607

Klinga, y, f., aus den Bäumen quellender
Leim. Slov. Ssk.

Klingy, pl., f. = příkopy, kanály v za-
hradnictví. Dch.

Klinik, a, m. = lékař učící žáky lékař-
ství na lůžku nemocných. Slov. zdrav.

Klinika. Dějepis k-ky pražské. Čs. lk.
IV. 103., 215., 224., 232., V. 326., X. 262.,
VI. 150.

Klínisko, a, n. = špatný klín.

Klink! kling!

Klinka, y, f. — klika. Slov. Ssk.

Klinkati čím: zvoncemi. Hus II. 168.

Klinkavý blázen, der Schellennarr. Dch.

Klínkostřelec, lce, m., der Bolzenschütz.
Rk.

Klinkoš, e, m., 1724.—1778., prof. ana-
tomie v PRaze. Rk. Sl.

Klinkot, u, m., das Geklingel. Šm , Loos.

Klinkovice, dle Budějovice, Königsberg,
mě. ve Slez. Vz Klimkovice.

Klinky, linky, kling klang. Rk.

Klínocedičný, vz Kolkocedičný.

Klínočelistní jamka, fossa sphenomaxil-
laris.

Klinogonalní = kosoúhlý. K. projekce,
Stč. Zem. 417., promítání, rovina. Jrl. 423.,
326.

Klínohltánový, vz Kolkohltánový.

Klinochlor, u, m., nerost. Vz Bř. N.
158., 162.

Klinolist, u, m,, sphenophyllum. NA. V.
609.

Klinometr, u, m. = sklonoměr, úhloměr
k stanovení polohy horských vrstev. Bř.
N. 238., Rk. Sl.

Klínomlatní práce, die Schlägel- und
Eisenarbeit. Hř. 30.

Klinonoš, e, m., sphenophorus, brouk.
K. zkrácený, s. abbreviatus. Kk. Br. 327.

Klinopád. Cf. Rstp. 1177., Čl. Kv. 255.,
Slb. 331.

Klínopatrový, vz Kolkopatrový.

Klínoplod, u, m., gnestis, rostl. K. je-
domý, g. monadelpha. Vz Rstp. 281.

Klínopřednártní kloub, articulatio cuneo-
metatarsea.

Klínor, u, m., gomphia, die Nagelbeere.
Vz Rstp. 293.

Klínorepec, pce, m., sphenura, pták Šm.

Klínorouročípkový, vz Kolkororočíp-
kový.

Klínosáňový, vz Kolkosáňový.

Klínotemenný, vz Kolkotemenný.

Klínotvar, u, m. Vz Bř. N. 25., 30.,
Schd. II. 10., NA. V. 465.

Klinouti koho kam: hada v hlavu
Smil v. 1307.

Klínovák, u, m. = perlík, der Keilfäustel.
Hř.

Klínování, n. = klínová práce, práce
klínem, sbíjení, die Keilarbeit. Hř. 30.

Klínovati co kam: do mluvy cizinské
hamparátí. Kos. Ol. I. 82.

Klínovec. Frč. Geol. 31. — K., jossinia,
die Mispelmyrte, rostl. K. mišpulový, j. me-
spiloides. Rstp. 593.

Klinovice, Klinowitz, ves u Strakonic.
Rk. Sl., PL. — K. = Klenovice u Přerova.
D. ol. III. 456.

Klínovitě ´= klínovatě. K. přistřižený
papír. ZČ.

Klínovitý, vz Klínovatý. K. kopyto, Us.,
kosť, os cuneiforme, das Keilbein im Mittel-
fusse, Nz., list (k dolejšku zúžený), ČI. Kv.
XXI., makadla, Kk. Br. 4., lis, písmo. Nz.
Vz Svaz, Výčnělek.

Klínovka, y, f., die Bolzbüchse. Rk.

Klíuovník, u, m. = klínovitá hradba,
das Sporn werk. Čsk.

Klínový. K. cihla, Us., hráze, Bc, forma
kadlubu (= rozebírací), Stč. Al., věnec (zá-
kladní), Bc, kosť v chodidle. Vz Mtj. 21.
K. práce, die Keilarbeit. Hř. K. hřeben,
crista sphenoidalis. K. písmo jest sestaveno
z čar klínovitých, die Keilschrift. Rk. Sl.
Vz Kosť, Výčnělek, Lupínek, Nosec, Štěr-
bina.

Klínozobý. K-bí ptáci, conirostres, die
Kegelschnäbler. Nz.

Klinsky, něk >lik domkuv u Jimramova.

Klínský Jan Bohum , stavitel, 1765.-1829.
Vz S. N.

Klintati = klábositi. Laš. Brt. D. 222.

Klintonie, e, f. = květina, clintonia. K.
krásná, c. pulchella. Dlj. 38.

Klíny, dle Dolany, Göhrn, ves v Mo-
stecku. Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1149., Pal. Rdh.
II. 406.; u Smržic. PL., Pk.

Klio, dle Bž. 116. genit. Klie, dat. Klii.
Dle Sv. Kleio, y.

Klípati. Klipi oprav v: klípi.

Klipati. Cf. Klipkati. Krkavec vzal sa
na krídla a len čoby klipnul (mrkl, v oka-
mžiku), už ho nebolo vidno. Dbš. Sl. pov.
I. 19. Ježibaba klipla bokom na dievčata a
preriekla (pohledla stranou). Ib. VI. 3.

Klipátko, a, n. = hříbě, das Füllen. Šm.

Klípec, pce, m., Glückzu, ves u Kolína.

Klípeček, čku, m. = člověk zklípený.
Sedí jako k. U N. Kdyně. Rgl.

Klípek, pku, na. = klep. Sá.

Klipka. Vz KP. III. 378., Odb. path. III.
949. K. pruhovaná, ch. vittatus, der Klipp-
fisch; korálová, ch. fasciatus, der KoRallen-
fisch; vlajková, ch. setifer, der Fahnenfisch.
Brm. III. 3. 56.

Klipkáň, ě, m. = kdo klipká, mžúrá
očima, der Blinzler. Dbš. Obyč. 42.

Klipkati = zdrobnělé: klipati, mžourati,
rychle mrkati, blinzeln. Slov. - - čím. Klipká
očami. Klčk. VI. 54. Urezaná hlava klipká
očima. Zbr. Lžd. 98. Poznala, že ešte očima
klipká. Dbš. Sl. pov. VI. 79.

Klise, na němžto seděch, jumentum. BO.
Cf. Mkl. Etym. 120. K. orné = kůň k pra-
cím hospodářským, protiva sveřepice t. j.
kobyly plemenné. Kn. rož. 119. — Výb. I.
131.

Klisenka, klisice, vz Klisna. Vezmi
mléko od klisice. Bibl. 146.

Klisín, a, m., ves u Milevska. Arch. III.
572., Blk. Kfsk. 650., Rk. Sl.

Klisina, y, f. = klisna. Půh. II. 293.

Klisinec, nce, m., Klisinetz, ves u Milev-
ska. Blk. Kfsk. 650.

Klíska, vz Kléska.

Klisna. Za belegen vymaž čárku. Cf.
Mz v List. filol. VIII. 180. K-nu březí kdo
kupuje, tomu i hříbě náleží. Cor. jur. IV.