642

tách neklade se na Zlínsku do genit. Brt.
Má zřetedlně položeno býti, v k-ka létech
stáří svého jest ten sirotek. NB. Tč. 203.
Slyšeli jsme, že před málo kolikas dny. . .
Hus I. 90. K. dní nemluvila (= několik).
Us. Vk. K. razů = kolikrát Val. Vck. —
K. — tolik. Za toto kladou místy na Mor.:
kelo — telo, kelko — telko — tele — telej,
kyla — tyle. Brt. D.

Kolík. Napiati zmužilosť na pravý k.
Šmil.

Kolika. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Čs. lk. V. 287., VII. 23., 337.

Kolikačíselný. K. občíslí lépe: kolika-
číslicové n. občíslí v několika číslicích.
Pdg. 1885. 284.

Kolikačíslicový, vz Kolikačíselný.

Kolikapakátý = kolikátý. U Ronova.
Rgl.

Kolikatí, vz Kolik.

Kolikátý. Od štědrého dne až k-týs den
po novém roce bylo prázdno. Kos.

Kolikatýdenní. Hrts.

Kolikerka, y, f. = násobovka. Rk.

Kolikero, vz Kolikerý.

Kolikerosť, i, f., die Wievielfachheit.
Kaizl 250.

Kolikmáš, e, m. = psí jm. Mor. Knrz.

Kolikokrát, quoties. BO., ZN.

Kolikost určitá, rozměrná, virtualná. Hlv.
186. Abyste zde nějakou k. dní pobyl. Č.
(KB. 2. vd. 251.). K. vyjadřuje se a) akku-
sativem, b) pády předložkovými. Vz Brt.
S. 3. vd. 38. 6., 74. 3.

Kolikostní, quantitativus. K. rozbor.
NA. V. 435.

Kolíkový, Pflock-. K. mláticí stroj. Us.
Pdl.

Kolikožkoli, wie viel nur immer. Šm.

Kolikožkolivěk slibóv. ZN.

Kolikožkolivěkkrát,quotiescunque. ZN.
K. jeho viděchu. M.

Kolikrát, dle Vm.: kolikkrát. V našem
lese les k stavení tomu rúbati tnohú k. toho
potřebí bude. List. hrad. 1502. Tč. Koli-
krát = kolvěk bude toho potřebí. Ib. 1423.

Kolikterý. K-rým stupněm — tolikejmž
stupněm. Bdž. 120.

Koliký. Hledajte, k-ký jest tento Melchi-
sedech. ZN. Po k-ké již k nim přijíti se
strojí. BR. II. 618. Za Brt. přidej: D. 164.
Vz tam více.

Kolimaha. Vz Mkl. Etym. 125. Už po
teba ide zlatá k. Chlpk. Syt. táb. 28. Len
sa mi prisnilo, že ma prišiel pýtať krásný
mladý pán a to na medenej kolimahe. Dbš.
Sl. pov. II. 28.

Kolimbání, n. = kolébání, houpání, das
Wiegen, Schaukeln. Žiadno k-nie ho ne-
upokojilo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 19.

Kolimbanka, y, f. = houpačka. Vy kopce,
sady .... k-ky ste s chlapčenstvom útlým
už vymrely. Slov. Trok. 46.

Kolimbati = kolembati. Slov. — koho.
Ešte ťa len k-li, už ťa za mňa slubovali.
Sl. spv. II. 66. — kde. Druhý povedá, že
ho v kolíske kolimbával. Klćk. VI. 40.
Popri fare môstek k-bá sa, pod ním ďate-
linka zelená sa. Sl. sp. 54.

Koliměřice, vz Koloměřice

Kolín. Dal. 165. K. Starý, ves, K. Nový,
mě. v Pardubsku. Pal. Rdh. II. 126., Tk.
I. 612., II. 538., III. 650., IV. 730., V. 245.,
VI. 350., VII. 414., Tk. Žk, 222., Tf Odp.
388., Blk. Kfsk. 1338., Let. (rejstřík), Sdl.
Hr. I. 255., II. 15., Rk. Sl., Bart. 371. -
K., os. jm. 1337. Pk. MP. 20.

Kolina, y, f. = špatný Ml. Šm.

Kolinatý = kolenatý. Laš. Tč.

Kolínček, nečku, m. = kolníček, drobný
kolník. Slov. Bern.

Kolinec, nce, m. = kůlna. U Pelhř. Šb.
D. 24. — K., Kollinetz, mé. v Klatovsku.
Tam mají štemplované dřeváky a mydlář
má pod svým zbožím napsáno: Totoť jsou
svíčky, totoť jest mejdlo. Sbtk. Krat. h. 58.

— Cf. Blk. Kfsk. 422., Rk. Sl.
Kolínek, nka, m., os. jm. Šd. — K,

nku, m. == kolník. Slov. Bern.

Kolínko, vz Koleno.

Kolínkovitě zahnutá roura. Us. Pdl.

Kolínkový, Winkel-. K. kohoutek, der
Winkelhaken, teploměr. Sp.

Kolino, a, n. = koleno. Laš. Tč.

Kolínská, é, f., sam. u Libně.

Kolínský. K. voda. Vz Kram. Slov.,
S. N. K. dóm. Vz S. N. Kolínští pánové
mu dívají se z oken. Vz Kolenský. Us.
Kšt, Holk. — K. Konrad. Tk. V. 63., 65.

— K. Jan. Blk. Kfsk. 1037., S. N., Rk. Sl.

— K. (Collinus) Mat., prof. 1516.— 1566.
Vz Tí. H. 1. 3. vd. 43., 75., Jg. H. 1. 2. vd.
541., Jir. Ruk. I. 365., Mus. 1884. 208. a
násl., Sbn. 881., Pyp. K. II. 339., Ukaz, 48.

Kolísací, Schwingungs-. Šm.

Kolísačka, y, f. = kolíbka. Slov. Ssk.

Kolisadlo, a, n. = kyvadlo. Šm.

Kolísal, a, m. = kolísač. Zl.

Kolísalka, y, f., der Schwingarm (am
Wassergöpel). Šm.

Kolísání, n., vz Kolísati. K. výšky tlako-
mérné, KP. II. 60., Stč. Zem. 569., osy zem-
ské (mutace luHarHÍ). Sté. Zem. 90.

Kolisarka, y, f. = povidla. Val. Vck.

Kolísati. Dle Mkl. Etym. 124. lépe: ko-
lýsati. Keď si syna kolísala. Sl. ps. Šf. II.
36. — koho, se kde. Hospodyně děťátko
k-sá na klíně. Hdk. C. 29. K. se mezi ži-
votem a smrtí. Hrts. Teplota kolísala mezi
18 a 21° C. Us. Pdl. Loď se k-la po vod-
ních ořů bělavé hřívě. čch. Bs. 9.

Kolísavě, schwankend. K. o něčem se
pronášeti. Mus. 1880. 184.

Kolísavka, y, f. = ukolébavka. Sl. ps.
Šf. II. 137.

Kolísavosť, die Schwankung. Šv. 6., Rm.
67., Dk., Dch.

Kolísavý. K. krok, Šbr. Zaj. 667., pod-
kladek, stéblo, Dch., pojem, Dk., parní vá-
lec, pohyb vahadla. Hrm. 91., 98.

Kolísečka, y, f., zdrobnělé kolíska. Mor.
a slov. Nechcelo diovčátko svoju matku
slúchať, veť ono volilo s k-kou búchať. Koll.
Zp. I. 239.

Kolíska. Hdk. C. 31., 379. Také u Bře-
zové na Mor. Brt.

Kolískár, a, m., der Wiegenmacher. Slov.
Bern.



	642

	tách neklade se na Zlínsku do genit. Brt. Má zřetedlně položeno býti, v k-ka létech stáří svého jest ten sirotek. NB. Tč. 203. Slyšeli jsme, že před málo kolikas dny. . . Hus I. 90. K. dní nemluvila (= několik). Us. Vk. K. razů = kolikrát Val. Vck. — K. — tolik. Za toto kladou místy na Mor.: kelo — telo, kelko — telko — tele — telej, kyla — tyle. Brt. D. Kolík. Napiati zmužilosť na pravý k. Šmil. Kolika. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav., Čs. lk. V. 287., VII. 23., 337. Kolikačíselný. K. občíslí lépe: kolika- číslicové n. občíslí v několika číslicích. Pdg. 1885. 284. Kolikačíslicový, vz Kolikačíselný. Kolikapakátý = kolikátý. U Ronova. Rgl. Kolikatí, vz Kolik. Kolikátý. Od štědrého dne až k-týs den po novém roce bylo prázdno. Kos. Kolikatýdenní. Hrts. Kolikerka, y, f. = násobovka. Rk. Kolikero, vz Kolikerý. Kolikerosť, i, f., die Wievielfachheit. Kaizl 250. Kolikmáš, e, m. = psí jm. Mor. Knrz. Kolikokrát, quoties. BO., ZN. Kolikost určitá, rozměrná, virtualná. Hlv. 186. Abyste zde nějakou k. dní pobyl. Č. (KB. 2. vd. 251.). K. vyjadřuje se a) akku- sativem, b) pády předložkovými. Vz Brt. S. 3. vd. 38. 6., 74. 3. Kolikostní, quantitativus. K. rozbor. NA. V. 435. Kolíkový, Pflock-. K. mláticí stroj. Us. Pdl. Kolikožkoli, wie viel nur immer. Šm. Kolikožkolivěk slibóv. ZN. Kolikožkolivěkkrát,quotiescunque. ZN. K. jeho viděchu. M. Kolikrát, dle Vm.: kolikkrát. V našem lese les k stavení tomu rúbati tnohú k. toho potřebí bude. List. hrad. 1502. Tč. Koli- krát = kolvěk bude toho potřebí. Ib. 1423. Kolikterý. K-rým stupněm — tolikejmž stupněm. Bdž. 120. Koliký. Hledajte, k-ký jest tento Melchi- sedech. ZN. Po k-ké již k nim přijíti se strojí. BR. II. 618. Za Brt. přidej: D. 164. Vz tam více. Kolimaha. Vz Mkl. Etym. 125. Už po teba ide zlatá k. Chlpk. Syt. táb. 28. Len sa mi prisnilo, že ma prišiel pýtať krásný mladý pán a to na medenej kolimahe. Dbš. Sl. pov. II. 28. Kolimbání, n. = kolébání, houpání, das Wiegen, Schaukeln. Žiadno k-nie ho ne- upokojilo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 19. Kolimbanka, y, f. = houpačka. Vy kopce, sady .... k-ky ste s chlapčenstvom útlým už vymrely. Slov. Trok. 46. Kolimbati = kolembati. Slov. — koho. Ešte ťa len k-li, už ťa za mňa slubovali. Sl. spv. II. 66. — kde. Druhý povedá, že ho v kolíske kolimbával. Klćk. VI. 40. Popri fare môstek k-bá sa, pod ním ďate- linka zelená sa. Sl. sp. 54.	Koliměřice, vz Koloměřice Kolín. Dal. 165. K. Starý, ves, K. Nový, mě. v Pardubsku. Pal. Rdh. II. 126., Tk. I. 612., II. 538., III. 650., IV. 730., V. 245., VI. 350., VII. 414., Tk. Žk, 222., Tf Odp. 388., Blk. Kfsk. 1338., Let. (rejstřík), Sdl. Hr. I. 255., II. 15., Rk. Sl., Bart. 371. - K., os. jm. 1337. Pk. MP. 20. Kolina, y, f. = špatný Ml. Šm. Kolinatý = kolenatý. Laš. Tč. Kolínček, nečku, m. = kolníček, drobný kolník. Slov. Bern. Kolinec, nce, m. = kůlna. U Pelhř. Šb. D. 24. — K., Kollinetz, mé. v Klatovsku. Tam mají štemplované dřeváky a mydlář má pod svým zbožím napsáno: Totoť jsou svíčky, totoť jest mejdlo. Sbtk. Krat. h. 58. — Cf. Blk. Kfsk. 422., Rk. Sl. Kolínek, nka, m., os. jm. Šd. — K, nku, m. == kolník. Slov. Bern. Kolínko, vz Koleno. Kolínkovitě zahnutá roura. Us. Pdl. Kolínkový, Winkel-. K. kohoutek, der Winkelhaken, teploměr. Sp. Kolino, a, n. = koleno. Laš. Tč. Kolínská, é, f., sam. u Libně. Kolínský. K. voda. Vz Kram. Slov., S. N. K. dóm. Vz S. N. Kolínští pánové mu dívají se z oken. Vz Kolenský. Us. Kšt, Holk. — K. Konrad. Tk. V. 63., 65. — K. Jan. Blk. Kfsk. 1037., S. N., Rk. Sl. — K. (Collinus) Mat., prof. 1516.— 1566. Vz Tí. H. 1. 3. vd. 43., 75., Jg. H. 1. 2. vd. 541., Jir. Ruk. I. 365., Mus. 1884. 208. a násl., Sbn. 881., Pyp. K. II. 339., Ukaz, 48. Kolísací, Schwingungs-. Šm. Kolísačka, y, f. = kolíbka. Slov. Ssk. Kolisadlo, a, n. = kyvadlo. Šm. Kolísal, a, m. = kolísač. Zl. Kolísalka, y, f., der Schwingarm (am Wassergöpel). Šm. Kolísání, n., vz Kolísati. K. výšky tlako- mérné, KP. II. 60., Stč. Zem. 569., osy zem- ské (mutace luHarHÍ). Sté. Zem. 90. Kolisarka, y, f. = povidla. Val. Vck. Kolísati. Dle Mkl. Etym. 124. lépe: ko- lýsati. Keď si syna kolísala. Sl. ps. Šf. II. 36. — koho, se kde. Hospodyně děťátko k-sá na klíně. Hdk. C. 29. K. se mezi ži- votem a smrtí. Hrts. Teplota kolísala mezi 18 a 21° C. Us. Pdl. Loď se k-la po vod- ních ořů bělavé hřívě. čch. Bs. 9. Kolísavě, schwankend. K. o něčem se pronášeti. Mus. 1880. 184. Kolísavka, y, f. = ukolébavka. Sl. ps. Šf. II. 137. Kolísavosť, die Schwankung. Šv. 6., Rm. 67., Dk., Dch. Kolísavý. K. krok, Šbr. Zaj. 667., pod- kladek, stéblo, Dch., pojem, Dk., parní vá- lec, pohyb vahadla. Hrm. 91., 98. Kolísečka, y, f., zdrobnělé kolíska. Mor. a slov. Nechcelo diovčátko svoju matku slúchať, veť ono volilo s k-kou búchať. Koll. Zp. I. 239. Kolíska. Hdk. C. 31., 379. Také u Bře- zové na Mor. Brt. Kolískár, a, m., der Wiegenmacher. Slov. Bern.