622

das Briefkopierbuch. Nz. K. zadni, Hinter-
bücher = desky zemské, k. přední, Vorder-
bücher = všeliké jiné, zápisy při zemském
právě opavském a krnovském, soudní rejstra.
Soud. kn. opav. K. městské, soudní. Tk. II.
289., 319., 325., IV. 338. K. sněmovní, na-
učení, nálezů, půhonů, rokové, pamětní, pro-
mluvení, rychtářské. Vz Žer. Záp. II. 184.
K. hospodářská, kronik, modlitební atd.
atd., vz Jg. H. I.2. vd. 697.-700. K. olo-
múcká, Sbn. 579., p. z Rosenberka, 363.,
tovačovská, 720., 726., knihy múdrosti, 398.,
Josefa, 383., odsouzené, 442., půhonů. 362.
K. biřmovaných, farní, nadací mešních, pro-
hlášek. Bor., bohoslužebná, obřadní, du-
chovní, epištolní, mešní, perikopní, zaklínací,
zpěvní. Hnoj. Ct. Sdl. Hr. I. 165. Rozmnožo-
vání knih u Římanův a Rekův. Vz Vlšk.
286., 498. Cf. Sdl. Hr. III. 18.—20., 25., IV.
21., 62., 128. K. rožmberská, Pyp. K. II.
305., tovačovská, ib. 339.— 341. K. školní
jmen. cvičebně. List. filol. V. 71., IV. 108.
K. černá smolná. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 416.
Knihy o rozličných věcech vz Jg. H. 1. 2.
vd. 697.—700. K. chekovní, das Checkbuch.
Pr. 1884. 40. K. perkunsterské. 1579. K.
práva duchovního, smluvní, přípovědí, Mus.,
hoRní, železniční, Kaizl 215 ; k. k pobož-
nosti, das Andachtsbuch. Dch. K. staRého
zákona, Št Kn. š. 1., čeledínská, pRacovní,
šlužební, notiční, opovědní, das Meldungs-
buch, index lectionum (na universitách), ce-
stovní, rentová (vydávaná spořitelním úřa-
dem poštovským vkladateli o schovaných
papírech státních na účet jeho zakoupených,
das Rentenbüchel. Us. Pdl. Sám mladým svůj
věk z knihy života vymazal. Vlč. Říkati
na knihách. Sá. Šli do knih (veřejných, aby
si tam něco přečtli). Us. Přk. Bez knih
vystačiť v světě možno není. TYok. 35. Sám
sem je (knihy) skládal ze své hlavy; Knihy
vymysliti, zpoříditi, obnoviti, vykládati (pře-
kládati). Št. Kn. š. NepRovedl póhonu podlé
knih. Půh. II. 347. Jakožto se píše v kni-
hách o skutcích apoštolských. Pass. Psáti
komu knihy. Št. Kn. š. 1. Mluvíš jako k.,
ale v telecí kůži zavázaná = hloupě. U Kr.
Hrad. Kšť. Žák, který se bez knih učí, ten
se mnoho nenaučí; Utonul v knihách. Hkš.
Žíti s někým na knížku (bez oddavek). Us.
Na Ostrav. Wrch. Ne všecko pravda, co
v knize stojí. Šd. Hádanka: Listy mám a
strom nejsem. Km. 1886. 719. — K. = umění.
Klam černé knihy, magicae artis. Bibl.
K. Knihy čtyř králů = karty. Bdl. — K.
papíru = deset vrstev či 100 archů. K. =
žaludek. Cf. Schd. II. 427.

Knihař. V MV. nepravá glossa. Pa.

Knihařiti, Buchbinder, -drucker, -handier
sein. Bern.

Knihcht-anec, nce, m. = hnihovar. Slov
Bern.

Knihkupčení, Büchertrödel, m. Šm.

Knihkupectví. K dějinám čes k. a hnih-
tiskařství. F. Tadra v Mus. 1877. 175.—181.

Knihnice, dle Budějovice, Knihnitz, mě-
stečko u Boskovic; K. Německé, Knönitz,
ves u Miroslavě na Mor. D. ol. I. 129., 173.
Jak volívali v K-cích (v kterých?) rychtáře.
Vz Sbtk. Krát. b. 172.

Knihočmar, a, m. = knihočmír. Šm.

Knihočmír, a, m. = kdo knihy čmárá,
der Büchersudler. Šm.
Knihodav, a, m., žertov. = knihtiskař.
Šm.

Knihodějství, n, die Büchermacherei.
Šm.

Knihodržák, u, m., náčiní, der Buch-
halter. Šm.

Knihochovárna, y, f., Buchhalterei;
Bibliothek. Šm. Slov. Rr. Sb.

Knihokaz, a, m., der Buchverderber,
-fälscher. Hus. (Tk. III. 445).
Knihokrádce, e, m , der Bücherdieb.
Srn.

Knihokrádež, e, f., der Bücherdiebstahl.
Srn.

Kniholibec, bce, m., der Bücherfreund.
Dch.

Knihomil, a, m , der Bücherfreund. Šm.

Knihomilský, bücherliebend. Šm.

Knihomilství, n., die Bücherliebe. Šm.

Knihomol, a, m. = knihožrout, der Bücher-
wurm. Rgl.

Knihomorce, e, m. = knihokaz. Exc.

Knihonosný, büchertragend. Šm.

Knihonoš, e, m., der Bücherträger. Šm.

Kuihoposuzovač, der Recensent. Šm.

Knihoprava, y, f., Bücher-, Literär-
geschichte. Šm.

Knihoprodavač, e, m., der Buchhändler.
Sm.

Knihoprohledač, e, m., der Censor. Sm.

Knihopsaní, n. = spisovatelství. Kutn.

Knihorobič, -robitel, e, m., Büchermacher,
m. Šd.

Knihosloví, n. = knihověda. Šm.

Knihospisovatel, e, m., der Schriftsteller.
Sm.

Knihošílenosť, i, f., die Büchermanie.
Sm,

Knihotepec, pce, m., opovrž., der Bücher-
mäkler, Recensent. Šm.

Knihotisk Číňanů. Vz KP. I. 374

Knihotiskař, e, m. = knihtiskař. Šm.

Knihotiskárna, y, f. = knihtiskárna.
Šm.

Knihotlačitel, e, m. = knihtiskař. Sm.

Kníhov, a, m., kopec u Zdic. Krč.

Knihovar, a, m., der Bibliothekarius.
Slov. Bern.

Knihovazač. Šf. III. 327.

Knihověda, y, f., die Bibliologie. Sm.

Knihoveň, vně, f. = knihovna. Slov. Ntr.
IV. 84.

Knihovka, y, f., sam. u Benešova.

Knihovna. V předposledním ř. článku
oprav se v: si. K. obecní, městská, univer-
sitní, školní, musejní, spolková atd. Us. Pdl.
K. Jednoty bratrské v Králicích, Mus. 1866.
203., obecná. Ib. 1845. 154. K. dřev, die
Holz-. Sl. les. K. řím. a řec. Vz Vlšk. 498.

Knihovní dráma, které se hodí ke čtení,
ale ne ku provozování. Sb. slov. 1887. 146.

Knihovnice, e, f., libraria, v žen. klá-
šteře. Tk. III. 232.

Knihovnický, Buchhalter-. Šm.

Knihovnictví, řec. a řím. Vz Vlšk. 498.

Knihovrt, a, m. = knihomol. Rk.



	622

	das Briefkopierbuch. Nz. K. zadni, Hinter- bücher = desky zemské, k. přední, Vorder- bücher = všeliké jiné, zápisy při zemském právě opavském a krnovském, soudní rejstra. Soud. kn. opav. K. městské, soudní. Tk. II. 289., 319., 325., IV. 338. K. sněmovní, na- učení, nálezů, půhonů, rokové, pamětní, pro- mluvení, rychtářské. Vz Žer. Záp. II. 184. K. hospodářská, kronik, modlitební atd. atd., vz Jg. H. I.2. vd. 697.-700. K. olo- múcká, Sbn. 579., p. z Rosenberka, 363., tovačovská, 720., 726., knihy múdrosti, 398., Josefa, 383., odsouzené, 442., půhonů. 362. K. biřmovaných, farní, nadací mešních, pro- hlášek. Bor., bohoslužebná, obřadní, du- chovní, epištolní, mešní, perikopní, zaklínací, zpěvní. Hnoj. Ct. Sdl. Hr. I. 165. Rozmnožo- vání knih u Římanův a Rekův. Vz Vlšk. 286., 498. Cf. Sdl. Hr. III. 18.—20., 25., IV. 21., 62., 128. K. rožmberská, Pyp. K. II. 305., tovačovská, ib. 339.— 341. K. školní jmen. cvičebně. List. filol. V. 71., IV. 108. K. černá smolná. Vz Cor. jur. IV. 3. 2. 416. Knihy o rozličných věcech vz Jg. H. 1. 2. vd. 697.—700. K. chekovní, das Checkbuch. Pr. 1884. 40. K. perkunsterské. 1579. K. práva duchovního, smluvní, přípovědí, Mus., hoRní, železniční, Kaizl 215 ; k. k pobož- nosti, das Andachtsbuch. Dch. K. staRého zákona, Št Kn. š. 1., čeledínská, pRacovní, šlužební, notiční, opovědní, das Meldungs- buch, index lectionum (na universitách), ce- stovní, rentová (vydávaná spořitelním úřa- dem poštovským vkladateli o schovaných papírech státních na účet jeho zakoupených, das Rentenbüchel. Us. Pdl. Sám mladým svůj věk z knihy života vymazal. Vlč. Říkati na knihách. Sá. Šli do knih (veřejných, aby si tam něco přečtli). Us. Přk. Bez knih vystačiť v světě možno není. TYok. 35. Sám sem je (knihy) skládal ze své hlavy; Knihy vymysliti, zpoříditi, obnoviti, vykládati (pře- kládati). Št. Kn. š. NepRovedl póhonu podlé knih. Půh. II. 347. Jakožto se píše v kni- hách o skutcích apoštolských. Pass. Psáti komu knihy. Št. Kn. š. 1. Mluvíš jako k., ale v telecí kůži zavázaná = hloupě. U Kr. Hrad. Kšť. Žák, který se bez knih učí, ten se mnoho nenaučí; Utonul v knihách. Hkš. Žíti s někým na knížku (bez oddavek). Us. Na Ostrav. Wrch. Ne všecko pravda, co v knize stojí. Šd. Hádanka: Listy mám a strom nejsem. Km. 1886. 719. — K. = umění. Klam černé knihy, magicae artis. Bibl. K. Knihy čtyř králů = karty. Bdl. — K. papíru = deset vrstev či 100 archů. K. = žaludek. Cf. Schd. II. 427. Knihař. V MV. nepravá glossa. Pa. Knihařiti, Buchbinder, -drucker, -handier sein. Bern. Knihcht-anec, nce, m. = hnihovar. Slov Bern. Knihkupčení, Büchertrödel, m. Šm. Knihkupectví. K dějinám čes k. a hnih- tiskařství. F. Tadra v Mus. 1877. 175.—181. Knihnice, dle Budějovice, Knihnitz, mě- stečko u Boskovic; K. Německé, Knönitz, ves u Miroslavě na Mor. D. ol. I. 129., 173. Jak volívali v K-cích (v kterých?) rychtáře. Vz Sbtk. Krát. b. 172.	Knihočmar, a, m. = knihočmír. Šm. Knihočmír, a, m. = kdo knihy čmárá, der Büchersudler. Šm. Knihodav, a, m., žertov. = knihtiskař. Šm. Knihodějství, n, die Büchermacherei. Šm. Knihodržák, u, m., náčiní, der Buch- halter. Šm. Knihochovárna, y, f., Buchhalterei; Bibliothek. Šm. Slov. Rr. Sb. Knihokaz, a, m., der Buchverderber, -fälscher. Hus. (Tk. III. 445). Knihokrádce, e, m , der Bücherdieb. Srn. Knihokrádež, e, f., der Bücherdiebstahl. Srn. Kniholibec, bce, m., der Bücherfreund. Dch. Knihomil, a, m , der Bücherfreund. Šm. Knihomilský, bücherliebend. Šm. Knihomilství, n., die Bücherliebe. Šm. Knihomol, a, m. = knihožrout, der Bücher- wurm. Rgl. Knihomorce, e, m. = knihokaz. Exc. Knihonosný, büchertragend. Šm. Knihonoš, e, m., der Bücherträger. Šm. Kuihoposuzovač, der Recensent. Šm. Knihoprava, y, f., Bücher-, Literär- geschichte. Šm. Knihoprodavač, e, m., der Buchhändler. Sm. Knihoprohledač, e, m., der Censor. Sm. Knihopsaní, n. = spisovatelství. Kutn. Knihorobič, -robitel, e, m., Büchermacher, m. Šd. Knihosloví, n. = knihověda. Šm. Knihospisovatel, e, m., der Schriftsteller. Sm. Knihošílenosť, i, f., die Büchermanie. Sm, Knihotepec, pce, m., opovrž., der Bücher- mäkler, Recensent. Šm. Knihotisk Číňanů. Vz KP. I. 374 Knihotiskař, e, m. = knihtiskař. Šm. Knihotiskárna, y, f. = knihtiskárna. Šm. Knihotlačitel, e, m. = knihtiskař. Sm. Kníhov, a, m., kopec u Zdic. Krč. Knihovar, a, m., der Bibliothekarius. Slov. Bern. Knihovazač. Šf. III. 327. Knihověda, y, f., die Bibliologie. Sm. Knihoveň, vně, f. = knihovna. Slov. Ntr. IV. 84. Knihovka, y, f., sam. u Benešova. Knihovna. V předposledním ř. článku oprav se v: si. K. obecní, městská, univer- sitní, školní, musejní, spolková atd. Us. Pdl. K. Jednoty bratrské v Králicích, Mus. 1866. 203., obecná. Ib. 1845. 154. K. dřev, die Holz-. Sl. les. K. řím. a řec. Vz Vlšk. 498. Knihovní dráma, které se hodí ke čtení, ale ne ku provozování. Sb. slov. 1887. 146. Knihovnice, e, f., libraria, v žen. klá- šteře. Tk. III. 232. Knihovnický, Buchhalter-. Šm. Knihovnictví, řec. a řím. Vz Vlšk. 498. Knihovrt, a, m. = knihomol. Rk.