619

Brt. D. 350. Můj k-čku rozmilý. Sš. P. 109.
Cf. Kmotr, Kmoch.

Kmocháčkovati se s kým = kmotří-
čkovati se. Olom. Sd.

Kmochánek, vz Kmotr.

Kmochanka, y, f., vz Kmotra.

Kmochna, y, f. = kmocha. Rk.

Kmošek, ška, m. = kmoch, kmotr. Kmošku,
neroď tolik blésti. Dal. C. 34. — K., os.
jm. Arch. II. 459., Tk. V. 245.

Kmošiti, il, en, ení = kmásati, bíti. Slov.
Ssk.

Kmoška, y, f. Výb. I. 255., Hr. ruk. D.
888.

Kmoterka, y, f. — kmotra. Bern.

Kmoterský = kmotrovský. Bern.

Kmoterství, n. = kmotrovstvl. Bern.

Kmotor, a, m. = kmotr. Slov. N. Hlsk.

II. 162.

Kmotorok, rka, m. = kmotříček. Slov.
K-rko môj drahý! L. Rm. 27.

Kmotr. Mkl. aL. 79., Mkl. Etym. 155.,
Št. Kn. š, 42. 26. Byl někde o kmotry (šel
jich zjednat). Us. Vk. Kmotr nekmotr, enom
s hrušky dolů (nic platno, musí to býti,
přátelství nic nespomáhá). Val. Vck. Cho-
diti na kmotry (na křtiny). Sá. Přijde k.
na oběd a lžíce nebude. Bž. Pane kmotře
Kučero, cosi u vás bučelo, něco to muselo
bejt, buďto kráva nebo bejk. Km. 1886.
628. — K = kmotr na biřmůvce. Vz Krsný.

V Podluží. Brt. — K. —= kdo u někoho
stojí, jenž svou potřebu koná Ten musí
mít při tom vždy kmotra. Us. — K. =
člověk přihlouplý. To je pravý k. Us. Zkr.

Kmotránek, nka, m. = kmotříček. Us.

Kmotřenek, nka,m., das Pathenkind. Dch.

Kmotřenka, vz Kmotra. Mkl. Etym. 155.

— K. = kmotra na biřmůvce. Vz Krsný.

V Podluží. Brt.

Kmotříček, čka, m., vz Kmotr.

Kmotřička, y_; f., vz Kmotra. — K. =
bledule. U Vysokého. Sá.

Kmotříčkování, n., vz Kmotříčkovati
Dk. Aeath. 508.

Kmotříčkovati se s kým, vz Kmotřiti.

Kmotřinka, y, f., vz Kmotra.

Kmotřinský. Fraubasen-. K. klep, Dch.,
rada. N. Hlsk. II. 91.

Kmotrov, a, m., mlýn u Čáslavě.

Kmotrovec, vce, m. Však jsme k-vci.
Lipa I. 58.

K. Mt. = královská milosť. Arch. IV. 8.

Kmucháček, čka, m., vz Kmotr.

Kmýrati = čmýrati. Šf. III. 555.

Kmýření, n. = kmýří. Rk.

Kmýří, n. = čmýří, chmýří. Bž. 52., Sf.

III. 564.

Kňafka, y, f. = ťafka. Dáti někomu
k-ku. U Kr. Hrad. Kšť.

Kňahňa, On k tomu i mel svoju mladú
k-ňu. Koll. Zp. II. 450. Mojou kňahňou bu-
deš. Sl. sp. I. 167.

Kňahyňa = kňahňa. Slov. Ssk.

Kňáchati = kňákati. Rk.

Knajka, y, f., potok ve Slez. Slm. Put.
374.

Knajsl Mat., úřed., nar. 1805. Vz Šb.
Dj. ř. 2. vyd. 257., Jg. H. 1. 2. vyd. 580.,
S. N.

Knap = tovaryš. Když soukeník pošle
pro knapy k nabíjení (k natahování sukna
na rám). Sedl. Rychn. 37. — Knapiti =
kadlečiti. Slov. Bern.

Knapovec, vce, m., ves v Chrudimsku.
Blk. Kfsk. 196., Sdl. Hr. II. 277., Rk. Sl.

Kňasák, u, m. == zub. Ten má k-ky (ve-
liké zuby). Ve vých. Čech. Všk., Kšť., Olv.

Knata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.

Knaysl, vz Knajsl.

Kňazov múť = kňazské čepičky, euony-
mus europaeus. Slov. Rr. Sb.

Kňazovati = knězem, knížetem býti. Slov.
Takto k-val za mnohé roky. Dbš. Sl. pov.

I. 38. - Phld. IV. 466 Vz Zemice.
Kňazovina, y, f. = země, krajina kní-
žecí, das Fürstenthum. Slov. Jednou k-nou
bolo Slovensko, dRuhou Rusinsko. Let. Mt.
S. VII. 47.

Kňazovka, y, f. = kňazova choť, die
Priestersfrau. Komu kňaz, komu k., komu
kňazova dievka (dcera). Der Geschmack ist
verschieden, dem Einen gefällt die Mutter,
dem Anderen die Tochter und Manchem
alle beide. Slov. Zátur. — K., druh hrušek.
Slov. Rr. MBš.

Kňazovský = kněžský. K. majetok a
židovskú dušu to všetko jeden čert berie.
Slov. Zátur. K. stav. Dbš. Sl. pov. I. 38.

Kňazovstvo, a, n., das Eigenthum des
Priesters. Slov. Ssk

Kňazský = kněžský. K. vreco je velké.
Sb. sl. ps. I. 121.

Kňazstvo, a, n. = kněžstvo. Slov. Ssk.

Knažatko = knížátko. Slov. Bern.

Kňažek, žka, m. = kněžík. Slov. Phld.

II. 342.

Kňažený = kněžený. Slov. Bern.

Kňaževina, y, f. = kňazovina. Slov. K.
slovenská a rusínská. Let. Mt. S. VIL 48.,
VIII. 1. 62.

Kňažic, e, m. = knežic. Slov. Loos.

Kňažica, e, f. = kněžice. Slov. Loos. —
K. = jm. polností. Slov. Rr. MBš.

Kňažiti, il, ení = kňazovati, knížetem
býti, Fürst sein. Slov. Kocel už viac nežil,
ale kňažil jeho syn Bratislav. Let. Mt. S.
X. 1. 34. Ide k. do Nitry. Zbr. Hry 234.
(180., 188).

Kňažka, y, f. = kněžka. Slov. K. chrámu.
Hrbů., Jsk.

Kňažna = kněžna. Slov. Loos.

Kneba, y, f., Knöba, ves u Chebu.

Knebelit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 171.

Kneček, čku, m. = krátký kousek větve.
Slez. Šd.

Knedlhans-Liblínský Jan, nar. 1823,
spisov, a okres, sekretář. Vz Rk. Sl., Šb.
Dj. ř. 2. vd. 265.

Knedlíček, vz Knedlík.

Knedlík. Na Zlínsku a j. na Mor: šiška,
Brt., slezky: haleška, haluše, Us. u Ronova:
frnčíky. Rgl. K. bramborový, z hovězího
masa, z ryb, se slaninou, turecký, jablkový,
v mléce, ze žemliček, sněhový, s raky,
Husg., tetřívkový, Birkhuhn-, čokoládový,
z mouky pohankové, Šp., meruňkový. Us.
K. (šiška) z telecího masa: telecí maso
stluč trdlern na štuku (na stolečku), k tomu
přičiň vína, petržele, vajec, pepře, šafránu