602

Klestniti = klesniti. Bern.

Klestovnictví, n. = klestové hospodář-
ství, die Schnattewirthschaft. JSI. les.

Klestový. K hospodářství, vz Klestov-
nictví.

Kleství, n., das Reisig. Šm.

Klešč, e, f. = slunečko brouk. U Troja-

novic. Brt.

Klešče = kleště. V MV. Nepravá glossa.
Pa.

Klešice, ves u Heřmanova Městce. Sdl.
Hr. I. 254., Rk. Sl.

Kleška, y, f. = nezralá luska. Vz Lusk.
V již. Čech. Bž.

Klešták, u, m., das Reiuigungsmesser.
Sl. les. — K, vz Klíšť.

Kleště. Vz Mkl. aL. 288. K. na Ručičky,
na rafičky, Zeigerzange, na vřetena, Spin-
del-, k. na ohnivé koule, Löffel-, utahovací,
Brenner-, oškrdové, Sp., k. u kladkostroje,
turmalinové, Mj., ohňové (k držení železa
v ohni), hákové (k zachycení železa), se-
kyrní (k dělání uch sekyr), Hk., plombo-
vací, Pdl., platinové, KP., kovářské, plosko-
hubé (lapky) k držení věcí plochých, úzkých;
kruhopyské ku shánění krátkých předmětů
na př. k držení prstenů a p.; zámečnické
a p.; rovnoběžné, Parallel-, ostrohubé či
štípací (štipky), Beiss-, Včř. Z. II. 23., 31.;
k. na Hořící louč. Šml. Kleště, forcipes. BO.
K. poRodnické: Seyfertovy, Nägeleovy, Šim-
psonovy, k. s pilou, řezací, vrtací; o užívání
kleští v rozličných případech porodu. Vz
Kžk. Porodu. 465 , 562., 563., 564., 566.,
567., 572., 573., 574., 578., 579 , 583., 584.,
586., 589., 590., 594., 598., 599, 600., 602.,
604., 628. Cf. Slov. zdrav., Čsk. lk. VI.
393., VII. 3., X. 330., 394., Wld. K. odpa-
dací (Kindovy), die Freifallscheere. Hrbk.
O k. cf. také Rk. Sl. Nebyl jsem s to, abych
se ozval, měl jsem krk jako v klestích. Sá.
= K. ve zdích. Vz KP. I. 205. — K. jha,
der Jochkranz. Lpř. — K. = válečný stroj
obranný. NA. III. 89., 150. Ve starém vá-
lečnictví římském = semknutý bojovný šik
způsobu klínovitého. S. N. XI. 414.

Kleštěnec, eunuch. ZN., BO. Vz Slov.
zdrav. K. ženský (bez vaječníku). Cf. Rk.
Sl.

Kleštění. Vz Slov. zdrav.

Kleštěnice, dle Budějovice, ves u Ho-
řovic. Blk. Kfsk. 407., Rk. Sl.

Kleštíce, e, f. = račí klepeto. Us. Rgl.
— K. = kleštiny, der Kummetstock. Sl. les

Kleštihubec, bce, m., psalisostomus, die
Zangenschnauze, ryba. Šm.

Kleštin, a, m. Sdl. Hr. III. 117.

Kleština chomoutu, die Kummetbreze, der
Kummetstock. Sl. les. — K. == držadlo kleští,
deR Zangengriff, Zangenschenkel. Šp. Vz
Kleště. — K. = lžíce porodních kleští, der
Zaugenlöffel. Nz. lk. — K. = zátuha, jehla
kleštná, deR Ankerpfahl beim Uferbau. Nz.

Kleštiperlík, u, m., die Hammerzange,
u kovářů. Šm.

Kléšťky. BO.

Kleštný, vz Kleština (dod.).

Klešťovitý, zangenartig. NA. III. 160.,
Rst. 425.

Klešťový, Zangen-, K. hradba. NA. III.
142., S. N.

Kleštule, e, f., cheyletus, pavouk. Sd.

Kleštury, pl., die Raufzange (v hamrech).
Sd.

Klet, u, m. = stan, x.iejítj, šp. Vký.

Kleť, i, f. = jizba. Slov. Cf. Příklet. —
K., hora u Křemže v Budějovsku, Schönin-
ger. Dch., Čechy I. 256.

Klét, vz Klejt.

Kletba. S. N. K-bu na ně vložil. List.
hrad. 1497. V kletby upadl. Půh. I. 359.
Aby pod kletbú listy vyplatili; Kletbu
kněžskú Buoh zamietá; K. jest zlořečenie
h vyobcovánie; A tak jest nynie rozmno-
žena křivá k. kněžská, že již sprostní lidé
mohú jako hmatati, že viece ta k. škodí
těm, jenž klnú, nežli těm, kteří od nich
kletbu trpie; Nepravá k. kletého neuráží,
alebrž toho, jenž klne. Hus I. 419., 368..
III. 224., 226., 227.

Kletcar Zachar. Jg. H. 1. 2. vd. 580.

Kletce, e, n. Bž. 234., MV. K. = klec.
(Zvěř) kletciemi lomieci. Alxb. v. 196.
(HP. 76.). — K., Kletz, ves u Lomnice
v Budějov. S. N. X. 304., Tk. III. 37., Rk.
Sl., Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 303.

Kletě = proklatě. Nrd. Blld. 26.

Kletební = kletcí, Bann-. Šm.

Kletecký most. Tk. Ž. 8.

Kleteč, tče, f., míst. jm. Tk. I. 87.

Kletečka = malá kletka. Bern.

Kletečná, é, f., Kletschen, ves u Mile-
šova; Kletetschna, ves u Křelovic. Tk. III.
36., 45., Blk. Kfsk. 1336., Rk. Sl. K., po-
tok, vRch Pam. arch. II. 66., V. 103.

Kletice, Kletitz, ves u Březnice. Blk.
Kfsk. 334., Rk. Sl.

Kletka, y, f. = klec. Kom., Brt, D. 222.,
Mkl. Etym. 119.

Kletkář, e, m., der Käfigmacher. Šm.,
Bern.

Kletkářka, y, f., die Káfigmacherin.
Šm., Bern.

Kletkářství, m., die Käfigmacherei. Šm.
Bern.

Kletná, é, f., vrch na levém břehu Or-
lice. Krč., Pam. arch. V. 238.

Kletnář, e, m. = kdo dělá klece. Tk. II.
374., 381.

Kletní, Kletten, ves u Fulneka.

Kletva. Dal. 56., 74., 107., 112., 129.,
Ž. wit. 9. 7., 108. 18. Z křesťanské obce
kletvú koho vylúčiti; Koho k-vú vyobco-
vati; K-vu na koho dáti. Št. Kn. š. 27.,
119., 157.

Kletý. K. voda. ML. 45. a. K. lidé (klet-
bou vyobcovaní). Št. Kn. š. 120.

Klévař, e, m. = kdo dělal klí. Tk. II.
375, 381.

Klevera, vz Klebera.

Kleveta. Bž. 51., Mkl. Etym. 128. V 9.
ř. článku za ,vázale' polož čárku. V MV.
nepravá glossa. Pa. Cf. Sdl. Hr. III. 105.
Dyž nemám milého, ani nemám klebet, ne-
majú si lidé o mně co povědět; Něbudě
on' klebet sluchač, edem tebe kyjem bu-
chač. Sš. P. 308., 706. Klevety vždy jste
klevetivě činili; Kdo nenávidí klevet. BO.
K-ty pósobiec na besedě. Št. Kn. š. 108.



	602

	Klestniti = klesniti. Bern. Klestovnictví, n. = klestové hospodář- ství, die Schnattewirthschaft. JSI. les. Klestový. K hospodářství, vz Klestov- nictví. Kleství, n., das Reisig. Šm. Klešč, e, f. = slunečko brouk. U Troja- novic. Brt. Klešče = kleště. V MV. Nepravá glossa. Pa. Klešice, ves u Heřmanova Městce. Sdl. Hr. I. 254., Rk. Sl. Kleška, y, f. = nezralá luska. Vz Lusk. V již. Čech. Bž. Klešták, u, m., das Reiuigungsmesser. Sl. les. — K, vz Klíšť. Kleště. Vz Mkl. aL. 288. K. na Ručičky, na rafičky, Zeigerzange, na vřetena, Spin- del-, k. na ohnivé koule, Löffel-, utahovací, Brenner-, oškrdové, Sp., k. u kladkostroje, turmalinové, Mj., ohňové (k držení železa v ohni), hákové (k zachycení železa), se- kyrní (k dělání uch sekyr), Hk., plombo- vací, Pdl., platinové, KP., kovářské, plosko- hubé (lapky) k držení věcí plochých, úzkých; kruhopyské ku shánění krátkých předmětů na př. k držení prstenů a p.; zámečnické a p.; rovnoběžné, Parallel-, ostrohubé či štípací (štipky), Beiss-, Včř. Z. II. 23., 31.; k. na Hořící louč. Šml. Kleště, forcipes. BO. K. poRodnické: Seyfertovy, Nägeleovy, Šim- psonovy, k. s pilou, řezací, vrtací; o užívání kleští v rozličných případech porodu. Vz Kžk. Porodu. 465 , 562., 563., 564., 566., 567., 572., 573., 574., 578., 579 , 583., 584., 586., 589., 590., 594., 598., 599, 600., 602., 604., 628. Cf. Slov. zdrav., Čsk. lk. VI. 393., VII. 3., X. 330., 394., Wld. K. odpa- dací (Kindovy), die Freifallscheere. Hrbk. O k. cf. také Rk. Sl. Nebyl jsem s to, abych se ozval, měl jsem krk jako v klestích. Sá. = K. ve zdích. Vz KP. I. 205. — K. jha, der Jochkranz. Lpř. — K. = válečný stroj obranný. NA. III. 89., 150. Ve starém vá- lečnictví římském = semknutý bojovný šik způsobu klínovitého. S. N. XI. 414. Kleštěnec, eunuch. ZN., BO. Vz Slov. zdrav. K. ženský (bez vaječníku). Cf. Rk. Sl. Kleštění. Vz Slov. zdrav. Kleštěnice, dle Budějovice, ves u Ho- řovic. Blk. Kfsk. 407., Rk. Sl. Kleštíce, e, f. = račí klepeto. Us. Rgl. — K. = kleštiny, der Kummetstock. Sl. les Kleštihubec, bce, m., psalisostomus, die Zangenschnauze, ryba. Šm. Kleštin, a, m. Sdl. Hr. III. 117. Kleština chomoutu, die Kummetbreze, der Kummetstock. Sl. les. — K. == držadlo kleští, deR Zangengriff, Zangenschenkel. Šp. Vz Kleště. — K. = lžíce porodních kleští, der Zaugenlöffel. Nz. lk. — K. = zátuha, jehla kleštná, deR Ankerpfahl beim Uferbau. Nz. Kleštiperlík, u, m., die Hammerzange, u kovářů. Šm. Kléšťky. BO. Kleštný, vz Kleština (dod.). Klešťovitý, zangenartig. NA. III. 160., Rst. 425.	Klešťový, Zangen-, K. hradba. NA. III. 142., S. N. Kleštule, e, f., cheyletus, pavouk. Sd. Kleštury, pl., die Raufzange (v hamrech). Sd. Klet, u, m. = stan, x.iejítj, šp. Vký. Kleť, i, f. = jizba. Slov. Cf. Příklet. — K., hora u Křemže v Budějovsku, Schönin- ger. Dch., Čechy I. 256. Klét, vz Klejt. Kletba. S. N. K-bu na ně vložil. List. hrad. 1497. V kletby upadl. Půh. I. 359. Aby pod kletbú listy vyplatili; Kletbu kněžskú Buoh zamietá; K. jest zlořečenie h vyobcovánie; A tak jest nynie rozmno- žena křivá k. kněžská, že již sprostní lidé mohú jako hmatati, že viece ta k. škodí těm, jenž klnú, nežli těm, kteří od nich kletbu trpie; Nepravá k. kletého neuráží, alebrž toho, jenž klne. Hus I. 419., 368.. III. 224., 226., 227. Kletcar Zachar. Jg. H. 1. 2. vd. 580. Kletce, e, n. Bž. 234., MV. K. = klec. (Zvěř) kletciemi lomieci. Alxb. v. 196. (HP. 76.). — K., Kletz, ves u Lomnice v Budějov. S. N. X. 304., Tk. III. 37., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr. III. 303. Kletě = proklatě. Nrd. Blld. 26. Kletební = kletcí, Bann-. Šm. Kletecký most. Tk. Ž. 8. Kleteč, tče, f., míst. jm. Tk. I. 87. Kletečka = malá kletka. Bern. Kletečná, é, f., Kletschen, ves u Mile- šova; Kletetschna, ves u Křelovic. Tk. III. 36., 45., Blk. Kfsk. 1336., Rk. Sl. K., po- tok, vRch Pam. arch. II. 66., V. 103. Kletice, Kletitz, ves u Březnice. Blk. Kfsk. 334., Rk. Sl. Kletka, y, f. = klec. Kom., Brt, D. 222., Mkl. Etym. 119. Kletkář, e, m., der Käfigmacher. Šm., Bern. Kletkářka, y, f., die Káfigmacherin. Šm., Bern. Kletkářství, m., die Käfigmacherei. Šm. Bern. Kletná, é, f., vrch na levém břehu Or- lice. Krč., Pam. arch. V. 238. Kletnář, e, m. = kdo dělá klece. Tk. II. 374., 381. Kletní, Kletten, ves u Fulneka. Kletva. Dal. 56., 74., 107., 112., 129., Ž. wit. 9. 7., 108. 18. Z křesťanské obce kletvú koho vylúčiti; Koho k-vú vyobco- vati; K-vu na koho dáti. Št. Kn. š. 27., 119., 157. Kletý. K. voda. ML. 45. a. K. lidé (klet- bou vyobcovaní). Št. Kn. š. 120. Klévař, e, m. = kdo dělal klí. Tk. II. 375, 381. Klevera, vz Klebera. Kleveta. Bž. 51., Mkl. Etym. 128. V 9. ř. článku za ,vázale' polož čárku. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Sdl. Hr. III. 105. Dyž nemám milého, ani nemám klebet, ne- majú si lidé o mně co povědět; Něbudě on' klebet sluchač, edem tebe kyjem bu- chač. Sš. P. 308., 706. Klevety vždy jste klevetivě činili; Kdo nenávidí klevet. BO. K-ty pósobiec na besedě. Št. Kn. š. 108.