Předchozí (630)  Strana:631  Další (632) |
|
|||
631
|
|||
|
|||
Kočkov, a, m., Gatschken, ves u Ústi
nad Lab. Blk. Kfsk. 261., Rk. Sl. Kočkovati se s kým také: mazliti se,
pokoušeti ho. Us. Tkč. Čtverák se s klukem kočkuje. Č. M. 92. Kočkovce, pl., ves na Slov. u Púchova.
Šd. Kočobaša, dle Bača = rychtář v Černé
Hoře. Holč. Kočona = huspenina, die Sulz. Vz násl.
Z hovězích kostí připravují Maďarky též k-ňu, huspeninu náležitě paprikovanou. Pokr. Pot. I. 106. Kočonina = kočona. Slov. Ssk.
Kočov, a, m., Kotschow, ves u Mladé
Vožice; Mähr.-Kotzendorf, ves v Šternber- sku na Mor. Blk. Kfsk. 1337. Kočova Lhota, Skočova Lhota, Lhota
Skotschowa, ves u Jevíčka. Kočovati. List. fil. VIII. 191. Kočující
divadelní společnost, herci, Us., zuhlování, die Waldkohluug. Sl. les. Kočovice, dle Buděj., Kötschwitz, ves
v Chebsku. Rk. Sl. Kočovní kmen, Osv. VI. 550., společnost,
obyvatelstvo, řečník, Wanderredner, učitel. Dch. K. život vésti. Mour. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 191. Kočovský, os. jm. Žer. Záp. I. 219., Blk.
Kfsk. 1337. Kočovství, n., die Kutscherstelle. Rk.
Kočtě, ěte, m. = kotě. U Rychn.
Kočtina = kočtí kůše. V Kunv. Msk.
Kočůvka, y, f. = kočičanka. Mor. Brt.
Kočužník, a, rn. = koťužník. Slov. Ssk.
Kočvar, u, m. = hrnec jakýkoli veliký.
Val. Brt., Vck. Kočvara, y, f., Kotschwara, mlýn u Vcl.
Meziříčí; Raška, mlýn u Telce. PL. — K., y, m., os. jm. Laš. Tč., Tk. III. 24., V. 137., S. N. Kočvardina, y, f. = kočvarda. Slov.
Chlpk. Dram. III. 29. K. = strojený nápoj. Rr. Sb. Kočvaria = bamboria, zvodnělý sníh. Slov.
Ssk. Val. Brt. D. 222. Kočvary, dle Dolany, výšina mezi Litav-
kou a Červeným potokem, Krč.; ves u Ho- řovic. Rk. Sl. Kod chyb. m.: kô, kao = jako. Kod ruoža.
Sš. P. 799. — K. = když. K. si ma zvod- zúvau, tak si mi slubúval. Koll. Zp. I. 262. Koda, y, f., ves u Berouna. Rk. Sl.
Kodáčí, n. = lopuch plstnatý, lopoučí,
babí hněv, hořký lupen, arctium lappa, das Klettenkraut. Sl. les. Kodása, y, m. = kodásal. Čce. Tkč.
Kodásal, a, m. = hanil, mluvka. Us.
Sml. Kodásati = žvaniti. Us. Sml., Tkč.
Kodeda, y, m., vz Cikada, S. N.
Kodein, u, m., das Kodein. Nz., Šf. Poč.
576., Rk. Sl. Kodetka, y, f, sam. u Dobříše.
Kodice, e, f., salvia, Salbei. Šm.
Kodicill = dovětek, ona poslední vůle,
která obsahuje rozličná nařízení pro případ smrti, v níž však nikdo za dědice ustanoven není. Těch může býti několik a pozdější neruší dřívějších. Vz Kram. Slov. |
Kodicill-us, a, m. M. Petr K. z Tule-
chova (Knížka), prof., rektor univ. a hvězdář, f 1590. Vz Pal. Rdh. I. 89., 104., 106. O něm psal D. Mat. Kalina z Jätensteina v po- jednání král. čes. společnosti nauk na r. 1818. a 1819. (II. 49.-78.). Cf. Tf. H. 1. 3. vd. 43., 77., Jg. H. 1. 2. vd. 541., Jir. Ruk. I. 358. (Jan a Petr), Šb. Dj. ř. 2. vd. 257., Sbn. 695., 942., S. N., Pyp. K. II. 541., Mus. 1886. 652., Ukaz. 48., Sdl. Hr. V. 260., Rk. Sl. Kodifikovati = v jeden zákon sestaviti.
Kodkodák (kdákání kury, slepice). K.,
znesiem vajce ako klát. K., štvero vajec za turák; jedno predám, troje zjem, kohútovi nepoviem. Slov. Zátur. Kodkodákati. Poďže, dievče, poďže za
mňa, nebudeš ty robiť u mňa, nebudú ti husy gágať, ani kury k. Sb. sl. ps. II. 1. 17., Sl. ps. 368. Kodlučovati, vz Mz. v List. filol. VIII.
186., 192. Kodovo, vz Chodovo.
Kódový olej. Vz Schd. I. 406.
Kodrcati se. Vůz se k přístavu k-cal.
Kos. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 186. Kodrovská vinnice, sam. u Roudnice.
Kodský háj u Tobolky. Krč. K. potok
vzniká u vrchu Tobolky. Vz Koda. Krč. v Kv. 1885. 643. Kodulka, die Spinnenameise. K. europ-
ska, m. europaea. Brm. IV. 306., Odb. patb. III. 927. Kodym, a, m., z Nikomedus. Gb. Hl. 123.
K. Filipp, dr. lék., 1811.—1884. Vz Tf H. 1. 3. vd. 191., 194., 195., 196., 199., 200., Rk. Sl., Bačk. Písm. 154., Jg. H. 1. 2. vd. 581., Šb. Dj. ř. 2. vd. 257., S. N., Tf. Mtc. 291. — K. Jos., nar. 1828. Vz S. N.
Kodymky, pl., f. = kamna Kodymem upravená. Kk. Fys. 107.
Koëfficient = ono číslo, které ukazuje,
kolikrát se jistá veličina vzíti má. Rk. Sl. — K. stažebnosti, Sl. les., stlačitelnosti
(kompresse), ZČ. I. 348., kontrakce či zúžení, výtoku, tření, ZČ. I. 262., Schd. I. 59., 324., 333., roztažitelnosti (míra r-sti), Stč. Zem. 494., roztaživosti, ZČ. I. 215., rozťažnosti, Mj., pružnosti, ZČ. I. 207., 224., Pek. 113., 114., pevnosti, jistoty, ZČ. I. 238., Mj. 16., adhaesa, ZČ. I.247., barometrický, NA. V. 180., affinity, Rm. 162., odporu vzduchu, absorpce, ZČ. I. 497., 508., dispersní, Rm. 105., pohlcení (absoprce, Absorptions-), Sl. les., diffuse. ZČ. I. 393., 501. Koërcitivní (zdržovací) síla. Mj. 354.
Koestoboci, kmen slovanský. Vz Šf.
Strž. I. 240., 236. Kofa, y, f-, die Plauscherin. Slov. Ssk.
Koffein. Čs. lk. VI. 262.
Kofla, y, f. = plechová nádoba. Cf. Cénka,
Ciment. Us. u Jičína na Mor. Brt. Koníček, vz Koflík.
Koflík. K-ky = koflíkovitá naběradla,
korečková zdvíhadla, jimiž se slad do výše dopravuje, das Becherwerk, Becherschöpf- werk. Suk, Zpr. arch. VII. 60. K. římský. Vlšk. 142., 145. U Zlatého k-ka v Praze. Tk. II. 191. - K., os. jm. Tk. VI. 51. |
||
|
|||
Předchozí (630)  Strana:631  Další (632) |