595

hvědí Panny. Stč. Zem. 29. — K., a, m.,
os. jm. D. ol. VI. 707., Tk. IV. 62., V. 84.,
94.

Klás, klasek (ne: klásek), cavillatio. Klásy
a jiné škodlivé a morné řeči vydávají. Hus.
Dc. 49. Dvorských klaskov neostaneš. Št.
Cf. Mz. v List. filol. VIII. 169.

Klasař, e, m., der Aehrenleser. Šm.

Klasařka, y, f., die Aehrenleserin. Šm.

Klasatka, y, f., stachylieium, der Aehren-
schimmel, plíseň. K. dvojbarvá, s. bicolor;
žezlovitá, s. sceptrum. Vz Rstp. 1981.

Klasec, sce, m., rottboellia, rostl. K. uher-
ský, r. pannonica. Slb. 174.

Klasek, vz Klás.

Klaseň, sně, m. = červenec měsíc. Slov.
Hdž. Čít. 145.

Klasený;-en, a, o, = klasnatý, do klasů
sestavený. Čl. Kv. XX., Rst. 425.

Klaseti, el, ení = klasy dostávati. Zasiato
zbožia klasie. Slov. Hdž. Čít. 138. Vz Kla-
siti.

Klasí, n. = klasy, die Aehren. Laš. Tč.,
Mtc. 1878. 35., Brt. D.

Klasiskb, a, n. = veliký nebo nehezký
klas. Bern.

Klasiti se = metati se, klaseti, in Aehren,
schossen. Sl. les., N. Hlsk. X. 134. Obilie sa
klasí, sype. Rr. Sb. Laš. Tč.

Klask, u, m., das Klatschen. Rk.

Klaska, y, f, Glaska, mlýn u Jamnic.

Kláskový, vz Klasový. Bern.

Klasnovati. Jsk., L. Šbk., Msk., Hk.
Ten to klasnuje (čistí). Us. u Solnice. Frch. —
K. = bíti. Ta kluka dost klasňuje. U Skryje.
Brnt.

Klasnovník, u, m. = říčice. Mor. Bkř.
Pro k. posýlati (hloupého mlatce k souse-
dovi pro říčici). U Boskovic. Bkř.

Klasný, ährig, Aehren-. Pri Váhu v klas-
nom poli má dedinka leží. Koll. Zp. I. 388. —
K., ého, m. K., jenž za ženci stáše. BO.

Klasobraní po rukopisích strčes. Vz List.
filol. X. 467. a v násl. ročnících.

Klasodrtný, aehrenvernichtend. K. mrač-
no Hdk. v Lumr. V. 257.

Klasohojský = klasohojný, aehrenreich,
zahlreich wie Aehren. Vyšlo vojsko k. Phld.
IV. 469.

Klasorodný, Aehren erzeugend. Šm.

Klasovati, vz Klasnovati.

Klasovitý, vz Klasovatý.

Klassicism-us, u, m. = Massictví, der
Klassicismus. Nz., Sbn. 369., 372., 693., 703.,
715. Pěstování k-mu. Vz List. filol. V. 62.
a násl.

Klassickosť, i, f., die Klassicität. Rk.

Klassicky, klassisch. K. se vzdělati. Us.

Klassický. K. studia, latina, Mus., vkus.
Vlč. K. hudba = všecky za vzor sloužící
skladby starších výtečných mistrů. Mlt. K-ho
studia účel na gymnasiích. Vz List. filol.
VIII. 120.

Klassičný = klassický. Šm.

Klassifikační, Klassifikations-. K. návrh,
Protokoll. Sl. les.

Klassopis, u, m., der klassenzettel. Šm.

Klassovní, Klassen-. Šm.

Klásti. Vz Bž. 46., Mz. v List, filol. VIII.
165., Mkl. Etym. 117. — co: Koleje, Us.,

vrstvy (vrstviti), Sl. lea., číslo určité místo
neurčitého, Us., barvy, Dk., karty (vyklá-
dati), Sd., základy, roury, vodovod, Us.,
piesni (skládati, dichten). Št. Kn. š. 128.
Sochy kladly (činily) dlouhé stíny. Mkr.
Otázku položiti genu. m.: učiniti, podati na
někoho, otázati se ho; Díky skládati germ.
m.: činiti, vzdávati. Brt. S. 3. vd. 175.
Klada mnoho řečí bludných (čině). M. J.
z Pr. 7. Položil jsi rozličné bludy. Ib. 8.
K. koně (vyřezati). Us. u Náchoda. Hrš.
Kalendář klade déšť. Us. Brt. — co, se
kam. Někomu k mysli něco klásti; Důvěru
v někoho k. Dch. Klid a pokoj kladl se
na krajinu. Šbr. Zaj. 414. K. důraz na něco.
Posp. Kladl hlavu na ňádra tvá. Jl. K. do
někoho více víry (více mu důvěřovati); po-
sádky do dobytých měst. J. Lpř. V mech
jej klade. Kká. K. se na lůžko, Mž. 26.,
se k spaní. Lpř. K. na někoho veliké poža-
davky; Na přítomnosť jiná měřítka se kladou.
Osv. I. 70., 75. To sv. svoboda v rozkaz
boží vlády na hrdinská prsa klade svoje
řády. Hdk. Nádej jarú v budoucnosť si
každý kladie. Kyt. 1876. 31. Věnec na něčí
hlavu k., hlavu na něčí prsa, Vrch., ducha
v přírodu. Dk. Na něco velikou váhu k.
Sbn., Mus. 1880. 515. Že ty kladeš pod
hlavu od stěny klíče. NB. Tč. 118. Pod
hlavu kámeň kladiechu. Dal. 37. 10. Zboží
ve dsky k. Půh. II. 139. Kladiechu své dary
v obecnú skříni. ZN. Krejcar ku krejcaru
kladli (spořili). Prst na ústa k. (na znamení
mlčení). Us. — co zač (komu). Něco za
urážku, za ctnosť k. Dch. Něco za povinnosť
si k. KB. III. Kámen hlavě za podušku
kladiechu. Dal. 64. Za neštěstí sobě něco
k. Št. Kn. š. 135. Něco za nic neklásti. Us.
Ndrf. — co komu: otázky. Vz K. co. Na
prsa mu klade hlavu. Hdk. Námitku sám
si klade i ji vyvrací. Us. Pdl. Nekladla sem
si (nemyslila jsem), že tam půjdu. U Bydž.
Mý. — co kde. Výrokové jméno klade se
v latině vždy do nominativu. Křn. V celém
článku důraz klade na ... Sbn. Okolo domu
něco k. Lpř. V chlapiech nadeje neklaď;
V světě naděje neklada. Smil v. 487., 1631.
Že jest peníze podlé lista kladl v Prostě-
jově u probošta. Půh. I. 266. Žena v svej
žalobě klade, že ... NB. Tč. 54. Klada svou
rozkoš v dobrotě pána. Kom. Přestávka ve
verších osmi- desítislabičných kladla se po
čtvrté slabice. Anth.1. 3. vd. XLVII. —
jak. Něco vysoko k. Šml. Mravné živobytí
kladli nejvýše. Sdl. Hr. I. 20. Temno níž a
níž svou klade peruť lehce klamavou. Vrch.
Klademe často jedno za druhé. Dk. Kdyžby
děti o všechno dědictví poděliti se chtěli,
tehdy má všechen ten statek od nejstaršího
bratra neb sestry na podíly kladen býti.
Kol. Klásti adjektivum substantívně. Křn.
Doktor mu kladl do rána. Us. Vk. Kladl
nohy nemotorné, nejistě (jda). Hrts. —
o čem. O tom piesni kladúc (skládajíc).
Št. Kn. š. 128. Kladli o mně lesť. BO.,
Dal. 36. — co odkud. Póvod nemá ven
z země kladen býti. Vš. 44. Z toho bych
si kladla (činila) hřích. Us. Msk. I psalť sem
vám knihy dvoje: tyto prvé sám klada
z své hlavy. Št. Kn. š. 1. -- kdy. Založení