344., Jg. H. 1. 2. vd. 579.

Kisati = spáti (opovržlivě). U Kojetína.
Tč.

Kiselov, a, m., dvůr u Turnova.

Kislev, a, m. = třetí měsíc obecného a
a devátý měsíc církev, roku židovského.
S. N. XI. 473.

Kisnov, a, m., Giesshof, dvůr u Lito-
měřic.

Kiška, vz Kyška.

Kiškati = klagati. Slov. Bern.

Kit, vz Kyt. Laš. Tč.

Kithara, vz Kytara, Vlšk. 358.

Kittl, a, m. K. Jan Fr., hudební skla-
datel, nar. 1809. Vz S. N., Rk. Sl.

Kivati = kývati. Laš. Tč.

Kižka, vz Kyška.

Kižkati = klagati. Bern.

Kja = č, ž, š a c, z, s. Vz Mkl. aL. 248.

Kjahňa, é, f. = růže (nemoc), Rothlauf.
Slov. Ssk. Vz Kiahne.

Kjahně, pl., f. = osypky. Slov. Ssk.

Kjarnica, e, f. = ochr. Slov. Bartol.

Kju = č. Vz Mkl. aL. 249.

Kl v kol (kůl), rozkol, prokláti. Bž. 31.

Klabačka, y, f. = dětská klepačka. U Přer.
Kd.

Klubán, u, m. = ozhr v nose uschlý.
U Košic. Brat.

Klabanče, e, n., abgeschältes Floss. Sl.
les.



	589

	Kichati = kýchati. Las. Tč. Kichova, y, f., několik domků u Vse- tína. Kij = kyj. Laš. Tč. Kijaň, ě, f. = kyjanka. Laš. Tč. — K. = hlava. Do jeho k-ně nic nevleze. Laš. Tč. Kijanka, y, f. = kyjanka. Laš. Tč. Kik, interj. Keď ich (dětí) vystríhajú pred popálením, tu sa užíva, ovšem len pre deti interj. kik! a z neho odvedené prídavné kikavý (horký). Slov. Zátur. Kikavý, vz Kik. Kikimora, y, f. = ženská bytosť zlá. Slov. Hdž. Čít. II. 385. Kikirikí. Vz Kohout. Kikirikati = jako kohout zpívati, krähen. Bern. Kilar, u, m. = 1000 arům. Rk. Sl. Kilcher, chra, m., os. jm. MUDr. .Karel K., assistent prof. Hlavy na čes. lékař, fa- kultě, spisov., nar. 1862., f 1888. Vz Svétoz. 1888, 270. Kilian, a, m. Prší-li na sv. K-na (⁸/₄), bude žito korýtkové. Zlínsky. Brt. Kolik žitného zrnka do sv. Kiliana uroste, tolik už ostane. Ib. Brt. — K. = kdo zdlouhavě chodí. U Klobouk. Bka. — K. Jan Jos., knihtiskař, † 1703. Jir. Ruk. I. 344. O ji- ných K. vz v S. N. — Sv. K., ves u Zbra- slavě. Vz Rk. Sl. Kilo, a, n. = kilogramm. Us. Cf. Mkl. Etym. 116., Rk. Sl. Kilogrammetr, u, m. = účinek síly me- chanické měříme dle váhy, kterou síla ona za jednu sekundu do výšky metru zved- nouti může (kilogrammetr). Vz KP. IL 11. Cf. Šim. 126., Mj. 71., ZČ. I. 57., 252. Kilolitr, u, m. = 1000 litrů. S. N., Stč. Zem. 343. Kilometrový kámen (u dráhy). Zpr. arch. Kimla, y, f., sam. u Tábora. Kinast, u, m., Künast, ves u Hirnsena u Čes. Lípy. Kincl Jan a Jiří, knihtiskaři. Jir. Ruk. I. 344. — K. Mik., protestant, farář. 1708. Vz ib. Kinematický, kynematisch. K. pojem, geometrie. SP. II. 60., 69. Kinematika, y, f., z řec. = věda jedna- jící o pohybu v prostoru. SP. II. 58., 67. Kinesiskop. Cf. KP. II. 159. Kinetický, kinetisch. K. tření. ZČ. I. 262. Kinetika. Vz SP. II. 67. Kinkaraka kinka, dajže, Bože, slnka, veď ti my ho dáme, keď (kým) sa poihráme. — Deti vezmú hlaveň, tlejúcu bez plameňa, a sem i tam ňou kývajúc popevujú ten veršík, pri čom ich zábava to, že v rychlosti pohybovanie padají do zraku akoby ohnivé čiary z hlavne. Slov. Zátur. Kino indské, východní, africké, botany- bayské, novohollandské. Vz Rstp. 415., 419., 586., Slov. zdrav. Kinský Dominik Frant., piarista a prof., 1777.-1848. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 99., Slavín II. 130., Jg. H. 1. 2. vyd. 579., Mus. 1881. 104., 203., Zl. Jg. 128., 235., 263., 300., 312., Bačk. Písm. I. 929., Rb. Křisit. 215.—228.,	Pyp. K. II. 380., Mus. 1878. 559., 1866. 284., Bačk. Př. 136., S. N., Rk. Sl. — K. Frant. hrabě, podmaršálek, 1768.—1835. Vz Jg. H. 1. 3. vd. 95., Bačk. Písm. 16., Pyp. K. II. 379., S. N. IV. 663. - K., hraběcí a kní- žecí rod, vlast. Vchynský ze Vchynic. Vz S. N., Rk. Sl., Tk. V. 244., VII. 414., Blk. Kfsk. 1334., Rk. Sl, Zl. Jg. 276., 278., 282.- 285. Kinšperk, a, m., Königsberg, mě. v Cheb- sku. S. N. Kinteš, e, m. = kabátek. Slov. Némc. VII. 63. Vz Kynteš. Kinzigit, u, m. = krystallická směs černé slídy, granatu a oligoklasu. Krč. G. 242. Kinzlovka, y, f., sam. u Staré Libně u Prahy Kinžal, u, m. = dlouhý dvousečný nůž čerkeský. Čch. Kinžvart, a, m., Königswart, mě. v Cheb- sku. S. N. X. 300., Tk. III. 620., IV. 101., Blk. Kfsk. 928. Kipati, vz Kypati. Laš. Tč. Kipsa, y, kypsle, e, f. = nártovice z ne- dospělých dvou- až tříletých kusů hovězích (z odstavčat). Matj. 46., Šp. K. telecí, das Kipskalbleder, kravská; kipsy vydělávati; koželužna na kipsy, obchod s kipsami. Šp. Kipsař, e, m., der Kipsgerber. Šp. Kipsárna, y, f., die Kipsgerberei. Šp. Kipsový, Kips- K. kravina, das Kips- fahlleder, kůže, odpadky, holénka, der Kips- lederschaft. Šp. Kiras, u, m., z fr. cuirasse, der Kürass. Laš. Tč. Kirchmayer z Raychvic Valent., dr. lék. 1696. Vz Jir. Ruk. I. 344., Jg. H. 1. 2. vd. 579. Kirchner Frant., knihtisk, a spis. 1750. Jir. Ruk. I. 344., Jg. H. 1. 2. vd. 579. Kisati = spáti (opovržlivě). U Kojetína. Tč. Kiselov, a, m., dvůr u Turnova. Kislev, a, m. = třetí měsíc obecného a a devátý měsíc církev, roku židovského. S. N. XI. 473. Kisnov, a, m., Giesshof, dvůr u Lito- měřic. Kiška, vz Kyška. Kiškati = klagati. Slov. Bern. Kit, vz Kyt. Laš. Tč. Kithara, vz Kytara, Vlšk. 358. Kittl, a, m. K. Jan Fr., hudební skla- datel, nar. 1809. Vz S. N., Rk. Sl. Kivati = kývati. Laš. Tč. Kižka, vz Kyška. Kižkati = klagati. Bern. Kja = č, ž, š a c, z, s. Vz Mkl. aL. 248. Kjahňa, é, f. = růže (nemoc), Rothlauf. Slov. Ssk. Vz Kiahne. Kjahně, pl., f. = osypky. Slov. Ssk. Kjarnica, e, f. = ochr. Slov. Bartol. Kju = č. Vz Mkl. aL. 249. Kl v kol (kůl), rozkol, prokláti. Bž. 31. Klabačka, y, f. = dětská klepačka. U Přer. Kd. Klubán, u, m. = ozhr v nose uschlý. U Košic. Brat. Klabanče, e, n., abgeschältes Floss. Sl. les.