631

Kočkov, a, m., Gatschken, ves u Ústi
nad Lab. Blk. Kfsk. 261., Rk. Sl.

Kočkovati se s kým také: mazliti se,
pokoušeti ho. Us. Tkč. Čtverák se s klukem
kočkuje. Č. M. 92.

Kočkovce, pl., ves na Slov. u Púchova.
Šd.

Kočobaša, dle Bača = rychtář v Černé
Hoře. Holč.

Kočona = huspenina, die Sulz. Vz násl.
Z hovězích kostí připravují Maďarky též
k-ňu, huspeninu náležitě paprikovanou. Pokr.
Pot. I. 106.

Kočonina = kočona. Slov. Ssk.

Kočov, a, m., Kotschow, ves u Mladé
Vožice; Mähr.-Kotzendorf, ves v Šternber-
sku na Mor. Blk. Kfsk. 1337.

Kočova Lhota, Skočova Lhota, Lhota
Skotschowa, ves u Jevíčka.

Kočovati. List. fil. VIII. 191. Kočující
divadelní společnost, herci, Us., zuhlování,
die Waldkohluug. Sl. les.

Kočovice, dle Buděj., Kötschwitz, ves
v Chebsku. Rk. Sl.

Kočovní kmen, Osv. VI. 550., společnost,
obyvatelstvo, řečník, Wanderredner, učitel.
Dch. K. život vésti. Mour. Cf. Mz. v List.
filol. VIII. 191.

Kočovský, os. jm. Žer. Záp. I. 219., Blk.
Kfsk. 1337.

Kočovství, n., die Kutscherstelle. Rk.

Kočtě, ěte, m. = kotě. U Rychn.

Kočtina = kočtí kůše. V Kunv. Msk.

Kočůvka, y, f. = kočičanka. Mor. Brt.

Kočužník, a, rn. = koťužník. Slov. Ssk.

Kočvar, u, m. = hrnec jakýkoli veliký.
Val. Brt., Vck.

Kočvara, y, f., Kotschwara, mlýn u Vcl.
Meziříčí; Raška, mlýn u Telce. PL. — K.,
y, m., os. jm. Laš. Tč., Tk. III. 24., V. 137.,
S. N.

Kočvardina, y, f. = kočvarda. Slov.
Chlpk. Dram. III. 29. K. = strojený nápoj.
Rr. Sb.

Kočvaria = bamboria, zvodnělý sníh. Slov.
Ssk. Val. Brt. D. 222.

Kočvary, dle Dolany, výšina mezi Litav-
kou a Červeným potokem, Krč.; ves u Ho-
řovic. Rk. Sl.

Kod chyb. m.: kô, kao = jako. Kod ruoža.
Sš. P. 799. — K. = když. K. si ma zvod-
zúvau, tak si mi slubúval. Koll. Zp. I. 262.

Koda, y, f., ves u Berouna. Rk. Sl.

Kodáčí, n. = lopuch plstnatý, lopoučí,
babí hněv, hořký lupen, arctium lappa, das
Klettenkraut. Sl. les.

Kodása, y, m. = kodásal. Čce. Tkč.

Kodásal, a, m. = hanil, mluvka. Us.
Sml.

Kodásati = žvaniti. Us. Sml., Tkč.

Kodeda, y, m., vz Cikada, S. N.

Kodein, u, m., das Kodein. Nz., Šf. Poč.
576., Rk. Sl.

Kodetka, y, f, sam. u Dobříše.

Kodice, e, f., salvia, Salbei. Šm.

Kodicill = dovětek, ona poslední vůle,
která obsahuje rozličná nařízení pro případ
smrti, v níž však nikdo za dědice ustanoven
není. Těch může býti několik a pozdější
neruší dřívějších. Vz Kram. Slov.

Kodicill-us, a, m. M. Petr K. z Tule-
chova (Knížka), prof., rektor univ. a hvězdář,
f 1590. Vz Pal. Rdh. I. 89., 104., 106. O něm
psal D. Mat. Kalina z Jätensteina v po-
jednání král. čes. společnosti nauk na r. 1818.
a 1819. (II. 49.-78.). Cf. Tf. H. 1. 3. vd.
43., 77., Jg. H. 1. 2. vd. 541., Jir. Ruk. I.
358. (Jan a Petr), Šb. Dj. ř. 2. vd. 257.,
Sbn. 695., 942., S. N., Pyp. K. II. 541., Mus.
1886. 652., Ukaz. 48., Sdl. Hr. V. 260.,
Rk. Sl.

Kodifikovati = v jeden zákon sestaviti.

Kodkodák (kdákání kury, slepice). K.,
znesiem vajce ako klát. K., štvero vajec za
turák; jedno predám, troje zjem, kohútovi
nepoviem. Slov. Zátur.

Kodkodákati. Poďže, dievče, poďže za
mňa, nebudeš ty robiť u mňa, nebudú ti
husy gágať, ani kury k. Sb. sl. ps. II. 1.
17., Sl. ps. 368.

Kodlučovati, vz Mz. v List. filol. VIII.
186., 192.

Kodovo, vz Chodovo.

Kódový olej. Vz Schd. I. 406.

Kodrcati se. Vůz se k přístavu k-cal.
Kos. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 186.

Kodrovská vinnice, sam. u Roudnice.

Kodský háj u Tobolky. Krč. K. potok
vzniká u vrchu Tobolky. Vz Koda. Krč.
v Kv. 1885. 643.

Kodulka, die Spinnenameise. K. europ-
ska, m. europaea. Brm. IV. 306., Odb. patb.
III. 927.

Kodym, a, m., z Nikomedus. Gb. Hl. 123.
K. Filipp, dr. lék., 1811.—1884. Vz Tf H.
1. 3. vd. 191., 194., 195., 196., 199., 200., Rk.
Sl., Bačk. Písm. 154., Jg. H. 1. 2. vd. 581.,
Šb. Dj. ř. 2. vd. 257., S. N., Tf. Mtc. 291.

— K. Jos., nar. 1828. Vz S. N.
Kodymky, pl., f. = kamna Kodymem

upravená. Kk. Fys. 107.

Koëfficient = ono číslo, které ukazuje,
kolikrát se jistá veličina vzíti má. Rk. Sl.

— K. stažebnosti, Sl. les., stlačitelnosti
(kompresse), ZČ. I. 348., kontrakce či zúžení,
výtoku, tření, ZČ. I. 262., Schd. I. 59., 324.,
333., roztažitelnosti (míra r-sti), Stč. Zem.
494., roztaživosti, ZČ. I. 215., rozťažnosti,
Mj., pružnosti, ZČ. I. 207., 224., Pek. 113.,
114., pevnosti, jistoty, ZČ. I. 238., Mj. 16.,
adhaesa, ZČ. I.247., barometrický, NA. V.
180., affinity, Rm. 162., odporu vzduchu,
absorpce, ZČ. I. 497., 508., dispersní, Rm.
105., pohlcení (absoprce, Absorptions-), Sl.
les., diffuse. ZČ. I. 393., 501.

Koërcitivní (zdržovací) síla. Mj. 354.

Koestoboci, kmen slovanský. Vz Šf.
Strž. I. 240., 236.

Kofa, y, f-, die Plauscherin. Slov. Ssk.

Koffein. Čs. lk. VI. 262.

Kofla, y, f. = plechová nádoba. Cf. Cénka,
Ciment. Us. u Jičína na Mor. Brt.

Koníček, vz Koflík.

Koflík. K-ky = koflíkovitá naběradla,
korečková zdvíhadla, jimiž se slad do výše
dopravuje, das Becherwerk, Becherschöpf-
werk. Suk, Zpr. arch. VII. 60. K. římský.
Vlšk. 142., 145. U Zlatého k-ka v Praze.
Tk. II. 191. - K., os. jm. Tk. VI. 51.