634

Chytila mlynárka širokú lopatu, zabila mi
húsku najkrajšiu, k-tú. Sl. sp. 67. Cf. Cipu-
lienka.

Kochlík, u, m. = chocholík. Sbor. Cf.
Kochlatý. Či ťa ten k. jarabý zvábil? Sldk.
8., Ntr. V. 7.

Kochol, u, m. = chochol. Slov. Loos.

Kocholík, a, m., kopec u Dalečína. Pk.

Kochov, a, m., Kochow, ves u Letovic
na Moravě. D. ol. VII. 767. Tam se chodí
o posvícení na podmáslí, jež tam rozvěšují
po plotě a prodávají na lokte. Vz Sbtk.
Krat. h. 172.

Kochovice, dle Budějovice, Kochowitz,
ves u Roudnice. Tk. L 78., V. 187., Rk Sl.

Kochranka, y, f., limonia, ein Insekt. Šm.

Kochtati = koktati. V Krkonš. Kb. Slov.
Ssk.

Kochula, y, f. — hora na Liptovsku na
Slov. Pokr. Pot. II. 10.

Kochynka, y, f, slepice kočinčínská.
Us. Rgl.

Koincidence, e, f. = shoda. ZČ. I. 146.
(140?).

Koj = když. Slov. Sd. — K, e, m. —
kojení. Pieseň nie kojom umstvenným, lež
na přírody voľných prsách vyrostená. Slov.
Phld. VII. 40. -- K., os. jm. Pal. Rdh. I.
121.

Kojakovice, dle Budějovice, Kojakowitz,
ves u Třeboně. Blk. Kfsk. 657., Sdl. Hr.

III. 303., Rk. Sl.

Kojan, a, m., sam. u Třeboně. — K.,
os. jm. D. ol. VII. 356., Pal. Rdh. I. 121.

Kojánek, nka, m., os. jm. D. ol. IV. 336.

Kojata, y, m., os. jm. Dal. 84., Pal. Rdh.
I. 121., Tk. I. 612., II. 650., V. 245., Sbn.
269.

Kojatice, dle Budějovice, Kojatitz, ves
u Mor. Budějovic.

Kojátka, Kojatek, ves u Víškova.

Kojátko, a, n. = kojník. Šm.

Kojce = kočce. Vz Kočka. Bž. 39.

Kojčice, vz Koječice.

Kojčín, a, m., ves. Arch. I. 531.

Koje, e, f. = přepažená ložnice, Dch.,
spací místa lodníků na kupeckých lodích.
Rk. Sl.

Koječice, dle Budějovice, Koitschitz, ves
u Pelhřimova. Blk. Kfsk. 1337., Sdl. Hr.

IV. 276., Rk. Sl.

Koječín, a, m., Kojetschin, ves u Heralce
a u Vodňan. Blk. Kfsk. 1338., Rk. Sl.

Kojedsko, a, n., Kojetzko, sam. u Čes.
Dubu.

Kojeňátko, a, n, der Säugling. Známt
sladkosť lásky k děcku k-tku. Shakesp.
Makb. 18.

Kojenec. Vz Slov. zdrav., Čes. lk. X.
255

Kojení, vz Slov. zdrav., Čs. lk. II. 82.,
IX. 247, S. N., Rk. Sl. Pověry o k. vz
v Mus. 1855. 52.

Kojenka, y, í., der weibliche Säugling.
Šm.

Kojený; -en, a, o, vz Kojiti. — čím.
Bystřina sněhem k-ná. Dch.

Kojeta, y, m., os. jm.

Kojetice, dle Budějovice (od Kojety,
Pal. Rdh. I. 134.), Kojeditz, ves u Ústí n.

Lab.; Kojetitz, vsi u Třebíče, u Kostelce
n. Lab ; sam. u Benešova. — Tk. I. 612.,

III. 53., 144., V. 245., Blk. Kfsk. 1338., Sdl.
Hr. I. 247., Rk. Sl.

Kojetín, a, m. (od Kojety. Pal. Rdh. I.
134.), ves u Milevska; Kojetín, ves u Tá-
bora ; Kojatin, ves u Náměště; Kojetain,
ves u Něm. Brodu; Kojetein, mě. v Olo-
moucku, ves u Nov. Jičína; Kojetitz, ves
u Radonic. PL., D. ol. I. 80., II. 247. Chodí
ráda do K-na (která často kojí.). Us. Bdl.
V K-ně (v Olom.) seli pepř a nevzešel, ale
ujala se převzdívka: pepřkářů. Sbtk. Krat.
h. 173. — Tk. III. 650., V. 160., Žer. Záp.
I. 214., Blk Kfsk. 1338., Sdl. Hr. I. 154.,
Rk. Sl.

Kojice, dle Budějovice, Kojitz, ves u Vl-
tavotýna. Arch. II. 181., Sdl. Hr. I. 74.,
Rk. Sl.

Kojič, e, m., der Näbrer; Besänftiger.
Pl. I. 105.

Kojinatec, tce, m., dodecus, eine Pflanze.
Šm.

Kojiti, kájeti. O původu vz Bž. 161. —
co: hněv. Dch. — co čím. Zajtra čím hlad
budeš k.? Kyt. 1876. 23. Ktož své tělo
těmi kojí. Sv. ruk. 237. Anot král za nic
nestojí, jenž lidi sbožím nekojí. Sv. ruk.
228. — se v čem: v hříše. Sv. ruk. 215.
— se čemu (m.: něčím). K. se daru. Smil
v. 667. Já se tvé milosti kojí. Hodn. 87. a.

Kojítko, a, n. = kojník. Šm.

Kojívati, vz Kojiti. Bern.

Kojkovice, dle Budějovice. K. Veliké
a Malé, Gross-, Klein-Koikowitz, vsi u Něm.
Brodu. Tk. III. 36., 43., Blk. Kfsk. 698.,
Rk. Sl.

Kojná, cf. Šrc. 245., Vlšk. 226, Slov.
zdrav. K. také včela plod ošetřující. Lš.

Kojnice, e, f. = kojník.

Kojnorodý, altricipariens.

Kojnosť, i, f, stillende Beschaffenheit.
Šm.

Kojovice, ves v Bolesl. Blk. Kfsk 428.,
Rk. Sl.

Kojšice, dle Budějovice, Koischitz, ves
u Sušice. Čechy I. 112., Tk. III. 49, V.
245, Rk. Sl.

Kojšovice, dle Budějovice, Geschowitz,
ves u Toužimě. Arch. II. 464., Rk. Sl.

Koka, y, f., erythroxylon coca, strom.
Vz Schd. II. 313.

Kokáč, e, m. = holénka, nezralá švestka,
která spadla se stromu. U Klobouk. Bka.

Kokain, u, m. = alkaloid z listu koka-
vých. Vz Slov. zdrav.

Kokánie, n. = kvokání. Slov. N. Hlsk.

IV. 89.

Kokarda, vz Znakovka.

Kokáše, pl, f. = žlutavé švestky (mezi
jinými pěknými, modrými), jinak kozí cecky
n. pancharti. Val. Vck.

Kokašice, dle Budějovice, Kokaschitz,
ves u Bezdružic.

Kokati (o slepici), glucken. Šm.

Kokava, y, f, dědina na úpatí Křiváně.
Phld. IV. 260.

Kokavice, dle Budějovice, ves u Teplé.
Rk. Sl.