629

Kocourka, pl., n., Korzaurka, jinak Malé
Střešovice u Prahy za strahovskou branou
v pravo.

Kocourkov. Jak tam seli sůl? O tom vz
Sbtk. Krat. h. 52.-58. Vz Kocourkovský.

Kocourkovitý, krähwinkelig. Šm.

Kocourkovní. To je k. kousek. Vz Ko-
courkov, Kocourkovský. Us. u Litomš. Dš.

Kocourkovo, a, n., městečko v Horních
Uhřích. Vz Pal. Rdh. I. 41.

Kocourkovský,Krähwinkel-. K. historie:
O k. býku; Jak prosili kocourkovští za déšť,
jak stavěli kostel a jak jej strkali na jiné
místo, jak topili raka, jak znali sluneční
hodiny a proč dali koupenou kočku zastře-
liti. O tom vz v Sbtk. Krat. h. 52.-58.

Kocourkův Mlýn u Ml. Vožice.

Kocourník, u, m. = pamětník, doušník,
calamintha, die Kalaminthe, rostl. Slb. 330.

Kocourov, a, m., Kotzauer, ves u Mile-
šova; Kotzaura, ves u Horšova Týna; Kot-
zaurov, vsi u Hodkovic, u Chotěboře a
u Klatov; hájovna u Kutné Hory; samota
u Vlašimě a u Písku. PL. — Blk. Kfsk.
1337., Sdl. Hr. I. 167., Rk. Sl.

Kocoury, sam. u Litomyšle.

Kocov, a, m., Gotschau, ves u Plané.
Tk. IV. 730., VII. 414., Tf. Odp. 302., Sdl.
Hr. III. 64., 161., Rk. Sl.

Kocovník, a, m. = kramář. Vz Kotec.
Slov. Ssk.

Kocovský, ého, m., os. jm. Tk. Žk. 106.,
Let. 135., Sdl. Hr. IV. 82.

Kocprda, y, m., nadávka. Ty k-do! Us.

Kocprdár, a, m., der Dolchtäger. Slov.
Bern.

Kocprdek, rdku, m., das Dolchen. Slov.
Bern.

Kocprdík, u, m., das Dolchen. Slov.
Bern.

Kocprdkár, a, m. = kocprdár. Slov.
Bern.

Kocúňati se = objímati se, sich umarmen.
Val. Vck. — se s kým = milkovati se (jako
kočky). Brt. D. 222.

Kocúniti se = běhati a dováděti, laško-
vati jako kočky. Val. Vck., Brt. D. 222.

Kocúr, vz Kocour.

Kocúrek, rku, m., vz Kocour, Kocourek.
K. či vaček = nástroj hoblíkový na vyhr-
nování dlabu ve dřevě. Val. Brt. D. 222.

Kocúří, potok v pohoří karpatském.

Kocúrník, vz Rstp. 1179., Kram. Slov.

Kocúrníkový, Katzenmünze-. Šm.

Kocurovice, dle Budějovice, Kotzuro-
witz, ves u Těšína.

Kocúrovský. K. víra, das Freimaurer-
thum. Slez. Šd.

Kocúrský, Kater-. Slov. Bern.

Kocvara, y, f. = kocvárka = břečka,
šťáva, která při sušení sliv v sušárně z nich
vytéká. U Hořic, u Ronova a jinde. Hk.,
Rgl. Cf. Kocanda.

Kocvárka, vz Kocvara.

Kocvarna, y, f. = kecanda.

Koč. Mor. a slov. Němc. IV. 310., Hdk.
C. 379. Vz Mk. Etym. 122. Krásnu Aničku
do hlbokej vody z koča vysotila. Dbš. Sl.
pov. IV. 51. Keď ťa vezmem, budem ťa bit,
nebudem ťa v koči vozit. Sš. P. 258. (756.),

Sl. ps. 338. Nepošli koč pro mna. Koll. Zp.
I. 238.

Koča, aťa, n. = kotě. Slov. Ssk., Bern.

Kočací = kočičí. Slov. Bern.

Kočačinec, nce, m. = kočičí lejno, der
Katzenkoth. Slov. Bern.

Kočandy = malované, namazané vousy.
U Nové Kdyně. Rgl.

Kočár. Zlinsky kočar. Brt. Římský k.
Vz Vlšk. 258. Má vlasy do k-ru (pěkně
učesané). Us. Sedla do k-ru a jela (za deště
sukně přes hlavu přehrnula a běžela). Us.
Truhlář. A. Hodí se k tomu jako vůl do
k-ru.

Kočárek = kříž. Polámal se, bolí ho ko-
čárek. U Nov. Bydž. Kšť. — K. = holu-
binka (ženský čepec). Vykračuje si jako
pod k-rkem. U Přeštic. Lg. — K-ky =
dětské kožené střevíčky. U Kr. Hrad. Kšť. —
K, rka, m., os. jm. Blk. Kfsk. 1337.

Kočárna = kůlna na kočáry. Phld. VII.
175.

Kočární, Kutschen-. K. dvířka, der Wa-
genschlag. Dch.

Kočárnický, Kutschenmacher-. K. dílna.
Us. Pdl.

Kočárnictví, n., die Kutschenbauerei.
Dch.

Kočárový, Kutschen-, Wagen-. K. péro,
Us. Pdl., kůň. Us. Kšť.

Koče, ů, pl., m. = tržiště, der Handlungs-
platz. Slov. Bern.

Kočebr, koěebrák, a, m. = kočevan, der
Gottscheer. Us.

Kočena, y, f. = kočka. Kour chytá k-nu.
Slez. Šd.

Kočence, pl. = koťata. Slov. Rr. Sb.

Kočenilla, coccinella. Vz Rstp. 682.,
Schd. I. 403., II. 299., KP. IV. 712.

Kočenina, das Pektin. Rst. 3., 426.

Kočepel, e, m., u mečíře, die Fichtel-
klinge. Šm.

Kočerha, y, f., die Rüstgabel der Köhler.
Sl. les., Škd.

Kočerhový. K. kleště, die Ladezange.
Šm.

Kočev, a, m., Gottschee, mě. v Krajinsku.
— Kočevan, vz Kočebr.

Kočí, der Kutscher. V pl. také: kočové.
Us. Dch. Širuj kočí, širuj koně, pojedeme
v širé pole. Sš. P. 189. — K. = kočičí.
Sova má koču hlavu. Mor. Brt. D. 154. —
K. Jan a Frant. z tohoto století. Vz Jg.
H. 1. 2. vd. 581., S. N., Ukaž. 102.

Kočiar = kočár. Slov. Ssk.

Kočiareň, rně, f. — kočárna. Slov. Loos.

Kočica = kočka. U Místka. Škd.

Kočice, zašlá ves v Chrudimsku. Blk.
Kfsk. 1089., Sdl. Hr. I. 175.

Kočič, e, m. = kočí. Mor. Brt. D. 222.

Kočičák, u, m. = míšek (pytlík) na ta-
bák z kočičí kůže. Mor. Bkř., Šd. — K,
a, m. = kočičkář. Šm.

Kočičanka, y, f. K-ky = druh jablek
červených, kyselych, kočůvka. Val. Vck., Brt.
L. N. L 179.

Kočičí maso. Koll. III. 143. Je tam jen
k. krok (blízko). Us. Dch. K. dar, zas nám
ho vzal. Us. Kšť. K. mluva: Kačka mňaňčí
buď: 'Dej mně, nebo: Nech mně' a přede;