Předchozí (591)  Strana:592  Další (593) |
|
|||
592
|
|||
|
|||
Kladymon, a, m. = kolohnát. Ve vých.
Čech. Všk. Klafák, kalafák, u, m. = veliký knoflík.
U Kr. Hrad., u N. Bydž. Kšť. Klafan, a, m. = kolohnát, hromotluk,
chlap. U Ronova. Rgl. Klafánek, nku, m. K-ky = klafané bram-
bory. Vz Klafati. U Košic. Brnt. Klafati = štípati (dříví zdlouha), u Ro-
nova. Rgl.; lžící rozdělávati. K. brambory. U Košic. Brnt. Kľag, u, m. = namočená ryncka t. j. ža-
ludok z mladéch ešte ssajúcich teliec vy- braný a vo rôsoli (v slanej vode) na teplom namočený. Kvas či kyselina z toho povstalá zkľagá mlieko. Vz Syřiště, Klaga. Dbš. Obyč. 57., Glč. II. 68. Když se z kľagu málo vleje do mléka teplého, srazí sa za půl hodiny a bude sýr z něho. Glč. II. 68. Kľaga, y, f. = kľag, syřiště. Slov. Bern.
Kľagati = zasyřiti, gerinnen machen.
Vz Klag. Laš. a slov. Tč. Klago, a, m., nadávka. Tyk.! Slov. Dbš.
Obyč. 44. Klajdovka, y, f., hospoda u Brna. Sš.
P. 635., 636. Klajch = gleich. Šm.
Klajíř, e, m. = bojovník, kolec. Vký.
Klajiště, ě, n. (lépe: koliště). Vký.
Klajt — glajt (někomu zjednati). Pč. 37.
Klajtovati. Jáť sě s Budějovickými k-ji,
ale věrně s nimi nebudu. Pč. 37. Klajtovní = glajtovní. K. list. Pč. 49.
Klak, a, m. = jm. hory jihozáp. od sv.
Martina na Slov. Šd., Krč. G. 648., Pokr. Pot. I. 198. — K. = trhan. Laš. Brt. Slez. Šd. Klaka, y, f., die Kloake, der Abtritt.
Sm. Klakéř řím. Vz Vlšk. 390.
Klaknouti = kleknouti.
Klakol, u, m., die Wergleinwand, pan-
nus, zastr. BO. Rubáše a jiné k-ly kradl. Pč. 6. Nabral odtad vetchých k-lóv a sta- rých, ježto byly shnily (veteres pannos). Jer. 38. 10. Náklad' vetkých k-lóv a vetkých zděrkóv. Jer. 38. 12. Klakolec, lce, m. = klakol. Rk.
Kťakotať = štěbetati, sobě povídati. Slov.
Takto by boli dlho k-li, ale ho Ludmila na- pomenula, že . . . Dbš. Slov. pov. I. 42. Kľaky = kľačky. Slez. Šd.
Klam, vz Mz. v List. filol. VIII. 167.,
Mkl. Etym. 117. K. optický. Vz KP. IL 158., 162. K. vln. Posp. Ani jeden se ne- našel, kterýžby pána se zastal a těm křiv- dárům klam v ústa vecpal. BR. II. 286. b., 467. K. je krátký, dlouhý žal. Us. K. mívá krátké nohy. Us. Podvod a k. zradí se sám. Us. Bž., Lpř. Klam mluví ústa jeho. Tkadl. — K. = žert. Z klamu něco činiti. Zk. 350. K. bláznový; Nemúdré klamy protiv vieře neb protiv dobrým obyčejům; Ani řiekají jako z klamu, ale ... . Št. Kn. š. 111., 112., 149. Klamačka, y, f., die Trügerin. Šm,, Bern.
Klamačký = klamavý. Slov. Bern.
Klamačský, Betrüger-.
Klamačství, n., die Betrügerei.
Klamačtví, n. = klamavosí. Slov. Bern.
|
Klamák. Hotový jest soud k-kóm. BO.
Mrzký jest Hospodinu každý k. BO. K. učí klamati. BO. Protivenství od k-kóv a po- směvačóv. Št. Klamání, n., das Täuschen, Betrügen.
Klamany; -án, a, o, getäuscht, betrogen.
Klamant, a, m. = křikloun. Tak nazý-
vali katolíci pastory. Borový. Klamár, der Betrüger. ZN., Břez.
Klamařka, y, f., die Betrügerin. Wtr.,
Jos. 13. Klamařský, Betrüger-.
Klamaška, y, m., os. jm. D.jol. VI. 397.
Klamatel, e, m. = klamár. Šm.
Klamatelka, y, f. = klamařka. Šm.
Klamati, vz Mz. v List filol. VIII. 167.
Také = žertovati (zastr.), Mz., scherzen, witzelnd bespötteln. Laš. také klábositi, vy- kládati. Brt. D. 221. — abs. Řekl jemu, že klame a žeby lhář byl. NB. Tč. 243. Pod večer jsme si posedali a to jsme po- tom klamali (klábosili). Slez. Šd. — se v čem. Protož klamá se u vieře. Hus I. 3 — (komu) jak. Jimž bez studu klamal. BR. II. 10. Klame, až se mu štica kúri. Slov. Rr. MBš. — čím. Bude jimi k.; K. otcem; Ezechias vámi klamá; Klamá vás daremnú radú; Oni klamachu posly božími; Ten sám sebú klamá a lúdí; Dokud mnú klamáš a křivdu činíš; Zdali Bóh klamá svým súdem? BO. Dobrými lidmi k. Hr. ruk. 401. K. kým. Tov., Kn. rož. Mohla-liť k. jím?; Já jsem neklamal jím. St. skl. IV. 391., 308. Doktorové vymýšlejí chytré věci, jimiž lid klamají; Ktož sě modlí a hřeší, neprosí Boha, ale klamá Bohem. Hus II. 153., I. 307. Dieme-li, bychom hřiecha ne- jméli, sami sebú klamáme; Ani jest dobré, by jeden druhým klamal. Št. Kn. š. 65., 117. (56.).— več (jak). Druh druha v oči klamají. Osv. I. 33. V hrdlo všecko klamáš a lžeš. Dh. 60. Klamavě, trügerisch. Šf. TM. 24.
Klaměti, ěl, ění = čučeti, trčeti, dřepěti,
čuměti. Vz Glaměti. — kde. Co tu klamíš? Val. Vck. — kdy kde. V neděli pacholci, keď je muzika, nerádi dlúho klamiá (čučá, trčá) v maštali, radši idú cifrovať do šenku. V Podluží. Brt. L. N. II. 66., Brt. D. 221. Klaminka, y, f., anomodon longifolius,
viticulosus, attenuatus (mech.). Let. Mt. S. VIII. 1. 15. Klamka, y, f. — klika na vodu. Laš.
Brt. D. 221. Klamlivé. Buď udatný, keď fa v súdě
od súďá k. Glč. I. 138. Klamlivý. Pal. Rdh. I. 376. K. ozvěna.
Kyt. 1876. 16. Pokrytství k-vé sebe (sobě) je škodlivé; Žena je k-vá, dokaďkolvěk živa. Glč. II. 286., 332. Klammer, něm., svora, spona, skoba.
Klamol, u, m. Nezůstalo mi z toho ani
k-la. Nenašel jsem ani k-la. Us. Mz. v List. filol. VIII. 168. Klamomluvný, listigredend. Lpř.
Klamonitý, astförmig. Šm.
Klamoplodný, ďoAoTrotd?, List bereitend.
Lpř. Klamoriť, klamati, klábositi. Laš. Brt.
D. 221. — sa = dohadovati se. Slov. Zátur. |
||
|
|||
Předchozí (591)  Strana:592  Další (593) |