604

697 — K. = klíční kosť. Šv. 21., Schd. II.
325. — K. v botan., vz Kel, 2. — U Klíčů
v Praze. Tk. II. 538.

Klíčany, dle Dolany, Klitschan, ves
u Zdib. Arch. I. 544., Tk. III. 115., Blk.
Kfsk. 32., Sdl. Hr. I. 46., Rk. Sl.

Klíčař, e, m. = kľučar. Šd.

Klíčařka, y, f. = kľučarka. Šd.

Klíčava, y, f. = údolí a potok u Zbečna.
Jsf.

Kliče, Klitsche, myslivna u Domažlic.

Klíčen, čna, o = způsobilý. Prk. Přisp.
31. Vz Kličný.

Klíčenec, Nce, m., Keimling. Šp.

Klíčení, n.= vyrůstání klíčku ze semene
a první jeho se vyvinování. Čl. Kv. XXI.,
Schd. II. 168., Rst. 425., S. N., Rk. Sl.

Kličičky = petrklíč. U Mor. Ostravy.
Wrch.

Kličidlo v pivovarnictví. Vz KP. V. 115.

Kličín, a, m., Klitschin, ves u Žatce. Blk.
Kfsk. 188., Rk. Sl.

Klíčiště, ě, n., das Keimbeet. Sl. les.

Klíčitelnosť, i, f., die Keimfähigkeit,
-kraft. Sl. les., S. N. V. 1197.

Klíčitelný = klíčivý. Sl. les., Dlj. 8.

Klíčiti = prejtovati, pučeti, vyrážeti. Cf.
List. fil. 1882. 42. -- abs. Žalud počal k.
Sl. les. — kde. Závisť v tvém srdci klíčí;
Myšlének nová řada k-la hned v jeho duchu;
V ňadrech síla klíčí. Vrch. Tím více písní
k-lo mu v hrudi. Osv. VII. 31. — odkud.
I z ní (smrti) nám klíčí símě života. Vrch.

Klíčivost' zrna. KP. V. 115.

Klíčivý, keimfähig, keimungsfähig. K.
(zárodné) símě, Šp., látka, das Blastem, blána
(blastoderma). Nz. lk.

Klička = petlice. Vz Vodbička. — K. =
zavázání ušaté. Samé kličky a smyčky. Dch.
K. svírací na vaječníkové nádory Ciutra-
tova. Us. K. podjazyčná. — K. osidlo. Má
to kličku. Us. Dch. Co mi to jaksi pod
kličkou vypravuješ? Drsk. Něco mi v tom
udělalo kličku, es kam mir etwas in die
Quere. Posp. Mělká k., seichte List, leerer
Kniff. Dch. Zatáhl mu kličku okolo nosu
(obelstil ho). U Žamb. Dbv. Chtěl mě dostať
na kličku (na vějičku), ale sklaplo mu. Us.
Msk.— K. v lékař., ansa, clavicula. K.nad-
čelistní, a. supramaxillaris; k. čivu pod-
jazyčného, a. hypoglossi; k. Henleova tru-
biček močových, a. Henlei. — K. — oklika.
Zajíc dělá kličky. Us. — K. Ondř., kněz,
† 1816. Jg. H. 1. 2. vd. 580.

Kličkovati. Zajíc kličkuje (dělá okliky).
Us. Kv. 1869. 160., Zl. klas. 1856. č. 18. —
v čem. V něčem všelijak k , auspariren. Dch.

Kličkový. K. krajina na hořejší okon-
čině, regio clavicularis, podlé kosti klíčové
s jamkou nadklíčkovou a podklíčkovou,
fossa supra et infra clavicularis. Stff.

Klíčilá, é, f., die Zimmerwärterin. Dch.

Kličně = jemně, způsobile. Sv. ruk. K.
(úvod).

Klíčné, ého, n., das Schlüsselgeld. Pro-
dala Holovousy za 60.000 zl. a 200 dukátů
k-ho. Sdl. Hr. V. 328.

Klíční dírka, vz Včř. Z. I. 56.; rostlinka,
SP. II. 110.; místnosť, der Schlüsselpunkt
in der Strateg. Dch.

Klíčnice. Sv. ruk. 169. K. z nebe, my
prosíme tebe, až budem žíti, otevři nám
nebe. Sš. P. 769.

Klíčnictví, n., das Schliesseramt. V písmě
sv. mluví se o k. a pastýřství sv. Petra.
S. N. XI. 72.

Klíčník. Pč. 17. — K. = vrátný. Řehák,
Hnoj. — K., v horn., der Krückelführer.
Hř. — K. Mat., bratr kněz, f 1563. Jir.
Ruk. I. 355. — K. Mat., br. kněz, f 1606.
Vz ib.

Kličnosť přirozenie. M.

Kličnov, a, m., něm. Kličney, ves u Ja-
blonce. Blk. Kfsk. 604. Rk. Sl.

Kličný. Vzbuditi k dobrému nejsem klí-
čen. M. Jsú klični k oklamání. M. Tiem
činem ku polepšení kličnější je učinil. M.

Klíčov, a, m., Glitschau, ves u Tachova;
K. Starý a Nový, Alt-, Neu-Klitschau, vsi
u Domažlic. PL., Blk. Kfsk. 605., 1056.,
Rk. Sl.

Klíčová, é, f., Klitschowa, hájov, u Smečna.

Klíčovka = Klečůvka. D. ol. VI. 708.

Klíčový. K. trubka, štítek, Us. Pdl., hák
(v porodnictví), Kžk. Por. 466., toulec (kli-
kové pouzdro, die Griffhülse beim Zünd-
nadelgewehr). Čsk. K. počet. Šim. 95.

Klid. Výb. I. 1101. 37., Schd. I. 5I., Mz.
v List. filol. VIII. 179. K. nedělní a svá-
teční v továrnách a v závodech průmyslo-
vých, v polním hospodářství. Bor. 315. K.
zdánlivý, skutečný, ZČ. I. 100., vzdušný
(bezvětří), Stč. Zem. 600., těles, KP. II. 10.,
mysli, Dk. P. 166., klášterní, Mus. 1880.
464., duševní, Us. Pdl., epický. Mus. 1880.
363. K zbraní = přerušení válečných vý-
konů. Rk. Sl.

Kliditi = rovnati. Dal. Cf. Mz. v List.
filol. VIII. 179, Kluditi, Mkl. Etym. 120. —
co kde: sěno na horách. BO. — co, se
kam. Kliď se dál, Schau weiter! Dch Chyčil
sobě ju za ruku, kludil (vedl) sobě iu do
důmku. Sš. P. 462. — se komu odkud.
Kliď se mi s očí. Dch. — se S čím. Kliď
se s takovou moudrostí, pack ein. Dch.

Klidně zesnul. Us. Pdl. K. kráčeti, ruku
vztáhnouti. Vrch. Lodi k. se blížily. Osv.
I. 87. Voda k. tekla. Lpř.

Klidnomyslně vše vykládati, ruhig. Dch.

Klidnomyslný, harmlos, ruhig. Us. Šm.

Klidnota, y, f. = klidnost. Dch.

Klidnotajemný, stillverborgen. Dch.

Klidnotajůplně. Dk. Poet. 22.

Klidný. K. mysl, Dch., oko, krok, hlas,
Vrch., moře, Osv., pohled, Hrts., rozvaha,
Lpř., vypravování, Mus. 1880. 157., život,
sen, noc. Us. Pdl.

Klidožití, n., ruhiges Leben. Tš. O podm.
18.

Klidoživotný, Stillleben-. K. malba. Šm.

Klidumilovný člověk. Bdl.

Klient, klientství. Vz Vlšk. 86., 256.

Kliesnina, y, f., ausgerotteter Wald. Slov.
Ssk.

Kliesniť = klesniti. K. cestu. Slov. Ev.
Šk. I. 5.

Klieščar, a, m. = roháč, rohál, lucanus
cervus. Slov. Rr. Sb.

Klieť, keimen. Slov. Ssk.