597

Klavary, dle Dolany, Klawar, mlýn u Ko-
lína.

Klávati, vz Kláti.

Klavčo, a, n. = člověk klavý (opovr-
žlivě).

Klavera, y, f. = klaban (uschlý ozhr).

Klaves = páka, jíž na nástrojích tOHy se
vzbuzují. Mlt. Vz KP. II. 299., 302. Na k-sy
bíti. Dch. Jeho čivy pod okom hrály ako
k-sy, keď sa ich organista dotýká. Ntr. V.
285.

Klavesnice piana, vz KP. II. 304., 305.,
varhan. 327.

Klavesotepec, pce, m., der Klimperer.
Ntr. TI. 253.

Klavěti, ěl, ění, starr werden. Slov. Ssk.

Klaviatura = souhrn všech klávesů. Mlt.

Klavicimbal, u, m. = druh klavíru, Mlt,
das Klavecin. Šm. Vz KP. II. 300., Spinet.

Klavichord. Vz KP. II. 299.

Klavír = piano, nástroj hudební, na němž
se pomocí klavesů, kladívky do kovových
strun bijících, hraje. Vz Kram. Slov. KP.
II. 299. a násl.

Klavírka, y, f., sam. u Smíchova.

Klavírní, Klavier-. K. skladba, výtah.
Us. Pdl.

Klavírnice, e, f. = klavírnická usně, das
Klaviermacherleder. Šp.

Klavírník, a, m., der KlaviermacheR. Šm.

Klavo, a, n. = levák, převzdívka. Slov.
Dbš. Obyč. 42.

Klavosť, i, f. = galbavosť. Slov. BeRn.

Klavý = neohebný, unbiegsam. Vz Gal-
bavý. Slov. Ssk. K. = kto nemôže ruku
vystreť alebo nemôže nič do ruky chytiť.
K. ruka. Slov. Zátur.

Klazáně, ěte, n. = klazan. Us. Němc.,
Olv.

Klázniti = za blázna míti. Kšch., Št.

Klažary, dle Dolany, Glasern, ves u Svíň.
Rk. Sl., Sdl. Hr. III. 259., 260.

Klb, u, m., das Hüftbein. Slov. Ssk. Cf.
Klub. = K. = kloub. Slov. Loos.

Klbák, u, m. = zobák, der Schnabel.
Slov. Ssk.

Klbása = klobása. Slov. Sl. sp. I. 229.

Klbati = klofati. Slov.

Klbčiti = klubčiti, knäueln, prügeln.
Slov. Ssk., Loos., Phld. II. 2. 52.

Klbčitý, knäuelartig. Slov. Loos.

Klbečko, a, n. = klubečko. Slov. Bern.

Klbík, a, m. = toulec na brus. Val. Vck.
Jak mi tá kosička dobře kosí, dyž mi má
milenka k. nosí. Pk. Ps. 40.

Klbiti, gliedern. Slov. Loos.

Klbko, a, n. = klubko. Slov. Phld. V.
53., Ssk.

Klbkovati = klubkovati. Slov. Bern

Klbný, Gelenk-. Slov. Loos.

Klbosa, y, f. = klobása. Laš. Tč.

Klbový = klubový. Slov. Bern.

Klcati = glcati, klímati. Na již. Mor. Šd.

Klcť = tlcť, tlouci. Slov. Hdž. Šlb. 38.

Klček, vz Klk.

Klčenina, y, f. = klučenina. Slov. Ssk.

Klčkovati, raufen. Slov. Ssk.

Klčovanina, y, f. = místo, kde se klčuje.
K-nu ohraditi. List. hrad. 1563.

Klčovati. Když sa trním s bodláčami
zem jedním zašpati, ťažko potom zlé ko-
rence rylom k. Glč. II. 85 — se = bíti se,
potýkati se. Slov. Vz Klčiti. Rb.

Klčovisko, a, n., vz Krčovisko.

Klčovnice, e, klčovnička, y, f., die Aus-
rotterin, die Haue, Hacke. Bern.

Klčovuík, a, m. = klučovník, der Aus-
rotter. Bern.

Klé, n. = klí. Šm.

Klebeciti = pomlouvati. Slov. Čo tam
hovorili? Frajerenka moja, teba k-li. Sl.
ps. 60.

Klebelsatel, tla, m K. Jind. z Milhausu.
1597. Jg. H. 1. 2. vd. 579.

Klebetář, e, m. = klevetář. Us.

Klebetati = klevetati.

Klebetiti = klevetiti. Us.

Klebetky. Kde sú Betky, tam klebetky
(klevety). Slov. Mt. S. I. 126.

Klebetnice, e, f. = lopatka, jež zdržuje
pohyb dolního vratidla čili návoje u stativ
soukennických; na horním návoji sluje lo-
patka se šňůrou: barbora (pušťák). Val.
Vck. — K. = klevetnice.

Klebetník = klevetník. — K., u, m. =
dlouhý koš hanácký, jakoby v něm tetky
klebety roznášely. Brt.

Klebetný = klevetný. Sš. P. 206.

Klec z kleptь. Bž. 47. U Počát, rodu
muž. Kš. — K. v dolech, die Förderschale,
Bc, Zpr. arch., patrová, jednopatrová, dvou-
patrová, jednovozová, čtveropatrová, Hř.
30.; při stavbách, der Bretterkasten, hän-
gender Fahrkasten, vz Klecník, Dch.; na
voly, když je kovají. Vch. — K. = ka-
thedra. Smržický.

Kleca = klec. Zlinsky. Brt.

Klecání. KP. I. 469.

Klecánky, Klein-Kletzan, ves u Zdib.
Tk. II. 424., Blk. Kfsk. 32., Rk. Sl.

Klecany, dle Dolany, Gross-Kletzan, ves
u Zdib. S. N. X. 303., Tk. II.538., III. 115,,
IV, 169., 445., Sdl. Hr. II. 45., Rk. Sl.

Klecar, a, m. 1777. Jir. Ruk. I. 348.

Klecati, kleceti, kléceti. Mrcha (kůň)
počne kleceti. Hr. ruk. 387. Kroky přiemé
čiňte, aby ižádný kleceje nezablúdil. ZN.
Kóň zastalý klecie. Hug. 414 Synové osta-
rali súť a klécěli. Ž. wit. 17. 46. — čím:
pažema, knicken. Čsk. — nač. Jakub kle-
cieše na nohu. BO. — kam. A klecie-li na
stranu levú žádostí chýle se k hřiechu. Hus
II. 274. Půjčka domů klecá. Č. M. 275. —
na čem. Často manželky jich na cti kle-
cají. Tkadl. 2. 83.

Klecavý. BO. Chudé a mdlé, slepé a
k-vé uveď sem; Kde jste chromí, k-ví, hr-

bovatí____Hus II. 250, III. 168. — nač.

K. na levú nohu. Pč. 13. — Přenes. =
snadno chybující. K-ví ti (se znamenají),
kteříž jednak zle, jednak dobře činie. Hus
II. 16.

Klecí list, der Bannbrief. J. tr.

Klecník = visecí lešení zedníků. Dch.

Kleconoha, y, m. a f. = na jednu nohu
klecavý. U Žamb. Dbv.

Kleconohý, knickebeinig. Vz Kleconoha.
Dch.