601

Klepoušeti, el, ení = klepouchým se
stávati.

Kleptačka, y, f., die Klatscherin. Šm.

Kleptavec, vce, m. = klevetník; kyptač.
Slov. Bern.

Kleptavosť, i, f = klevetnost. Šm.

Kleptavý = klevetný; kyptavý. Slov.
Bern.

Kleptomanie, e, f., z řec. = náklonnosť
ku krádežím. Vz Slov. zdrav.

Klepucha, y, f., urospermum, der Schweif-
same, rostl. K. obecná, u. Dalechampii. Vz
Rstp. 951.

Klepuša, e, f., vrch u Brezna na Slov.
Sb. sl. ps. I. 199.

Klepy. Ona prý v (o) Ničem nechodí než
v (o) klepách (přichází jenom s klepy a
pro ně). U Dobruš. Vk. Babských klepův
ani na koni neobjedeš. Němc. Krl. 30. —
K. ženské. Sdl. Hr. II. 57.—58. — K. =
svislé hory. Vz Mz. v List. filol. VIII. 171.

— K., Klapai, ves u Libochovic. S. N., Rk.
Sl.

Klér, u, m. = duchovenstvo, der Klerus.
Vz Klerus. — K. = nasycený roztok čistého
cukru. Vz KP. V. 132., 134.

Klerický, junge Geistliche betreffend.
Šm., Bern.

Klerictví, klerictvo, n., das Klerikat.
Šm., Bern., Hnoj.

Klerik. Slovem tím byli dříve žákové,
všelicí služebníci, nastávající i svěcení již
kněží i osoby duchovní vůbec jmenováni.
Zb. v Mus. 1880. 466. Cf. S. N., Rk. Sl.

Klérový cukr. Vz Klér, KP. V. 133.

Kles, d-éóig, der Niederschlag. Křn., Dk.

— Však má kůň čtyři klesy a přece nohá
(místo: má čtyři nohy a přece klesá). Č. -~
K. .= jablečník. Mllr. 66.

-kles Jména řec. vyznívající v -kles mají
v gt. -klea: Herakles, Heraklea. Bž. 114.

Klesalka. Vz Rstp. 1978.

Klesání mzdy, Kaizl 293., rtuti v tlako-
měru, KP. II. 59., teploty, Stě. Zem. 516.,
tlaku vzdušného, cen, kursu, Us. Pdl., moci,
J. Lpř., poesie, Tf, představy, Dk. P. 49.,
horečky. Slov. zdrav.

Klesati. Vz Mz. v List. filol. VIII. 183.,
Mkl. Etym. 118. Čině právo klesl. Půh. I.
312. Klesá (vz Opilý)! Nedal mu klesnouti.
Dch. Jeho síla neklesla. Osv. 1. 66. Před-
stava klesá. Dk. P. 32. Cena klesla, teplota
klesá, tlak vzdušný klesá; ruka napřažená
klesla. Us. Pdl. — čím. Praha klesla zlo-
bou nepřátel. Osv. I. 187. Ať klesnu poutí.
Čch. Dg. — kam: zpět, Mcha., ve spánek,
Hlk., v snění, někomu v náruč, Kká., na
prsa, do záhuby, Hdk., v zapomenutí, v ne-
patrnosť, Mour., v rum, Dk., v nové vidění,
v dřímotu, Vrch., do křesla, Šml., v ssu-
tiny, Čch., na lože, k zemi. Us. Pdl. Kurs
klesl pod pari. Kaizl 229. Těžká mračna
klesají níž. Osv. I. 90. Představa klesla
pod práh vědomí. Dk. P. 30. — komu.
Síla mi klesá. Kká. V obětivosť jeho již
mu víra klesá. Ib. — odkud. Pohar z ruky
mu ku zemi klesl; Ze snění v sen jsem
klesl; Jak slupky s očí klesla ospalosť.
Vrch. Klesla hvězda s nebes výše. Mcha.
Teplota klesla z + 10⁰na -|- 6° R. Us. Pdl.

— kde. Mravy v Římě klesaly. Sbn. Ko-
lena pod ní klesala. Šml. I. 109. — na čem:
na mysli. Mus. 1880. 471., Dch. — kdy.
Teplota klesla během noci o 3 stupně;
V mdlobách klesla. Us. Pdl. Jak hluboko
vkus ve 14. století klesl. Tf. I spravedlivý
klesne za den sedmkráte. Mž. 23. — jak.
Dcera klesla obětí (za oběť, jako oběť). Us.
Vk. S pláčem klesli jsme si v náruč. Vrch.
Sloupec rtuti o několik stupňů klesl. Us.
Pdl. Klesal vrátce. Kká. — proč. Já sem
dolů sešla, hned sem všecka klesla od
Radosti, že nebudu stále na vysoké skále
v samotnosti. Sš. P. 383.

Klesavý. K. rhythmus. Křn., stopy, Dk.
Poet. 231., kloub, das Schlottergelenk. Nz.
lk. Podpierala k-vú hlavu. N. Hlsk. XIV.
129. K. kudla (které čepel samovolně se
zavírá). Čce. Tkč.

Kléska, klíska. Cf. Šf. III. 235. Tři mají
přisáhati na kříži s kléskou a čtyři mají
věrovati; A z těch sedmi tři mají přiséci
bez klésky. Půh. I. 260., 382. Přísaha s klé-
skou = zmatečná. Vz Tov. Bdl. 133. Cf.
Žer. Záp. II. 184.

Kleskoň, ě, m. = druh pletených koláčův.
Slov. Rr. Sb.

Kleslník, u, m. = sýrovník. Slov. Bern.

Kleslosť, i, f., die Gesunkenheit, der Ver-
fall, die Schwäche. Dch. K. Řeků, duševní,
mravní, J. Lpř., Šmb., mysli. Mour.

Kleslý. K. cena, Us. Pdl., zdraví, Dch.,
hlas, Kolár, mysl. J. Lpř. — kde: v obci.
J. Lpř. — na čem: na mysli. Šmb. -
jak: mravně. Us. Dch.

Klesněnec, nce, m., jm. lesa u Sazovic.
D. ol. X. 416.

Klesnice, e, f., v lodn., das Klüsband.
Sm.

Klesnič, e, m. = klestitel, der Baumab-
schneider. Slov. Bern.

Klesnina, y, f., der Zweig; das Reisig.
Slov. Bern.

Klesnutí, n., der Fall. K. hlasem. Dk.

Klesný. K. stopy. Dk. Poet. 231.

Klesohlas, u, m., v hudbě, die Kadenz.
Šm.

Klesohlasovati, kadenciren. Šm.

Klesový. K. stopa (v metrice). Dk.

Klesť, die Hack-, Schneitelstreu, das Prü-
gelholz, Cf. Mkl. Etym. 119. K. a sláma,
praví pole, to je márna, ale mech, ten se-
dláku nech. U Mšena.

Klestek, stku, m., vz Klest.
Klestění, n., vz Klestiti. K. chlapců,
Šmb. S. II. 18., keře. Mour.

Klestěný. K. stlaní, die Schneitelstreu.
Vz Klesť. Škd.

Klestí, n. = klesť. Us. Rgl., Prm.

Klestidlo, a, n. K. ku klestění řepy, die
Schälmaschine. Us. Hk.

Klestitel, e, m, der Behauer, Verschnei-
der usw. vz Klestiti. K. dráhy, der Bahn-
brecher. Dch.

Klestiti. — koho. Zdraví mne klestí
(souží). V Slatině. Msk. K. chlapce. Šmb.
S. II. 18. Sami sú se k-li (kleštěnci). ZN. —
si co kudy. Člunek sám si klestí řekou
cestu. Vrch. — Pozn. Kudy před: ,Štěpař'
vymaž.