632

Koflíkatý, bebechert. K. houby. Rst.
426.

Koflíkonosný, bechertragend. Sl. les.
K. chlupy. Vz Rst. 426.

Kofránek, nku, m., der Raffzahn. — K ,
nka, m., der Raffzähnige; der Lümmel, Ben-
gel. Rk.

Kofroň = člověk, jenž rád mluví i o vě-
cech, jimž nerozumí. U Úpice. Kodym.

Kofroun, vz Kofroň.

Kofýřka, y, f. A laje mu jako k. Exc.

Kogel, gla, m., hora Malých Karpat.
Pokr. Pot. I. 13.

Kögler Jan. Jg. H. 1. 2. vyd. 581., Jir.
Ruk. I. 362., S. N.

Koháčí, n. = pařezoví, pařesy. Rgl.

Kohaese. Cf. Schd. I. 29.

Kohan, u, m. = veliký hrmec. Val. Brt.

Kohásový, Graupen-. Šm.

Kohátiti se s něčím = zdlouha něco
dělati. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Mz v List. filol.
VIII. 186.

Kohátka = bělozárka, plotnice, anthe-
ricum, die Zaunlilie, Zaunblume. Slb. 199.,
Rstp. 1600., Čl. Kv. 129., S. N.

Kohekati. Cf. Mz. v List. filol. VIII. 186.

Kohétiti = vyvraceti (hrnec). Val. Brt.
D. 222.

Kohilie, e, f. == pernatá tráva, stipa
pennata, u nás: vousy sv. Ivana. Us. v Tren-
čan Pokr. Pot. I. 127.

Kohinur, u, m. = proslulý diamant velko-
mogula indijského. Schd. II. 30.

Kohl Ludv., čes. malíř. 1746.-1821. Vz
Rk. Sl.

Köhler Jos. Ant. Vz Zl. Jg. 170., 368.

Kohoň, ě, f. = starý kůň. Val. Vck.

Kohout, kokeš; na Moravě místy posud
kohút. Brt. Cf. Šrc. 43.-46., Kram. Slov.,
Sdl. Hr. III. 12., 13., Mkl. Etym. 122. K.
domácí, kočinčínský Schd. II. 463., čínský,
polský, dorkingský. KP. III. 295.-297. K.
nepodařený, der Zwitterhahn, vz Kurčoch,
Kuřej, Kuřič. K. kokrhá, kukrhá, kokrhúká,
kokyryhá, kokoce. Mor. Brt. Kohout ně-
mecký kokrhá: ,kikirikí'!, ale český: kokr-
huhu'! Brt. Vz Opilý. (U nás mladý k. ko-
krhá: kikirikí!). Kohoutů zápasy u Říma-
nův. Vz Vlšk. 200., 201. K samému svítání
i mladí k-ti pějí. Km. Ten zloch veškery
koury a k-ty skoupil, aby všeho kuropění
zabránil. Sš. P. 478. Zpívá kohoutek, těší
jej živůtek. Bž. exc. Než se k. třikrát vrátí
od stodoly, jsme po snídaní. U Žamb. Dbv.
Ani za pečeného k-ta tam nejdu (ani za
nevím co). Us. Sd. Proč mhouří k. oči,
když kokrhá? Aby slepice věděly, že to
umí z paměti. Us. Sbtk. K-ti zpívají o půl-
noci, když slyší anděly v nebi zpívati. Kld.
Zpívá-li k. po poledni, nastane proměna
v počasí. Kld. Zpívá-li k. před půluoci,
bude proměna v počasí, zpívá-li o půlnoci,
někdo se oběsí. Val. Vck. Hádanka: Je
malý sklípek, v něm dvátřicet slípek, mezi
nimi červený kohoutek (ústa, zuby, jazyk).
Mor. Brt. Chodí pod korunou — král není,
nosí ostruhy — rytíř není, má šavli — husar
není, k ránu budívá — ponocný není. Km.
1886. 719. Brt. O stínání k-ta vz Stínání.
Cf. Sbtk. Rostl. 78., 79., 83. — K. mořský -

letucha europská, koval, dactylopterus voli-
tans, ryba. Schd. II. 502., Brm. VII. 3. 78.
— K., u, m. —jídlo z tvarohu, vajec, mléka
a rohlíků (pečené, chudý k.), eine Art Back-
werk. U Loučímě, Psčk., u Olom. Sd. —
K. (kohoutek) = řápek u sudu atd. K.
Grassmannův, Babinetův (u vývěvy), ZČ.
I. 469., 474., Mj. 122., s cedníčkem, Hahn
mit Reinigungssieb, Suk, rovný s klíčkem,
dutý, Šp., vzdušný, KP. V. 110., Zpr. arch.
X. 8. Cleggův měnicí, Clegg'scher Wechsel-
hahn, hydraulický k uzavírání plynojemu, hy-
draulischer Gasometerabschlusshahn, Krost,
průchodní, rohový s vnitřní závitnicí, že-
lezný, mosazný, zkoušecí, složitý stáčecí,
Wh., uzavírající, zpáteční, napouštěcí. Us.
Pdl. K. zatočiti, roztočiti, řídidlo s k-tky,
die Hahnensteuerung. Šp. Vz Kohoutek. —
K., sam. u Pacova a hospoda u Sudoměřic;
Kohaut, sam. u Vltavotýna a u Třeboně,
mlýn u Ledče, Vodňan a u Vimberka. PL.
U Kohouta, u Kohoutů v Praze. Tk. II.
538. — K., a, m., os. jm. 1518. Mus. —
K Vád Jg. H. 1. 2. vd. 581., Jir. Ruk. I.
362. O jiných K. vz v Blk. Kfsk. 1337.,
S. N., Sdl. Hr. III. 75.

Kohoutek = korouhvička na věži. Až
na věži kohútek zazpívá = nikdy. Sš. P. —
K. = řápek u sudu atd. K. parního kotlu,
KP. II. 363., Babinetův, ib. 87., čtvero-
cestný, 357., Grassmanův, 87., vývěvy, 82.,
zkoušecí (u parního kotlu), Šim. 42., za-
mykací (zámyčka), vyměňovací, Probier-
wechsel, Hrm. 32., 116., srážecí či konden-
sační, ib. 114., regulační u lokomotivy, NA.
IV. 205,, spojovací, Verbindungshahn, pře-
tékací, Uiberlauf-, rozdělovací, Steuerungs-,
odváděci, Abfluss-, k vypouštění dehtu,
Theer-, výčepní, Schank-, kolínkový, Win-
kel-, Dreiweg- (trojcestný), vyměňovací,
Wechsel-, spouštěcí či výpustný, Ablass-,
Šp., stahovací či scezovací, der Abläute-
rungswechsel, Suk, s noscem, se spojkou,
průběžný, s plovací kulí, vsouvací, kon-
trolní k manometrům, zatloukací, svídnický,
záklopkový, řídicí, zahradní, šroubovací,
zkušební, s plovákem, klosetový, dusnicový
(k dusnicím), lázeňský, toiletní. Wld. K. na
máslo (na hořejší polokouli vakua jest ne-
veliký kohoutek vrchem podoby nálevko-
vité, kterým pouštíme máslo do vakua, aby
se pěněni šťávy mírnilo a přetékání její
zamezilo), der Butter-, Fetthahn. Pta. Hla-
vice k-tku, der Hahnkopf, mazadlo na k-tky,
Hahnschmiere, klíček ke k-tku. Šp. K. ruč-
nice, vz Kram. Slov., S. N. — K., der Rist des
Pferdes, vrchní kopyto. Čsk. — K. = cho-
cholka. Roste mu k., der Kamm schwellt ihm
Dch. — K. = brouk. K. liliový, lema mer-
digera. K. modravý, 1. cyanella; černohlavý,
1. melanopa. Schd. II. 511., Kk. Br. 365. —
K. v botan. K-tky = holoubky, lecha jarní,
orobus vernus, die Walderbse. Slb. 540.,
Mllr. 75. Na jihových. Mor. Brt. — K. =
knotovka sv. Víta, sv. Marie růže, lychnis
flos cuculi, die Lichtnelke. Slb. 620, Čl
Kv. 316., Mllr. 63., Rosc. 139. — K-tky =
vlčí mák, slepý mák, pleskanec, pukavec,papaver rhoeas, der wilde Mohn. Slb. 659.
Mor. Brt. — K. = karafiát kartouzský,