620

a učině šišky z toho vař ve vodě. Severyn
a Bavor. K. švestkové u Telče: varhule,
Jos. Pejčoch, v Podluží: kulivály. Brt. K-ky
trhati (ne: krájeti). Us. Ten by rád k. ve-
liký jako hlava. Us. Dch. Bere míru na
k-ky (zívá). Us. Msk. — K. měkký. Když
voda vaří, namíchá se do ní mouka, zkrájí
se tam houska a když se to vypšuká, na-
krájí se to lžící do mísy a omastí. U Nové
Kdyně. Psčk. — Knedle, pl. = nudle (lokše)
v polívce. Val. Vck. — K. = květ kaliny,
sněhová koule. U N. Bydž. Kšť. — Kne-
dlíčky = knoflíčky, plody slezu. U N. Bydž.
Kšť. — K., a, m. = ťulpas, hlupec. V Táb
Ndk. K. líná = lenoch. Prk. Cf. Rod.

Knedlíkář, e, m. = kdo rád jí knedlíky.
Us.

Kněhánek, nka, m., os. jm. Mus. 1880.
29.

Kněhkupec, pce, m. = knihkupec. Rk.

Kněhkupecký = knihkupecký. K. ob-
chod, Buchhandel. J. tr.

Kněhkupectví, n. = knihkupectví.

Kněhně, ě, f. = kněně. — K. = kuběna,
ženima. Připravujíce krásnějé své kuběny,
kněhně neb ženimy než v kostele oltáře
a obrazy. Hus I. 443.

Kněhnice = Kněnice v Chebsku.

Kněhničky, pl., f., neznámá ves. D. ol.
III. 81., VI. 380.

Kněhodav = knihodav. Šm.

Kněhodějství, n., die Büchermacherei.
Dch.

Kněhodělství, n., die Büchermacherei.
Dch.

Kněhochovárna, y, f. = knihochovárna.
Šm.

Kněhotelna (!), y, f. = knihovna. Utvořil
Ros.

Kněhtisk = knihtisk. Rk.

Kněhtiskař, e, m. = knihtiskař. Nz.

Kněhtiskárna, y, f. = knihtiskárna. Nz.

Kněhtlačitelský, Buchdrucker-. K umě-
ní. Exc. Pdl.

Kněhtlačitelství, n. = knihtiskařství.
Vz KP. 1. 316., v Čechách 323., v Jiho-
slovanech, 330., v Polsce, 329., v Rusi 331.,
Čásť technická. 332.

Kněhvazebna, y, f., die Buchbinderei
(Lokale). Dch.

Kněhvedení, n., die Buchführung. K
jednoduché, složité. Us. Pdl.

Kněhyna, y, f., myslivna u Rožnova.

Kněhyňa, ě, f., hora v radhoštských
Karpatech. Škd., Km.

Kněhyně, ě, f. = kněžka, kněně. Tš.

Knejp, na Zlínsku knýp. Brt.

Knejslovka, Kneislowka, satn. u Smí-
chova. PL., Rk. Sl.

Kněni (m. kněhyni), kniéni, kníni. Bž.
48., Prk. Př. 29. Cf. Kněně.

Kněnice, Knönitz, ves u Žlut ice. Tk. I.
87., III. 131., Rk. Sl., Blk. Kfsk. 1336., Sdl.
Hr. I. 177., 178.

Kněvičky, pl., f., Knibitschken, ves u Te-
plice. Tk. III. 131.

Kneyssl, vz Knajsl, Blk. Kfsk. 1336.

Kněz, cf. Mkl. Etym. 155., Rk. Sl. V 20.
ř. zdola oprav nýní v: nyní. (Jot. Kunigga-,
strněm. Kuning. Mkl. aL. 138., 277., Šf.

Strž. I. 65., III. 18., Mus. 1864. Jir. Vok.
kněže na Mor. Vz Stolička. Vz Bž. 86. Laš.:
kněze! Tč. Na Slov. kňaz K. místo star-
šího pop, vz Mus. 1864. 149. Cf. o k. Zř.
zem. Jir. 691. K. v MV. nepravá glossa. Pa.
K. řím. a řec. Vz Vlšk. 498. K. mešní, naří-
zený, oprávněný, novosvěcený, obětní, prvo-,
druhostupní, třetího stupně. Hnoj. O právech,
povinnostech a stavu kněží v Čech. v starší
době cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 395., IV. 3. 2.
416., Let. (rejstřík). Měla učitela ráda i kněza.
Slov. Bdč. Z. 1887. 175. Ej, pri tichom Du-
naju, ej, tam je kňazov sedem, dá to milý
Pánboh, ej sobáši nás jeden. Sl. spv. IV.
142. K. nad modlami; Kněžie mnozí jsú
pro rozkoš. Hus I. 400 , II. 436. Tázati se
kněží. Š. Kn. š. 1. Již byli kněžími v ko-
stele provoláni. NB. Tč. 210. Na jiném se
nic nevidí, ale na mne se dává pozor jako
na kuéze; Na kněze každý leze (žádá pod-
pory). Dch. Vy (kněžie) kdybyste moc
(Macht) měli. běda by těm bylo, na koho
byste zanevřeli. 1534. Exc. Kde pinta vína,
tu k. 1534. Nic není pyšnějšího jako žák
na koni a k. na kazatelnici a kurva na
voze. Dač. II. 127. Knězovy peníze a ži-
dovská duše, to všecko do pekla kluše.
Cf. Kněžský. U Dobruš, a j. Vk. Rychtář
kladou a k. peklem se vyhrážá. Slov. Peklo
knězami se topí. Slez. Tč. Písně o knězích
(o kvardianu, kapucínu, františkánu, frateru,
kaplanu, vz Er. P. 384.-385 — K. vědy =
učenec. Čch. Petrkl. 15. — K. = kníže. Hr.
ruk. P. 216., 219., 234. a j., Alx — K =
sluníčko brouk. Mor. Brt. — K. v pivovaře,
eine Ablassvorrichtung, der Pfaff. Suk. —
K., os. jm. D. ol. X. 361., Tk. V. 245.

Knězdub, u, m., Kniezdub, ves u Stráž-
nice na Mor.

Knězín, u, m. = kněžiště, prostor v ko-
stele okolo velikého oltáře určený pro kněze,
das Presbyterium. Šd.

Kněziště, ě, n., vz Knězín. Šd.

Knězký m. kněžský, knížecí. GP.

Knezno, a, n., míst. jm. v Uhřích. P.
Kal.

Knězopole, ves u Uher. Hradiště. Vz
Knězpole.

Knězová, é, f., místo u Chomútova. Mor.
Pk.

Knězoves, vsi, f., Kniesowes, u Vel.
Meziříčí; Kniezowes, ves u Olešné v Brněn.

Knězovisko, a, m., Kniesowisko, ves
u Letovic.

Knězový = kněží. K. pacholek. Sš.

Knězpole, e, n., Kniespol, ves u Uher.
Hradiště. Cf. Knězopole.

Kněž, e, f., koll., die Priesterschaft. Rk.
Bylo jim libo (placuit), aby byl Knězem nad
kněží (summns sacerdos). BO. — K., Kniesch,
vsi u Haber v Pardub. a u Uhlíř. Janovic.
Blk. Kfsk. 61., 692., Rk. Sl.

Kněžáctvo, a, n. = kněžstvo. ZN.

Kněžák, a, m., praelatus, zastr. Rozk.

Kněžátko, a, n. = malé kníže. Šf. Strž.
II. 441., Sv. ruk. 126.

Kněžatství = knížatstvo. Šm.

Kněže. Za Št. polož: Kn. š. 63. Bránieť
práva kněži; Protiv kněži; Toj' sv. Tomáš
kněži mluvil; Jedni jsú lidé urození, druzí