592

Kladymon, a, m. = kolohnát. Ve vých.
Čech. Všk.

Klafák, kalafák, u, m. = veliký knoflík.
U Kr. Hrad., u N. Bydž. Kšť.

Klafan, a, m. = kolohnát, hromotluk,
chlap. U Ronova. Rgl.

Klafánek, nku, m. K-ky = klafané bram-
bory. Vz Klafati. U Košic. Brnt.

Klafati = štípati (dříví zdlouha), u Ro-
nova. Rgl.; lžící rozdělávati. K. brambory.
U Košic. Brnt.

Kľag, u, m. = namočená ryncka t. j. ža-
ludok z mladéch ešte ssajúcich teliec vy-
braný a vo rôsoli (v slanej vode) na teplom
namočený. Kvas či kyselina z toho povstalá
zkľagá mlieko. Vz Syřiště, Klaga. Dbš.
Obyč. 57., Glč. II. 68. Když se z kľagu
málo vleje do mléka teplého, srazí sa za
půl hodiny a bude sýr z něho. Glč. II. 68.

Kľaga, y, f. = kľag, syřiště. Slov. Bern.

Kľagati = zasyřiti, gerinnen machen.
Vz Klag. Laš. a slov. Tč.

Klago, a, m., nadávka. Tyk.! Slov. Dbš.
Obyč. 44.

Klajdovka, y, f., hospoda u Brna. Sš.
P. 635., 636.

Klajch = gleich. Šm.

Klajíř, e, m. = bojovník, kolec. Vký.

Klajiště, ě, n. (lépe: koliště). Vký.

Klajt — glajt (někomu zjednati). Pč. 37.

Klajtovati. Jáť sě s Budějovickými k-ji,
ale věrně s nimi nebudu. Pč. 37.

Klajtovní = glajtovní. K. list. Pč. 49.

Klak, a, m. = jm. hory jihozáp. od sv.
Martina na Slov. Šd., Krč. G. 648., Pokr.
Pot. I. 198. — K. = trhan. Laš. Brt. Slez.
Šd.

Klaka, y, f., die Kloake, der Abtritt.
Sm.

Klakéř řím. Vz Vlšk. 390.

Klaknouti = kleknouti.

Klakol, u, m., die Wergleinwand, pan-
nus, zastr. BO. Rubáše a jiné k-ly kradl.
Pč. 6. Nabral odtad vetchých k-lóv a sta-
rých, ježto byly shnily (veteres pannos).
Jer. 38. 10. Náklad' vetkých k-lóv a vetkých
zděrkóv. Jer. 38. 12.

Klakolec, lce, m. = klakol. Rk.

Kťakotať = štěbetati, sobě povídati. Slov.
Takto by boli dlho k-li, ale ho Ludmila na-
pomenula, že . . . Dbš. Slov. pov. I. 42.

Kľaky = kľačky. Slez. Šd.

Klam, vz Mz. v List. filol. VIII. 167.,
Mkl. Etym. 117. K. optický. Vz KP. IL
158., 162. K. vln. Posp. Ani jeden se ne-
našel, kterýžby pána se zastal a těm křiv-
dárům klam v ústa vecpal. BR. II. 286. b.,
467. K. je krátký, dlouhý žal. Us. K. mívá
krátké nohy. Us. Podvod a k. zradí se
sám. Us. Bž., Lpř. Klam mluví ústa jeho.
Tkadl. — K. = žert. Z klamu něco činiti.
Zk. 350. K. bláznový; Nemúdré klamy protiv
vieře neb protiv dobrým obyčejům; Ani
řiekají jako z klamu, ale ... . Št. Kn. š.
111., 112., 149.

Klamačka, y, f., die Trügerin. Šm,, Bern.

Klamačký = klamavý. Slov. Bern.

Klamačský, Betrüger-.

Klamačství, n., die Betrügerei.

Klamačtví, n. = klamavosí. Slov. Bern.

Klamák. Hotový jest soud k-kóm. BO.
Mrzký jest Hospodinu každý k. BO. K. učí
klamati. BO. Protivenství od k-kóv a po-
směvačóv. Št.

Klamání, n., das Täuschen, Betrügen.

Klamany; -án, a, o, getäuscht, betrogen.

Klamant, a, m. = křikloun. Tak nazý-
vali katolíci pastory. Borový.

Klamár, der Betrüger. ZN., Břez.

Klamařka, y, f., die Betrügerin. Wtr.,
Jos. 13.

Klamařský, Betrüger-.

Klamaška, y, m., os. jm. D.jol. VI. 397.

Klamatel, e, m. = klamár. Šm.

Klamatelka, y, f. = klamařka. Šm.

Klamati, vz Mz. v List filol. VIII. 167.
Také = žertovati (zastr.), Mz., scherzen,
witzelnd bespötteln. Laš. také klábositi, vy-
kládati. Brt. D. 221. — abs. Řekl jemu,
že klame a žeby lhář byl. NB. Tč. 243.
Pod večer jsme si posedali a to jsme po-
tom klamali (klábosili). Slez. Šd. — se
v čem. Protož klamá se u vieře. Hus I. 3
— (komu) jak. Jimž bez studu klamal.
BR. II. 10. Klame, až se mu štica kúri.
Slov. Rr. MBš. — čím. Bude jimi k.; K.
otcem; Ezechias vámi klamá; Klamá vás
daremnú radú; Oni klamachu posly božími;
Ten sám sebú klamá a lúdí; Dokud mnú
klamáš a křivdu činíš; Zdali Bóh klamá
svým súdem? BO. Dobrými lidmi k. Hr.
ruk. 401. K. kým. Tov., Kn. rož. Mohla-liť
k. jím?; Já jsem neklamal jím. St. skl. IV.
391., 308. Doktorové vymýšlejí chytré věci,
jimiž lid klamají; Ktož sě modlí a hřeší,
neprosí Boha, ale klamá Bohem. Hus II.
153., I. 307. Dieme-li, bychom hřiecha ne-
jméli, sami sebú klamáme; Ani jest dobré,
by jeden druhým klamal. Št. Kn. š. 65.,
117. (56.).— več (jak). Druh druha v oči
klamají. Osv. I. 33. V hrdlo všecko klamáš
a lžeš. Dh. 60.

Klamavě, trügerisch. Šf. TM. 24.

Klaměti, ěl, ění = čučeti, trčeti, dřepěti,
čuměti. Vz Glaměti. — kde. Co tu klamíš?
Val. Vck. — kdy kde. V neděli pacholci,
keď je muzika, nerádi dlúho klamiá (čučá,
trčá) v maštali, radši idú cifrovať do šenku.
V Podluží. Brt. L. N. II. 66., Brt. D. 221.

Klaminka, y, f., anomodon longifolius,
viticulosus, attenuatus (mech.). Let. Mt. S.
VIII. 1. 15.

Klamka, y, f. — klika na vodu. Laš.
Brt. D. 221.

Klamlivé. Buď udatný, keď fa v súdě
od súďá k. Glč. I. 138.

Klamlivý. Pal. Rdh. I. 376. K. ozvěna.
Kyt. 1876. 16. Pokrytství k-vé sebe (sobě)
je škodlivé; Žena je k-vá, dokaďkolvěk
živa. Glč. II. 286., 332.

Klammer, něm., svora, spona, skoba.

Klamol, u, m. Nezůstalo mi z toho ani
k-la. Nenašel jsem ani k-la. Us. Mz. v List.
filol. VIII. 168.

Klamomluvný, listigredend. Lpř.

Klamonitý, astförmig. Šm.

Klamoplodný, ďoAoTrotd?, List bereitend.
Lpř.

Klamoriť, klamati, klábositi. Laš. Brt.
D. 221. — sa = dohadovati se. Slov. Zátur.