Předchozí (641)  Strana:642  Další (643) |
|
|||
642
|
|||
|
|||
tách neklade se na Zlínsku do genit. Brt.
Má zřetedlně položeno býti, v k-ka létech stáří svého jest ten sirotek. NB. Tč. 203. Slyšeli jsme, že před málo kolikas dny. . . Hus I. 90. K. dní nemluvila (= několik). Us. Vk. K. razů = kolikrát Val. Vck. — K. — tolik. Za toto kladou místy na Mor.: kelo — telo, kelko — telko — tele — telej, kyla — tyle. Brt. D. Kolík. Napiati zmužilosť na pravý k.
Šmil. Kolika. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Čs. lk. V. 287., VII. 23., 337. Kolikačíselný. K. občíslí lépe: kolika-
číslicové n. občíslí v několika číslicích. Pdg. 1885. 284. Kolikačíslicový, vz Kolikačíselný.
Kolikapakátý = kolikátý. U Ronova.
Rgl. Kolikatí, vz Kolik.
Kolikátý. Od štědrého dne až k-týs den
po novém roce bylo prázdno. Kos. Kolikatýdenní. Hrts.
Kolikerka, y, f. = násobovka. Rk.
Kolikero, vz Kolikerý.
Kolikerosť, i, f., die Wievielfachheit.
Kaizl 250. Kolikmáš, e, m. = psí jm. Mor. Knrz.
Kolikokrát, quoties. BO., ZN.
Kolikost určitá, rozměrná, virtualná. Hlv.
186. Abyste zde nějakou k. dní pobyl. Č. (KB. 2. vd. 251.). K. vyjadřuje se a) akku- sativem, b) pády předložkovými. Vz Brt. S. 3. vd. 38. 6., 74. 3. Kolikostní, quantitativus. K. rozbor.
NA. V. 435. Kolíkový, Pflock-. K. mláticí stroj. Us.
Pdl. Kolikožkoli, wie viel nur immer. Šm.
Kolikožkolivěk slibóv. ZN.
Kolikožkolivěkkrát,quotiescunque. ZN.
K. jeho viděchu. M. Kolikrát, dle Vm.: kolikkrát. V našem
lese les k stavení tomu rúbati tnohú k. toho potřebí bude. List. hrad. 1502. Tč. Koli- krát = kolvěk bude toho potřebí. Ib. 1423. Kolikterý. K-rým stupněm — tolikejmž
stupněm. Bdž. 120. Koliký. Hledajte, k-ký jest tento Melchi-
sedech. ZN. Po k-ké již k nim přijíti se strojí. BR. II. 618. Za Brt. přidej: D. 164. Vz tam více. Kolimaha. Vz Mkl. Etym. 125. Už po
teba ide zlatá k. Chlpk. Syt. táb. 28. Len sa mi prisnilo, že ma prišiel pýtať krásný mladý pán a to na medenej kolimahe. Dbš. Sl. pov. II. 28. Kolimbání, n. = kolébání, houpání, das
Wiegen, Schaukeln. Žiadno k-nie ho ne- upokojilo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 19. Kolimbanka, y, f. = houpačka. Vy kopce,
sady .... k-ky ste s chlapčenstvom útlým už vymrely. Slov. Trok. 46. Kolimbati = kolembati. Slov. — koho.
Ešte ťa len k-li, už ťa za mňa slubovali. Sl. spv. II. 66. — kde. Druhý povedá, že ho v kolíske kolimbával. Klćk. VI. 40. Popri fare môstek k-bá sa, pod ním ďate- linka zelená sa. Sl. sp. 54. |
Koliměřice, vz Koloměřice
Kolín. Dal. 165. K. Starý, ves, K. Nový,
mě. v Pardubsku. Pal. Rdh. II. 126., Tk. I. 612., II. 538., III. 650., IV. 730., V. 245., VI. 350., VII. 414., Tk. Žk, 222., Tf Odp. 388., Blk. Kfsk. 1338., Let. (rejstřík), Sdl. Hr. I. 255., II. 15., Rk. Sl., Bart. 371. - K., os. jm. 1337. Pk. MP. 20. Kolina, y, f. = špatný Ml. Šm.
Kolinatý = kolenatý. Laš. Tč.
Kolínček, nečku, m. = kolníček, drobný
kolník. Slov. Bern. Kolinec, nce, m. = kůlna. U Pelhř. Šb.
D. 24. — K., Kollinetz, mé. v Klatovsku. Tam mají štemplované dřeváky a mydlář má pod svým zbožím napsáno: Totoť jsou svíčky, totoť jest mejdlo. Sbtk. Krat. h. 58. — Cf. Blk. Kfsk. 422., Rk. Sl.
Kolínek, nka, m., os. jm. Šd. — K, nku, m. == kolník. Slov. Bern.
Kolínko, vz Koleno.
Kolínkovitě zahnutá roura. Us. Pdl.
Kolínkový, Winkel-. K. kohoutek, der
Winkelhaken, teploměr. Sp. Kolino, a, n. = koleno. Laš. Tč.
Kolínská, é, f., sam. u Libně.
Kolínský. K. voda. Vz Kram. Slov.,
S. N. K. dóm. Vz S. N. Kolínští pánové mu dívají se z oken. Vz Kolenský. Us. Kšt, Holk. — K. Konrad. Tk. V. 63., 65. — K. Jan. Blk. Kfsk. 1037., S. N., Rk. Sl.
— K. (Collinus) Mat., prof. 1516.— 1566.
Vz Tí. H. 1. 3. vd. 43., 75., Jg. H. 1. 2. vd. 541., Jir. Ruk. I. 365., Mus. 1884. 208. a násl., Sbn. 881., Pyp. K. II. 339., Ukaz, 48. Kolísací, Schwingungs-. Šm.
Kolísačka, y, f. = kolíbka. Slov. Ssk.
Kolisadlo, a, n. = kyvadlo. Šm.
Kolísal, a, m. = kolísač. Zl.
Kolísalka, y, f., der Schwingarm (am
Wassergöpel). Šm. Kolísání, n., vz Kolísati. K. výšky tlako-
mérné, KP. II. 60., Stč. Zem. 569., osy zem- ské (mutace luHarHÍ). Sté. Zem. 90. Kolisarka, y, f. = povidla. Val. Vck.
Kolísati. Dle Mkl. Etym. 124. lépe: ko-
lýsati. Keď si syna kolísala. Sl. ps. Šf. II. 36. — koho, se kde. Hospodyně děťátko k-sá na klíně. Hdk. C. 29. K. se mezi ži- votem a smrtí. Hrts. Teplota kolísala mezi 18 a 21° C. Us. Pdl. Loď se k-la po vod- ních ořů bělavé hřívě. čch. Bs. 9. Kolísavě, schwankend. K. o něčem se
pronášeti. Mus. 1880. 184. Kolísavka, y, f. = ukolébavka. Sl. ps.
Šf. II. 137. Kolísavosť, die Schwankung. Šv. 6., Rm.
67., Dk., Dch. Kolísavý. K. krok, Šbr. Zaj. 667., pod-
kladek, stéblo, Dch., pojem, Dk., parní vá- lec, pohyb vahadla. Hrm. 91., 98. Kolísečka, y, f., zdrobnělé kolíska. Mor.
a slov. Nechcelo diovčátko svoju matku slúchať, veť ono volilo s k-kou búchať. Koll. Zp. I. 239. Kolíska. Hdk. C. 31., 379. Také u Bře-
zové na Mor. Brt. Kolískár, a, m., der Wiegenmacher. Slov.
Bern. |
||
|
|||
Předchozí (641)  Strana:642  Další (643) |