Předchozí (628)  Strana:629  Další (630) |
|
|||
629
|
|||
|
|||
Kocourka, pl., n., Korzaurka, jinak Malé
Střešovice u Prahy za strahovskou branou v pravo. Kocourkov. Jak tam seli sůl? O tom vz
Sbtk. Krat. h. 52.-58. Vz Kocourkovský. Kocourkovitý, krähwinkelig. Šm.
Kocourkovní. To je k. kousek. Vz Ko-
courkov, Kocourkovský. Us. u Litomš. Dš. Kocourkovo, a, n., městečko v Horních
Uhřích. Vz Pal. Rdh. I. 41. Kocourkovský,Krähwinkel-. K. historie:
O k. býku; Jak prosili kocourkovští za déšť, jak stavěli kostel a jak jej strkali na jiné místo, jak topili raka, jak znali sluneční hodiny a proč dali koupenou kočku zastře- liti. O tom vz v Sbtk. Krat. h. 52.-58. Kocourkův Mlýn u Ml. Vožice.
Kocourník, u, m. = pamětník, doušník,
calamintha, die Kalaminthe, rostl. Slb. 330. Kocourov, a, m., Kotzauer, ves u Mile-
šova; Kotzaura, ves u Horšova Týna; Kot- zaurov, vsi u Hodkovic, u Chotěboře a u Klatov; hájovna u Kutné Hory; samota u Vlašimě a u Písku. PL. — Blk. Kfsk. 1337., Sdl. Hr. I. 167., Rk. Sl. Kocoury, sam. u Litomyšle.
Kocov, a, m., Gotschau, ves u Plané.
Tk. IV. 730., VII. 414., Tf. Odp. 302., Sdl. Hr. III. 64., 161., Rk. Sl. Kocovník, a, m. = kramář. Vz Kotec.
Slov. Ssk. Kocovský, ého, m., os. jm. Tk. Žk. 106.,
Let. 135., Sdl. Hr. IV. 82. Kocprda, y, m., nadávka. Ty k-do! Us.
Kocprdár, a, m., der Dolchtäger. Slov.
Bern. Kocprdek, rdku, m., das Dolchen. Slov.
Bern. Kocprdík, u, m., das Dolchen. Slov.
Bern. Kocprdkár, a, m. = kocprdár. Slov.
Bern. Kocúňati se = objímati se, sich umarmen.
Val. Vck. — se s kým = milkovati se (jako kočky). Brt. D. 222. Kocúniti se = běhati a dováděti, laško-
vati jako kočky. Val. Vck., Brt. D. 222. Kocúr, vz Kocour.
Kocúrek, rku, m., vz Kocour, Kocourek.
K. či vaček = nástroj hoblíkový na vyhr- nování dlabu ve dřevě. Val. Brt. D. 222. Kocúří, potok v pohoří karpatském.
Kocúrník, vz Rstp. 1179., Kram. Slov.
Kocúrníkový, Katzenmünze-. Šm.
Kocurovice, dle Budějovice, Kotzuro-
witz, ves u Těšína. Kocúrovský. K. víra, das Freimaurer-
thum. Slez. Šd. Kocúrský, Kater-. Slov. Bern.
Kocvara, y, f. = kocvárka = břečka,
šťáva, která při sušení sliv v sušárně z nich vytéká. U Hořic, u Ronova a jinde. Hk., Rgl. Cf. Kocanda. Kocvárka, vz Kocvara.
Kocvarna, y, f. = kecanda.
Koč. Mor. a slov. Němc. IV. 310., Hdk.
C. 379. Vz Mk. Etym. 122. Krásnu Aničku do hlbokej vody z koča vysotila. Dbš. Sl. pov. IV. 51. Keď ťa vezmem, budem ťa bit, nebudem ťa v koči vozit. Sš. P. 258. (756.), |
Sl. ps. 338. Nepošli koč pro mna. Koll. Zp.
I. 238. Koča, aťa, n. = kotě. Slov. Ssk., Bern.
Kočací = kočičí. Slov. Bern.
Kočačinec, nce, m. = kočičí lejno, der
Katzenkoth. Slov. Bern. Kočandy = malované, namazané vousy.
U Nové Kdyně. Rgl. Kočár. Zlinsky kočar. Brt. Římský k.
Vz Vlšk. 258. Má vlasy do k-ru (pěkně učesané). Us. Sedla do k-ru a jela (za deště sukně přes hlavu přehrnula a běžela). Us. Truhlář. A. Hodí se k tomu jako vůl do k-ru. Kočárek = kříž. Polámal se, bolí ho ko-
čárek. U Nov. Bydž. Kšť. — K. = holu- binka (ženský čepec). Vykračuje si jako pod k-rkem. U Přeštic. Lg. — K-ky = dětské kožené střevíčky. U Kr. Hrad. Kšť. — K, rka, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1337. Kočárna = kůlna na kočáry. Phld. VII.
175. Kočární, Kutschen-. K. dvířka, der Wa-
genschlag. Dch. Kočárnický, Kutschenmacher-. K. dílna.
Us. Pdl. Kočárnictví, n., die Kutschenbauerei.
Dch. Kočárový, Kutschen-, Wagen-. K. péro,
Us. Pdl., kůň. Us. Kšť. Koče, ů, pl., m. = tržiště, der Handlungs-
platz. Slov. Bern. Kočebr, koěebrák, a, m. = kočevan, der
Gottscheer. Us. Kočena, y, f. = kočka. Kour chytá k-nu.
Slez. Šd. Kočence, pl. = koťata. Slov. Rr. Sb.
Kočenilla, coccinella. Vz Rstp. 682.,
Schd. I. 403., II. 299., KP. IV. 712. Kočenina, das Pektin. Rst. 3., 426.
Kočepel, e, m., u mečíře, die Fichtel-
klinge. Šm. Kočerha, y, f., die Rüstgabel der Köhler.
Sl. les., Škd. Kočerhový. K. kleště, die Ladezange.
Šm. Kočev, a, m., Gottschee, mě. v Krajinsku.
— Kočevan, vz Kočebr. Kočí, der Kutscher. V pl. také: kočové.
Us. Dch. Širuj kočí, širuj koně, pojedeme v širé pole. Sš. P. 189. — K. = kočičí. Sova má koču hlavu. Mor. Brt. D. 154. — K. Jan a Frant. z tohoto století. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 581., S. N., Ukaž. 102. Kočiar = kočár. Slov. Ssk.
Kočiareň, rně, f. — kočárna. Slov. Loos.
Kočica = kočka. U Místka. Škd.
Kočice, zašlá ves v Chrudimsku. Blk.
Kfsk. 1089., Sdl. Hr. I. 175. Kočič, e, m. = kočí. Mor. Brt. D. 222.
Kočičák, u, m. = míšek (pytlík) na ta-
bák z kočičí kůže. Mor. Bkř., Šd. — K, a, m. = kočičkář. Šm. Kočičanka, y, f. K-ky = druh jablek
červených, kyselych, kočůvka. Val. Vck., Brt. L. N. L 179. Kočičí maso. Koll. III. 143. Je tam jen
k. krok (blízko). Us. Dch. K. dar, zas nám ho vzal. Us. Kšť. K. mluva: Kačka mňaňčí buď: 'Dej mně, nebo: Nech mně' a přede; |
||
|
|||
Předchozí (628)  Strana:629  Další (630) |