Předchozí (624)  Strana:625  Další (626) |
|
|||
625
|
|||
|
|||
Bs. 12. Když lid krepčí, vejdi v tajnou
kobu, Boha pros, by prominul jim zlobu. Sš. Snt. 11. — K. = krkavec. K. koby ne- učenu. C. M. 39. — Smil v. 1210. Vz Po- ručník (na konci. Vš.), Výb. I. 1143. 21.— K. = moucha na mrchy sedající. 1496. Mus. 1884. 530. Kobačiti = kobáleti, kobky, kotouče dě-
lati. Slov. Smolný dým k-čí sa. Hol. 74. Ďál' spatří už i mesta horeť, náramne po všetkých dým kobačiť dedinách. Hol. 46. Cf. Kabáleti. Kobaea, y, f. = květina, cobaea. Dlj. 38.
Kobaliti, vz Kobáleti, Mz. v List. filol.
VIII. 185. Kobalt. Sr. Šf. Poč. 351., Schd. I. 348.,
II. 53., 54., KP. IV. 119., Rk. Sl., Rosc, 37.
Kobalticyan, u, m., v lučbě, Kobaltid- cyan. Nz.
Kobalticyanid, u, m., v lučbě, Kobaltid-
cyanmetall. Kobaltin, u, m. = sinaltin, der Kobalt-
kies. Sl. les., Bř. N. 219. Kobaltnato.kobaltitý kysličník, Kobalt-
oxyduloxyd. Nz. Kobař, e, m. =koba, moucha na mrchy
sedající. Mus. 1880. 530. — K. = převzdívka bosákům. 1496. Ib. Kobčah, u, m., vz Kopčah. Bern.
Kobec, bce, m., os. jm. D. ol. III. 76.
Kobej = kdyby. Slov. K. to tak bolo,
ako bej já kcela, nebola bej dievkou ani do večera. Koll. Zp. I. 239. Kobela = kabela. Také ve Slezsku. Šd.
U Místka. Škd. Slov. Ssk. K. žebrácká. Laš. Tč. — K. = kolébka polní, z plachty udě- laná a k stromům přivázáná. Laš. Tč. — K. = kobyla. V Krkonš. Kb. Kobélati = kombelati, kolíbati, schau-
keln. U Uher. Hrad. Tč. Vz Kobela. Kobeleta, y, f., der Becher. Slov. Loos.
Kobelice, e, f. == příční trám, na němž
leží mlýnský kámen, kobylice. Us. Rgl. Kobelina, y, f. = kozel, stoh. Slov. Rr.
Sb. Kobeliščo, a, n., rumex acetosa. Slov.
Rr. Sb. Vz Kobylinec. Kobelný = pole na Vsacku; os. jm. Vck.,
Šd. Kobelov, a, m., vrch na Mor. Pam. arch.
III. 18.
Kobenec, nce, m. = kobeník, ptakohadač,
augur. Slov. Koll. St. 860. Vz Kob, Koba. Kobeník, a, m., vz Kobenec.
Kober, bru, m. = kostka ke hrání, talus,
tessera. U Místka. Škd. — K., bra, m., os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1337., S. N., Rk. Sl. Kobera, y, f., mlýn u Jemnice na Mor.
Koberáč, e, m. = břicháč. Mor. a slez.
Šd., Brt. Koberák, a, m. = břicháč. Slez. Šd.
Koberatý = břichatý. Slez. a mor. Šd.,
Brt. D. 222. Kobercovitý, teppich-, tapetenartig. K.
vzor. SP. II. 26. Kobercový. K. trávník, záhon, Dlj. 7.,
zahrada. Zpr. arch. VII. 80. Koberčák, a, koberčář, e, m. = kobe-
rečník. |
Koberčár, a, m. = čalouník. Slov. Bern.
Koberčáriť = čalouníkem býti. Slov. Bern. Koberčárka, y, f. = koberčárova žena.
Slov. Bern. Koberčárství, n. = čalounictví. Slov.
Bern. Koberec, tapeta. 15. stol. V MV. ne-
pravá glossa. Cf. Mkl. Etym. 136. K. pod stůl, k pohovce, Šp., bruselský, vyšívaný, motouzový, jutový, vzorkovaný, Us. Pdl., pryžcový. Wld. K. k seděni, tapetes ad se- dendum. BO. Místo své a starších pánuov koberci ostra. Tov. 47. Cf. Kram. Slov., Sdl. Hr. II. 166. K. římské. Vz Vlšk. 11., 84. — K. trávy, Osv. V. 758., travnatý, Šml. I. 51., květnatý (louka). Čch. Brč. 50. — K. Hlavu zastírají v létě tenkou, plá-
těnou, v zimě vlněnou, vždy pestře barve- nou šatkou, kterou nazývají i koberečkem. Slov. Pokr. Pot. II. 171. — K. = cikánská nůše, plachta přes ramena a záda přeho- zená a tak svázaná jako měch či bátoš, do níž cikánka všecko skládá a tak nosí. Ta košile je černá jako cikánský k. Ci- kánka sbírá všecko do koberca, nosí děti v k-ci, přehodila k. na záda. Mlč, vezme tě cikánka do k-ce. Mor. Šd., Tr., Vck. Cf. Kobero, Mtc. 1878. 35. Koberečnictví, n., das Teppichmacher-
handwerk. Šm., Loos. Koberečník, a, m. = koberčár. Bern.
Koberhavý = koberavý. Šm.
Kobeřice, dle Budějovice, Kobeřitz, vsi
u Prostějova a u Slavkova na Mor.; Köbro- witz, ves v prus. Slez. Šd., D. ol. I. 144., 897., Tk. I. 156., S. N., Rk. Sl., Sdl. Hr. II. 267. Koberkati se = koberati se. Rk.
Koberkavý = koberavý. Rk.
Koberno, a, n., yes v Opavsku v enklavě
osoblažské. Pk. Češt. 11. Koberný, ého, m. Sdl. Hr. IV. 149., 350.
Kobero, a, n. = břicho, kravský bachor.
Mor. a Slov. Šd. Kráva byla ve vodě po k. U Opavy. Zkl., Brt. D. 222. — K., a, m. = břicháč, koberáč, koberák. Brt. Koberov, a, m., Koberow, ves u Želez-
ného Brodu. Blk. Kfsk. 803., 844., Rk. Sl. — K. = hora u Křešína. Krč. v Kv. 1884.
439. Koberovice, dle Budějovice, Koberowitz.
ves u Křelovic. Blk. Kfsk. 222., Rk. Sl. Koberula, y, f. = s velikým koberem
(břichem) na př. kráva. Slez. a mor. Šd., Brt D. K. = břichatá žena. Šd. Koběta, y, f. = žena, pol. Nevěřili Marii
Magd. a k-tám ostatním. Sš. Mr. 73. Cf. Kobieta. Kobí = ptačí. K. zpěv. Vz Kob, Koba.
Koll. St. 285. Kobian, a, m., os. jm. Arch. IV. 138.,
Tk. VII 151. Kobieta, y, f. = žena. Slov. Cf. Koběta.
K-ty rady robia klebety. Rr. Sb. Kobíkový, Raben-. Sm.
Kobina, y, f. = kobt koba. Slov. Koll.
St. 713. 407
|
||
|
|||
Předchozí (624)  Strana:625  Další (626) |