D96

Říma klade se k r. 753. J. Lpř. Žeby jemu
druhé peníze na sv. Jiří nynie minulého
k. jměla podlé toho trhu a od toho dne
přes rok třetí a tak dále vždy na ten den
až do záplaty toho dluhu. NB. Tč. 255. —
že. Kalendář klade, že bude pršet. Us. Brt.
Mtc. 1878. 35.

Klastický = úlomkový, z řec. K. sloh,
kamení. Krč. G. 48., 183. K. anatomie. Čs.
lk. VI. 108.

-klasý, -ährig. Jedno-, dvou-, mnohoklasý.
Rst. 425.

Klašťák, a, m. = švihák. Ty děláš nyn-
čko k. Us. Kutn.

Klášter, Cf. Mkl. Etym. 121. K. = bu-
dova, v niž řeholníci nebo řeholnice bydli.
Kram. Slov., S. N. Slov. kláštor. Cf. Zř.
zem. Jir. 543., 691. O pražských a jiných
k. vz Tk. I. 611., II. 360., III. 649., IV. 688.,
Žer. Záp. II. 184., Sbn. 110., 111., 117.,
318., 427., 556., Blk. Kísk. 1335., Sdl. Hr.
I. 51., II. 277., Mus. 1833. 181., S. N., Rk.
Sl., Let. 27., 35., 36. Z kláštera ujíti, utéci.
Us. Hů. — Vz Zákon. — K., Kloster, vsi
u Nové Bystříce v Budějovsku, u Třebe-
chovic, u Nepomuk, S. N. X. 302., u Vilí-
mova. Blk. Kfsk. 1335.

Klášterec, Mönchsdorf, ves u Hostin-
ného ; Klösterle také ves u Šumberka. D.
ol. I. 79., XI. 61., S. N., Tf. Odp. 7., 138.,
Blk. Kfsk. 1335., Sdl. Hr. II. 277., Rk. Sl.

Klášteří = klášterní. K. zboží. Půh. II.
323.

Klášteřík, u, m. = malý klášter. Us.
Šmb.

Klášteřisko, a, n. = místo, kde stával
klášter, klášteřiště. Šd. — K. = nehezký
klášter. Šm.

Klášteřiti = klášterníkem býti. Tč.

Klášternička, y, f. = die Klosterfrau,
das Klostermädchen. Šm. Vz Klášternice. —
K. = hruška. Mor. Brt.

Klášteroborce, e, m., der Klosterstürmer.
Šm.

Klášterské Rybníčky, sklárna u Písku.

Klášterský. K. chvojka = chvojka. Mllr.
57.

Klát, klátek, vz Mz. v List. filol. VIII.
169. — K. = kláda, špalek. Maso na klátě
položené. Kld. 262., 1. 83. Položil hlavou
na klátek. Kld. Došly ma noviny z klaštor-
nej doliny, že mojho milého kláty privalily.
Sl. ps. 128. Upadl mezi klaté i stlúkl sé na
tváři. NB. Tč. 108. U Valachů v Rožnově
chodí s klátem. Chasník v ženské kasance,
sazemi obličej sobě očerniv, místo šavly
má v ruce dřinku (hublované dřívko) dva
sáhy dlouhou a hledí k. v domě, kam ho
pustili, děvě o nohu opevniti, aby se vy-
koupiti musela. Sš. P. 733. — K, druh
oštěpu, dřevce. Dch. — K. == ul. Také mor.
a slov. Brt., Kld., Kd., Rb.

Klátař, e, m. — včelař, který má včely
v klátech. Us. Rr. Sb.

Klatba. Tk. III. 649., Kram. Slov., Mkl.
Etym. 117.

Klatbiti, in den Bann legen. Dch.

Klatečka, y, f. = kletka. Slez.

Kláti z kolti. Sloveso toto zastaralo a
bývá nahrazeno novotvarem koliti, kolím.

Gb. Cf. Bž. 200. K. = v kolbě zápasiti. St.
Kn. š. 252. — co: buk (štípati). Kld. Král
onyť kuole, onyť seče. Troj. 33. a. Dobrá
vůle mošnu kůle. Č. M. 59. Srdečko ma
kole. Koll. Zp. I. 152. — se. Krávy se
kolí = rohy trkají. Němc. Ta krajina (prkno)
se kole (kolmo štípe). Us. — kam. Zlého
nejvíce ctnosť kole v oči. Č. M. 35. — koho
odkud: s koně. Dal. 30. — čím. Srdce
ostřím šípu kláno. Dch. A (chtě) některého
člověka dóvody k. Hus III. 115.

Klátíce, e, f. = klátnice. Šm.

Klátičí = klátničí. Rk., Bern.

Klátičina = klátničina. Rk.

Klátík, u, m. = podpatek. A keď já bu-
dem s k-ky klopkať, z tvojeho srdca krev
bude kapkať. Koll. Zp. II. 197.

Klátiti, vz Mz. v List. filol. VIII. 170.
— čím. Kmen, jímž bouře klátí. Kká. —
se. Tož ho válcem mlátí, až se celý klátí,
pomoct si nemůže, trpí jako kuře. Sš. P.
669. Klátí se mi zub. Us. Šd. — kde. Meč
po boku se mu klátil. Us. Pdl.

Klátivosť, i, f., schwankeNde Beschaffen-
heit. Šm.

Klátivý. K. domnění, Koll. III. 31., rozum.
Šf. Strž. I. 581.

Klatka. Hř. 30., Kom.

Klatní, Stock-. Šm., Bern.

Klátničí, Stockfisch-. Rk.

Klátničina, y, f., das Stockfischfleisch.
Rk.

Kláto, a, n, das Schlägeleisen, v hutn.
Šm.

Klatovec, vce, m., Klatowetz, ves u Telče.

Klatovsko, a, n., die Klattauer Umge-
gend. Vz Čechy I. 50.

Klatovský. K-ským převzdívají medvě-
dářův. Vz Sbtk. Krat. h. 51. — K, os. jm.
Tk. IV. 208., VI. 87., Tk. Ž. 116., Tf. Odp.
388. — K. Bohusl., děkan 1614.; K. Jan;
K. Mart., 1498.—1555., kazatel, rektor uni-
vers., děkan; K. z Ďalmanhorstu Ondř.,
primátor praž. 1547.; K. Vít, vz Falckrabí.
Jir. Ruk. I. 345.--346. O všech vz také
v Jg. H. 1. 2. vd. 579., Sbn. 934. O jiných
Blk. Kfsk. 1335., S. N., Rk. Sl.

Klatovy. Cf. Pal. Rdh. 11. 127., Let.
(rejstřík), Tk. I. 336., 439., II. 398., III.
640., IV., 729., V. 245., VI. 349., VII. 414.,
Tk. Ž. 222., Tf. Odp. 388., Sbn. 589., Blk.
Kfsk. 1335., Sdl. Hr. I. 254., S. N., Bart.
295., Rk. Sl.

Klatový, Klotz- K. tlučka. NA. IV. 118.

Klatů Mlýn, u Počátek.

Klatý. K.lup, Čch. Mch. 75., zbožie. Hr.
ruk. 128. b. Král všemi klatý. Osv. V. 759.

Klaudetit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 126.

Klaudius Václ., farář 1655. Jir. Ruk. I.
346., Jg. H. 1. 2. vd. 579., S. N.

Klaudy (Claudius), a, m. K. Jos., kaplan
1777.—1857., spisov. Vz S. N. — K. Kar.
Leop. nar. 1822. v Táboře, advokát v Praze.
Vz S. N., Rk. Sl.

Klaudyán Mikuláš, český bratr a lékař,
f asi 1525. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 79., Šb. Dj.
ř. 2. vyd. 256., Jir. Ruk. 1. 346., Jg. H. 1.
2. vyd. 579., Sbn. 398., 800, Mus. 1884.
301., S. N.