621

kněžie světská. Št. Kn. š. 84., 171., 219.,
262. Prosil pomstu od Boha na tu kněži;
Páni světští mají moc zlú kněži puditi
k večeři poslední. Hus I. 134., II. 437

Kněžek, žka, m. = kněz (opovržlivě).
O artikulích těch nenieť úmysl náš, aťby
vedlé výkladu a Rozumu každého kněžka
měli Rozumieni a držáni býti. Arch. III. 5.

Kněžekladno = Knížeklady.

Kněženice, e, f., rubus arcticus. Šm.

Kněžený, Fürsten-, gefürstet. Šm.

Kněževes, vsi, f., Herrndorf, Pfaffendorf,
ves u Rakovníka (u Horosedel). S. N. X.
307., Rk. Sl. Z K-vsi žena, ze Senomat ko-
byla, z Lubné vůl, na to vezmi hůl. Us. —
K., Gross-Herrndorf, ves u Středokluk. S.
N. X. 307 — Tk. I. 612., II. 538., III. 649.,
IV. 729., V. 245., VI. 350 , Tf. Odp. 267.,
Blk. Kfsk. 282., Sdl. Hr. I. 121., 125.

Kněževeský, ého, m., os. jm. Tk. VI.
350.

Kněževíska, y, f., míst. jm. Tk. III. 55.,
99., Rk. Sl.

Kněžhatí, n , sam. u Benešova.

1. Kněží. Bž. 88., 107. K. hora u Karl.
Týna. Krč., Čechy I. 190. — K. múď —
brslen sprostý, brsnil, kněžské čepičky, kva-
drátky, euonymus. Bartol., Rstp. 297.

2. Kněží (= kněžija, Bž. 88.), f., koll. =
kněže, knězi. Vz Kněž. Št. Kn. š. 7., 13.,
Ž. wit. 77. 64., 98. 6., Hr. ruk. Snidechu sě
vyšehrazká kněžie LPr. Snidú sě vyše-
hrazská kněžie. Hr. ruk. 9. Čsná kněžie
Hr. ruk. 279. Zatiem počechu kněžie ži-
dovská mysliti. ŽKr. (Jir. Nkr. 67.). Tento
kněz všichnu kněží starého zákona znamená.
Hus II. 337. Pro duostojnú kněží. Pravn
671.

Kněžic. Údělní čili područní k. Sf Strž.
II. 440.

Kněžice, dle Budějovice, Gross-Herrn-
dorf, ves u Jablonného; Knieschitz, vsi
u Čáslavě, u Klatov a u Brtnice v Jihlav.,
zámek u Sušice; Kniežitz, ves u Králova
Městce; Knöschitz, ves u Žatče; Schreiben-
dorf, ves u Vrchlabí; K. Malé, Klein-Herrn-
dorf, ves u Jablonného. PL., S. N. X. 307.,
Tk. III. 174., 185., V. 245., Blk. Kfsk. 1336.,
Sdl. Hr. II. 277., V. 362., S. N., Rk. Sl.

Kněžíček, čka, m. = malý kněz. — K.,
ves u Chlumce v Jičín.

Knežičky, pl., Kněžitz, ves u Čes. Dubu.
Arch. III. 479., Blk. Kfsk. 1336., Sdl. Hr.
V. 298., Rk. Sl. Zaniklá ves na Mor. D. ol.
X. 742.

Kněžík ryba. Cf. Brm. III. 3. 179.

Kněží Lhotka, neznámá. D. ol. III. 525.,
X. 443.

Kněží Pole, Herzogsdorf, ves u Lomnice
u Šternberka na Mor.

Kněžiště, é, n., presbyterium. Hnoj.

Knéžiti, il, en, ení, als Fürst beherrschen.
Rk.

Kněživka, y, f., Klein-Herrndorf, ves
u Smíchova.

Kněžka řím. a řec. Vz Vlšk. 498. —
K. = zaniklé místo u Bohuslavic. D. ol. I.
617.

Kněžkyně. Koll. St. 235., 271.

Kněžmost, u, m., Fürstenbruck, městečko
u Mnich. Hradiště. S. N. X. 307., Tk. II.
538., VI. 350., Blk. Ktsk. 807., Rk. Sl.

Kněžna = dcera knížecí. Dal., Apoll. 285.
Sdl. Hr. IV. 218. — K. = knížecí manželka.
Kníže k těm modlám s svú kněžnú přijide.
13. stol. Pass. Vratislav s svú kněžnú měl
dva syny. Leg. sv. Václ. Cf. Bdl Obr. 1879.
80. Byla jedna bielá kniažna. Koll. Zp. I.
13. — K. = přítok Divoké Orlice. Kčř.
Rychnov nad Kněžnou.

Kněžnice = Kněnice. Sdl, Rk. Sl.

Kněžník, a, m. = čarodějník, der Zau-
berer. Slov. Bern.

Kněžnika, y, f, junge Fürstin. Šm.

Kněžnosť, i, f., die Fürstlichkeit. Šm.

Kněžovati, als Priester dienen. V církvi
k-val. Koll. IV. 202.

Kněžoviáda, y, f., die Piesterherrschaft.
Ddk. V. 76.

Kněžovský, Priester-, Fürsten-. Kněžští
synkové. Koll. IV. 135., 251.

Kněžpole, e, n., Kneschpol, ves u Uher.
Hradiště. Tě.

Kněžský = knížecí. Jměj dvór svój po
kněžskej vnadě. Anth. I. 3. vd. 34. Ne ry-
tieřskú jsú postavú, ale k. úpravu. Alx.
Anth. Jir. I. 3. vd. 36. — K. = duchovní.
K. řád, Št. Kn. š. 119., stav, Vlč., roz-
hřešení. Mž. 95. — K. hruška = kněžůvka.
Mor. Brt. — K. čepičky. Vz Kněží, Čl. Kv.
328., Mllr. 45. K. kloboučky. Mllr. 45. —
K. skála, vrch u Nezabudic. Jsfk.

Kněžství, principatus. BO. K. obdržel.
BO.

Kněžstvo = knížectví, principatus. Ž.
wit. 138. 17. — K. = hodnosť kněžská, das
Priesterthum. Št. Kn. š. 92. — K. = knězi.
Kdy zle k-vu, je zle o k. Dch.

Kněžůvka, y, f., vz Kněžský.

Kniahne, vz Drobnice (dod).

Kniaz, a, m. = kníže, zastr. Ssk.

Knicek, cku, m. = klacek. Us. u Strunkov.
Rjšk.

Kničati = rukou stiskati, knittern. U Při-
bora. Mtl.

Knieňa = kňahyňa, zastr. Ssk.

Knieni z kněhyni. Jir. Osv. 1886. 917.
Cf. Kněni, Kněně. O tvaru vz GP. IV.

Knieža, ta, m. a n. = kníže. Slov. Ssk.

Kniežatiť = knížetiti, vládnouti. Slov.
Let. Mt. S. VI. 2. 8.

Kniežatý = knížecí. K. orlica. Sldk. Mart.
50.

Kniežina, y, f. = kňahyňa. Slov. Ssk.

Knif, z něm. Knify míti, míti fiňáry
v nose, býti vtipný, prozíravý. Us. Rjšk.

Knifati = štípati, sekati dříví. U Ronova.
Rgl.

Knifec, fce, m. = nos. Má špičatý k. (po-
hrdlivě). Us. u N. Kdyně a j. Rgl.

Kniha, činsky King. Šf. Strž. I. 587. Cf.
Mkl. Etym. 155. V MV. nepravá glossa. Pa.
K. větší počet potištěných listů celek činí-
cích. Vz Kram. Slov., Rk. Sl. V 3. ř. článku
oprav Brs. 6. v: Brs. 7., Bž. 94. Na Zlínsku:
kňžka. Vz N. Brt. Knížečka = malá kniha.
Knížky = modlící knihy, das Gebetbuch.
Us. na Mor. Škd., Té. K., liber. Ž. wit. 39.
8. a j. K. přepisů listovních a dopisných,