614

Klubčený = klubený.

Klubčitý, knäuelartig. Rk.

Klubečko, a, n., vz Klubko. — K, a,
m., os. jm. Tk. V. 82., 84.

Klubečnatý = klubkatý.

Kluběnka uzlitá = říznačka obecná, pa-
lečník chocholatý, chundelka, d. glomerata,
das Knaulgras. Rstp. 1749., Rt., Šlb. 148.

Klubený = klučený, chuchlený, geknäult.
K. květy Rst. 426.

Klubíčko, vz Klubko.

Klubík, u, m. = toulec sekáčů. U Pří-
bora. Mtl.

Klubina, y, f. = potok v Žilinsku na
Slov. Phld. V. 21.

Klubista, y, m., pl. klubisté, der Klubist.
Kos., Gabler.

Klubiško, vz Klubíčko. Kron. hrad. 355.

Klubkatý, geknäult. K. květenství (ze
samých klubek složené). Rst. 426.

Klubko = míč. Val. Brt. D. 222. — K.
= pradeno. Máme Napředených 15 klubek.
Mor. Šd. — K. v bot. = shluk hustý, za-
kulacený květů drobných, málo nebo sotva
stopkatých. Čl. Kv. XXL, Slb. XLII., Rst.
426. — V MV. nepravá glossa. Pa. — Cf.
Mz. v List. filol. VIII. 184., Mkl. Etym. 120.

Klubkový, knäuelartig. Rk.

Klubní, Huf-.

Klúbní = kloubní.

Klubnica, e, f., das Hüftweh. Slov. Bern.

Klubový. K. porada (klubu).

Klúbový = kloubový, Gelenk-. Ssk.

Kluckati = klonckati, klusati. Slov. —
za kým. Pes hneď ovesil chvost a kluckal
už len ako oparený za nimi. Dbš. S1. pov.
III. 84. — na čem. Aby nemusel k. na vy-
krivených opätkoch, vzal som ho na voz.
Orl. XI. 112. — K. = dřímaje hlavou ura-
dovati, klímati, nicken. Slov. Ssk. Ešte ani
na deviatu hlásnik nezatrúbil, už sa ne-
jednej k. počalo. N. Hlsk. II. 87.

Klucký z Libodržic. Sdl. Hr. V. 317.

Klucna, y, f., jm. lesa u Konětop.

Klucov, a, m., Klutzen, ves u Dubé.

Kluč, Klutsch, sum. u Kostelce n. Orl.;
místo u Chomútova. Pk.

Klúč, e, m. = klíč; klíční kost, das Schlüs-
selbein. Pichol Sláva do klúča. Hol. 304.

Klučák, a, m., os. jm.. redaktor. Jg. H.
1. 2. vd. 580. O něm a o jiných K. vz v S. N.,
Rk. Sl.

Klučanina = klučenina. č. T. Tkč.

Kučánka, potok. Pam. arch. II. 201.

Klučár, a, m. = sklepník; klíčník. Slov.
Bern.

Klučáriti = klučárem býti. Slov. Bern.

Klučárka, y, f. = sklepnice; klíčnice.
Slov. Bern.

Klučárna, y, f., Speise-, Beschliesse-
zimmer. Slov. Bern.

Klučárský, Beschliesser-. Slov. Bern.

Klučárství, n , das Beschliesseramt. Slov.
Bern.

Kluče, Kluk, ves u Čáslavě. Také Kluky.
— K., vz Klučná (hora). Mor. Pk.

Kluček, čka, m., Klutschkau, ves u Žatce.
Také Klučkov. PL., Blk. Kfsk. 181., Rk.
Sl. — K. = potok, přítok Berounky. Kv.
1885. 642. — K, os. jm. Tk. III. 123.

Klúček, čku, m. = klíček Slov. Bern.
— K. = les. Pam. arch. II. 200.

Klučení, n., das Urbarmachen. KP III.
317.

Klúčenica, e, f. = drevená zátvora inač
aj ščence. Vz Štěnec. Hý. Ss. Potvora uchvá-
tila klúč a trikrát v zámku, trikrát v k-cách
a dutých zakRutila štencoch (Schlüsselloch).
Hol. 35.

Klučenice, Klutschenitz, ves u Čimelic.
PL., Rk. Sl.

Klučenina, hájovna u Čáslavě.

Klučenka = klučina, rejt, novina. Sl.
les. — K. = sukně z tlustých nití, z cucků
zbylých po česání tnu. U Mešna. Otm.

Klučený; -en, a, o, urbar gemacht. K.
plocha, die Rodungsfläche. Sl. les.

Kľučiar, a, m. = klíčník. Slov. Ssk.

Kľučiaríť, il, ení = býti klučárem. Slov.
ZbR. Baj. 24.

Kľučiarka, y, f. = klíčnice. Slov. Phld.
III. 1. 8.

Klučíce, Klutschitz, ves u Berouna. PL.,
Rk. Sl.

Kľúčičok, čku, m. = klíček. Slov. Mt.
S. I. 37.

Klučidlo, a, n., die Stockrodemaschine.

Kľúčik, u, m. = klíček. Slov. Dbš. Sl.
pov. VIII. 75. — K. = petrklíč, primula
veris. Slov. Hdk. C. 379., Rr. Sb., Bartol.,
Němc. IV. 415.

Klučitelný, klučivý, keimfähig. Slov.
Loos.

Klučiti co jak. Klučí z kořen dubinu.
Osv. V. 638.

Klučivý, vz Klučitelný.

Klučka = klika u dveří. Mor. Hrb., Kál.,
Brt. Jaké máš řemeslo? ptá se soudce.
Klučky pucuju, odpověděl tulák (= žebrám).
Us. Tč. — K — klička, die Schlinge. I klučky
mece a všelijak ma už zaobchodí: ale sa
mu previesť nedám. Mt. S. I. 106. — K =
dřevěná ohnutá dýmka klice podobná. Val.
Brt., Vck. — K. Je-li obilí zralé a klasy
visí dolů, praví se: Už je zralé na klučky.
Val. Vck., Brt. — K. = klička z prstů udě-
laná. Na klučky jíti. Dětská hra. Vz Km.
1887. 312., Klučkovati. — K. = kel. Z je-
dnej klučky žaluda vyrastie ohromné du-
bisko. Slov. N Hlsk. IV. 108. — K, sam.
u Ml. Boleslavě.

Klučkár, a, m., der Kliugenmacher. Slov.
Bern.

Klučkov, a, m., vz Kluček.

Klučkovatě = kličkovati, zickzack. Slov.
Lastovička lieta k. Č. čt. I. 130.

Klučkovati = na příč vláčeti, branami
sem tam jezditi, quer eggen. Slez. Šd. —
K. = kličkovati. Všelijak klučkoval, ale sa
mu ten veru nedal nadať. Slov. Mt. 8. I.
111. — K. se = háčkovati, za malíčky se
chytiti a tahati, by se ukázalo, kdo je sil-
nější. Slez. Tč. Vz Klučka.

Klučna, y, f. = žvatlavá, vadivá žena.
U Olom. Sd.

Klúčník, a, m. = klučár. Slov. Bern.

Kľúčnosť, i, f. = klíčnosť, die Keim-
fähigkeit. Uhorkové semeno zadrží k. 6—8
rokov. Slov. N. Hlsk. XIV. 36. — K., die
Tauglichkeit, Empfänglichkeit. Slov. Loos.



	614

	Klubčený = klubený. Klubčitý, knäuelartig. Rk. Klubečko, a, n., vz Klubko. — K, a, m., os. jm. Tk. V. 82., 84. Klubečnatý = klubkatý. Kluběnka uzlitá = říznačka obecná, pa- lečník chocholatý, chundelka, d. glomerata, das Knaulgras. Rstp. 1749., Rt., Šlb. 148. Klubený = klučený, chuchlený, geknäult. K. květy Rst. 426. Klubíčko, vz Klubko. Klubík, u, m. = toulec sekáčů. U Pří- bora. Mtl. Klubina, y, f. = potok v Žilinsku na Slov. Phld. V. 21. Klubista, y, m., pl. klubisté, der Klubist. Kos., Gabler. Klubiško, vz Klubíčko. Kron. hrad. 355. Klubkatý, geknäult. K. květenství (ze samých klubek složené). Rst. 426. Klubko = míč. Val. Brt. D. 222. — K. = pradeno. Máme Napředených 15 klubek. Mor. Šd. — K. v bot. = shluk hustý, za- kulacený květů drobných, málo nebo sotva stopkatých. Čl. Kv. XXL, Slb. XLII., Rst. 426. — V MV. nepravá glossa. Pa. — Cf. Mz. v List. filol. VIII. 184., Mkl. Etym. 120. Klubkový, knäuelartig. Rk. Klubní, Huf-. Klúbní = kloubní. Klubnica, e, f., das Hüftweh. Slov. Bern. Klubový. K. porada (klubu). Klúbový = kloubový, Gelenk-. Ssk. Kluckati = klonckati, klusati. Slov. — za kým. Pes hneď ovesil chvost a kluckal už len ako oparený za nimi. Dbš. S1. pov. III. 84. — na čem. Aby nemusel k. na vy- krivených opätkoch, vzal som ho na voz. Orl. XI. 112. — K. = dřímaje hlavou ura- dovati, klímati, nicken. Slov. Ssk. Ešte ani na deviatu hlásnik nezatrúbil, už sa ne- jednej k. počalo. N. Hlsk. II. 87. Klucký z Libodržic. Sdl. Hr. V. 317. Klucna, y, f., jm. lesa u Konětop. Klucov, a, m., Klutzen, ves u Dubé. Kluč, Klutsch, sum. u Kostelce n. Orl.; místo u Chomútova. Pk. Klúč, e, m. = klíč; klíční kost, das Schlüs- selbein. Pichol Sláva do klúča. Hol. 304. Klučák, a, m., os. jm.. redaktor. Jg. H. 1. 2. vd. 580. O něm a o jiných K. vz v S. N., Rk. Sl. Klučanina = klučenina. č. T. Tkč. Kučánka, potok. Pam. arch. II. 201. Klučár, a, m. = sklepník; klíčník. Slov. Bern. Klučáriti = klučárem býti. Slov. Bern. Klučárka, y, f. = sklepnice; klíčnice. Slov. Bern. Klučárna, y, f., Speise-, Beschliesse- zimmer. Slov. Bern. Klučárský, Beschliesser-. Slov. Bern. Klučárství, n , das Beschliesseramt. Slov. Bern. Kluče, Kluk, ves u Čáslavě. Také Kluky. — K., vz Klučná (hora). Mor. Pk. Kluček, čka, m., Klutschkau, ves u Žatce. Také Klučkov. PL., Blk. Kfsk. 181., Rk. Sl. — K. = potok, přítok Berounky. Kv. 1885. 642. — K, os. jm. Tk. III. 123.	Klúček, čku, m. = klíček Slov. Bern. — K. = les. Pam. arch. II. 200. Klučení, n., das Urbarmachen. KP III. 317. Klúčenica, e, f. = drevená zátvora inač aj ščence. Vz Štěnec. Hý. Ss. Potvora uchvá- tila klúč a trikrát v zámku, trikrát v k-cách a dutých zakRutila štencoch (Schlüsselloch). Hol. 35. Klučenice, Klutschenitz, ves u Čimelic. PL., Rk. Sl. Klučenina, hájovna u Čáslavě. Klučenka = klučina, rejt, novina. Sl. les. — K. = sukně z tlustých nití, z cucků zbylých po česání tnu. U Mešna. Otm. Klučený; -en, a, o, urbar gemacht. K. plocha, die Rodungsfläche. Sl. les. Kľučiar, a, m. = klíčník. Slov. Ssk. Kľučiaríť, il, ení = býti klučárem. Slov. ZbR. Baj. 24. Kľučiarka, y, f. = klíčnice. Slov. Phld. III. 1. 8. Klučíce, Klutschitz, ves u Berouna. PL., Rk. Sl. Kľúčičok, čku, m. = klíček. Slov. Mt. S. I. 37. Klučidlo, a, n., die Stockrodemaschine. Kľúčik, u, m. = klíček. Slov. Dbš. Sl. pov. VIII. 75. — K. = petrklíč, primula veris. Slov. Hdk. C. 379., Rr. Sb., Bartol., Němc. IV. 415. Klučitelný, klučivý, keimfähig. Slov. Loos. Klučiti co jak. Klučí z kořen dubinu. Osv. V. 638. Klučivý, vz Klučitelný. Klučka = klika u dveří. Mor. Hrb., Kál., Brt. Jaké máš řemeslo? ptá se soudce. Klučky pucuju, odpověděl tulák (= žebrám). Us. Tč. — K — klička, die Schlinge. I klučky mece a všelijak ma už zaobchodí: ale sa mu previesť nedám. Mt. S. I. 106. — K = dřevěná ohnutá dýmka klice podobná. Val. Brt., Vck. — K. Je-li obilí zralé a klasy visí dolů, praví se: Už je zralé na klučky. Val. Vck., Brt. — K. = klička z prstů udě- laná. Na klučky jíti. Dětská hra. Vz Km. 1887. 312., Klučkovati. — K. = kel. Z je- dnej klučky žaluda vyrastie ohromné du- bisko. Slov. N Hlsk. IV. 108. — K, sam. u Ml. Boleslavě. Klučkár, a, m., der Kliugenmacher. Slov. Bern. Klučkov, a, m., vz Kluček. Klučkovatě = kličkovati, zickzack. Slov. Lastovička lieta k. Č. čt. I. 130. Klučkovati = na příč vláčeti, branami sem tam jezditi, quer eggen. Slez. Šd. — K. = kličkovati. Všelijak klučkoval, ale sa mu ten veru nedal nadať. Slov. Mt. 8. I. 111. — K. se = háčkovati, za malíčky se chytiti a tahati, by se ukázalo, kdo je sil- nější. Slez. Tč. Vz Klučka. Klučna, y, f. = žvatlavá, vadivá žena. U Olom. Sd. Klúčník, a, m. = klučár. Slov. Bern. Kľúčnosť, i, f. = klíčnosť, die Keim- fähigkeit. Uhorkové semeno zadrží k. 6—8 rokov. Slov. N. Hlsk. XIV. 36. — K., die Tauglichkeit, Empfänglichkeit. Slov. Loos.