605

Klietka, y, f. = kletka, klec. Slov. Nčmc.
III.208., Ssk. Že je nebezpečný vták v klietke.
HVaj. BD. IL 42. Pomôžem ti von z k-ky.
Sb. sl. ps. I. 94.

Klih. Vz Klia (dod). K. kostní, Schd. II.
321., truhlářský, modelní, Wld., tekutý, vz
Prm. III. č. 19., kapalný, pružný, Šp., prysky-
řičný. KP. I. 279. Výroba, vaření, obsah,
druh klihu. Šp. Cf. Šfk. Poč. 594., Schd. I.
407., 410., Kram. Slov., Rk. Sl. Jde to tam
jako z klihu (pomalu). Sá. U Rychn. Naše
spolky jdou z klihu (Rozpadají se). Us. Vk.
— K. chleba. Cf. Jedlička, Tkanička, Zákal,
Klihovatina.

Klihatka, y, f., bulgaRia, deR Sackpilz,
houba. Sl. les. Vz Rstp. 1939.

Klihnouti = pohnouti. Ať mi tím ani
neklihneš! U N. Kdyně. Rgl.

Klihodárný, leimgebend. K. látky, hmoty.
Šp., KP. V. 18., S. N. XI. 182., Schd. I.
407.

Klihonosný = klihodárný. Sp.

Klihováč, e, m. = zažloutlý ječmen.
V Kunv. Msk.

Klihovarna, y, í.=hlihárna. Šm.

Klihovatka, y, f., leimiges Wesen ; der
Schlief im Brode. Rk.

Klihovina, y, f. — klihovatina. K. zvířecí.
Ves. 1. 16.

Klihovinný. K. játra, die Speckleber.
Šv. 164.

Klihovka (ne: klíhovka). — K. = kliho-
vaté maso. Všechny k-ky okrájela. U Kr.
Hrad. Kšť.

Klihovna, y, f., die Leimküche. Šp.

Klihový. K. mýdlo (nechá-li se vařené,
nerozsolené mýdlo či mydelný klih odpařiti
a stydnutím zkřehnouti). Al. Stě. Cf. Jadrný.

Klihý = plihý, málo tuchý. U N. Kdyně.

Klichta, y, m. = kdo se klichtá C. ľ.
Tkč.

Klichtati se, vz Klechtati se. C. T. Tkč.

Klík = kel, klička, klíč, prejt, zárodek,
očko, poupě, embryo, der Keim. Sl. les. Cf.
List. fil. 1882. 42. — K. v tělocviku, die
Heuschrecke, der Knickstütz. Čsk. Cr. KP.
1. 463., 479., 494.

klika, die Kurbel. BO. Cf. Kram. Slov.,
Rk. Sl. K. parního stroje, Hrm. 98., Zpr.
arch. VIII. 46., brzdová, die Schleifkurbel,
Us. Pdl., vrátková, das Haspelhorn, Bc,
u brusu, Schleifstein-. Šp. K. vylúčecí, orlí-
ková, die Handkurbel bei der Sagemühle.
Sl. les. Kliky, v obec. mluvě kluky, přístroj
k nošení vody, die Tragstange. Ostrav. Wrch.
K. u zadovky, vz Klíc. — K. v horu. =
ohyb slojů, der Flötzhaken, die Flötzfalte.
Hř. 30. — K. u dveří. Brousí, čistí kliky
(žebrá, prosí). Us. Lg., Kšť. Nenaučil se
otírat' panské kliky (se kořiti). Dch. Chodí
jako k. (ohnutý). U Skuhr. Dhn. U nás se
bére za kliku a ne za slovo. Us. Hádanka:
Máme proroka od roka do roka, jíst mu
nedáváme, každý den mu ruky podáváme.
Km. 1886. 719. — K. = uskok. Vím, proč
se té kliky chytáte (vymlouváte). Jrsk. —
K. = vrták. Prsní k. = druh vrtáku, die
Brustleier; vrtací k, die Bohrkurbel. Včř.
Z. II. 40. — K. = krumpolec. U Král. Městce.

Psík. — Kliky žabí = žabí skřehot. Us.
Rgl. — K. = kráva s rohem dolů ohnutým.
U Poděšína. Rsck. — K., y, m. = neobratný
člověk. Nic s ním není, je k. U Kr. Hrad.
Kšť. - K, y, m., os. jm. K. Jos., prof.,
1833.-1873. Vz Rk. Sl., Bačk. Př. 134.,
157., 168., S. N., Tf. H. 1. 3. vd. 199., Šb.
D. ř. 2. vd. 257. — K. J., syn předešlého,
učitel na měšť. škole v Praze. Vz Tf. H. 1.
3. vd. 199., 200., Mus. 1882. 244., 412.

Klikanina, y, f., das Zickzack. Čsk.

Klikařov, a, m., ves u Nepomuk. Blk.
Kfsk. 279., Rk. Sl.

Klikatice, e, f., u tkadlce, die Wieder-
kehr; die Zackenlinie (ve vojen, stavit.).
Šm.

Klikatina == klikanina. Čch., Dcb. K.
ulic. Kká. K., das Faltengebirge. Hř.

Klikatiti = klikatým činiti. Blesk se
k-ti. Dch.

Klikatočárnice, e, f., mamestra, motýl.
K. zelná, m. brassicae; kapustová, m. ole-
racea; merlíková, m. chenopodii; hrachová,
m. pisi; blešníková, m. persicariae; jetelová,
m. suasa. Kk. Mot. 206.—209., Šír, Brm.
IV. 434.

Klikatý. K. páka, NA. IV. 207., let,
Dch., blesk, Osv. I. 270., brány, NA. IV.
74., čáry. Pdl.

Klikočep, u, m. = čep kliky, klikový,
Kurbelzapfen, m. Šp.

Klikočov, a, m., míst jm. Sdl. Hr. I.
231.

Klikodrápý, krummkrallig. Lpř.

Klikonoska oprav v: klikonoška. K.
svraskalá, g. proboscidea; pupenčitá, g.
pustnlata; huňatá, g. vellea. Vz Rstp. 1840.

Klikopazourný, krummkrallig. Lpř.

Klikoroh = nosatec, der Rüsselkäfer. K.
veliký či zobonoska smrková, grosser brau-
ner R., c. pini; malý, c. notatus, kleiner
brauner R.; poprášený, c. incanus, bestäub-
ter R.; peckovrtný, c. druparum, der Kern-
bohrer; dubový, c. quercus, der Eichen-R.;
k. borovník, c. abietis, Kiefern-R.; stříbrný,
c. argentatus, der Silberkäfer; olšový (olšový
pochvonosec), cryptorhynchus lapathi, Erlen-
R.; červenozlatý, curculio bacchus, der
Kneipkäfer; c. nucum, der Haselnusskäfer.
Sl. les. K. zelený, der silberglänzende Laub-
holzrüsselkäfer, Škd., jablonní. Schd. II.
510. Cf. Brm. IV. 153., 155., KP. III. 313.,
314.

Klikov, a, m., Klikau, ves v Třeboňsku.
PL., Rk. SL, Sdl. Hr. III 272.

Klikovati = okliky dělati. Koll.

Klikovka, y, f., sam. u Smíchova. Tam
byl můj dědeček FRant. Havránek správ-
cem, u něhož jsem tehdáž hoch jsa často
i po několik neděl býval.

Klikový. K. nebozez, der Leierbohrer,
Bc, pošva u jehlovky, NA. III. 107., kruh,
čep, hřídel; konický čtyrúhelník k., koni-
sches Kurbelviereck; k. ústrojí pouzdrové,
das Kurbelkapselwerk; k. rozpor točivý,
Kurbelsehleife; k. rozpor kývací, Kurbel-
schwinge. Zpr. arch. VIII. 46 , 45., X. 22.
K. štítek, Zpr. arch., růžice. Us Pdl.

Klikva. Cf. Slb. 386., Čl. Kv. 271., Rstp.
985., Kram. Slov., Rk. Sl.