Předchozí (593)  Strana:594  Další (595) |
|
|||
594
|
|||
|
|||
Klaný, fidsus, gespalten. K. list (koruna)
= do polovice sahajícími ostrými zárezy rozdělený. Peřenoklaný, vz Zpeřený. Dlanito- klaný, vz Dlanitý. Čl. Kv. XX,, Slb. XLII. — čím. Prales bouří klaný. Čch. Bs. 136.
-klaný, -spaltig. Dlanitoklaný, handspaltig. Rst. 425.
Klap. Má střevíčky klapy klap, a já za
ňó taky tak. Sš. P. 660. Klapač, e, m. = klapačka. Mor. Sd., Hrb.
Klapačka skládá se z prkénka na malém
držadle připevNěného, na němž upRostřed okolo osy kladívko se otáčí tlukoucí vpřed i vzad na pRkénko. Také: klapač, klapotka, klapetka. Km. 1887. 773. (Brt.) — K. = nástroj k čištění lněného semene. U Počat. Nvk.— K., nur au einem Ende befestigtes Floss. Sl. les. — K., das Mittelstück zweieR Thorflügel. Nz. — K. = klampajsna. Ta má k-ku! Us. Sd. Drž k-ku! Us. Holk. Dej si pozor na k-ku, ať ti nepřeklápne. Us. Kšť. — K, = kozí ocas. Jede jí huba jako kozí
k. Us. Bik. Klapajda, y, m. a f. = uklapaný, na-
dávka. Slez. Šd. Klapajzna, vz Klampajzna.
KlapáB = starý klobouk, jehož střecha
klapí. Zlínsky. Brt. Mtc. 1878. 35. Klapalec, lce, m., der KlappbolzeH, na
lodéch. Šm. Klapání, n., vz Klapati. K. svazů (nemoc
dobytka). Pr. hosp. nov. Klapanisko, a, n. = starý klapák. Val.
Vck. Klapati, abs. Hodiny klaply, machten
einen Schnapper. Dch. Dvířka klapla. Šml Podkověnky budou klapat, modré oči budou plakat. Sš. P. 586. (570.). — čím: hubou (žvástati). Sd., Kos. Klapatý = co klapí, dolů visí, dolů skrou-
cený. Mor. Má k. uši; Klobouk s klapatou střechou. Brt. Vz Klapěna, Mtc. 1878. 35., Brt. D. 221. Klapavka, y, f., die Fahgbüchse, Fang-
mutter mit Klappen. V horn. Hř. Klapavosť, i, f., klappernde Beschaffen-
heit. Šm. Klapčeti, el, ení = vězeli? Hô! kdeže
zase klapčíš, Števo!? Slov. Phld. VI. 254. Klapec, pce, m. = račí klepeto. Laš. Tč.
Klapec, pče, m. = klapet. Vz Dokladka.
Klapečník, u, m., der Ventilator. Šm.
Klapečný, klappig. Slb. XLII. K. zá-
myčka, ventil. NA. IV. 14., 149. Klapěna, y, f. = kráva s rohy klapatými,
dolů skroucenými. Mor. Brt. Klapet polož před klapěti. K. = klapec,
kláda. Hř. 30., Šd. Počevní k. (pestový), der Pochklotz. Hř. Starší tvar: klápeť. K. = poleno. V. K. na včely = úl. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 168. Klapétek, tku, m. = malý klapet. Hř.
Klapetka, y, f., vz Klepačka (dod.).
Klapeto, a, n. = klepeto. Laš. Tč.
Klapetový. K. dříví, das Klüppelholz,
Klobenholz. Vz Klapet, Klaptový. Sl. les. Klapidlo, a, n., při vodních stavbách,
das Klappsiel. Šm. Klapinec = kopka sena. U Frenštatu.
Brt. |
Klapka, das Ventil. K. vyrovnávací, die
Drosselklappe, Šmr. 100., Zpr. arch. X. 8., KP. II. 353., Šp., pryžcová. Wh. K. v ústech = čípek. Laš. Tč. — K. — kapka. K. vody. Slov. Glč. I. 306. Vz Kapka. Klapkati. Sl. ps. 89. Babičky k-ly za
nimi. Němc. Klapkorepec, pce, m., diclidurus, der
Kleipenschwanz. Šm. Klapkový, Klappen-. K. zámyčka. NA.
Klapník, u, m. Pistonový k., die Lider-
kammner, der Wechselkasten Hř. Klaponohý, klappsfüssig. Šm.
Klapouos, a, m, rhinopoma, die Klapp-
naše. K. aegyptský. Brm. I. 332. Klapotati, vz Klapati.
Klapotka, y, f, vz Klepačka (dod.).
Klapourek, rku, m., lippia, die Lippie,
rostl. K. citrovonný, 1. citridora: sladký, 1. dulcis. Vz Rstp. 1201. Klaptač, klaptačka, klaptavec, klaptavost,
klaptavý = kleptac atd. Slov. Bern. Klaptař, e, m. = kdo vozí klapty. Vz
Klapet. Slez. Šd. Klaptový = klapetový. K. dříví, das
Kloben-, Küppelholz. Škd., Sl. les. Klapúch, a, m., nadávka. Cf. Klapatý
Mor. Šd. Klapuša, e, f. = klapěna. Mor. Brt.
Klapuška, y, f., lopnium, der Muschel-
schorf, houba. K. obecná, 1. mytilinum. Vz Rstp. 1951. Klapy, vz Klap. — K., pl, m., Fels-
gehänge. Nz. — K., Klapai, ves u Libo- chovic. Klar Alois, prof., 1763.-1833. Vz S. N.,
Rk. Sl., Zl. Jg. 29., 30., 150. — K. Pav. Al, úředník, 1800.—1860. Vz S. N., Rk. Sl. Klaretový, Klaret-. K. punš, omáčka.
Šp. Klarin, u, m., die Klarine. Rk.
Klarinet. Cf. KP. 321., 322. K. basový,
altový. Mus. 1850. Sluší mu to jako praseti k. Us. Kl. Klarinetista, y, f., der Klarinetist. Šm.
Klarinemí, Klarinette-. Us.
Klářino údolí. Čechy I. 114.
Klarkie, e, f. = kvetina, clarkia. K. krá-
sná, plná, ružová, bílá, červená. Dlj. 38. Klárky, pl., f., Klaradorf, ves u Konic.
— K. = klarisky, klarisinky. Mor. Šd. Klaruše, e, f. = Klára.
Klas. Cf. Čl. Kv. XX., Slb. XLII., Sbtk.
Rostl. 28., 32., 53., 308., 310., Schd. II. 207., Rst. 425., Rosc. 96., Rk. Sl. V MV. pravá glossa. Pa. K. zubatý, schartig. Šp. Dočkáme se toho brzo jako husa klas (klasů, starý gt. Cf. Pět tisíc, střevíc). Er. P. 465. Nemá obilí ani kláska. Us. Brt. Letos ani kláska neporůstlo. Brt. D. Čím plnější k., tím Hlou- běji se kloní. Hkš., Bž. — K. = ozim a jař. Odtiskl mě od mých úrokóv také i od obú klasů i od jiných nadbytóv. Půh. I. 170. — K. = rok. U Protivanova na Mor. platí se z pole 6 zl. na jeden k. Brt. — K. = žert, vtip. Až se i jiným líbiti žádali v přímlu- vách dvorských a v klásciech; Ješto čas života svého ztrávie v kakýchs klásciech. Št. Kn. š. 84, 320. — K. = hvězda v sou- |
||
|
|||
Předchozí (593)  Strana:594  Další (595) |