Předchozí (641)  Strana:642  Další (643)
642
tách neklade se na Zlínsku do genit. Brt.
Má zřetedlně položeno býti, v k-ka létech
stáří svého jest ten sirotek. NB. Tč. 203.
Slyšeli jsme, že před málo kolikas dny. . .
Hus I. 90. K. dní nemluvila (= několik).
Us. Vk. K. razů = kolikrát Val. Vck. —
K. tolik. Za toto kladou místy na Mor.:
kelo — telo, kelko — telko — tele — telej,
kyla — tyle. Brt. D.
Kolík. Napiati zmužilosť na pravý k.
Šmil.
Kolika. Cf. Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Čs. lk. V. 287., VII. 23., 337.
Kolikačíselný. K. občíslí lépe: kolika-
číslicové n. občíslí v několika číslicích.
Pdg. 1885. 284.
Kolikačíslicový, vz Kolikačíselný.
Kolikapakátý = kolikátý. U Ronova.
Rgl.
Kolikatí, vz Kolik.
Kolikátý. Od štědrého dne až k-týs den
po novém roce bylo prázdno. Kos.
Kolikatýdenní. Hrts.
Kolikerka, y, f. = násobovka. Rk.
Kolikero, vz Kolikerý.
Kolikerosť, i, f., die Wievielfachheit.
Kaizl 250.
Kolikmáš, e, m. = psí jm. Mor. Knrz.
Kolikokrát, quoties. BO., ZN.
Kolikost určitá, rozměrná, virtualná. Hlv.
186. Abyste zde nějakou k. dní pobyl. Č.
(KB. 2. vd. 251.). K. vyjadřuje se a) akku-
sativem, b) pády předložkovými. Vz Brt.
S. 3. vd. 38. 6., 74. 3.
Kolikostní, quantitativus. K. rozbor.
NA. V. 435.
Kolíkový, Pflock-. K. mláticí stroj. Us.
Pdl.
Kolikožkoli, wie viel nur immer. Šm.
Kolikožkolivěk slibóv. ZN.
Kolikožkolivěkkrát,quotiescunque. ZN.
K. jeho viděchu. M.
Kolikrát, dle Vm.: kolikkrát. V našem
lese les k stavení tomu rúbati tnohú k. toho
potřebí bude. List. hrad. 1502. Tč. Koli-
krát = kolvěk bude toho potřebí. Ib. 1423.
Kolikterý. K-rým stupněm — tolikejmž
stupněm. Bdž. 120.
Koliký. Hledajte, k-ký jest tento Melchi-
sedech. ZN. Po k-ké již k nim přijíti se
strojí. BR. II. 618. Za Brt. přidej: D. 164.
Vz tam více.
Kolimaha. Vz Mkl. Etym. 125. Už po
teba ide zlatá k. Chlpk. Syt. táb. 28. Len
sa mi prisnilo, že ma prišiel pýtať krásný
mladý pán a to na medenej kolimahe. Dbš.
Sl. pov. II. 28.
Kolimbání, n. = kolébání, houpání, das
Wiegen, Schaukeln. Žiadno k-nie ho ne-
upokojilo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 19.
Kolimbanka, y, f. = houpačka. Vy kopce,
sady .... k-ky ste s chlapčenstvom útlým
už vymrely. Slov. Trok. 46.
Kolimbati = kolembati. Slov. — koho.
Ešte ťa len k-li, už ťa za mňa slubovali.
Sl. spv. II. 66. — kde. Druhý povedá, že
ho v kolíske kolimbával. Klćk. VI. 40.
Popri fare môstek k-bá sa, pod ním ďate-
linka zelená sa. Sl. sp. 54.
Koliměřice, vz Koloměřice
Kolín. Dal. 165. K. Starý, ves, K. Nový,
mě. v Pardubsku. Pal. Rdh. II. 126., Tk.
I. 612., II. 538., III. 650., IV. 730., V. 245.,
VI. 350., VII. 414., Tk. Žk, 222., Tf Odp.
388., Blk. Kfsk. 1338., Let. (rejstřík), Sdl.
Hr. I. 255., II. 15., Rk. Sl., Bart. 371. -
K., os. jm. 1337. Pk. MP. 20.
Kolina, y, f. = špatný Ml. Šm.
Kolinatý = kolenatý. Laš. Tč.
Kolínček, nečku, m. = kolníček, drobný
kolník.
Slov. Bern.
Kolinec, nce, m. = kůlna. U Pelhř. Šb.
D. 24. — K., Kollinetz, . v Klatovsku.
Tam mají štemplované dřeváky a mydlář
má pod svým zbožím napsáno: Totoť jsou
svíčky, totoť jest mejdlo. Sbtk. Krat. h. 58.
—  Cf. Blk. Kfsk. 422., Rk. Sl.
Kolínek,
nka, m., os. jm. Šd. K,
nku, m. == kolník. Slov. Bern.
Kolínko, vz Koleno.
Kolínkovitě zahnutá roura. Us. Pdl.
Kolínkový, Winkel-. K. kohoutek, der
Winkelhaken, teploměr. Sp.
Kolino, a, n. = koleno. Laš. Tč.
Kolínská, é, f., sam. u Libně.
Kolínský. K. voda. Vz Kram. Slov.,
S. N. K. dóm. Vz S. N. Kolínští pánové
mu dívají se z oken. Vz Kolenský. Us.
Kšt, Holk. — K. Konrad. Tk. V. 63., 65.
—  K. Jan. Blk. Kfsk. 1037., S. N., Rk. Sl.
—   K. (Collinus) Mat., prof. 1516.— 1566.
Vz Tí. H. 1. 3. vd. 43., 75., Jg. H. 1. 2. vd.
541., Jir. Ruk. I. 365., Mus. 1884. 208. a
násl., Sbn. 881., Pyp. K. II. 339., Ukaz, 48.
Kolísací, Schwingungs-. Šm.
Kolísačka, y, f. = kolíbka. Slov. Ssk.
Kolisadlo, a, n. = kyvadlo. Šm.
Kolísal, a, m. = kolísač. Zl.
Kolísalka, y, f., der Schwingarm (am
Wassergöpel). Šm.
Kolísání, n., vz Kolísati. K. výšky tlako-
mérné, KP. II. 60., Stč. Zem. 569., osy zem-
ské (mutace luHarHÍ). Sté. Zem. 90.
Kolisarka, y, f. = povidla. Val. Vck.
Kolísati. Dle Mkl. Etym. 124. lépe: ko-
lýsati. Keď si syna kolísala. Sl. ps. Šf. II.
36. — koho, se kde. Hospodyně děťátko
k-sá na klíně. Hdk. C. 29. K. se mezi ži-
votem a smrtí. Hrts. Teplota kolísala mezi
18 a 21° C. Us. Pdl. Loď se k-la po vod-
ních ořů bělavé hřívě. čch. Bs. 9.
Kolísavě, schwankend. K. o něčem se
pronášeti. Mus. 1880. 184.
Kolísavka, y, f. = ukolébavka. Sl. ps.
Šf. II. 137.
Kolísavosť, die Schwankung. Šv. 6., Rm.
67., Dk., Dch.
Kolísavý. K. krok, Šbr. Zaj. 667., pod-
kladek, stéblo, Dch., pojem, Dk., parní vá-
lec, pohyb vahadla. Hrm. 91., 98.
Kolísečka, y, f., zdrobnělé kolíska. Mor.
a slov. Nechcelo diovčátko svoju matku
slúchať, veť ono volilo s k-kou búchať. Koll.
Zp. I. 239.
Kolíska. Hdk. C. 31., 379. Také u Bře-
zové na Mor. Brt.
Kolískár, a, m., der Wiegenmacher. Slov.
Bern.
Předchozí (641)  Strana:642  Další (643)