624

Knížka, y, f., potok. Pam. arch. II. 43.

Knížkovice, dle Budějovice, Knischko-
witz, ves u Zdic. Rk. Sl.

Knižna, y, f., lépe: knihovna. Šm.

Knižná, y, f. = kněžna. Slov. Bern.

Knižnice, e, f. = knihovna. Slov. Phld.
IV. 279., Ntr. VI. 390., Pokr. Pot. II. 261.
— K., Knischnitz, ves u Turnova. PL.,
Rk. Sl.

Knižnictví, n , die Literatur. Šm.

Kuižničár, a, m. = knihovník. Slov.

Knižničiti, il, ení = knižničíkem býti.
Slov. Zátur.

Knižničník, a, m. = knihovník. Slov. Ev.
Šk. 1. 22.

Knižník, a, m. = knihovník. Slov. Stal
se kůazom a k-kem pri chráme. Dbš. Pm.
10. — K., der Gelehrte, Literat. Ppl. Gr.
strb. 54., Šm. Otažeš-li se slovanských k-ků:
Kdo vám písmo přistrojil? Šf. Strž. II. 494.

Knižný, scitus. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Kn. Mti. Abychom to Kn. Mti. (knížetině
milosti) dali věděti. Arch. IV. 402.

Knobelius Václ., kněz pod obojí 17. stol.
Jir. Ruk. I. 356., Jg. H. 1. 2. vd. 580.

Knobloch, a, m., os. jm. Tk. III. 649.
K. Aleš; K. Frant., kněz; K. Ivan, kazatel.
Jir. Ruk. I. 356.-357., Zl. Jg. 100. O obou
vz v Jg. H. 1. 2. vd. 580. — Dr. Ed. K.,
nyní farář týnský v Praze. — O jiných K.
vz v Blk. Kfsk. 1337., Sdl. Hr. I. 254 , S. N.

Kuofl, e, m. = knedlík, šiška. V Podluží.
Brt. — K. = knoflík. Us. slez. Šd. Laš., Brt.
D. 222.

Knoflař, e, m. = knoflíkář. Šd.

Knoflíček,, čku, m. = květina zahradní
(zarúš). Slez. Šd.

Knoflík kulatý na kabátě: bombík. Zlinsky.
Brt. Název k. jest prý odtud, že jej vyna-
lezl Dán Knobbe ve 14. století. Dch. K.
u houslí, Hud, n zástrčky, u dvířek ke
kamnům (dřevený, mosazný, porculánový).
Us. Pdl. — K, a, m. = malý člověk. Ta-
kový k. a jak se staví! Us. Kšť.

Knoflíkárna, y, f., die Knopfgiesserei
(Ort). Šm.

Knoflíkolijec, jce, m., der Knopfgiesser.
Šm.

Knoflíkovitý, knopfartig. Dch.

Kňochta, y, f. = kňochtavá, fňukavá
ženská. Us. u Počát. Nvk.

Kňochtati = fňukati. U Počát. Nvk.

Kňochtavý, vz Kňochta.

Knor, a, m., os. jm. Tí. Odp. 388.

Knot, cf. Mkl. Etym. 121. Keď k. dohorí.
Trok. 32. Je na knotech (přišel o vše). Na
Poličsku. Kšá. Je na knoty (opilý). Knůtek
noční s plovákem, das Nachtlicht sammt
Schwimmer. Dch. — K. do rány. Vz Slov.
zdrav. — K., a, m. = děcko, malý člověk.
Ty knote! — K. = trhan. Brt. — K., os.
jm. 1574., Blk. Kfsk. 1337.

Knotácký. Knoták k-ký! Mor. Šd.

Knoták, u, m. = koňský hřeben, der
Pferdekamm. Čsk. — K., a, m. = sloták.
To bych se podíval na toho k-ka! Mor. Šd.

Knotek, tku, m. = malý knot. Bern. —
K. = sam. u Tábora; mlýn u Sedlčan. —
K. lnu, vz Ľaňôvka. — K., tka, m., os. jm.

Knotíček, cku, knotík, u, m. == malý knot.
Bern.

Knotisko, a, n. = veliký nebo špatný
knot. Bern.

Knotka, y, f. = lnová hlavička. Slov.
Rr. Sb.

Knotko, a, m., os. jm. 1366. Mus. 1833.
458.

Knotovka. Cf. Schd. II. 296., Čl. Kv.
316., Slb. 620., Rstp. 123., Dlj. 32., 56., Mllr.
63., Rosc. 139.

Knotský, Roh, grob. Šm.

Kňoubal. a, m. = kňouba. Šm.

Kňoubky = kníry. Šm.

Kňoura, y, m. a f., die Winselsuppe.
Šm. — K., der Stein, die Steinscholle. Slov.
Bern.

Kňouradlo, a, n., die Quarre. Šm.

Knouralka, y, f., die Raunzerin, Win-
slerin.

Kňourek, rka, m. = kňouravý člověk.
U N. Kdyně. Rgl.

Kňovice, dle Budějovice, Gross-Kniowitz,
ves u Sedlčan. Cf. Knoviz.

Kňovičky, pl., f., Klein-Kniowitz, ves
u Sedlčan. PL.

Knoviz, Knobis, ves u Slaného; Gross-
Kniowitz, ves u Sedlčan. Také Kňovice.
Tk. I. 612., II. 430., 472., III. 129., Tf. Odp.
288., Blk. Kfsk. 1357., Rk. Sl.

Knovizky, pl. = Kňovičky. Rk. Sl.

Kňukala, y, f. = kňukal, der RaunzeR,
GReineR. Laš. Tč.

Kňúra, y, í. = knouralka. Us. Šd.

Kňuřiti = kňučeti. Laš. Tč.

Kňurkati = kňourati. Sá.

Knut, u, m. = knot, der Docht. Laš.
Tč.

Knutel, tle, m. = roubík, jímž se po-
vřísla na snopě v uzel stahují. Us. na Zlin-
sku, u Třebíče a j., na Hané robl. Z něm.
Knüttel. Brt., Gn., Kch. Cf. Knytel.

Knýp, u, m. = knejp. Zlinsky. Brt.

Knytel = kus. Ukrojil si k. chleba. U Po-
ličky. Kšá.

Ko neodlučitelná předložka ko-rmoutiti.
Bž. 50.

-ko přípona: jablko, Bž. 233., teďko,
hnedko, nyníčko, níčko. Prk. Př. 6.

Koačiti, il, en, ení = odsiřovati, koaken.
Šm.

Koadjutor, a, m., z lat. = kněz pomocný.
Bor. 151.

Koagulace, e, f. Vz Šf. Poč. 590.

Koaita, y, m. K. či chápan černý, ateles
paniscus, opice. Schd. II. 391., Brm. I. 174.

Koaksový = koksový. Mus. 1880. 394.

Koala, y, f. = vakodlak, australský med-
věd (vačice byložravá), phascolaretus cine-
reus. Schd. II. 409., Brm. I. 2. 596.

Koaliční = spolčovací. K. svoboda. Kaizl
348.

Koalin, u, m., der Koalin. Šp.

Koati = medvědi s rypáky v již. Ame-
rice. Schd. II. 398.

Koava, y, f. = káva. Vz Rstp. 830.

Koax, žabí křik.

Koba, y, f. = kob. Kobu čiň. Koll. St.
425., 713. Cf. Mkl. Etym. 154. — K. =
kobka, pokojík, síň. Dívčí k. Čch. Mch. 37.,