627

ohražené, ve kterém se sveřepice od sv.
Jiří do sv. Havla pásly a kde se k nim
hřebci připouštěli; původně bylo asi obecné,
později stávalo se soukromým. Vz Kn. rož.
vyd. Bdl. 119., S. N.

Kobylice, vz Kobyla. — K., die Ross-
pflaume. Slov. Ssk. — K., Kobilitz, ves
u Nov. Bydžova. Blk. Kfsk. 787., 788., Sdl.
Hr. V. 362., Rk. Sl. — K., Kobylí Hlava,
hora u Brejl na Křivoklát., Jsfk.; ves v Čá-
slavsku. Blk. Kfsk. 641.

Kobyliha, y, f. = kobliha. Laš. Tč.

Kobylík, u, m., potok v karpatském po-
hoří. Škd.

Kobylina == kozel, das Holzpferd. K. =
stolice na strouhání draček. Val Brt. D.
222., Vck.

Kobylince, vz Kobylánky, Kobylinec.

Kobylinčák, u, m. = kobylinec, koninec
= jablko. Vz Kobilince.

Kobylinec = štovík, rumex acetosa, der
Sauerampfer. U Klobouk. Bka. Vz Kobe-
liščo.

Kobylisy, dle Dolany, Kobilis, ves u Kar-
lina. Tk. I. 375., III. 52., IV. 172., V. 245.,
Blk. Kfsk. 68., Rk. Sl.

Kobyliška, y, í. = kobylinec, kobylí lejno.
Sb. slov. VI. 212.

Kobylišská vysočina u Prahy. Vz Ko-
bylisy. Krč. v Kv. 1884. 552.

Kobylka. — Býti komu pořád na k-ce;
Jde mu to na k-ku, geht ihm um den Kra-
gen; Jíti komu na k-ku, Einem aufs Korn,
auf die Kappe gehen; Chce mu na k-ku.
Us. Dch. — K., locusta. Ž. wit. 77. 46.,
104. 34. Cf. Kram. Slov., Rk. Sl. K. stěho-
vavá, acridium migratorium, die Wander-
heuschrecke, Sl. les.; stšhovavá jihoafrická,
gryllus devastator; nosatá, truxalis nasuta;
bodlinatá, hetrodes spinulosus; ocasatá, lo-
custa caudata; cvrkavá, 1. cantans; dubová,
meconema varium, Brm. IV. 584., 593.-596.;
tatarská, acridium tartaricum; aegyptská, a.
aegyptiacum, Ves. IV. 124., travní, Us., chře-
stivá. Schd. II. 520. K-ky v Čechách. Vz
Let. 210. Přicházívá ve množství jako k-ky.
Bž. exc. Pověry o k-kách čti v Mus. 1853.
489. — K. houslí. Vz KP. II. 307. — K. =
chudé pohančené zrno. Val. Vck., Brt. —
K., sam. u Humpolce: Kobilka, ves u Tur-
nova. Rk. Sl. — K, y, m., os. jm. D. ol.
I. 217., 199., Žer. Záp. II. 184., S. N.

Kobylkář malý, turdus gryllivorus; ve-
liký (jeřáb šedý), grus Stanleyi. Holub I.
52.

Kobylkářský, Stutenhälter-; Krippen-
reiter-.

Kobylkovitý. K-ti, saltatoria, die Sprin-
ger. Nz.

Kobylkovy Blatě, sam. u Chlumce v Bu-
dějov.

Kobylkový, Heuschrecken-.

Kobylnice, e, f., das Gestütte. Dch. —
K., Kobelnice, ves u Brna; Kobilnitz, vsi
u Kutné Hory (Kobilníky) a u Bystřice
v Brněn.

Kofoylnický statek. Žer. Záp. I. 40.

Kobylníček, čka, m., ves u Plumlova.

Kobylník, a, m. = pole u Piňovic. Pk.

Kobylníky, Kobilnik, ves u Slaného;

Kobilnitz, ves u Ml. Boleslavě a u Kutné
Hory (Kobylnice). PL., Arch. 1. 540., Tk. I.
87., 439., III. 35., Blk. Kfsk. 94., 360., Rk.
Sl.

Kobylojedec, dce, rn., der Pferdeesser.
Rk.

Kobylský. Kobylo kobylská. Svěd. 1569.

Kobza. Súsed lačná pýcha, súseda je
flandra, ich diovka je k., a syn stará han-
dra. Koll. Zp. I. 30.

Kobzák, a, m. = čahoun, velikán. U Pí-
sku. Šg.

Kobzalanka, y, f. = bramborová nať.
U Příbora. Mtl. Cf. Kobzole a násl.

Kobzalnisko, a, p. = kobzolnisko, pole
po kobzolích. Slez. Šd. Laš. Brt. D. 222.

Kobzalniskový = z kobzalniska. K. réž.
Slez. Šd.

Kobzaly, pl., m = kobzole, brambory.
Mor. a slez. Kal.

Kobzanda, y, f. = hudba na kobzu, die
Fiedelmusik. Dch.

Kobzivosť, i, f., der Muthwille, die Aus-
gelassenheit. Bern.

Kobzok, a, m., potok karpatský.

Kobzol, na Mor. Škd., Tč. Lepší u ma-
mičky jeden k. za deň, nežli na tej službě
kolače každej deň. Sš. P. 496.

Kobzolačný = z kobzolí. K. šlichta. Laš.
Tč.

Kobzolaný = bramborový, Erdäpfel-. K.
halušky, koláče, placky. Laš. Tč.

Kobzole, vz Kobzol. Rstp. 1120., Kol.
ván. 22. Orať na k. Ib. Také na Slov. Pokr.
Pot. I. 70., Ssk.

Kobzolec, lce, m., bulbocodium, die Ucht-
blume, rost. Slb. 200.

Kobzovati = na kobze hráti, auf der
Laute spielen. Koll. St. 285.

Kobzuly = kobzole. U Hodslavic na Mor.

Koc, e, m. = holubník pro jeden párek.
U Nov. Města na Mor. Bkř. — K. z Do-
brše. Vz Blk. Kfsk. 1337., S. N., Sdl. Hr.
III. 303., Rk. Sl.

Kocáb, vz Kocábka. — K., a, m. =
kočka (v dětské řeči). U Olom. Sd.

Kocába, y, f., potok, přítok Vltavy na
levém břehu, vzniká u Dubence. Kv. 1885.
573.

Kocábek, bku, m., zdrobnělé kocáb. Mor.
Šd.

Kocábice, vz Kocábka.

Kocabinda, y, m. — kdo rád děvčata mi-
luje. Us. u Vlašimě.

Kocábka, das Boot, die Barkesse, Pinasse,
horv. čun. Kpk. K. teče. Dch. Vz Člun. —
K., sam. u Hořovic.

Kocabrika, y, f. = nos. U Polné. Olv.

Kocanda. Za: Kouká jako přidej: výr.
Cí. Kocvara. — K., hospoda u Sedlčan;
sam. u Čes. Brodu, u Sušice a u Smíchova;
mlýn u Veltrus; Gottseida, ves u Žďáru
na Moravě; Kotzanda, hospoda u Neve-
klova, u Křelovic, u Plaňan, u Třebíče; ves
u Rokycan; sam. u Lomnice v Budějov.,
u Jihlavy, u Chocně, u Tupadel, u Ledče,
u Jesenic, u Loun; myslivna u Renčova a
u Znojma; Neues Wirthshaus, hospoda u Bran-
dýsa nad Lab. PL., Rk. Sl

407*