625

Bs. 12. Když lid krepčí, vejdi v tajnou
kobu, Boha pros, by prominul jim zlobu.
Sš. Snt. 11. — K. = krkavec. K. koby ne-
učenu. C. M. 39. — Smil v. 1210. Vz Po-
ručník (na konci. Vš.), Výb. I. 1143. 21.—
K. = moucha na mrchy sedající. 1496. Mus.
1884. 530.

Kobačiti = kobáleti, kobky, kotouče dě-
lati. Slov. Smolný dým k-čí sa. Hol. 74.
Ďál' spatří už i mesta horeť, náramne po
všetkých dým kobačiť dedinách. Hol. 46.
Cf. Kabáleti.

Kobaea, y, f. = květina, cobaea. Dlj. 38.

Kobaliti, vz Kobáleti, Mz. v List. filol.
VIII. 185.

Kobalt. Sr. Šf. Poč. 351., Schd. I. 348.,

II. 53., 54., KP. IV. 119., Rk. Sl., Rosc, 37.
Kobalticyan, u, m., v lučbě, Kobaltid-

cyan. Nz.

Kobalticyanid, u, m., v lučbě, Kobaltid-
cyanmetall.

Kobaltin, u, m. = sinaltin, der Kobalt-
kies. Sl. les., Bř. N. 219.

Kobaltnato.kobaltitý kysličník, Kobalt-
oxyduloxyd. Nz.

Kobař, e, m. =koba, moucha na mrchy
sedající. Mus. 1880. 530. — K. = převzdívka
bosákům. 1496. Ib.

Kobčah, u, m., vz Kopčah. Bern.

Kobec, bce, m., os. jm. D. ol. III. 76.

Kobej = kdyby. Slov. K. to tak bolo,
ako bej já kcela, nebola bej dievkou ani
do večera. Koll. Zp. I. 239.

Kobela = kabela. Také ve Slezsku. Šd.
U Místka. Škd. Slov. Ssk. K. žebrácká. Laš.
Tč. — K. = kolébka polní, z plachty udě-
laná a k stromům přivázáná. Laš. Tč. —
K. = kobyla. V Krkonš. Kb.

Kobélati = kombelati, kolíbati, schau-
keln. U Uher. Hrad. Tč. Vz Kobela.

Kobeleta, y, f., der Becher. Slov. Loos.

Kobelice, e, f. == příční trám, na němž
leží mlýnský kámen, kobylice. Us. Rgl.

Kobelina, y, f. = kozel, stoh. Slov. Rr.
Sb.

Kobeliščo, a, n., rumex acetosa. Slov.
Rr. Sb. Vz Kobylinec.

Kobelný = pole na Vsacku; os. jm. Vck.,
Šd.

Kobelov, a, m., vrch na Mor. Pam. arch.

III. 18.

Kobenec, nce, m. = kobeník, ptakohadač,
augur. Slov. Koll. St. 860. Vz Kob, Koba.

Kobeník, a, m., vz Kobenec.

Kober, bru, m. = kostka ke hrání, talus,
tessera. U Místka. Škd. — K., bra, m., os.
jm. Vz Blk. Kfsk. 1337., S. N., Rk. Sl.

Kobera, y, f., mlýn u Jemnice na Mor.

Koberáč, e, m. = břicháč. Mor. a slez.
Šd., Brt.

Koberák, a, m. = břicháč. Slez. Šd.

Koberatý = břichatý. Slez. a mor. Šd.,
Brt. D. 222.

Kobercovitý, teppich-, tapetenartig. K.
vzor. SP. II. 26.

Kobercový. K. trávník, záhon, Dlj. 7.,
zahrada. Zpr. arch. VII. 80.

Koberčák, a, koberčář, e, m. = kobe-
rečník.

Koberčár, a, m. = čalouník. Slov. Bern.
Koberčáriť = čalouníkem býti. Slov.
Bern.

Koberčárka, y, f. = koberčárova žena.
Slov. Bern.

Koberčárství, n. = čalounictví. Slov.
Bern.

Koberec, tapeta. 15. stol. V MV. ne-
pravá glossa. Cf. Mkl. Etym. 136. K. pod
stůl, k pohovce, Šp., bruselský, vyšívaný,
motouzový, jutový, vzorkovaný, Us. Pdl.,
pryžcový. Wld. K. k seděni, tapetes ad se-
dendum. BO. Místo své a starších pánuov
koberci ostra. Tov. 47. Cf. Kram. Slov.,
Sdl. Hr. II. 166. K. římské. Vz Vlšk. 11.,
84. — K. trávy, Osv. V. 758., travnatý,
Šml. I. 51., květnatý (louka). Čch. Brč. 50.

— K. Hlavu zastírají v létě tenkou, plá-
těnou, v zimě vlněnou, vždy pestře barve-
nou šatkou, kterou nazývají i koberečkem.
Slov. Pokr. Pot. II. 171. — K. = cikánská
nůše, plachta přes ramena a záda přeho-
zená a tak svázaná jako měch či bátoš,
do níž cikánka všecko skládá a tak nosí.
Ta košile je černá jako cikánský k. Ci-
kánka sbírá všecko do koberca, nosí děti
v k-ci, přehodila k. na záda. Mlč, vezme
tě cikánka do k-ce. Mor. Šd., Tr., Vck. Cf.
Kobero, Mtc. 1878. 35.

Koberečnictví, n., das Teppichmacher-
handwerk. Šm., Loos.

Koberečník, a, m. = koberčár. Bern.

Koberhavý = koberavý. Šm.

Kobeřice, dle Budějovice, Kobeřitz, vsi
u Prostějova a u Slavkova na Mor.; Köbro-
witz, ves v prus. Slez. Šd., D. ol. I. 144.,
897., Tk. I. 156., S. N., Rk. Sl., Sdl. Hr.
II. 267.

Koberkati se = koberati se. Rk.

Koberkavý = koberavý. Rk.

Koberno, a, n., yes v Opavsku v enklavě
osoblažské. Pk. Češt. 11.

Koberný, ého, m. Sdl. Hr. IV. 149., 350.

Kobero, a, n. = břicho, kravský bachor.
Mor. a Slov. Šd. Kráva byla ve vodě po
k. U Opavy. Zkl., Brt. D. 222. — K., a,
m. = břicháč, koberáč, koberák. Brt.

Koberov, a, m., Koberow, ves u Želez-
ného Brodu. Blk. Kfsk. 803., 844., Rk. Sl.

— K. = hora u Křešína. Krč. v Kv. 1884.
439.

Koberovice, dle Budějovice, Koberowitz.
ves u Křelovic. Blk. Kfsk. 222., Rk. Sl.

Koberula, y, f. = s velikým koberem
(břichem) na př. kráva. Slez. a mor. Šd.,
Brt D. K. = břichatá žena. Šd.

Koběta, y, f. = žena, pol. Nevěřili Marii
Magd. a k-tám ostatním. Sš. Mr. 73. Cf.
Kobieta.

Kobí = ptačí. K. zpěv. Vz Kob, Koba.
Koll. St. 285.

Kobian, a, m., os. jm. Arch. IV. 138.,
Tk. VII 151.

Kobieta, y, f. = žena. Slov. Cf. Koběta.
K-ty rady robia klebety. Rr. Sb.

Kobíkový, Raben-. Sm.

Kobina, y, f. = kob_t koba. Slov. Koll.
St. 713.

407