626

Kobiš, e. m. (masc. ku kobyle) = hřebec.
Slov. gemer. Rr. Sb. — K. Jan z Bytĺžky.
1574. Jg. H. 1. 2. vyd. 581., Jir. Ruk. I.
357., S. N.

Kobiti, il, en, ení, kobovati = dle letu
ptáků hádati. Vz Kob, Koba. Koll. St. 713.

Kobka příchrámová, stropová (báň),
umrlčí, pohřební (krypta). Hnoj.

Kobkový, vz Kobka. K, budova, Zpr.
arch. VI. 7.; střecha, tectum thalami. BO.

Koblásko, a, n., ves u Uhlíř. Janovic.
Blk. Kfsk. 61., Rk. Sl.

Koblí, n., Kolbendorf, ves v Jičínsku.
Blk. Kfsk. 708., 1238.

Koblih, vz Kobliha. — K. = kulatá částka
konského lejna. Us. BPk. — K., a, m., os.
jm. D. ol. X. 6., 494, Tk. I. 432., IV. 138.,
139., V. 100.

Kobliha. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 185.,
Sdl. Hr. IV. 23. K. (beignet = benjé) ja-
blečná, pomerančová, meruňková, hrušková,
jahodová, francouzská, z krupice, brambo-
rová, kaštanová, třešňová, brosková, nu-
dlová, švetková, rýžová se špinátem, z pá-
leného těsta, Brandteigkarpfen. Šp. Kobliha
v oleji napražená. BO. Vz Poděliti. Jedí-li
se k-hy (o masopustě) na slunci (na ulici),
budou se jísti malovaná vejce (o veliké
noci) na peci (ve světnici) a naopak (je-li
v ostatky teplo, na velikou noc bude zima).
Kld., Brt., Vck. — Hádanka: Sedí panna
v lůžku, natahuje kůžku (kobliha, když se
smaži). Km. 1886. 719.

Kobliska, y, m., os. jm. Alois K., prof.
akadem. gymn., 1815.—1882. Vz Tf. H. 1.
3. vd. 181, Šb. Dj. ř. 2. vd. 257., S. N. —
K. Ferd., kněz, nar. 1809. Vz S. N.

Koblíšek, os. jm. 1834. Jg. H. 1. 2. vd.
584.

Koblížek, žka, m. K. Kar., řed. gymn.
slanského, nar. 1838. Vz Tf. H. 1. 3. vyd.
181, 200., Bačk. Př. 172.

Kobližkář, e, m. = koblihář. Šm.

Koblno. Vz Sdl. Hr. V. 159.

Koblov, a, m., Koblau, ves ve prus.
Slez. v Hulčínsku. Pk. Češt. 7., Šd.

Koblúček, čku, m. == klobouček. Mají
mnoho k-kuov, jimiž přikryti chtie lakom-
stvie. Hus I. 338.

Koblúčník, vz Kloboučník. Tk. II. 138.,
372., 380.

Koblúk, u, m. = klobouk. Hus II. 126.,
Dal. 173. A nechce-li proti pánu vstáti a
k-ku snieti. Zák. Karla IV.

Kobola, y, f. = kobyla. Slov. Bern.,
Dbš. Pov. I. 153., Ssk.

Kobolina, y, f. = nástroj k robeniu ko-
lesových behier, na ktorom sa koleno skláda
Slov. Ssk.

Koboltovati = hřmotiti. Val. Brt. D.
222.

Koborcový, Sauerteig-. Šm.

Koborec, rce, m., der Sauerteig vom
Hopfen. Ssk.

Kobos, u, m. = cymbál. BO. Par. I. 15.
16. Stal jsem se mědí zvučivou aneb kobo-
sem brčukavým. Sš.

Kobosec = kobos. Šm.

Kobosil, a, m. = cymbalista, der Cymbal-
spieler. Dk. Cf. Kobos.

Kobosný, Cymbel-. Vz Kobos. K. zvuk.
BO.

Kobovati, vz Kobiti.

Kobra, y, f., cobra capella. K. černá,
okrožlutá, zelená, žlutavá. Holub I. 39., 137.

Kobrcati = klopýtati, stolpern. Us. Knrz.
Cf. Kobrtati. Slov. Ssk.

Kobrčky, druh hrušek. Šm.

Kobřiti, il, en, ení, herumwälzen. — se.

Kobrňať sa = váleti se. Mor. Brt. D.

Kobrová, é, f., sam. u Smíchova.

Kobrtati, kobrtnouti = převraceti. Cf.
Kobrcati, Mz. v List. filol. VIII. 185. a po-
lož za Kobrowitz. — co: kameň, seno na
lúce. Laš. Tč., Brt. D. 222. — čím kde.
Větr k-tal klobúkem po cestě. Ib.

Kobrtlíkový kotouč, das Wirbelscheib-
chen. Šp.

Kobsů Mlýn, Kobsamühle, mlýn u Po-
čátek.

Koburg, a, m., ves u Lanškrouna. —
O K. v Něm. vz S. N., Rk. Sl.

Kobyla, kobylenka. Sr. lat. caballa. Bž.
36., Mkl. Etym. 122. V MV. pravá glossa.
Cf. Rk. Sl. Nevypříhaj kobylenky z pluha
ven. Sš. P. 512. Těžko k-ku vrtákem dříť
(něco dělati nemaje k tomu potřebných ná-
strojů). Us. K. a volek to je čertů spolek.
Us. Kšť. Počkaj, formánku, drž kobylenku,
ešče sa mám lúčiť se svú maměnkú. Pk.
Ps. 89. K. vrchuje (chce hřebce, je zhřebná,
ohřebila se). Brt. D. 325. Až se kobyla
otelí (nikdy). Us. Bdl. Kobyla má malý
bok (tato slova lze i zpátky čísti). Us. —
K. ve sladovně, das Gerüst. Nz. — K., der
Hammer in den Hammerwerken. Ssk. — K.
nahazovaci, der Aufwerfhammer. Nz. — K.
stlačovací, der Schwanzhammer. Nz. — K.
— vrchol u Suchomast. Krč. — K. = hloupá
ženská. Us. Ssk. — K., y, m. = koník,
mladý voják. Us. vojen, v Praze. Kld. —
K., os. jm. Tk III. 649., V. 245., Let. 8.,
22., 470.

Kobylá, é, f., Kobil, ves u Čes. Dubu.
Tk. III. 112., Blk. Kfsk. 537., 780., Rk. Sl.

Kobylánky = druh jablek. U Rožnova.
Šd. U Hradiště: kobylince. Šd.

Kobylářský, Stutenmeister-, Krippen-
reiter-. Šm.

Kobylářství, n., die Stutenmeisterei,
Krippenreiterei. Šm.

Kobylčí. K. a mušie kúsánie. BO.

Kobylé, ého, n., Kobilla, ves u Žlutic.
Vz S. N., Rk. Sl.

Kobylení, n., der Schlagbaum, der Holz-
bock. Rk.

Kobylenka, y, f., dimin. slova kobyla.

Kobylí moucha, Pferdebremse, Lpř.; hlava,
der Schwanenhals, Kellerhalsbogen. Bc., KP.
I. 204. — K, Kobilj, ves u Votic; Kobily,
vsi u Pavlovic a u Poličky; K. Doly, Ko-
byly Doly, sam. u Král. Hradce; K. Důl,
Kobilodůl, mlýn u Ledče; K. Hlava, Ko-
bilej hlawa, ves u Haber; K.Hora, Kobilj-
hora, několik domkúv u Prachatic; K. na
samotě či Plchov, Plchow, sam. u Votic.
PL., S. N., Rk. Sl. K. Hlava = hora v Pří-
bramsku. Krč. Vz Kobylice. Sdl. Hr. II.
244., 270. K. Pole = občina k pasení do-
bytka. Pal. Rdh. II. 218. K. P. = pole