Předchozí (619)  Strana:620  Další (621) |
|
|||
620
|
|||
|
|||
a učině šišky z toho vař ve vodě. Severyn
a Bavor. K. švestkové u Telče: varhule, Jos. Pejčoch, v Podluží: kulivály. Brt. K-ky trhati (ne: krájeti). Us. Ten by rád k. ve- liký jako hlava. Us. Dch. Bere míru na k-ky (zívá). Us. Msk. — K. měkký. Když voda vaří, namíchá se do ní mouka, zkrájí se tam houska a když se to vypšuká, na- krájí se to lžící do mísy a omastí. U Nové Kdyně. Psčk. — Knedle, pl. = nudle (lokše) v polívce. Val. Vck. — K. = květ kaliny, sněhová koule. U N. Bydž. Kšť. — Kne- dlíčky = knoflíčky, plody slezu. U N. Bydž. Kšť. — K., a, m. = ťulpas, hlupec. V Táb Ndk. K. líná = lenoch. Prk. Cf. Rod. Knedlíkář, e, m. = kdo rád jí knedlíky.
Us. Kněhánek, nka, m., os. jm. Mus. 1880.
29. Kněhkupec, pce, m. = knihkupec. Rk.
Kněhkupecký = knihkupecký. K. ob-
chod, Buchhandel. J. tr. Kněhkupectví, n. = knihkupectví.
Kněhně, ě, f. = kněně. — K. = kuběna,
ženima. Připravujíce krásnějé své kuběny, kněhně neb ženimy než v kostele oltáře a obrazy. Hus I. 443. Kněhnice = Kněnice v Chebsku.
Kněhničky, pl., f., neznámá ves. D. ol.
III. 81., VI. 380. Kněhodav = knihodav. Šm.
Kněhodějství, n., die Büchermacherei.
Dch. Kněhodělství, n., die Büchermacherei.
Dch. Kněhochovárna, y, f. = knihochovárna.
Šm. Kněhotelna (!), y, f. = knihovna. Utvořil
Ros. Kněhtisk = knihtisk. Rk.
Kněhtiskař, e, m. = knihtiskař. Nz.
Kněhtiskárna, y, f. = knihtiskárna. Nz.
Kněhtlačitelský, Buchdrucker-. K umě-
ní. Exc. Pdl. Kněhtlačitelství, n. = knihtiskařství.
Vz KP. 1. 316., v Čechách 323., v Jiho- slovanech, 330., v Polsce, 329., v Rusi 331., Čásť technická. 332. Kněhvazebna, y, f., die Buchbinderei
(Lokale). Dch. Kněhvedení, n., die Buchführung. K
jednoduché, složité. Us. Pdl. Kněhyna, y, f., myslivna u Rožnova.
Kněhyňa, ě, f., hora v radhoštských
Karpatech. Škd., Km. Kněhyně, ě, f. = kněžka, kněně. Tš.
Knejp, na Zlínsku knýp. Brt.
Knejslovka, Kneislowka, satn. u Smí-
chova. PL., Rk. Sl. Kněni (m. kněhyni), kniéni, kníni. Bž.
48., Prk. Př. 29. Cf. Kněně. Kněnice, Knönitz, ves u Žlut ice. Tk. I.
87., III. 131., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1336., Sdl. Hr. I. 177., 178. Kněvičky, pl., f., Knibitschken, ves u Te-
plice. Tk. III. 131. Kneyssl, vz Knajsl, Blk. Kfsk. 1336.
Kněz, cf. Mkl. Etym. 155., Rk. Sl. V 20.
ř. zdola oprav nýní v: nyní. (Jot. Kunigga-, strněm. Kuning. Mkl. aL. 138., 277., Šf. |
Strž. I. 65., III. 18., Mus. 1864. Jir. Vok.
kněže na Mor. Vz Stolička. Vz Bž. 86. Laš.: kněze! Tč. Na Slov. kňaz K. místo star- šího pop, vz Mus. 1864. 149. Cf. o k. Zř. zem. Jir. 691. K. v MV. nepravá glossa. Pa. K. řím. a řec. Vz Vlšk. 498. K. mešní, naří- zený, oprávněný, novosvěcený, obětní, prvo-, druhostupní, třetího stupně. Hnoj. O právech, povinnostech a stavu kněží v Čech. v starší době cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 395., IV. 3. 2. 416., Let. (rejstřík). Měla učitela ráda i kněza. Slov. Bdč. Z. 1887. 175. Ej, pri tichom Du- naju, ej, tam je kňazov sedem, dá to milý Pánboh, ej sobáši nás jeden. Sl. spv. IV. 142. K. nad modlami; Kněžie mnozí jsú pro rozkoš. Hus I. 400 , II. 436. Tázati se kněží. Š. Kn. š. 1. Již byli kněžími v ko- stele provoláni. NB. Tč. 210. Na jiném se nic nevidí, ale na mne se dává pozor jako na kuéze; Na kněze každý leze (žádá pod- pory). Dch. Vy (kněžie) kdybyste moc (Macht) měli. běda by těm bylo, na koho byste zanevřeli. 1534. Exc. Kde pinta vína, tu k. 1534. Nic není pyšnějšího jako žák na koni a k. na kazatelnici a kurva na voze. Dač. II. 127. Knězovy peníze a ži- dovská duše, to všecko do pekla kluše. Cf. Kněžský. U Dobruš, a j. Vk. Rychtář kladou a k. peklem se vyhrážá. Slov. Peklo knězami se topí. Slez. Tč. Písně o knězích (o kvardianu, kapucínu, františkánu, frateru, kaplanu, vz Er. P. 384.-385 — K. vědy = učenec. Čch. Petrkl. 15. — K. = kníže. Hr. ruk. P. 216., 219., 234. a j., Alx — K = sluníčko brouk. Mor. Brt. — K. v pivovaře, eine Ablassvorrichtung, der Pfaff. Suk. — K., os. jm. D. ol. X. 361., Tk. V. 245. Knězdub, u, m., Kniezdub, ves u Stráž-
nice na Mor. Knězín, u, m. = kněžiště, prostor v ko-
stele okolo velikého oltáře určený pro kněze, das Presbyterium. Šd. Kněziště, ě, n., vz Knězín. Šd.
Knězký m. kněžský, knížecí. GP.
Knezno, a, n., míst. jm. v Uhřích. P.
Kal. Knězopole, ves u Uher. Hradiště. Vz
Knězpole. Knězová, é, f., místo u Chomútova. Mor.
Pk. Knězoves, vsi, f., Kniesowes, u Vel.
Meziříčí; Kniezowes, ves u Olešné v Brněn. Knězovisko, a, m., Kniesowisko, ves
u Letovic. Knězový = kněží. K. pacholek. Sš.
Knězpole, e, n., Kniespol, ves u Uher.
Hradiště. Cf. Knězopole. Kněž, e, f., koll., die Priesterschaft. Rk.
Bylo jim libo (placuit), aby byl Knězem nad kněží (summns sacerdos). BO. — K., Kniesch, vsi u Haber v Pardub. a u Uhlíř. Janovic. Blk. Kfsk. 61., 692., Rk. Sl. Kněžáctvo, a, n. = kněžstvo. ZN.
Kněžák, a, m., praelatus, zastr. Rozk.
Kněžátko, a, n. = malé kníže. Šf. Strž.
II. 441., Sv. ruk. 126. Kněžatství = knížatstvo. Šm.
Kněže. Za Št. polož: Kn. š. 63. Bránieť
práva kněži; Protiv kněži; Toj' sv. Tomáš kněži mluvil; Jedni jsú lidé urození, druzí |
||
|
|||
Předchozí (619)  Strana:620  Další (621) |