594

Klaný, fidsus, gespalten. K. list (koruna)
= do polovice sahajícími ostrými zárezy
rozdělený. Peřenoklaný, vz Zpeřený. Dlanito-
klaný, vz Dlanitý. Čl. Kv. XX,, Slb. XLII.

— čím. Prales bouří klaný. Čch. Bs. 136.
-klaný, -spaltig. Dlanitoklaný, handspaltig.

Rst. 425.

Klap. Má střevíčky klapy klap, a já za
ňó taky tak. Sš. P. 660.

Klapač, e, m. = klapačka. Mor. Sd., Hrb.

Klapačka skládá se z prkénka na malém
držadle připevNěného, na němž upRostřed
okolo osy kladívko se otáčí tlukoucí vpřed
i vzad na pRkénko. Také: klapač, klapotka,
klapetka. Km. 1887. 773. (Brt.) — K. =
nástroj k čištění lněného semene. U Počat.
Nvk.— K., nur au einem Ende befestigtes
Floss. Sl. les. — K., das Mittelstück zweieR
Thorflügel. Nz. — K. = klampajsna. Ta má
k-ku! Us. Sd. Drž k-ku! Us. Holk. Dej si
pozor na k-ku, ať ti nepřeklápne. Us. Kšť.

— K, = kozí ocas. Jede jí huba jako kozí
k. Us. Bik.

Klapajda, y, m. a f. = uklapaný, na-
dávka. Slez. Šd.

Klapajzna, vz Klampajzna.

KlapáB = starý klobouk, jehož střecha
klapí. Zlínsky. Brt. Mtc. 1878. 35.

Klapalec, lce, m., der KlappbolzeH, na
lodéch. Šm.

Klapání, n., vz Klapati. K. svazů (nemoc
dobytka). Pr. hosp. nov.

Klapanisko, a, n. = starý klapák. Val.
Vck.

Klapati, abs. Hodiny klaply, machten
einen Schnapper. Dch. Dvířka klapla. Šml
Podkověnky budou klapat, modré oči budou
plakat. Sš. P. 586. (570.). — čím: hubou
(žvástati). Sd., Kos.

Klapatý = co klapí, dolů visí, dolů skrou-
cený. Mor. Má k. uši; Klobouk s klapatou
střechou. Brt. Vz Klapěna, Mtc. 1878. 35.,
Brt. D. 221.

Klapavka, y, f., die Fahgbüchse, Fang-
mutter mit Klappen. V horn. Hř.

Klapavosť, i, f., klappernde Beschaffen-
heit. Šm.

Klapčeti, el, ení = vězeli? Hô! kdeže
zase klapčíš, Števo!? Slov. Phld. VI. 254.

Klapec, pce, m. = račí klepeto. Laš. Tč.

Klapec, pče, m. = klapet. Vz Dokladka.

Klapečník, u, m., der Ventilator. Šm.

Klapečný, klappig. Slb. XLII. K. zá-
myčka, ventil. NA. IV. 14., 149.

Klapěna, y, f. = kráva s rohy klapatými,
dolů skroucenými. Mor. Brt.

Klapet polož před klapěti. K. = klapec,
kláda. Hř. 30., Šd. Počevní k. (pestový),
der Pochklotz. Hř. Starší tvar: klápeť. K. =
poleno. V. K. na včely = úl. Cf. Mz. v List.
filol. VIII. 168.

Klapétek, tku, m. = malý klapet. Hř.

Klapetka, y, f., vz Klepačka (dod.).

Klapeto, a, n. = klepeto. Laš. Tč.

Klapetový. K. dříví, das Klüppelholz,
Klobenholz. Vz Klapet, Klaptový. Sl. les.

Klapidlo, a, n., při vodních stavbách,
das Klappsiel. Šm.

Klapinec = kopka sena. U Frenštatu.
Brt.

Klapka, das Ventil. K. vyrovnávací, die
Drosselklappe, Šmr. 100., Zpr. arch. X. 8.,
KP. II. 353., Šp., pryžcová. Wh. K. v ústech
= čípek. Laš. Tč. — K. — kapka. K. vody.
Slov. Glč. I. 306. Vz Kapka.

Klapkati. Sl. ps. 89. Babičky k-ly za
nimi. Němc.

Klapkorepec, pce, m., diclidurus, der
Kleipenschwanz. Šm.

Klapkový, Klappen-. K. zámyčka. NA.

Klapník, u, m. Pistonový k., die Lider-
kammner, der Wechselkasten Hř.

Klaponohý, klappsfüssig. Šm.

Klapouos, a, m, rhinopoma, die Klapp-
naše. K. aegyptský. Brm. I. 332.

Klapotati, vz Klapati.

Klapotka, y, f, vz Klepačka (dod.).

Klapourek, rku, m., lippia, die Lippie,
rostl. K. citrovonný, 1. citridora: sladký, 1.
dulcis. Vz Rstp. 1201.

Klaptač, klaptačka, klaptavec, klaptavost,
klaptavý = kleptac atd. Slov. Bern.

Klaptař, e, m. = kdo vozí klapty. Vz
Klapet. Slez. Šd.

Klaptový = klapetový. K. dříví, das
Kloben-, Küppelholz. Škd., Sl. les.

Klapúch, a, m., nadávka. Cf. Klapatý
Mor. Šd.

Klapuša, e, f. = klapěna. Mor. Brt.

Klapuška, y, f., lopnium, der Muschel-
schorf, houba. K. obecná, 1. mytilinum. Vz
Rstp. 1951.

Klapy, vz Klap. — K., pl, m., Fels-
gehänge. Nz. — K., Klapai, ves u Libo-
chovic.

Klar Alois, prof., 1763.-1833. Vz S. N.,
Rk. Sl., Zl. Jg. 29., 30., 150. — K. Pav.
Al, úředník, 1800.—1860. Vz S. N., Rk. Sl.

Klaretový, Klaret-. K. punš, omáčka.
Šp.

Klarin, u, m., die Klarine. Rk.

Klarinet. Cf. KP. 321., 322. K. basový,
altový. Mus. 1850. Sluší mu to jako praseti
k. Us. Kl.

Klarinetista, y, f., der Klarinetist. Šm.

Klarinemí, Klarinette-. Us.

Klářino údolí. Čechy I. 114.

Klarkie, e, f. = kvetina, clarkia. K. krá-
sná, plná, ružová, bílá, červená. Dlj. 38.

Klárky, pl., f., Klaradorf, ves u Konic.
— K. = klarisky, klarisinky. Mor. Šd.

Klaruše, e, f. = Klára.

Klas. Cf. Čl. Kv. XX., Slb. XLII., Sbtk.
Rostl. 28., 32., 53., 308., 310., Schd. II. 207.,
Rst. 425., Rosc. 96., Rk. Sl. V MV. pravá
glossa. Pa. K. zubatý, schartig. Šp. Dočkáme
se toho brzo jako husa klas (klasů, starý
gt. Cf. Pět tisíc, střevíc). Er. P. 465. Nemá
obilí ani kláska. Us. Brt. Letos ani kláska
neporůstlo. Brt. D. Čím plnější k., tím Hlou-
běji se kloní. Hkš., Bž. — K. = ozim a jař.
Odtiskl mě od mých úrokóv také i od obú
klasů i od jiných nadbytóv. Půh. I. 170. —
K. = rok. U Protivanova na Mor. platí se
z pole 6 zl. na jeden k. Brt. — K. = žert,
vtip. Až se i jiným líbiti žádali v přímlu-
vách dvorských a v klásciech; Ješto čas
života svého ztrávie v kakýchs klásciech.
Št. Kn. š. 84, 320. — K. = hvězda v sou-