615

Klučný, empfänglich, tauglich. Slov. Loos.

Klúčný. Schlüssel-. Slov. Loos.

Kľučok, čku, m. = klíček; klíční kost.
Slov. Ssk.

Klučov, a, m., Klutschow, ves u Českého
Brodu. Tk. II. 538., IV. 145., Blk Kfsk.
1336., Rk. Sl.

Klučovanina. List. hrad. 1546.

Klučovaný = vyklučovaný. K. hon. Pk.
Npj. 41.

Klučovati, vz Klučiti. Aby sobě k. a
štěpnice dělati mohli. Pk. Npj. 32.

Klučoviště, ě, n. = kopaniště, der Rode-
platz. Sl. les.

Klučovnice, e, f., die Stock-, Rotthaue.
Sm.

Klučovnička, y, f., die Ausrotterin. Šm.

Klučový. K. hospodářství, der Roder-
waldbetrieb. Škd.

Klučový, Schlüssel-. Slov. Loos.

Kludění, n. = klizení. Slov. Bern.

Kluděný = klizený. Slov. Bern.

Kluditi = kliditi. — K. = mluviti, žvá-
stati; jednati. Slov. Ssk. Někluď(nepleskej)!
Kludí hlupu = hloupě mluví. Laš. Brt. D.
222., Mtl., Tč., Dšk. Uzřev, že se zle o něm
kludí. Alx. V. v. 2367. (HP. 57.). Cf. O tobě
zle se klidí. Alx. Výb. I. 147., Mz. v List.
filol. VIII. 179. — K. = pryč vypravovati,
vésti; se — stěhovati se. Laš. Na tři trúby
trúbili, když Honzíčka kludili. Slavia. U Fren-
štátu. — co kam. Kludí (vede) statek (do-
bytek) na jarmark. Laš. Brt. D. 222.

Klugar Václ., kněz 1746. Jir. Ruk. I.
356., Jg. H. 1. 2. vd. 580.

Kluch, a, m., os. jm. Slov. Pal. Rdh. I.
121.

Kľúch, u, m. = poleno. Slov. Hdž. Rkp.
Cf. Kľuchta.

Kťúchta, y, f. = kľuch. Slov. Zátur.
Ssk.

Kluji, vz Klouti.

Klujitý, bituminös. K. dříví. Šm.

1. Kluk = vrch u Hýskova, Krč., Jsfk.,
Hora. Čechy I. 256. — K, ves u Dubé.
Blk. Kfsk. 1336. - K. = šíp. Cf. Mz. v List.
filol. VIII. 175., Mkl. Etym. 120. — K.,
die Flocke. Mkl. Etym. 121. — Cf. Moto-
vidlo, Klk.

2. Kluk. Říkají mu kluk, kluk, kluk! a
na zadek puk puk puk! Koll. Zp. I. 386. Po-
jeď milá skokem, ať já nejsem klukem. Sš.
P. 444. Kluku ušatá! Us. — K. = spodek
v kartách. Ndk. — K, os. jm. v 16. stol.,
Tk. II. 19., Mus. 1884. 434., Tk. III. 649.,
V. 245., Sdl. Hr. III. 303., S. N.

Kluka = cirkulář, oběžník, jímžto sta
rosta něco po domech oznamuje. Slez. Šd.
— K., uncus. V MV. nepravá glossa. Pa.
Na Slov. der Brunnenhaken. Ssk. — K. =
čagan (kyják) nahoře zakřiveHý. Slov. Zá-
tur. Cf. Kvaka.

Klukaňa, ě, f. = kráva s rohy do kliky
zakroucenými. Mor. Brt.

Klukatina = klikatina. Slov. Loos.

Kľukato = klikatě. Slov. Rieka k. sa
tiahla. H. Vaj. BD. I. 91.

Kľukatý = klikatý. Slb. XLII.

Klukel, u, m., der Blaueisenstein, Kroky-
dolith. Šm.

Kluknov, a, m. == míst. jm. v Uhrách.
P. Kal.

Kluko, a, m. = vůl s rohy v kliku za-
kroucenými. Mor. Brt.

Klukonosý = klikonosý, krummnasig.
Slov. Loos.
Klukoroh = klikoroh. Slov. Loos.
Kľukovať, Runde machen. Hned počal
k. s tovarom po zemanských dvoroch. Slov.
Phld. VII. 149.

Klukovice, dle Budějovice, Klukowitz,
ves u Smíchova. Tk. I. 348., IV. 170., Rk.
Sl.

Klúkovitý = klkovitý, flockig. Rst. 426.

Klukovský Mat. Blk. Kfsk. 1336.

Kluky, vz Kluk. — K. = klučiště, das
Rodegebiet. Dch. — K., něm. Kluk, vsi
u Ml Boleslavě, u Kr. Hradce, u Podě-
brad a u Čáslavě. Cf. Kluče, S. N. X. 305 ,
Tk IV. 279., Rk. Sl., Tf. Odp. 331., Blk.
Kfsk. 1336.

Klumín, a, m., míst. jm. Arch. IV. 314.,
Tf. Odp. 266.

Klumpa, y, f. = sukovité dřevo. U Žamb.
Kf. - K. = malá, tlustá kobyla. S tou
klumpou nic nesvede. Us. v Kunv. Msk.

Klumpar Jan, gymnas. ředitel, naroz.
v Chrasti 1826. Vz Tf. H 1. 3. vyd 181.,
Šb. Dj. ř. 2. vd. 257., S N., Rk. Sl.

Klumpolec, lce, m. = dlouhý, tlustý
sochor. U Žamb. Kf. Cf. Klumpa.

Kľun, u, m. = zobák. Cf. Kľúti. Šd. —
K. Užívajíce společnej živnosti a klunu při
poctivém cechu a řemesle našem. Sl. let.
V. 60. — K., a, m., os. jm. slovin.

Klůn, gt. kloně, f. = kloň. Šm.

Klunatka kopinatá, c. scolopax. Brm.
III. 3. 174.

Klunec, nce, m., v lodn., der Staukiel.
Šm.

Klunice, e, f., thalia, die Thalie, rostl.
K. kolenatá, t. geniculata. Vz Rstp. 1485.

Klunkati = čvochtati. — kde: ve vodě.
Laš. Tč.

Klunýř, e, m. = klonýř. Sm.

Klup! klapp! Š m.

Klupa, y, f. = jablečný červ, curculio
pomorum. Slez. Dch.

Klupaňa, ě, f. = jm. kraví. Val. Vck.

Kluppaná, é, f. Hra na k-nou. Hráči za-
sednou za stůl a klepají ukazováky obou
rukou. Jeden vyvolává: Pták letí, vrána
letí, tele letí atd., vyzdvihuje pokaždé pra-
vou ruku vzhůru; Ostatní hráči mají s ním
jen tehdy ruku vyzdvihnouti, když skutečně
nějaké letadlo jmenuje (pták, vrána), kdo
se zmýlí, buď že vyzdvihne ruku, ano se
vyvolává něco, co neletí (tele), anebo jí
nevyzdvihne, ano vyvoláno letadlo, tomu
se napíše čárka. Po hře vyplatí se mu
tolik ,ščugéłek´ do čela, kolik má čárek. Šd ,
Brt. L. N. I. 63., Mtc. 1879. 169. V Čechách
slove tato hra: Co má peří, všecko lítá.

Klupati, klupnouti = klepati. Mor. —
kam (čím): prstem na okno. Tč. Smrť
klupe na dveři, klupe znovu, je-li tu jaky
pan, něch de z domu. Sš. P. 13. (779.).
Ulom si pruteček, klupni na hrobeček. Sš.
P. 159. — kde. Oj hdo mi to klupe po
mojim hrobečku? Sš. P. 159.