609

sýra. Šel. 164. Někdy uzavře se otvor
měchýře kamenem močovým, klkem krve,
slizem a moč nemůže ven. Šel. 32. Cf. Slov.
zdrav. — K. = tlk, tlouk, trdlo, palička,
der Stössel. Drevený k. Hdž. Šlb. 41. K.
do mažiara na klčení cukru a korenia. Slov.
Zátur. — K., míst. jm. Tk. I. 78.

Klka, y, f., das Abwerg, die Flocke.
Slov. Loos.

Klkati, klknouti = tlouci něčím těžkým.
K. hlavou o stěnu. Slov. Phld. II. 2. 51.

Klkatopýřitý. K. lodyha. Ves. IV. 210.

Klkatý, flockig, zottig, klukatý, kotouč-
kovitý, chumelný. Rst. 425., Sl. les., Nz.
lk. K. hmota, Kk. Fys. 82., sraženina, sse-
dlina, Šp., vyloučenina. Zpr. arch.

Klknút, vz Klkati.

Klkovitý, flockig. Vz Klukovitý. K. sra-
ženina. ZČ I. 249., Zpr. arch.

Klkový, Abwerg-, flockig. Slov. Loos.

Klmáčiti, il, en, ení = dusiti. Slov. Ntr.
II. 35.

Klmátiti, zausen. — koho zač: za vlasy.
Slov. Dbš. Obyč. 136.

Klmnouti = klubnouti. Slov. Rr. Sb.,
Phld. VII. 151.

Klnka volávají děti v této průpovědi:
Klnka, klnka, daj nám slnka, veď ti my ho
dáme, keď sä poihráme. Slov. Hdž. Šlb. 31.

Klnouti. Vz List. filol. 1883. 135., Mkl.
Etym. 117., Klíti. — abs. Neklen, milá,
nekleň, už su ja proklnutý. Sš. P. 343. —
co, koho. Ó neščasná máti, kerá klne děti.
Sš. P. 143. Klneš-li bližního, duši svou
v základ dáváš. č. M. 16. Nepoklneš-li
jmena Jesukrista. Pass. mus. 353. Lidé vás
klnú. Hus I. 451. — Št. Kn. š. 120. — komu:
sobě, Bohu, zemi, světu. Vrch. — čím:
sirdcem. Ž. wit. 61. 5. — koho zač: za
svatokrádce. 15. stol. Mnč. R. 94. — jak
(koho): křivě. Hus II. 306. Ten klnul, až
se Kunštát zdvíhal. Us. Hsp. My klnem
jménem Ježíše všechny ty, kteříž . . . Hus
II. 132. — se. Tu se jest klnula a přísa-
hala, že tiem vinna nenie. NB. Té. 115.

Kloaka, y, f.= ústí střevu, močové rouře
a vývodům pohlavních ústrojů společné
Slov. zdrav.

Klobanec, nce, m. = klobnutí. Us. Tkč.

Klobása, v Poličsku klobás, u, m. Kšá.
Dle Šp. také: šrutka. Cf. Mz. v List. filol.
VIII. 175., Mkl. Etym. 154. Bratwürste aus
Eiern, klobásy z vajec; französische B., fran-
couzské k.; B. von gebratenen Kapaunern,
Indianern, Hübnern und Kalbsbraten, k.
z pečených kapounů, krocanů, kuřat a te-
lecí pečené; grüne Erbsen mit B., zelený
hrách s k.; fische und geselchte B., čerstvé
a uzené k.; B. von der Kalbs- und Gans-
leber, k. z telecích a husích jater; B. mit
Zwiebeln, k. s cibulí; eingepackte B., mit
Teig, k. obalené, s obalem; Frankfurter B.,
k. frankfurtské; B. mit Trüffeln, k. s lanýži;
B. mit Weinsauce, k. s vinnou omáčkou;
B. von Zwerchfell, k. z bránice; B. mit
Sauerampfer und Spinat, k. se šťovíkem a
špinátem; B. in Wein, k. s vínem; B. mit
Rothwein oder Champagner, k. s červeným
vínem nebo šampaňským; B. in Bier ge-
kocht, k. v pivě vařené; B. von Kalbfleisch,

k. telecí, z telecího masa; rothe B., červené
k.; gebackene B., k. smažené; B. auf nieder-
sächsische Art, k. dle dolnosaského způsobu;
B. von jungen Tauben, k. z holoubat; B.
auf französische, englische Art, k. dle fran-
couzského, anglického způsobu; B. ohne
Därm, nahé k., k. bez střeva; B. mit Senf,
k. s hořčicí; D.mit Senfsauce, k. s hoř-
čičnou omáčkou. Šp. Lepší klobáse na prst,
než psince na síhu (na sah). Kld. I. 345. Vše
má svůj konec, k. dva. Slez. Oferujem tebe
(tobě) takú klbásu, čo ťa trikrát ňou opášu.
Sl. sp. 229. Tč. To je pravda, jako že živé
klobásy po světě lítaly. Lpř. Komu hus,
komu prasa, komu pečená klbása (lúbi sa.
Chuti jsou Rozličné). Slov. Zátur.

Klobásek, sku, m., Bratwüratlein. Posp.

Klobáskář, vz Klobásník.

Klobáskářka, y, í. = klobásnice (žena).
Šm.

Klobáskářský, Bratwurstmacher-. Bern.

Klobáskářství,n.,die Bratwurstmacherei,
der Bratwursthaudel. Bern.

Klobasna, y, f., myslivna u Veselí v Tá-
borsku.

Klobásní jedovatina, das Wuretgift. Šv.
137

Klobásnice, e, f., der Darm zu einer
Bratwurst; die Bratwurstmacherin, -händlerin.
Šm.

Klobásnictví, n. = klobáskářství. Bern.

Klobásník, u, m. = klobásový koláč, der
BRatwurstkuchen. Šp.

Klobásový. K. koláč, vz Klobásník;
kolečko, das Bratwurstscheibchen. Šp.

Klobouček, Čka, m., ves u Bučovic; my-
slivna u Hořovic. — K. = brslen sprostý.
Mllr. 45.

Kloboučnice, e, f., die Hutmacherin. Šm.

Kloboučnictví. Vz Kram. Slov.

Kloboučník, a, m., sam. u Milevska. —
K, vz Augusta Jan, Blk. Kfsk. 1336.

Kloboučníkov, a, tu., ves u Votic.

Klobouk, vz Mz. v List. filol. VIII. 172.,
Mkl. Etym. 120. K = pokryvka hlavy různé
podoby. Vz Rk. Sl K. hornický, Wld., ošu-
mělý: plzák, vz Klapák, na Žlinsku, Brt.,
myslivecký, tyrolský, Us., šermířský (kukle),
Čsk., železný. Alx. K. řím. Vz Vlšk. 178.
K. — v smek! K. — posaď! Hut ab! H.
auf! Stužka, pouzdro na k., ochlípka k ku;
Ona v domě k. na hlavě nosí (poroučí). Šd.
Jide na pivo, klobúk na křivo; Můj klo-
búček křivo stojí, křivo je, ku děvuše šelma
chodí, šelma je. Sš. P. 525., 626. Keď pe-
rečko uvila, za klobúčik vložila. Sl. spv.
IV. 152. Živá hlava klobúka dobude. Výb.
I. 842. Na nové klobouky dává se pozor,
staré se házejí pod lávu (lavici). Us. Tč.
Hádanka: Sedí pán na vršku, má měkkou
podušku, Často se smekne, nic se nelekne.
Km. 1886. 719. — K. = pokrývka kamen-
ných pilířů z hlíny obložené drnem. Us. Sn.
— K. na láhvi. Us. Pdl. — K. kotlu var-
ního, parní, der Dampfdom. Zpr. arch. VII.
28. — K. lampy. Us. Brnt. — K. nad ohni-
štěm zkujňovacím, jímž odvádějí se plyny.
NA. IV. 163. K. nad výhní k odvádění
kouře a plynů, der Hut, Mantel, Busen. Včř.
Z. II. 4. K. u zástrčky. Pdl. — K. trouby,

406