636

pouzdry jen na střední ose souvislé, jako
u svízelů, pryšců, der Knopf. Čl. Kv. XXI,
Nz., Rst. 426.

Kokovdákati. Slepice k-ká (gdáká). Mor.
Brt.

Kokovec, vce, m., os. jm. Pal. Děj. V.

1. 351. — K. Mareš vz z Olbramovic M.
Kokovice, dle Budějovice, Kokowitz,

ves u Slaného. Blk. Kfsk. 87., Sdl. Hr. V.
205., Rk. Sl.

Kokrda, y, m. == mluvka, žvanil. U Kr.
Hrad. Kšť. — K., os. jm. 1493.

Kokrdův dvůr u Rakovníka. 1493. Vz
Kokrda.

Kokrha, y, m. = mluvka, žvanil. Us.
u Kr. Hrad. Kšť.

Kokrhačka, y, f. = slepice. U Ronova.

Rgl.

Kokrhal, a, m. = kohout. Ty k-le! Us.

Kokrhan, a, m., os. jm. D. ol. IV. 567.

Kokrhati. Cf. Šrc. 110.

Kokrhel, rostl. Vz Slb. 311., Rstp. 1155.,
Čl. Kv. 244., Mllr. 88., Rosc. 135., Schd.

II. 291. — K. = čepec. Umřela židovka
v k-li. Pis. Ntk. — K., hla, m. = člověk
prohnaný, chytrý, mor. Vck.; vytřeštěný.
U Příbora. Mtl. Na Slov. = starý kašlavý
člověk. Ssk.

Kokrhelovitý. K. rostliny, rhinanthaceae:
ochranule, světlík, zdravínek, vši vec, kokr-
hel, černýš. Rstp. 1136., 1153., Slb. 305.

Kokrhuhu! Vz Kohout.

Kokrhúkati, vz Kohout.

Koks, u, m., der Koks. Hř. 30. Vz Kok.
Topeni koksem. — K., das Kopfstück. Cf.
Koksovati, Koksa.

Koksák, u, m. = vůz na koks. Us. Hř.

Koksař, e, m., der Kokser. Hř.

Koksárna, y, f., die Koksanstalt, Koks-
ofenanlage. Hř. 30.

Koksování, n., das Roksen, die Ver-
koksung.

Koksovati, koksen, verkoksen.

Koksovka, y, f. == koksová cihla, der
Kokssteiu. Hř.

Koksovna, y, f. = koksárna. Šp., Ves.
I. 31.

Koksový, Koks-. K. uhlí, pec. Hř. 30.

Kokšík, a, m. = malý kokeš.

Kokšín, a, m., ves v Plzeňsku. Vz Blk.
Kfsk. 587., Rk. Sl.

Koktail, u, m. = kuří ocas, Cock-tail
(eine Art Grog). Šp.

Koktan, a, m., os. jm. Arch. I. 435.

Koktání, n, vz Slov. zdrav., Čs. lk. VII.
398. — K, Unter-Svietla, také Dolní Světlá,
ves u Mladé Vožice.

Koktati. Mkl. Etym. 150. Koktal jako
žáček před svým učitelem. Kká. Td. 34.

Koktavec, vce, m. = kokta. Bern.

Koktoun, a, m. = kokta. U Něm. Brodu.
Brnt.

Kokuh, u, m., v mech., die Turbine.
Sm.

Kokuch, u, m., bellium, das Kammkraut.
Šm.

Kokumový. Papír lakmusový a koku-
mový. Prm. IV. 137.

Kokus, vz Kokousek.

Kokuskatý = kokusný. Sl. les.

Kokusný = kokuskatý, -knöpfig. Dvou-,
trojkokusný plod = ze dvou nebo tří kokusů
složený. Nz., Čl. Kv. XXL, NA. 426.

Kokva. I obořiv se naň, dá mu kokvou,
až Němec duší prdne. Pal. Dj. IV. 2. 537.

Kokyl, u, m., lardizabala, die Lardiza-
bale, rostl. K. dvoutrojný, 1. bitemata. Rstp.
46.

Kokyrýhati, vz Kohout.

1. Kol, u, m. = kel, der Keim. Slov. Vz
Kliuk.

2. Kol, i, f. = klání, das Stechspiel. Št.
Kn. š. 166.

Kól, u, m. = kůl. Slov. Bern., Loos.

Kola či guru, semeno lejnice zakončité.
Vz Rstp. 153. — K, pl., n. = kolostroj.
Slov. Ssk.

Koláceti. V nouzi, naději a práci život
náš se kolácí. Us. Tč.

Kolacín, a, m., os. jm. 1580. Č. čt. II.
296.

Kolacináš, e, m., os. jm. Phld. I. 30.,
V. 182.

Koláč. MV. Na Zlínsku jen k. svatební,
jinak: vdoleček. Brt. K. broskvový, man-
dlový, křehký, pěnový, skořicový, se sý-
rem, višňový, bílkový, kořenný, smažený,
vanilový, s pomazankou, Hsng., jablečný,
vz Jablečný, krolový, Crollkuchen, s. ostru-
žinami, mrkvový, stlačený, Blei-. Šp. Cf.
Sbtk. Rostl. 54.-55., 61., 198., 216. K. řím-
ský. Vz Vlšk. 195., 210. Pán Bůh mu na-
pekl k-čů (má štěstí). Us. Brt. Počkaj se-
dláce, šak ti vyskáčé z komory koláče. Sš.
P. 525. Jak Bóh sedláka požehná, budeš
jesť (jísti) koláče. Glč. II. 90. Budeme ko-
láče péci samé makované. Sš. P. 770. Oni
múdri rádi by boli sami všetko dostať a
najmladšiemu aby ostála z koláča diera.
Dbš. Sl. pov. I. 257. Peče-li nevěsta sama
k svatbě koláče, bude míti nouzi. Mus.
Dobrý chléb, když k-ců není. Mudr. 190.
Dostal z koláča ďúru = nic. Slez. Šd.
Každô dieťa rádo, keď mu dá koláča. Sl.
ps. 331. Na cizí k. oči nevyvaluj a o svůj
pečuj. Č. M. 54. Laskavé slovo lepší než
koláč. Pk. Dobrá slova koláče jídají. Bž.
exc. Kdo rád jídá koláčky, tomu sluší šaty.
Kld. — Paní matčin k. = bochník s loket
dlouhý a široký na způsob mazance upe-
čený. Němc. IV. 220. — Lámati koláče (pa-
gáčky): Dva se obrátí k sobě zády, chyt-
nou se za ruce a převažují se střídavé druh
na druhu. Km. 1887. 312. Cf. Košile (dod.).
— K. = chléb bez kvasu. BO. — K. = dar,
úplatek. Dal. 37. V MV. nepravá glossa.
Pa. Chcem za ně (za noviny) dobrý k. dáti.
1429. Pal. Rdh. I. 180. Chtěl bych tobě
dobrý k. dáti; Baba získá k. na jinoši;
Křivých k-čů nebral. Hr. ruk. 301., 309.,
385. Koláčem jsa oslepen. Št. Kn. š. 146.
(159., 160.). -- K., die Scheibe. K. jablka,
řepy. Dch. — K. = dírkované dřevěné dno.
KP. V. 309. — K. = placenta. Křžk. Por.
11. Cf. Slov. zdrav. — K. = kotelní kámen
z lupenů se skládající, der Kuchen. Šmr.
19. — K. Udělal k. (hráč při hře v míč,
udeřil-li jej plnou palaestrou tak, že vy-
soko letí; zavadil-li jen palaestrou o míč,
udělal tečku). Mor. Vck. — Vz Koláček.