613

Kloubnatka. K-ky, arthropteridae. K.
kulovitá, coptosoma globus. Brm. IV. 611.

Kloubnatý, gelenkaRtig. Lpř. Sl. I. 90.
K. lodyha. S. N. XI. 505., Hg. 147.

Kloubně, ě, f., die Knielade, eine Art
Schraubstock. Šm.

Kloubní, Gelenk-. K. bolesť, aRthRalgia,
arthropathia, arthrodynia; plocha, die Ge-
lenksfläche, jamka, -grube, -pfanne, vak,
-kapsel, jablko, -kopf, myška, -maus. Nz.
lk., Šv. 22. K. spojení kostí, die Gelenk-
verbindung, maz, -flüssigkeit. Šv. 12.

Kloubovna, y, f., der Feilkloben. Šp.

Kloubový. K. chrustavka, der Gelenks-
knorpel, Nz. lk., trubička (stěžejková, vz
Kloub), das Charnierröhrchen, kolíček, -stift,
drát, -draht, Šp., jamka, vz Kloubní; závěsa,
Us. Pdl., nýtek či hřídelek, die Charnier-
welle, násadka, -ansatz, lícnice, -backe, Čsk.,
západka. Zpr. arch. K. hlubinka, cavitas
glenoidalis, hrbol, tuberculum articulare,
sval, Artikulationsmuskel, výčnělek u obratie
krčního, processus articularis; k. tekutina,
Gelenkflüssigkeit, choroba, -leiden; bolesť k.
při otravě olovem, arthralgia saturnina. Exc.

Klouby, pl. m., dvůr v Táb. Blk. Kfsk.
155.

Kloučátko, vz Klouče.

Klouček, vz Klouče. Nebuďte, kloučkové,
mlsní kocourkové. Sb. uč. — K.. vrch
n Čenkova. Krč. — K., os. jm. K. Jarosl.,
účetní v Praze. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 201..
Pyp. K. II. 435.

Kloučíček, vz Klouče.

Kloučiti = klučiti.

Kloučka, y, f. = tloučka. U Nezamyslic.
Bkř.

Kloučková Kateř., 1833.—1858., básnířka.
Vz S. N., Rk. Sl.

Kloučov, a, m., Klaučow, hájovna u Vla-
šimě.

Klouda, y, f. = kloudný, řádný člověk.
Mor. Knrz.

Kloudně. S někým k. zacházeti, artig.
Dch.

Kloudnosť a Kloudný polož před: Klou-
hačka. Nepřivedla jsem to ve frančiné k ni-
čemu k-mu. Vlč. Čf. Mz. v List. filol. VIII.
174.

Kloudů Kopec, myslivna u Žďáru.

Klouhaní, n. = klouzání. Vz KP. I. 464.

Klouhati. Také u Skalice a na Mor.

Klouky, pl., m., der gerissene Teig. Šp.

Klounek, nku, m., v lodn., die Klinke.
Šm.

Kloušov, a, m., ves u Přeštic. Blk. Kfsk.
267., Rk. Sl.

Kloušovice, dle Budějovice, ves u Tá-
bora. Blk. Kfsk. 849., Rk. Sl.

Klouti. Stran tvarů vz Listy filol. 1883.
449. Cf. Klúti.

Klouza, vz Klousa.

Klouzací zábava, der Eissport. Dch.

Klouzačka, Čím dlhšie aj klzačky po
ľade, tým dlhšie urodia sa na leto i ľany
(leny) aj konope. Mt. S. I. 178.

Klouzák = hřeben, jenž při točení mo-
táku navíjením se šňůry na hřídel pozvolna
do výšky vystupuje. NA. IV. 47. — K. =
čes. tanec. Bačk.

Klouzálek, lka, m. K-kové, anabatidae.
Brm. II. 2. 625.

Klouzaný krok, der Schleifschritt. Km.

Klouzati, klouzám a klouži. Vz Klou-
hati, Šklhati, Klzati, Mz. v List. filol. VIII.
177., Mkl. Etym. 300. — kde. To to dnes
venku klouže (je kluzko) Us. Dch. — kam.
Melodie k-ly jeu jakoby před sluch. Osv.
I. 89.

Klouzavý rým. Dk. Poet. 405.

Klouze, e, n., pole u Otaslavic. Pk.

Klouzek houba, máselník. Cf. Rstp. 1917.,
1912., Schd. II. 258., Kram. Slov., Rosc. 71.

Klouzka, y, f., der Schlittschuh. Šm.

Klouzkov, a, m., Klauskow, dvůr u Ja-
roměře. Sdl. Hr. II. 161., V. 362.

Klouznouti, vz Klouzati.

Klouzov, a, m., Klausau, ves u Chotě-
boře. PL., Rk. Sl.

Kloužovice. Vz Sdl. Hr. IV. 371.

Klovačka, v, f, die Thonerde. Slov.
Ssk.

Klovatina = klejovina, klí. K. škrobová
(dextrin), třešňová (cerasin), Kk., přírodní,
Natur-, třecí, Reib-, vulkanisovaná, vulka-
nisirtes Gummi, Hs., asfaltová (syrská, ame-
rická), damárová, manilová, myrhová, šela-
ková atd., Ktzr., arabská, uralská. Vz Rstp.
431., 432., 1440., Šfk. Poč. 516., Schd. I.
399, S. N.

Klovatinní = klovatinový. Šm.

Klovatinový, Gummi-, Harz-. K. zrnka.
Osv. I. 627.

Klovatý. K. věci, Sal. 240., pryskyřice,
Gummiharz. Nz.

Klový od kel, Keim-. K. měchýřek, NA.
V. odd. 2. 32., díra, vz Díra (dod.) a Rosc.
90. K. víčko, pupilla embryotega, pupillula,
embryotegium, operculum, die Keimwarze,
der Keimdeckel, Nz., váček, der Keimsack,
sacculus embryonalis. Sl. les., Rose. 90. Cf.
Rst. 426.

Kls, u, m. = klus, der Trab. Slov. Ssk.

Klsák, a, m., os. jm. Phld. I. 3 98.

Klsati = klusati. — kam jak. S veselou
mysľou klsal na bojiště. Rzm. Stf. 13. —
Ssk.

Klskati = klzkati. Slov. Bern.

Klskosť, klský atd. = klzkosť. Slov. Bern.

Klsom = klusem, im Trab. Slov. Ssk.

Klub = touš (kulatá deska). 1. Kor. 9.
25 Sš. — K. = kyčel, die Hüfte. Slov.
Bern. Také laš. na Mor. Mtl., Tč.

Klubáček, čku, m. = klub, háček, kte-
rým se mokré prádlo na sňůry připevňuje,
aby schlo, der Wäschkloben. Šp. Vz Klu-
bálek.

1. Klubák = čelo, předek lodi, kluban,
der Schiffsschnabel. Sl. les.

2. Klubák habešský, b. erythrorhyncha.
Brm. U. 2. 440., 441.

Klubálek, lku, m. = klubáček. U Buděj.
Vik.

Kluban, u, m., vz Klubák, 1.

Klubati. — kam. Dyž byla večeře, klube,
klub na dvéře. Sš. P. 161. — co komu
kde. Aj jak ptáci v pekle oči jim klubají.
Sš. P. 44.

Klubce, e, n. = míč (od klubko). U Me-
ziříčí na Mor. Domluvil.